Základy pedagogické metodologie

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Typy otázek v dotazníku
Advertisements

Cíle a postupy empirického výzkumu
METODY A TECHNIKY VÝZKUMU
Dotazník rozhovor Pozorování Kazuistika
Sociologie – metody a techniky sociologického výzkumu
Něco o pozorování Tereza Krajčová Lenka Prachařová Anna Rokytová
MĚŘENÍ, TYPY VELIČIN a TYPY ŠKÁL
Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor
4. KONSTRUKCE DOTAZNÍKU Pravidla a doporučení.
Výzkum bývá intenzivnější než průzkum.
Sociologický výzkum.
Biostatistika 10. přednáška
Švec Vlastimil - Krátká Jana - Kubiatko Milan - Pravdová Blanka
Základy pedagogické metodologie Mgr. Zdeněk Hromádka
Metody pedagogické diagnostiky
SOCIOLOGIE Sociologický výzkum. 1 Sociologický empirický výzkum, je nástrojem, umožňujícím řešit určitý problém.
 Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o.  Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT  Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
Základy pedagogické metodologie
Metody pedagogické diagnostiky
OBSAHOVÁ ANALÝZA TEXTU ● nekvantitativní způsob obsahové analýzy - kategorie se nezpracovávají numericky ● kvantitativní způsob obsahové analýzy -obsahové.
DKV část 31 Design kvantitativního výzkumu 4. část ( ) Jiří Šafr UK FHS Historická sociologie (LS 2010)
Metody sociální psychologie
Výukový program: Obchodní akademie Název programu: Marketingový výzkum – zjišťování informací Vypracoval : Ing. Adéla Hrabcová Projekt Anglicky v odborných.
Skupinové interview (Focus group)
Přehled výzkumných metod
Druhy otázek.
Pedagogická diagnostika
Pedagogická diagnostika
Kvantitativní metody výzkumu v praxi
Základy pedagogické metodologie
Marketingový průzkum Milan Mrázek Matematika & Business
Základy pedagogické metodologie
Metody sociálního výzkumu Kombinované studium ZS 2009.
Základy pedagogické metodologie
Diagnostické metody ve speciální pedagogice - Dotazník, škály
Pedagogická fakulta Masarykovy university v Brně Katedra pedagogiky
Diagnostické metody ve speciální pedagogice - Pozorování, rozhovor
Diagnostické metody ve speciální pedagogice - Experiment
Základy pedagogické metodologie Mgr. Zdeněk Hromádka, Ph.D.
Základy pedagogické metodologie Mgr. Zdeněk Hromádka
Základy pedagogické metodologie; seminář Mgr. Zdeněk Hromádka
Základy pedagogické metodologie Mgr. Zdeněk Hromádka
HYPOTÉZY Hypotéza je tvrzení (výrok) vyjařující vztah mezi proměnnými
ETNOGRAFICKÉ INTERVIEW ● cíl: zjistit, jak zkoumané osoby interpretují svět kolem sebe ● raport - navození příjemné, uvolněné atmosféry ● informant - osoba,
HYPOTÉZY „Hypotéza není ničím jiným než podmíněným výrokem o vztazích mezi dvěma nebo více proměnnými. Na rozdíl od problému, který je formulován v.
HYPOTÉZY ● Hypotéza je tvrzrní (výrok) vyjařující vztah mezi proměnnými ● Hypotézy vychází z výzkumného problému. ● Hypotézy se stanoví na začátku výzkumu.
HYPOTÉZY ● „Hypotéza není ničím jiným než podmíněným výrokem o vztazích mezi dvěma nebo více proměnnými. Na rozdíl od problému, který je formulován v podobě.
Aplikovaná statistika 2.
Základy pedagogické metodologie VÝZKUMNÉ METODY - ŠKÁLY.
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Metody sociálního výzkumu 3. blok Denní studium LS 2008/ blok.
Měření v sociálních vědách „Měřit všechno, co je měřitelné, a snažit se učitnit měřitelným vše, co dosud měřitelné není“. (Galileo Galilei)
Základy pedagogické metodologie Kateřina Vlčková Katedra pedagogiky PdF MU PS 2015.
Zásady tvorby dotazníků Radka Štěpánová, IBA MU. Stavba dotazníku Úvod Otázky Identifikace.
Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor
Kritéria kvality metod a výzkumného šetření
METODY PSYCHOLOGIE Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Mixed methods design (MMD)
Pozorování jako výzkumná metoda pedagogických věd
Úvod do kvalitativního výzkumu
REGIONÁLNÍ ANALÝZA II ÚKOL 2.
DOTAZNÍK Zásady tvorby dotazníku Termín návratnosti
Spojitá a kategoriální data Základní popisné statistiky
KVALITATIVNÍ VÝZKUM - ÚVOD
Základy pedagogické metodologie
Metodologie pro ISK 2 Úvod do práce s daty
Dotazník rozhovor Pozorování Kazuistika
Metody a techniky výzkumu II.
Metodologie pro ISK 2 Kontrola dat Popis kategorizovaných dat
Střední škola obchodně technická s. r. o.
Transkript prezentace:

Základy pedagogické metodologie VÝZKUMNÉ METODY - ŠKÁLY, POZOROVÁNÍ

obvykle bývají součástí dotazníku ŠKÁLY obvykle bývají součástí dotazníku je to nástroj, který umožňuje zjišťovat míru vlastnosti jevu nebo jeho intenzitu (zpravidla pomocí škál zkoumáme proměnné ordinálního typu) posuzovatel (respondent) vyjadřuje svoje hodnocení určením polohy na škále

TYPY ŠKÁL PŘÍKLAD ŠKÁLY: Např.: Uřči oblíbenost předmětu na škále od 1 (nejvíce oblíbený) po 7 (nejméně oblíbený). N - předmět nemám v ročníku. Český jazyk 1 2 3 4 5 6 7 N Matematika 1 2 3 4 5 6 7 N Chemie 1 2 3 4 5 6 7 N podle Gavora 2000

TYPY ŠKÁL POŘADOVÁ ŠKÁLA: Např.: Uveďte pořadí oblíbenosti předmětů. Nejoblíbenější předmět označte 1 atd. Český jazyk ___ Matematika ___ Cizí jazyk ___ fyzika ___ dějepis ___ chemie ___ podle Gavora 2000

TYPY ŠKÁL INTERVALOVÉ ŠKÁLY: Např.: „Šetřím v domácnosti vodou“ stále - velmi často - často - občas - nikdy - nevím 1 2 3 4 5 -1 výzkumník k jednotlivým polohám na škále přiřazuje číselnou hodnotu - s tím se dá dále statisticky pracovat. volně podle Gavora 2000

TYPY ŠKÁL Sémantický diferenciál (bipolární škály) apatický 1 2 3 4 5 čilý zakřiknutý 1 2 3 4 5 sebejistý pasivní 1 2 3 4 5 iniciativní podle Gavora 2000

TVORBA BIPOLÁRNĆH ŠKÁL Krajní póly tvoří protikladné vlastnosti. Zásady při tvorbě bipolárních škál: 1. Stejný slovní druh. ANO: odborník 1 2 3 4 5 laik NE: odborník 1 2 3 4 5 nevyzná se 2. Druhý výraz by neměl být záporem prvního ANO: svědomitý 1 2 3 4 5 lajdácký NE: svědomitý 1 2 3 4 5 nesvědomitý 3. Týž výraz můžeme použít jen jednou: ANO: zdvořilý 1 2 3 4 5 hrubý NE: jemný 1 2 3 4 5 hrubý 4. Pečlivě vybírat vhodné protiklady. Nic moc: tichý 1 2 3 4 5 nervózní Lepší: klidný 1 2 3 4 5 nervózní podle Gavora 2000

TYPY ŠKÁL LIKERTOVY ŠKÁLY Likertovy škály se používají na měření postojů (konstrukt postoj nemůžeme měřit přímo - nepřímo jej často zkoumáme analýzou míry souhlasu či nesouhlasu s daným výrokem) jak souhlasíš s tímto výrokem? „Matematika je můj oblíbený předmět“ plně souhlasím souhlasím nemám vyhraň. názor nesoulasím plně nesouhlasím další viz. dokument podle Gavora 2000

VYHODNOCOVÁNÍ ŠKÁL Např.: 339 validních respondentů Jak souhlasíš s výrokem: „Chci se podílet na ochraně životního prostředí.“ a) určitě ano 65 19,2% b) spíše ano 202 59,6% c) spíše ne 54 15,9% d) určitě ne 18 5,3%

VÝZKUMNÉ NÁSTROJE - POZOROVÁNÍ sledování činností lidí (registrace, popis) strukturované pozorování: pozorovatel si předem stanoví kategorie, v rámci kterých bude pozorovat. Pozorovatel si musí dopředu připravit pozorovací arch, do kterého zaznamenává pozorování (např. mapa třídy). Do archu se zaznamenává např. frekvence komunikace učitele s jednotlivými žáky. viz. dokument podle Gavora 2000

POZOROVACÍ SYSTÉMY komplexní nástroje připravené na práci pozorovatele jsou jich tisíce významné: Flandersův, Bellackův podle Gavora 2000

PRŮBĚH POZOROVÁNÍ přímé pozorování: pozorovatel je sice maximálně nenápadný ale v místnosti s pozorovanými nepřímé pozorování podle Gavora 2000

ZÁKLADNÍ ZPŮSOBY ZÁZNAMU KATEGORIÍ zaznamenávání trvání kategorií: měří se délka dané činnosti zaznamenávání výskytu kategorií: pozorovatel udělá čárku, nebo zapíše číslo jevu, když zpozoruje zkoumaný jev (tomu se říká kódování) intervalové kódování: pozorovatel kóduje do jednotlivých časových kategorií (např. 3s, 10s, 15s, atd.) přirozené kódování: pozorovatel udělá záznam na začátku každé pozorované kategorie (např. učitel hodnotí odpověď žáka) podle Gavora 2000

VYHODNOCOVÁNÍ KATEGORIÍ frekvence: zjišťuje četnost výskytu dané kategorie sekvenční: zjišťuje se sled (která kategorie následovala za kterou) podle Gavora 2000

POUŽITÁ LITERATURA DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Karolinum, 2002. 374 s. ISBN: 80-246-0139-7 GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6.

Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta MU v Brně DĚKUJI ZA POZORNOST Zdeněk Hromádka 13549@mail.muni.cz Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta MU v Brně