Nekódující RNA Radim Černý Přednáška pro 14. vědecko-pedagogickou konferenci učitelů biochemických oborů lékařských fakult v ČR a SR 30.5.2013.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
6. Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. Hlavní jejich funkce je uchování genetické informace.
Advertisements

Molekulární základy dědičnosti
Transkripce, translace, exony, introny
Transkripce (první krok genové exprese: Od DNA k RNA)
BIOLOGIE 1 Rostliny Biologické vědy Metody práce v biologii
GENETIKA NUKLEOVÉ KYSELINY DNA, RNA
Nukleové kyseliny AZ-kvíz
RISKUJ ! Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
NUKLEOVÉ KYSELINY BIOCHEMIE.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona:III/2č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_420.
Transkripce (první krok genové exprese)
Transkripce (první krok genové exprese)
Transkripce a translace
REGULACE GENOVÉ EXPRESE
Proteosyntéza RNDr. Naďa Kosová.
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:
RNAi.
Struktura, vlastnosti a typy nukleových kyselin
Nukleové kyseliny Struktura DNA a RNA Milada Roštejnská Helena Klímová
Nukleové kyseliny NA = nucleic acid Reprodukce organismů
METABOLISMUS BÍLKOVIN II Anabolismus
NUKLEOVÉ KYSELINY A JEJICH METABOLISMUS
Molekulární základy dědičnosti
Pro charakteristiku plazmidu platí: je kruhová DNA
Molekulární genetika.
Nukleové kyseliny RNDr. Naďa Kosová.
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Od DNA k proteinu.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_239.
Molekulární biotechnologie č.6b Zvýšení produkce rekombinatního proteinu.
GENETICKÁ INFORMACE je informace, která je primárně obsažena v nukleotidové sekvenci v nukleotidových sekvencích jsou obsaženy následující informace: o.
Fyziologie reprodukce a základy dědičnosti FSS 2009 zimní semestr D. Brančíková.
EXPRESE GENETICKÉ INFORMACE Transkripce
RNAi. Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) Místo silné pigmentace se objevily rostliny variegované.
Epigenetika člověka Marie Černá
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í
Nukleové kyseliny Opakování
Didaktické testy z biochemie 5 Transkripce Milada Roštejnská Helena Klímová.
Transkripce a translace
2014 Výukový materiál GE Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
NUKLEOVÉ KYSELINY (NK)
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Autor: Ing. Michal Řehulka  Přírodní makromolekulární látky (Biopolymery)  Vytvářejí dlouhé vláknité molekuly  Nesou a uchovávají genetickou informaci.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Nukleové kyseliny II. - RNA, proteosyntéza Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10/16 Šablona: III/2.
1. 1.Molekulární podstata dědičnosti. Čtyři hlavní skupiny organických molekul v buňkách.
Název školy: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace Autor: Datum tvorby: Mgr. Daniela Čapounová Název: VY_32_INOVACE_06C_19_Proteosyntéza.
Metabolismus bílkovin biosyntéza
TRANSKRIPCE DNA.
NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK:
GENETIKA dědičnost x proměnlivost.
Metabolické děje II. – proteosyntéza
Nukleové kyseliny Charakteristika: biopolymery
Vliv radiace na člověka
Molekulární genetika Tok genetické informace:
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Ivana Eštočinová, Pavla Fabulová, Markéta Formánková
GPCR 2013 Ribosom % RNAi 2006 RNA polymeráza %
Sacharidy Lipidy Bílkoviny Nukleové kyseliny Buňka
Od DNA k proteinu - v DNA informace – geny – zápis ve formě 4 písmen = nukleotidů = deoxyribóza, fosfátový zbytek, báze (A, T, C, G) - DNA = dvoušroubovice,
Molekulární základ dědičnosti
1. Regulace genové exprese:
Molekulární základy genetiky
Buněčný cyklus buněčný cyklus (generační doba) - doba mezi dvěma mitózami (rozdělení buňky na dvě dceřinné) - velmi variabilní, podle typu tkáně.
NUKLEOVÉ KYSELINY Dusíkaté báze Cukry Fosfát guanin adenin tymin
MiRNA
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
Transkript prezentace:

Nekódující RNA Radim Černý Přednáška pro 14. vědecko-pedagogickou konferenci učitelů biochemických oborů lékařských fakult v ČR a SR

Journal of Experimental Medicine 79 (2): 137–158 (1944)

Od DNA k proteinu © Espero Publishing, s.r.o.

GENOM TRANSKRIPTOM PROTEOM DNA RNA Protein

Typy RNA mRNA – (messenger RNA) – vzniká transkripcí genů kódujících proteiny. Základní funkcí je umožnit vznik proteinu. rRNA – (ribosomální RNA) – vzniká transkripcí specifických genů. Má strukturní a enzymatickou úlohu. Spolu se specifickými proteiny tvoří ribosomy, v nichž je mRNA překládána do proteinu. tRNA – (transferová RNA) – vzniká transkripcí specifických genů. Funguje jako adaptor mezi mRNA a aminokyselinami v průběhu biosyntézy proteinu.

Syntéza proteinu v eukaryontní buňce © Espero Publishing, s.r.o.

Struktura dvou lidských genů ukazující uspořádání exonů a intronů © Espero Publishing, s.r.o.

Alternativní sestřih α-tropomyosinového genu u krys © Espero Publishing, s.r.o.

TYPY RNA II Malé jaderné RNA - skupina RNA s omezeným počtem nukleotidů (řádově 100) mající regulační, respektive enzymatickou funkci (U1 – U6): - malé jaderné RNA (snRNA; odvozeno od small nuclear RNA) - malé jadérkové RNA (snoRNA; odvozeno od small nucleolar RNA). Vedle toho RNA v „SRP“ (signal recognising particle) – rozpoznává „signal peptide“ v nově tvořeném proteinu a zajistí vstup proteinu do endoplasmatického retikula)

RNA editing

James D. Watson: „Anything!“

Craig C. Mello Andrew Z. Fire Nobel Prize in Medicine or Physiology 2006 " for their discovery of RNA interference - gene silencing by double-stranded RNA"

si RNA (silencing – interfering) dsRNA se váže na „DICER“(RNasa) Ta štěpí dsRNA na menší fragmenty Jednovláknové RNA fragmenty jsou součástí „RISC“ komplexů (RNA Induced Silencing Complex) Jednovláknová RNA v rámci RISC zajistí vazbu na komplementární úsek mRNA mRNA je rozštěpena a tvorba příslušného proteinu je zablokována

Vznik miRNA

MicroRNA MicroRNAs are produced from either their own genes or from introns

Ovlivnění exprese onkogenů a tumor- supresorových genů prostřednictvím miRNA (Kulda V. a spol. – Ústav lékařské chemie a biochemie LF UK v Plzni) miR-21 a miR-143 ovlivňují: Onkogeny: ABL2, ETV6, AFF1, TET1, ERBB3, MAF, RAB11, CBL, MYBL2, PLAG1, SKI, CDK6 Tumor-supresorové geny: TMEM127, SMAD3, DAPK1, PHF14, LIFR, PDCD4 Další mikroRNA současně studované: miR 30c, miR200c, miR214

Kvantifikace mi RNA

Competing endogenous RNA (ce RNA) Pseudogenes (ψ)

Beta – globin gene family

Alpha –globin gene family

Phosphatase and tensin homolog (PTEN)

„NATs“ Natural Antisense Transcripts

James D. Watson: „Anything!“

DĚKUJI ZA POZORNOST !

RNA interference

Funkce miRNA Funkce miRNA zřejmě spočívá v regulaci genů a jejich exprese. Molekuly miRNA jsou částečně komplementární k určitým molekulám mRNA vyskytujícím se v buňce a jsou schopné regulovat (konkrétně snižovat) tímto výrobu proteinů, které tyto mRNA kódují. Živočišná miRNA vykazuje komplementaritu obvykle k regionu 3' UTR (nekódující část mRNA, ale vykonávající některé jiné regulační funkce vztahující se k dané molekule mRNA), zatímco rostlinná miRNA je komplementární ke kódujícím regionům messenger RNA.

RNA interference Degradace mRNA může být také zprostředkovaná prostřednictvím malých interferenčních RNA (siRNA) anebo mikro RNA (miRNA). Tento způsob inaktivace mRNA se nazývá RNA interference (RNAi) anebo RNA umlčování (RNA silencing).

miRNA ( micro RNA) jsou jednovláknové řetězce nekódující RNA o délce nukleotidů, které se podílí na regulaci genové exprese. miRNA vznikají transkripcí z genů v DNA, ale následně nedochází k jejich translaci v protein. Namísto toho se každý primární transkript miRNA (tzv. pri-miRNA) páruje s některými vlastními komplementárními bázemi a nakonec se mění na plně funkční miRNA.

Degradace mRNA Degradace mRNA patří mezi nejdůležitější součásti regulace genové exprese. Protože RNA může být překládána opakovaně, ovlivňuje délka života mRNA v buňce množství proteinu, které z ní může být přeloženo. Každá molekula mRNA je nakonec degradována na jednotlivé nukleotidy, ale délka existence se mezi jednotlivými druhy mRNA liší.

Degradace mRNA II Tyto odlišné doby života jsou signalizovány nukleotidovými sekvencemi v samotné RNA, nacházející se většinou mezi 3´-koncem kódující sekvence a poly(A)-koncem, v části zvané 3´- nepřekládaná oblast. Odlišná délka existence různých RNA pomáhá buňce regulovat množství jednotlivě vznikajících proteinů. Eukaryotické buňky jsou schopny degradovat také mRNA, které jsou určitým způsobem poškozeny. Tento kontrolní mechanismus (anglicky se nazývá nonsense-mediated mRNA decay; NMD)

VÝZNAM miRNA Špatná funkce či regulace miRNA může způsobit v některých případech vážné choroby. Proto je miRNA v centru pozornosti vědců a její výzkum je velmi žádán. Dnes se hledají léky na bázi miRNA, které by pomáhaly například při onemocněních rakovinné povahy a nemocech kardiovaskulární a nervové soustavy.

VÝZNAM miRNA II Některé studie (Nature 435,2005) zjistily, že pokud jsou myši uměle modifikovány tak, aby produkovaly nadměrné množství proteinu c-myc, umírají na lymfom mnohem dříve, pokud ale jejich buňky produkují zvýšené množství miRNA, přežívají 2x déle. V jiné studii (Nature 451, 2008) týkající se Ca prsu a jeho metastáz ze 453 identifikovaných miRNA jich bylo 179 přítomno ve zvýšeném množství v jedné z testovaných metastazujících linií. Naopak 8 miRNA bylo v metastazujících liniích ve sníženém množství, zvýšení jejich exprese zpomalilo tvorbu metastáz.

VÝZNAM miRNA III Jiný výzkum prokázal, že miRNA se podílí na regulaci proteinu E2F1, který má roli v proliferaci buněk. V tomto případě se miRNA váže na mRNA a brání tím translaci. Je také možné na základě měření aktivity několika stovek genů kódujících miRNA u pacientů trpících nádorovým bujením zjistit, o jaký typ rakoviny se jedná a z jaké tkáně rakovina vznikla.

VÝZNAM miRNA IV Je zřejmé, že miRNA má značný vliv i na činnost srdce. Exprese genů pro miRNA se u lidí s poruchami srdeční činnosti značně odlišuje od zdravých lidí. Zřejmé je to zejména v případě kardiomyopatie, ale i v případě embryonálního vývoje srdce, poruch vývoje (hypertrofie) a podobně.

Klinická studie Degenerativní změny sítnice Společnost Acuity Pharmaceuticals vyvinula siRNA pod názvem Cand5, která má shodnou sekvenci s genem pro VEGF faktor

MicroRNA

TYPY RNA mRNA (messenger RNA) - vzniká transkripcí strukturních genů. Základní funkce je umožnit vznik příslušného proteinu. rRNA (ribozomální RNA) - vzniká transkripcí ribozomálních genů. Má strukturní a enzymatickou úlohu. Tvoří jádro ribozomů, na kterých je mRNA překládána do proteinu tRNA (transferová RNA) - představuje produkt genů pro tRNA, který se používá při syntéze proteinů jako adaptor mezi mRNA a aminokyselinami.

si RNA

GENOM TRANSKRIPTOM PROTEOM DNA RNA Protein

Od DNA k proteinu © Espero Publishing, s.r.o.

Přirozené a „umělé“ využití siRNA“: A: Obrana proti RNA virům B: Přirozená regulace genové exprese C: Umělá regulace „na míru“