Mezi Vídeňským kongresem a revolucí 1848 Společnost

Anotace Materiál tvoří 15 slidů, v nichž je zachycen stav společnosti od Vídeňského kongresu dále s přihlédnutím k hospodářským a společenským dějinám Autor: Mgr. Tomáš Kozák očekávaný výstup: žák se seznámí s částí hospodářských dějin 1. poloviny 19. století obecně, pracuje spojmy průmyslová revoluce atd. použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek následuje možnost zápisu do sešitu

Společnost – Emancipace národů mnoho národů žije pod nadvládou jiných národů postavení podmaněných národů je pochopitelně horší než národů vládnoucích, jako úřední řeč je jim vnucena řeč ovladatelů vytrácí se kultura podmaněných národů už před VFBR sílí zájem o vlastní jazyk, literaturu a původní kulturu snaha o emancipaci po revoluci tyto snahy sílí objevují se názory, že lidé si jsou rovni ve svých právech u různých národů je národní emancipace různá. balkánské národy se snaží v první řadě o vymanění zpod turecké nadvlády v našich zemích šlo především o jazykové a kulturní zrovnoprávnění a v další fázi o zrovnoprávnění politické – viz Národní obrození Němci nejsou pod nadvládou, ale nežijí v jednotném státě Italové také touží po sjednocení a vymanění části italského území zpod nadvlády jiných zemí

Společnost – Průmyslová revoluce masivní rozvoj techniky se nejprve projevuje v zemědělství žací stroje, mlátičky mnoho lidí se stalo „přebytečnými“ a museli hledat obživu ve městech, kam mohli odcházet po zrušení nevolnictví ve městech je práce dostatek vznikají továrny, které potřebují lidi pro obsluhu strojů lidská práce je nahrazována prací strojů manufakturní výroba je nahrazována výrobou tovární průmyslová revoluce = zavádění strojů do výroby

Společnost – Průmyslová revoluce Anglie – strojovna Evropy kolébka průmyslové revoluce 1769 – James Watt zdokonalil parní stroj univerzální motor v Anglii byly nejlepší podmínky pro rozvoj průmyslu: mír – od 17. století se neválčilo nevolnictví neexistuje od 14. století dostatek surovin díky koloniím odbytiště pro výrobky díky koloniím

James Watt James Watt (19. ledna 1736 Greenock, Skotsko – 19. srpna 1819 Handsworth, Anglie) byl skotský mechanik, vynálezce a fyzik – samouk, známý především skrze své vynálezy a vylepšení parních strojů.

Společnost – Průmyslová revoluce Technický pokrok parní stroj = symbol průmyslové revoluce nové stroje se objevují ve všech odvětvích průmyslu textilní výroba – mechanický spřádací stroj, tkalcovský stav, válcový potiskovací stroj, šlapací šicí stroj (1832, Singer) strojírenství hutnictví – vysoké pece, uhlí, koks těžební průmysl – zvýšená poptávka po železné rudě, uhlí doprava – suroviny je nutno dostat do továren 1814 – vynález parní lokomotivy – George Stephenson 1803 – parník – Robert Fulton telegraf

Robert Fulton (14. listopad, 1765 – 24. únor, 1815) byl Američan známý především jako vynálezce parníku. Toto označení není úplně přesné, protože parníky existovaly už dříve, Fulton byl však první, kdo z parníku učinil věc praktickou a později i komerční.

George Stephenson (9. června 1781, Wylam poblíž Newcastle upon Tyne - 12. srpna 1848) byl britský inženýr. Později začal vyučovat na Killingworth Colliery[zdroj?]. Jako inženýr zlepšoval v dolech parní stroje a čerpadla. Zřídil tam i několik šikmých ploch pro přepravu uhlí a nakonec 12 km dlouhou důlní dráhu. V roce 1814 předvedl úspěšně parní lokomotivu, která na kolejích postavených do svahu utáhla osm vozů s nákladem 30 tun. O rok později si ji nechal patentovat. V roce 1823 projektoval první veřejnou železniční trať pro dopravu osob na světě mezi britskými městy Stockton a Darlington (osazena strojem Locomotion). 27. září 1825 ji uvedl do provozu.

Společnost – Průmyslová revoluce Sociální důsledky průmyslové revoluce v západní a střední Evropě rychlý rozvoj, východ Evropy a Balkán zůstává agrární objevují se nové společenské vrstvy: dělníci, buržoazie dělníci pracují v továrnách, dolech a hutích 14-16 hodin denně včetně dětí dělníci byli naprosto závislí na platu, neexistovala žádná sociální síť objevují se stále dokonalejší stroje, které zastanou více práce  mnoho dělníků je propouštěno aby si zachovali práci, rozbíjejí stroje v domnění, že si zachrání místo buržoazie = bohaté měšťanstvo (továrníci, bankéři, obchodníci) = kapitalisté Pokusy o řešení situace dělníků svépomocné dělnické spolky se společnou pokladnou, z níž se vyplácela podpora stávky za lepší pracovní podmínky někteří kapitalisté si uvědomují, že v lepších podmínkách bude dělník odvádět kvalitnější práci  zřizovaly se „školky“ stavěly se domy pro dělníky; nicméně takto k dělníkům přistupovalo pouze málo kapitalistů pomoc státu – vydávány zákony, které měly zlepšit situaci – zákaz práce dětí, zkrácení pracovní doby na 12 (10)hodin, pojištění atd. vznikají i nové filozofické směry, které hledají řešení složité situace uvažují o změně systému – socialismus

Společnost – Průmyslová revoluce nereálné Karel Marx, Bedřich Engels Proměna měst příchod nový lidí vznikají předměstí = čtvrti zakládané za hradbami, které už dávno neplní svůj účel továrny, tovární čtvrti dělnické kolonie Změna způsobu života snadná přeprava zásilek na velké vzdálenosti  cizokrajné zboží se stává dostupnějším zlevňuje cestování pro zábavu i za obchodem „svět se zmenšil“ zprávy se šíří rychleji díky telegrafu, atd.

Otázky: Vysvětli pojem emancipace národa Proč u balkánských národů hovoříme o národněosvobozeneckém hnutí? Po čem toužili Němci a Italové? Zopakuj si, co jsou to manufaktury a kdy bylo u nás zrušeno nevolnictví? Kdo a kdy vynalezl parní tsroj? Proč došlo k průmyslové revoluci nejdříve v Anglii? Jaké stroje se používaly v textilní výrobě? Ovlivnilo použití strojů cenu výrobků? Které odvětví průmyslu se začala rozvíjet a proč?

Otázky: Proč muselo dojít ke změnám v dopravě? Které vynálezy dopravu usnadnily? Jaký je přínos telegrafu? Jaké bylo postavení dělníků? Proč dělníci rozbíjeli stroje? Co je buržoazie? Proč byly bourány hradby? Jaké domy se začaly stavět? Proč vznikala nová města? Jaké důsledky měl pro obyčejné lidi vynález parní lokomotivy, parníku a telegrafu?