Komplementový systém a nespecifická imunita

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Obranné vlastnosti krve
Advertisements

MEZIBUNĚČNÁ KOMUNIKACE
IMUNITA PROTI INFEKCÍM
KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM.
PŘIROZENÁ IMUNITA - ZÁKLADNÍ MECHANISMUS OBRANY ČLOVĚKA.
Selhání imunitní tolerance: alergie a autoimunita
IMUNOTOXIKOLOGIE Antigenně-specifické imunitní reakce
Nespecifické složky buněčné imunity
Základní imunitní mechanismy
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
Imunita (c) Mgr. Martin Šmíd.

Nespecifické složky humorální imunity
Funkce imunitního systému. Imunodefekty.
Mgr. Michaela Karafiátová
Mechanismy nespecifické imunity
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
IMUNITNÍ SYSTÉM IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci  onemocnění) Nespecifická : Fagocytóza granulocytů,monocytů.
OBĚHOVÁ SOUSTAVA Imunita Mgr. Jan Marek VY_32_INOVACE_Bi3r0215.
Komplement J. Ochotná.
Mechanismy specifické imunity
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Imunitní systém J. Ochotná
Komplement, antigeny Martin Liška.
Vybrané podklady pro praktika z imunologie
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Imunita Cholera, 19. století.
Protibakteriální imunita
Mezibuněčná komunikace
Nespecifická reakce na „poškození“ na úrovni buňky, tkáně a organismu
RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE.
CHEMIE IMUNITNÍCH REAKCÍ
Nespecifické složky buněčné imunity I.
Imunitní systém J. Ochotná
Způsoby mezibuněčné komunikace
ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA Imunologie 1.
Řízení imunitního systému Kurs Imunologie. Hlavní histokompatibilní systém (MHC) objeven v souvislosti s transplantacemi starší termín: HLA dvě hlavní.
T lymfocyty J. Ochotná.
Protiinfekční imunita 2
Histokompatibilní systém
Imunitní mechanismy zánětu (lokální a systémová reakce)
Fagocytóza = základní nástroj nespecifické imunity (společně s komplementem) fagocytující buňky proces fagocytózy.
Jiří Litzman Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU
Nespecifické složky M. Průcha
Obecná endokrinologie
Funkce krve Transport O2 a CO2 Přenos chemické informace Termoregulace
T lymfocyty Jan Novák.
Laboratorní diagnostika
Protinádorová imunita Jiří Jelínek. Imunitní systém vs. nádor imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které.
Tělní tekutiny Autor: Eva Klabenešová
Buněčná signalizace Úvod Základní typy signálních drah Imunologie.
Imunita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY.
Komplement J. Ochotná. Komplement  humorální složka nespecifické imunity  pomáhá odstranit mikroorganismy a vlastní pozměněné buňky (apoptotické buňky)
Základní příznaky onemocnění imunitního systému Doc.MUDr.Kateřina Štechová, Ph.D. Obrázky a další materiály potenc.problemtaické stran autorských.
Základy imunologie.
KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM.
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
FAGOCYTÓZA Mgr. Olga Tichá, LF MU.
CHEMILUMINISCENČNÍ TEST
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM.
IMUNOTOXIKOLOGIE Primární imunitní reakce, zánět
Zánět mechanismy a projevy zánětlivé reakce Jaroslava Dušková
Mechanismy nespecifické imunity
Lékařská mikrobiologie I Specifická imunita
Laboratorní diagnostika
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Zánět
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs
Transkript prezentace:

Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

IMUNITA = OBRANA Rozpoznání – „vlastní“ a „cizí“ Specifičnost imunitní odpovědi Paměť – zachování specifických informací Protilátky = molekuly (glykoproteiny) - vazba na cizorodé částice Antigen = molekula obsahující antigenní determinanty

Komplementový systém Specifická imunitní odpověď Kontakt s antigenem a) produkce protilátek (lymfocyty B) b) Specifická imunitní odpověď zprostředkovaná buňkami (lymfocyty T) c) Fagocytóza - makrofágy, granulocyty (neutrofily) 2. Nespecifická imunitní odpověď Komplementový systém

Lymfocyty Makrofágy Specifické buňky reagující na antigenní podnět. Na svém povrchu mají receptory. Produkují specifické protilátky. Makrofágy Buňky regulující odpovědi lymfocytů, vylučující biologicky aktivní mediátory. Buňky podporující nebo tlumící diferenciaci lymfocytů a jejich imunitní odpověď. Histiocyty, alveolární buňky, Kupferovy buňky, osteoklasty.

Specifická imunitní odpověď

Základní struktura imunoglobulinu Vazebná oblast pro komplement

KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM Přirozený imunitní systém, rozeznává vlastní od cizího. První reakce na setkání s mikrobem a jeho eliminace. Jedna z hlavních efektorových drah zánětu. Systém faktorů – enzymy, přítomné v krvi. Kaskádová aktivace jednotlivých komponent.

Komponenty komplementu jsou produkovány: v játrech (parenchym) makrofágy monocyty G.I. a močovým systémem neutrofily (skladují velké množství některých komponent komplementu)

Dráhy se od sebe liší způsobem aktivace klíčové složky C3 Dráhy aktivace komplementu 1. Dráha klasická - fylogeneticky nejmladší, aktivace komplexem antigen-protilátka. 2. Dráha alternativní - fylogeneticky nejstarší, aktivace povrchem patogenu. 3. Dráha lektinová (manose-binding lectin, MBL) – varianta klasické dráhy. Dráhy se od sebe liší způsobem aktivace klíčové složky C3

Komplementový systém se skládá z 19 hlavních proteinů: jednotlivé proteiny jsou značeny číselně s předponou C: C1 až C9 u klasické dráhy nebo abecedně (některé složky): faktor B, D a properdin u dráhy alternativní

Proteiny komplementu u dráhy klasické se nazývají komponenty C1(C1q, C1r a C1s), C2, C3, C4, C5, C6, C7, C8, C9 Některé z proteinů komplementu u dráhy alternativní se nazývají faktory C3, B, D, C5, C6, C7, C8, C9 Proteiny komplementu u dráhy lektinové se nazývají kollektiny (kolagenní oblast a lektinová oblast)

AKTIVACE Proenzym 2 ENZYM 2 atd. (komplex antigen-protilátka)

Klasická dráha

Struktura a vazebné domény C1q Vazba C1q na Fc fragment imunoglobulinu vázaného na antigen (povrch patogenu) – změna jeho prostorové struktury. Autolytická aktivace C1r na aktivní serinovou proteázu. Aktivace C1s na aktivní serinovou proteázu a spouští proces kaskády komplementu štěpením a aktivací C4 a C2.

Klasická komplementová dráha C1qrs C2 C4 C3 protilátka C5 Bakterie

Klasická komplementová dráha C1qrs C2 C4 C3 protilátka C5 C4b Bakterie

Klasická komplementová dráha C1qrs C2 C4 C3 protilátka C5 C4b C4a Bakterie

Klasická komplementová dráha C1qrs C2 C4 C3 protilátka C5 C4b C4a Bakterie

Klasická komplementová dráha C1qrs C2 C4 C3 protilátka C5 C4b C2b C4a Bakterie

Klasická komplementová dráha C1qrs C2 C4 C3 protilátka C5 C4b C2b C4a C2a Bakterie

Klasická komplementová dráha C1qrs C2 C4 C3 protilátka C5 C4b C2b C3b C4a C2a Bakterie

Klasická komplementová dráha C1qrs C2 C4 C3 protilátka C5 C4b C2b C3b C4a C2a Bakterie C3a

Klasická komplementová dráha C1qrs C2 C4 C3 protilátka C5 C4b C2b C3b C4a C5b C2a Bakterie C3a C5a

Klasická komplementová dráha C1qrs Bakterie C6 C7 C8 C9 C4b C2b C3b C5b Kompletní aktivace protilátka

Lektinová dráha

Struktura lektinu vážícího se na manosu MBL je skupina dvou až šesti hlavic na centrálním stonku s kolagenní strukturou, které se váží na cukr. Tvoří komplex se serinovými proteázami - MBL-associated serine protease 1 (MASP-1) a 2 (MAPS-2). Po navázání MBL na povrch bakterie se serinové proteázy aktivují a spouští proces kaskády komplementu štěpením a aktivací C4 a C2.

Lektinová dráha Bakterie C4 C2 C3 C5 MBP C4b C4a

Lektinová dráha Bakterie C4 C2 C3 C5 MBP C4b C2b C4a C2a

Lektinová dráha Bakterie C4 C2 C3 C5 MBP C4b C2b C3b C4a C2a C3a

Lektinová dráha Bakterie MBP C2 C4 C3 C5 C4b C2b C4a C3b C5b C2a C3a

Lektinová dráha Bakterie MBP C4b C6 C2b C3b C7 C5b C8 C6 C9 C7 C8 C9 Aktivace kompletní

Komplex C2bC4b =C3 konvertáza …další štěpení C3 na C3b = opsonizace a C3a = chemotaxe Komplex C4bC2bC3b = C5 konvertáza …štěpení C5…C5a+C5b=>lytická fáze

Alternativní dráha

Alternativní dráha komplementu C3 B C5 C3b C3a Bakterie

Alternativní dráha komplementu C3 B C5 C3b Bb C3a Bakterie

Alternativní dráha komplementu C3 B C5 C3b Bb C5b C3a Bakterie C5a Aktivace kompletní

Alternativní dráha komplementu Bakterie C5b C3b Bb C6 C7 C8 C9 C6 C7 C8 C9 C9 C9 C9 C9 C9 C9 Aktivace kompletní

MAC PÓRY Source: www.wikimedia.org

Konečné komponenty komplementu Peptidové mediátory zánětu Dráha lektinová Dráha klasická Dráha alternativní Komplex antigen-protilátka (povrch patogenu) Lektin vážící manosu na povrchu patogenu Povrch patogenu C1q, C1r, C1s C4 C2 C3 B D MBL, MASP-1, MASP-2 C4 C2 C3 konvertáza Konečné komponenty komplementu C5b C6 C7 C8 C9 C3a, C5a C3b Peptidové mediátory zánětu fagocytóza Opsonizace, fagocytóza Odstranění imunokomplexu Membránu atakující komplex Lýza patogenní buňky

má centrální úlohu při aktivaci komplementu a nejdůležitějším momentem v její aktivaci je tvorba C3b z C3

C3 obsahuje thioesterovou vazbu mezi cysteinem (Cys 1010) a g-karboxylem aminokyselinového zbytku kyseliny glutamové (Glu1013). Thioesterová vazba je štěpena dvěma způsoby: Je hydrolyzován samovolně molekulami vody Je aktivována reaktivními skupinami jako jsou aminy a hydroxylové skupiny proteinů a sacharidů – hlavními složkami biologických membrán.

Vznik komplexu C3bBb = alternativní C3 konvertáza…další štěpení C3 na C3b = opsonizace C3a = chemotaxe Vznik komplexu C3bBbC3b = alternativní C5 konveráza …štěpení C5…C5a+C5b=>lytická fáze

Alternativní cesta aktivace komplementu je zahájena spontánním štěpením C3. Probíhá-li aktivace na povrchu mikroorganismů, pak je užitečná. Probíhá-li aktivace na povrchu vlastních buněk, je škodlivá - nutná regulce.

Hlavní účinky jednotlivých štěpů komponent komplementu C3a, C4a a C5a jsou anafylatoxiny (hormonům podobné peptidy) Kontrakce hladkých svalových buněk, permeabilita cévní stěny. Uvolnění histaminu (žírné buňky, basofily) Histamin Uvolnění lysosomálních enzymů z granulocytů. C5a chemotaxe leukocytů Migrace leukocytů do místa aktivace komplementu, zvyšování zánětlivé reakce

ÚLOHA C3 PŘI ELIMINACI BAKTERIÍ 2. Tvorba membránového komplexu poškozujícího buňku a buněčná lýza 1. Vazba na buňku a transport do fagocytujícího systému 4. Fagocytóza a vznik respiračního vzplanutí 3. Fixace opsonizované bakterie fagocytující buňkou pomocí komplementových receptorů

BIOLOGICKÉ ÚČINKY C5 A C5a

Hlavní biologické funkce komplementu Komplement stimuluje chemotaxi C3a a C5a přitahují fagocytující buňky do místa zánětu, C5a přitahuje všechny typy fagocytujících buněk (neutrofily, makrofágy, basofily). 2. Komplement zprostředkovává opsonizaci fagocytující buňky mají na svém povrchu receptory pro komplement.

Opsonizace/fagocytóza : Bakterie vazba komplement (C3b) Makrofág (s receptorem pro C3b) fagocytující buňka má receptor pro C3b a FC receptor účinný pro fagocytózu

3. Komplement zprostředkovává zánět anafylatoxiny C3a a C5a způsobují kontrakci hladkých svalových buněk zvyšuje se permeabilita cévní stěny (to vede k edému) 4. Odstraňuje imunokomplexy – fagocytóza 5. Reguluje imunitní systém IL-1 T lymfocyty C5a B Makrofágy

Komplement v patogenezi chorob Plicní a cévní kolaps Systémová produkce anafylatoxinů C5a Membránu poškozující komplex C3b Tkáňová nekróza (aktivace a stimulace membránového metabolismu kyseliny arachidonové) Aktivace tkáňových leukocytů imunokomplexy vázanými ve tkáni

Anafylatoxiny a jejich účinek Cíl hladký sval žírné buňky cévní stěna cévní endotel leukocyty krevní destičky imunitní odpověď Účinek kontrakce uvolnění histaminu zvýšení cévní permeability zvýšená adhese leukocytů adhese, agregace, chemotaxe, uvolnění lysosomálních enzymů, produkce kyslíkových radikálů agregace, uvolnění serotoninu C3a: supprese C5a: podpora