Diblastica – dvoulistí Vločkovci Houby ( Porifera) Žahavci ( Cnidaria) Žebernatky

Kmen : Vločkovci -asymetričtí živočichové , tvaru dvouvrstevné ploch čočky, s velmi jednoduchou tělesnou stavbou – 2 vrstvy buněk , mezi nimi je tekutina s vláknitými buňkami mitochondriemi a symbiotickými bakteriemi - rozmnožují se příčným dělením - 2 druhy Trichoplax adherens – žije na řasách v Rudém moři

Kmen : Houby ( Porifera) starobylá skupina organismů cca 5000 druhů , jsou slepou vývojovou větví evolučně utrnuly na vývojovém stupni gastruly v dospělosti zcela nepohybliví nemají vytvořené svalstvo, ani cévní, nervové, dýchací a nervové ústrojí všechny druhy žijí ve vodě ( 97 % v mořské) tělo je tvořeno pouze dvěma vrstvami buněk – vnější =ektoderm vnitřní = entoderm - je vystlán límečkovitými buňkami , které mají bičíky – pohyb vody mezi vrstvami je rosolovitá hmota . mezenchym - zde se nacházejí amoebocyty – schopné fagocytózy opora těla – jehlice - křemičité - vápenaté - spongiózní ( rohovina) Rozmnožování – pohlavně i nepohlavně nepohlavně – běžný způsob je pučení – vznikají celé kolonie pohlavně – hermafroditi – z oplozeného vajíčka vzniká larva amfiblastula – určitou dobu volně plave a pak přesedne a mění se na dospělce u sladkovodních je známo vnitřní pučení – vnik zárodku gemule – přežívá zimu

Podle složitosti se rozlišují 3 tělní typy - asconní - syconní - leuconní

Systém hub třída: Houby vápenaté výhradně mořské druhy, chladná moře jehlice z uhličitanu vápenatého většinou drobné, žijí v koloniích houba voštinatá

třída : Houby křemičité jehlice tvořené oxidem křemičitým , žijí jednotlivě , obývají teplá moře Houba pletená – pobřežní vody Filipín ( Venušin koš) Houba pohárová – tichomoří, (Neptunův pohár) , největší houba ( 150 cm)

Houba rybničná – ve sladkých vodách tvoří kolonie Houba říční – ploché povlaky na ponořených předmětech

třída: Houby rohovité - oporná soustava pouze spongiovitá vlákna Houba mycí , Houba koňská – běžné ve Středozemním moři

Kmen : Žahavci ( Cnidaria) cca 9 000 druhů žijí zpravidla v mořích živočichové s paprsčitě souměrným tělem , na organizační úrovni gastruly ektoderm a entoderm , mezi je vrstva- mezoglea slepě končící trávicí dutina = láčka typická je rodozměna = střídání stádia polypa a pohyblivé medúzy všechny druhy mají žahavé buňky – knidoblasty – obsahují jed hypnotoxin Systematicky se rozdělují do 3 tříd: polypovci medúzovci korálnatci třída : Polypovci časově i funkčně převládá stádium polypa tělo je rozděleno na nožní terč , vlastní tělo a chapadla – zde knidoblasty uvnitř těla je trávicí dutina – láčka nervová soustava – rozptýlená ( difúzní) smrštitelná vlákenka – myofibrily ( primitivní „svaly“) výborná regenerační schopnost rozmnožování – nepohlavně = pučením pohlavně – hermafroditi stádium hydromedúzy většinou chybí

Nezmar hnědý, zelený – chybí stádium hydromedúzy

Medúzka sladkovodní - má zachovanou rodozměnu, výskyt ve Vltavě

Trubýši -zvláštní skupina polypovců- tvoří plovoucí mnohotvárné kolonie členové kolonie mají zachovánu jen určitou část svého těla – vzájemně jsou propojeni stvolem - rosolovití, průhlední , často nápadně zbarvení, podivuhodné tvary, světélkující aj. Měchýřovka vznášivá

třída : Medúzovci pravidelné střídání polypa a medúzy = rodozměna ( metageneze) polyp bývá malý ( cca 5 cm) skyfomedúzy tvoří podstatnou část života , mají složitější tělesnou stavbu, složitější trávicí soustava, po obvodu zvonu je svalovina , a 8 výběžků- ropálií zde smyslové ústrojí,( jednoduchý zrak, chemoreceptory, statocysta) - medúzy jsou odděleného pohlaví ( gonochoristé) - cca 200 druhů

Životní cyklus – rodozměna Samice medúzy vypouští vajíčka , která jsou oplozena ve vodě , dalším vývojem se mění na larvu( planula) – ta přisedá na dno a mění se v polypa – po určité době dochází ke strobilaci – vznikají medúzky efyry , které dorůstají, dokončují vývoj a mění se v dospělé skyfomedúzy.

Kořenoústka plicnatá -průměr zvonu až 60 cm, pravidelné rytmické stahy zvonu Talířovka ušatá – ploše zvonovité tělo, 40 cm průměr

Talířovka svítivá - drobná medúzka, intenzivní světélkování Cyanea arctica – chladné severní moře , průměr zvonu až 2 m , rozpětí chapadel přes 40 m

třída : Korálnatci potlačení metageneze – vytvářejí pouze polypové stádium cca 6 000 druhů žije pouze v moři , přisedle na dně teplých moří kromě sasanek vytvářejí kosterní útvary – z rohovitého koralinu nebo CaCO3 hermafroditi , častěji se rozmnožují nepohlavně pučením – jedinci se neoddělují vznikají kolonie - korálové útesy Sasanky - nikdy netvoří kosterní útvary, často žijí v symbióze s korýši Sasanka plášťová – symbióza s rakem poustevníčkem Sasanka koňská – nejběžnější v evropských moří

Karafiát mořský – má přes 1 000 chapadel

Osmičetní korálnatci - 8 chapadel , bez vyjímek tvoří kolonie Korál červený

Šestičetní korálnatci - 6 chapadel, nebo násobek šesti, tvoří charakteristický masivní vápencový exoskelet Větevník mozkový – poměrně hojný druh Houbovník obecný

Varhanitka – typicky rozeklané kolonie Pérovník pštrosí .

kmen : Žebernatky 80 druhů mořských láčkovců bez žahavých buněk živí se dravě larvami různých živočichů tvar těla vejčitý, pásovitý aj. velikost několik desítek cm paprsčitá souměrnost, je již částečně nahrazována souměrností dvoustrannou Pásovnice Venušina