Shrnutí – 1. přednáška 1) Proč studovat sociologii? Předmět, metoda a funkce sociologie 2) Pojem paradigma – paradigma jako základ vědy a paradigmatická struktura sociologie

Sociologie je věda teoreticko-empirická Metoda sociologie Sociologie je věda teoreticko-empirická Teorie jsou systémem pojmů a tvrzení, umožňujícím porozumět fenoménům světa, vysvětlovat, předpovídat, kritizovat klade hypotézy, přináší podněty ke zkoumání Empirie je systematické, kontrolované a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými, výsledky zkoumání obohacují teorii, prověřují teorii

Funkce sociologie Kognitivní (rozšiřovat lidské poznání) Humanizační (poskytovat lidem orientaci ve společnosti, uvědomění je podmínkou svobody) Sociotechnická (funkce regulační, snaha na základě poznatků ovlivňovat skutečnost, provádět opatření)

Věda a její paradigmatický základ Vědou je takový obor, kde komunita vědců přijímá shodné paradigma. Jinak řečeno, věda je to, co za vědu považují vědci v daném oboru Podle T. Kuhna je vědou ten obor, kde skupina vědců zastává shodné paradigma – tzv. koncept „normální vědy“ Je sociologie „normální vědou“? Jsou tzv. exaktní vědy jednotné z hlediska paradigma?

Paradigma v sociologii Jak rozumět pojmu paradigma? - označuje převládající názor přijímaný badateli určité vědecké disciplíny za vzorový též model vědy, tradice zkoumání, struktura představ, koncepcí, hodnot, postupy řešení sociologie je věda multiparadigmatická Paradigma v sociologii: určitý pohled na společnost, na sociální skutečnost v sociologii panuje paradigmatický pluralismus a) faktualistické (svět jako objektivní realita, sociální fakta) b) behaviorální ( základem je chování lidí v sociálním kontextu) c) definiční (svět definován jedincem, interpretace reality – tzv. Thomasův teorém – není ani tak důležité, jaké věci objektivně jsou, ale jak jim lidé rozumějí, jak je definují a podle toho jednají)

Paradigma v sociologii autorita metodologie optika PARADIGMA problematika jazyk teorie

Dějiny sociologického myšlení - vznik sociologie a etapy vývoje sociologie 1) Historické a společenské podmínky vzniku sociologie – sociologie jako produkt krize moderní společnosti 2) Etapy vývoje sociologie do současnosti

Sociologie vzniká jako produkt historického přechodu od tradiční k moderní společnosti V období 17.-19.st. dochází v důsledku politických revolucí, sociálních bouří a průmyslové revoluci k převratným ekonomickým, sociálním a politickým změnám ve společnosti a) hroutí se dosavadní regulace světa práce (cechovní zřízení, agrární sektor) b) rozpad velkých rodin, tradičních forem domácností a sociálního zajištění c) krize monarchie a tradičních forem legitimizace moci d) krize náboženství jako tradičního výkladu světa Hroutí se základy tradiční společnosti (feudální, agrární, stavovské) a dochází v důsledku modernizačních procesů – byrokratizace, urbanizace, sekularizace, demokratizace k přerodu ve společnost moderní (průmyslovou, kapitalistickou, třídní) Dřívější řád, stabilita, význam náboženství nízká sociální a geografická mobilita, nízká dělba práce je nahrazován změnou, pokrokem, vědou jako výkladem světa, individualismem, racionalizací, generalizací sociálních vztahů

Dějiny sociologického myšlení – podmínky vzniku sociologie Od tradice k modernitě Společnost tradiční (feudální, agrární, stavovská) – řád, tradice, stabilita – život byl dán „osudovostí“ Společnost moderní (kapitalistická, industriální, třídní) – změna, pokrok, individualizace – život určován životním stylem

Sociologie vznikla jako produkt krize moderní společnosti Ústředním společným problémem myslitelů: radikální proměna charakteru tradiční společnosti a otázky nově vznikající moderní průmyslové společnosti - společná snaha definovat kontrolní mechanismy nově vznikající společnosti

Představitelé klasického období sociologie – otcové zakladatelé sociologie: A. Comte E. Durkheim K. Marx H. Spencer V. Pareto M. Weber G. Simmel

Etapy vývoje sociologie Klasické období (1840-1920) 2) Období empirické sociologie (1920-1945) 3) Návrat k „velkým teoriím“ (50.-70. léta) 4) Soudobá sociologie (od pol. 70.let)

Etapa „velkých teorií“ - období klasické sociologie (Comte, Durkheim, Marx, Pareto, Weber, Simmel) 1840 1920 Etapa empirické sociologie (Chicagská škola, Thomas/Znaniecky, Mayo,…) 1920 1945 Etapa návratu k „velkým teoriím“ (Strukturní funckionalismus, Parsons, Merton,…) 1945 60. - 70. lét Soudobá sociologie (Teorie pozdní modernity, Beck, Bauman,…..) 70.léta současnost

Zakladatelé sociologie August Comte Sociologii zakládá jako reakci na stav společnosti (obavy z myšlenkové anarchie, egoismu, anomie, enormní dělby práce) Sociologii koncipovat po vzoru přírodních věd (pozitivní přístup) Odhalovat zákonitosti společnosti, tyto znalosti lze využít k zásahům do společnosti, věřil v racionální sociální plánování Cílem sociologie je vybudovat systém teoretický poznatků – poslouží k překonání společenských krizí – sociologie bude sloužit elitní kastě expertů

Zakladatelé sociologie August Comte Lze opravdu vědecky řídit a regulovat společnost? Rozdělení sociologie na sociální statiku (rodina, stát, náboženství) a dynamiku (zákon tří stádií) Možnosti vědy opírá o stadiální koncepci vývoje lidského poznání teologická (fiktivní), metafyzická (abstraktní), pozitivní (vědecká)

Zakladatelé sociologie E. Durkheima – představitel sociologismu, předmětem zkoumání sociologie jsou sociální fakta, život člověka je determinován sociálními fakty „Sebevražda“ (1897) – empirický výzkum k otázce sebevražednosti v době ranně moderní společnosti Typologie sebevražd. egoistická – výsledek přehnané individuace, povýšení individuálního „Já“ nad „Já“ sociální, izolace, deprese, bezútěšnost (intelektuálové) altruistická – výsledek příliš silné integrace do společnosti, člověk absorbován společností, život má menší cenu, než to co přikazuje skupina (staří a nemocní) anomická – výsledek nenaplněných očekávání, nepoměr aspirací a možností, nerealistický pohled na skutečnost (úspěšní obchodníci) fatalistická – výsledek příliš silné společenské regulace (otroci)

Etapa empirické sociologie 1920-1945 Abstraktní uvažování o společnosti střídá orientace na konkrétní problémy, empirii, exaktnost Empirické výzkumy se rozvíjejí především v USA – výzkum sociálně patologických jevů (prostituce, alkoholismus, trestná činnost) Chicagská škola a městské studie (problém imigrace, život v ghettech, pouliční gangy, prostituce, bezdomovectví) Významné výzkumy v armádě, průmyslu E. Mayo – Hawtornský experiment (základy HR) Další výzkumy: Thomas, Znaniecky (Polský sedlák v Evropě a Americe), S. Stouffer (American Soldier), F. Trasher (The Gang)

Etapa návratu k „velkým teoriím“ 50. - 60. léta teorie společnosti---empirické výzkumy teorie středního dosahu (R. K. Merton) - teorie referenčních skupin, teorie deviantního chování, teorie názorových vůdců teorie konsensuální - strukturní funkcionalismus (T. Parsons – hlavní téma je stabilita (nikoli vývoj a proměna) společenských systémů a jejich zachování, snaha o univerzalitu a všeobecnou platnost), kořeny Comte, Durkheim, Spencer teorie konfliktu (Coser, Dahrendorf…) interpretativní sociologie (Schutz, Garfinkel…) Pozn. k tomu studijní texty F. Zich: Úvod do sociologie (str. 13- 14) a J. Keller: Úvod do sociologie (str. 88-125)

Teorie pozdní modernity (Beck, Bauman, Lipovetsky aj.) Soudobá sociologie Teorie pozdní modernity (Beck, Bauman, Lipovetsky aj.) Je naše společnost stále ještě ve fázi průmyslové modernity? Není tato podoba modernity již vyčerpaná? Kam směřuje modernizační proces společnosti? Nepřichází sociologie o společnost? Jakou roli v těchto změnách sehrávají procesy globalizace?

Společnosti pozdní doby (Petrusek, M. 2006) Cynická společnost Dětinská společnost Hlučná společnost Informační společnost Komerční společnost Masová společnost Masturbační společnost Nedomyšlená společnost Postemocionální společnost Postindustriální společnost Postmaterialistická společnost Společnost vědění Společnost kreditních karet Společnost volného času Transkulturní společnost …………………………….