Strunatci Paryby , ryby , obojživelníci

kmen : Strunatci Charakteristika - -beta řada – druhoústí -nejdokonalejší živ. kmen ( cca 49 000 druhů) - žijí ve všech biotopech – souš, slaná i sladká voda Charakteristika 1) mají strunu hřbetní = pevná a pružná výztuha těla, u vyšších v dospělosti zatlačována páteří 2) trubicovitou nervovou soustavu – na hřbetní straně, v přední části mozek, rozvoj smyslů : 3) žaberní štěrbiny – u nižších (vodních) jako DS po celý život, u vyšších jen u embryí 4) uzavřenou cévní soustavu – srdce na břišní straně 5) ocasní část těla – pohybová funkce

1. podkmen : Pláštěnci třída: Sumky mořští , vývojově nejnižší - vakovité tělo, na povrchu pokožka která vylučuje rosolovitý plášť jednoduchá nervová soustava cévní soustava otevřená třída: Sumky larvy volně plovoucí – mají znaky strunatců v dospělosti soudečkovité tělo – přisedlí k podkladu velká regenerační schopnost sumka obecná

třída : Salpy třída : Vršenky larvy podobné larvám sumek dospělci se volně vznášejí v koloniích – součást zooplanktonu - mají i aktivní pohyb – nasají vodu a prudce vypudí vyvrhovacím otvorem některé i světélkují ohnivka atlantská třída : Vršenky -volně pohyblivé -rosolovitá schránka - velikost do 3 cm vršenka středozemní

2. podkmen : Bezlebeční mořští živočichové ( cca 25 druhů) rybovité tělo bez párových končetin ( velikost cca 5-7 cm) celým tělem trvale probíhá struna hřbetní jednovrstevná pokožka TS – široká ústní dutina , primitivní stavba CS – uzavřená bez srdce NS – mozek a mícha nerozlišeny DS – žábra – žaberní štěrbiny RS – gonochoristé, vnější oplození, vývoj nepřímý – přes larvu kopinatec plžovitý

3. podkmen: Obratlovci ( Vertebrata) Vývojově nejvyšší a nejpočetnější strunatci ( cca 47 000 druhů) Jsou aktivně pohybliví s pevnou kostrou , výkonné nervstvo a smysly. Tělo mají rozděleno na hlavovou , trupovou a ocasní část. Charakteristika Kůže : několikavrstevná pokožka – útvary: šupiny, peří, srst Kostra :- chorda v dospělosti redukována - zatlačována páteří -zpravidla kostěná – v mládí chrupavčitá -osou je páteř složená z obratlů - lebka má část mozkovou : chrání mozek obličejovou : vznikla přeměnou žaberních oblouků - končetiny : pětiprsté ( nohy) ploutvovité Svalstvo:- podél páteře v segmentech - u vyšších svaly a svalové skupiny Nervová soustava: - centrální nervstvo : mozek a mícha - obvodové nervy

Smyslová soustava : dobře vyvinuta ( zrak, sluch, rovnovážné ústrojí, hmat, čich , chuť) Cévní soustava : - uzavřena – různě složité srdce - krev červená ( hemoglobin) , krvinky Vylučovací soustava: - předledviny : u larev a embryí - prvoledviny : až po obojživelníky - pravé ledviny – vývoj močovodů Endokrinní soustava : - vyvinuty zvláštní žlázy – ( štítná, slinivka atd.) -hormony Rozmnožování : - gonochoristé - často pohlavní dimorfismus - vývoj většinou přímý ( bez larev) - oplození vnější i vnitřní - rozvoj péče o potomstvo Systém: 1. nadtřída: bezčelistnatci – třída: kruhoústí 2. nadtřída: čelistnatci – třídy : -paryby - ryby - obojživelníci - plazi - ptáci - savci

třída: Kruhoústí podtř.: Mihule vodní( mořští i sladkovodní) s protáhlým tělem lebka nemá čelist nemají vyvinuty párové ploutve – jen ploutevní lem trvale vyvinuta chorda + primitivní chrupavčitá kostra kůže je hladká, bez šupin , vylučuje sliz TS- savá široká ústa, jazyk, zuby z rohoviny Smysly – čára po stranách těla - pouze jedna čichová jamka ( čelistnatci mají dvě) CS – srdce má 1 předsíň a 1 komoru RS - gonochoristé , vývoj přímý i nepřímý podtř.: Mihule -sladkovodní i mořské dobře vyvinuty oči nosní jamka končí slepě vývoj nepřímý – larvy = minohy žijí v bahně

mihule mořská -. dorůstá délky až 1m , žije v Atlantském oceánu mihule říční – larvy ve sladkých vodách , dospělci žijí v moři- přisávají se na ryby mihule potoční – v horských potocích, v dospělosti nepřijímají potravu -

podtř. : Sliznatky mořské , s přímým vývojem oči přerostlé kůží živí se bezobratlými, napadají poraněné ryby – zavrtávají se jim do těla dokáží proměnit vodu ve sliz – produkují zvláštní bílkovinu sliznatka cizopasná

třída : Paryby kostra a lebka chrupavčitá nepravidelná ocasní ploutev – ( heterocerkní) typická kosatkovitá hřbetní ploutev ( žraloci) velké prsní ploutve plakoidní šupiny ( stavba jako savčí zuby- dentin, sklovina) svalovina obsahuje velké množství močoviny – hypertonické prostředí TS : příčná ústa, několik řad zubů , velká játra ( plní funkci hydrostatického orgánu) , ve střevě spirální řasa, vyústění- kloaka ( trávicí soustava,močová a pohlavní) DS : 5-7 párů žaberních listů – žaberní štěrbiny CS : dvoudílné srdce SS : dobře vyvinutý čich, vnímají elektrické impulzy –Lorenziho ampule zrak – oči s víčky , postranní čára – vnímání otřesů, proudění, tlaku RS : gonochoristé , vnitřní oplození, velká vajíčka , u mnoha druhů živorodost vajíčka mají háčky ( připevnění na rostlin), malé množství mláďat Ekologie – rychlí plavci, pohyb na širém moři, většinou draví , někteří se živí planktonem, rejnoci a chiméry většinou v hloubkách

1. Žraloci Torpédovitý tvar těla – hydrodynamický tvar nekryté žaberní štěrbiny – chybí skřele štěrbinovitá ústa na spodní straně hlavy - příčná přední část hlava protažena v rypec – rostrum je známo cca 350 druhů – od 0,5 m do 15 m žralok velký – je planktofágní

žralok bílý – lidožravý – pobřeží Austrálie a Severní Ameriky žralok kladivoun – zuřivé chování , velmi dravý

máčka skvrnitá – ve středozemním moři , 0,5 -1 m velký žralok velkoústý ,hladký – živorodý až 20 mláďat

2. Rejnoci Zploštělý tvar těla , žaberní skuliny vespod hlavy, ploutevní lem , žijí často ve velkých hloubkách rejnok ostnatý – kosočtverečný tvar těla trnucha skvrnitá , ostnitá - jedovatá žláza na konci ocasu

parejnok elektrický – elektrické ústroje přeměnou svalstva – výboj až 300 V manta velká - největší z rejnoků

3. Chiméry Stará vymírající skupina , žijí ve velkých hloubkách , žábry kryté kožovitou skřelí, kůže bez šupin, bičovitý ocas, velké oči bez víček chiméra hlavatá – v Atlantiku a Středozemním moři

třída : RYBY Nejpočetnější třída obratlovců – cca 24 000 druhů ( ichtyologie) Charakteristika: Tělo hydrodynamické , ploutve vyztužené kost.paprsky párové – prsní a břišní nepárové – řitní,ocasní,hřbetní - neukončený růst

Kůže : obsahuje barviva - perleťový lesk vylučuje sliz je pokryta šupinami různého typu a velikosti podle druhu ryby

Kostra . chrupavčitá nebo kostěná , - chorda ( struna) někdy zachována , jindy potlačena obratli - žebra tenká , dlouhá , velký počet - lebka složena z velkého počtu kostí . kůstky mezi svalstvem – vznikají osifikací vaziva

Nervová a smyslová soustava : Rozvoj hlavně středního a koncového mozku oko : komorové – velké, akomodace posunem čočky k sítnici teleskopické – u hlubinných ryb, velká čočka, dvojí sítnice čich : nemají vnitřní nozdry chuť : v ústní dutině, na hlavě, na vousech aj. postranní čára : proudový smysl – vnímá otřesy, proudění vody ,tlak aj. statoakustiský orgán – vnímání zvuku a rovnováhy Weberův orgán- ampuly a polokruhovité chodbičky hmat : mechanoreceptory na vousech , ploutvích Cévní soustava: Srdce má 1 komoru a 1 předsíň – krevní oběh: srdcem protéká odkysličená krev do žáber a po okysličení teče do celého těla

Trávicí soustava Umístění dutiny ústní podle způsobu hledání potravy – spodní, přímá a dolní ústa jazyk malý někdy chybí zuby na čelistech i jinde v ústní dutině ( např. požerákové zuby u kapra) střevo nerozlišené , časté slepé přívěsky játra, pankreas , žlučník

Dýchací soustava žábry : umístěné na 4 párech žaberních oblouků , kryté kostěnými skřelemi někdy i přídatné dýchací orgány – střevní vychlípeniny piskoře ,labyrint lezouna plynový měchýř: vychlípenina jícnu plněná plynem vylučovaným cévami -hydrostatický orgán - u dvojdyšných ryb má dýchací funkci jako plíce Vylučovací soustava prvoledviny s močovody a močovým měchýřem spojeno s rozmnožovacím ústrojím = urogenitální systém Rozmnožování -většinou gonochoristé - většinou vývoj přímý – líhnutí ( vykulení) plůdku v době tření často i pohlavní dimorfismus oplození vnější i vnitřní ( u živorodek) vajíčka = jikry mají hodně žloutku -velká nadprodukce někdy péče o potomstvo některé druhy ( losos) putování na trdliště ( místo tření)

Ekologie Ryby obývají všechny vody s různým stupněm nároků ( obsah kyslíku, teplota, obsah solí, osvětlení , proudění vody aj. Podle obsahu kyslíku rybná pásma 1. pstruhové : prameniště, horské potoky 2. lipanové : horní tok řeky 3. parmové : střední tok řeky 4. cejnové : dolní tok řeky, slepá ramena Ryby se živí planktonem-, bezobratlými - všežravé ryby ( kapr) řasami, rostlinami – býložravé ( amur) menšími rybami – dravé ryby ( štika) Některé ryby migrují z různých důvodů – za potravou - v době rozmnožování - k přezimování aj. Zvláštní nároky mají ryby hlubinné , jeskynní ., ryby teplých pramenů aj. Význam ryb ekologický = jsou významnou součástí potravního řetězce , dravé ryby udržují biologickou rovnováhu v ekosystémech hospodářský = významná potravina pro člověka, zdroj vitamínů, jodu a dalších nepostradatelných látek pro výživu člověka

Systém ryb Dvojdyšní Ryby dělíme do 3 skupin ( podtříd) 1. dvojdyšní 2. lalokoploutví 3. paprskoploutví Paprskoploutví 4 skupiny ( nadřády) 1. násadcoploutví 2. chrupavčití 3. mnohokostnatí 4. kostnatí Dvojdyšní pozůstatek staré prvohorní skupiny žijí v tropech ve sladkých vodách – v době sucha se zahrabají do bahna a dýchají vzdušný kyslík pomocí plynového měchýře ( živ. procesy omezeny na minimum) Mají primitivní znaky – chrupavčitá kostra - přetrvávající chorda - ve střevě spirální řasa

Další znaky připomínají obojživelníky - mají kloaku - začíná rozdělení srdeční předsíně - nepřímý vývoj = larvy mají keříčkovité žábry bahník australský – jeden plicní vak bahník americký – dva plicní vaky

Lalokoploutví vývojově významní předci čtvernožců ( obojživelníci ,plazi ….) -ploutve lalokovité , dobře zkostnatělá lebka dnes pouze 1 druh ( „živá fosilie“) latimérie podivná - chycena až v roce 1938 u pobřeží Afriky . Dravá ryba . dosahuje délky až 1,5 m

Paprskoploutví Chrupavčití zahrnuje dost odlišné skupiny ryb - rozvoj kožní části ploutví s kostěnými ploutevními paprsky Chrupavčití Mají řadu podobných znaků jako paryby chrupavčitá kostra , zachovalá chorda lebka vybíhá v rostrum ústa na spodní straně ocasní ploutev nesouměrná – heterocerkní další znaky již rybí tělo pokryto ganoidními šupinami žijí v moři i ve sladkých vodách jeseter velký

vyza velká – řeky ústící do Kaspického moře – délka až 9 m jeseter malý – řeky , Kaspické moře – jikry =černý kaviár

Kostnatí patří sem většina žijících ryb kostra silně zkostnatělá , chorda zatlačena obratli šupiny cykloidní nebo ktenoidní ocasní ploutev souměrná -homocerkní řád: Bezostní - primitivní skupina, měkké ploutevní paprsky sleď obecný – základ mořského rybářství – slanečci, zavináče aj.

sardinka , šprot, sardel - loveny ve velkém množství losos obecný – až 1,5 m , žijí v mořích, v době tření v pramenných oblastech řek , pohlavní dimorfismus , jikry = červený kaviár

pstruh obecný – náročný na kyslík , čisté potoky pstruh duhový – u nás vysazen, snese teplejší vody

hlavatka podunajská – až přes 1 m délky, horní přítoky Dunaje , drává síh severní- maréna – býložravé ryby , plankton

lipan podhorní – vysoká hřbetní ploutev, lipanové pásmo řek – horní čisté vody štika obecná – velmi dravá, hodně zubů

řád: Máloostní - většinou sladkovodní , málo tvrdých paprsků v ploutvích kapr obecný – říční formy a rybniční ( vyšší) formy , chovné zvíře - rybníkářství karas obecný – podobný kaprovi, nemá vousky, snese silně znečištěné vody

plotice obecná – velmi hojná „ plevelná“ ryba amur bílý – býložravý - u nás vysazen

lín obecný – hojná kaprovitá ryba , stojaté vody, drobné šupiny cejn velký – vysoké ,zploštělé tělo,

jelec tloušť , jesen – hojná ryba , často chovány barevné mutace - oranžové

bolen dravý – dolní toky řek mřenka mramorovaná – u dna proudících vod

sumec velký – bez šupin, dlouhé vousy, délka až 4 m sumeček americký – dovezen ze Severní Ameriky

piraňa – velmi dravá , v jihoamerických řekách paúhoř elektrický - elektrické výboje až 400 V – omráčení kořisti, obrana, rozklad vody na kyslík

řád:Hrdloploutví -mořské i sladkovodní druhy, mají 1 lichý vous -břišní ploutve mají umístěné před prsními Treska obecná – dravá mořská ryba , 3 hřbetní ploutve, maso = filé

mník mořský – „mořská štika“ u nás prodáván pod názvem „ hejk“ mník jednovousý – sladkovodní druh

řád : Ďasové Žijí v hlubinách moří , bizarní tvar těla, široká hlava , velká tlama , vnadidlo z přeměněné prsní ploutve k lákání kořisti, často světélkující orgány ďas mořský

řád : Holobřiší Hadovité tělo bez břišních ploutví , ostatní ploutve splynuly v ploutevní lem úhoř říční – redukované šupiny, velké množství slizu, živí se dravě, tření v Sargasovém moři – larvy ( monté) plují do řek , kde dospívají samice – samci dospívají v moři u ústí řek

muréna obecná - mořská , zuby s jedovými žlázami

řád : Ostnoploutví Mají tvrdé ploutevní paprsky, zdvojenou hřbetní ploutev, evolučně nejvyspělejší skupina ryb nejpočetnější skupina ( 150 čeledí , 6 000 druhů) okoun říční – hojná dravá ryba , často se v rybníku přemnoží candát obecný – dravá , rybářsky cenná ryba

makrela obecná - mořská , samice klade velké množství jiker, hospodářsky cenná cenná ryba , - uzenáče tuňák obecný – mořský, dorůstá až 5 m délky ,

lezec obojživelný – obojživelný, přelézají po souši – pod skřelemi mají labyrint k dýchání vzduchu rájovec – žije v rýžových polích v Číně, u hladiny si staví pěnová hnízdo , pečuje o potomstvo – nu nás akvarijní

příbuzní : ropušnice - ostnité tělo s jedovými žlázami perutýn . velmi jedovatý – jed podobný jako jed kober

řád :Platýsové Mořské ryby, mají ploché tělo, leží na dně – výbornou maskovací schopnost dokáží napodobovat prostředí. Tělo se postupně stává nesymetrické , oko ze spodní strany se :přestěhuje“ na druhou platýs , kambala

třída : Obojživelníci Nejnižší suchozemští obratlovci , cca 3 000 druhů –od několika cm do 1,5 m Patří mezi čtvernožce žijící na souši, ale vajíčka se vyvíjejí ve vodě, larvy dýchají žábrami, dospělci plícemi. Kůže : nahá , na povrchu rohovatí a odlupuje se., je pokryta vrstvou slizu -někdy obsahuje i jedové žlázy - ve spodní vrstvě se vyskytují barviva ( barvoměna) - u žab podkožní lymfatické vaky Kostra : zkostnatělá , chrupavky málo - chorda silně zatlačena obratli - lebka plochá. je nedokonale spojena kloubně páteří - k prsní kosti je připojen pletenec horní končetiny - žebra krátká , hrudník není vytvořen - končetiny pětiprsté – u vodních a červorů redukované

Nervová a smyslová soustava : mozek je relativně malý, více vyvinut střední mozek se zrakovými laloky Smysly jsou dokonalejší než u ryb – zrak : dobrý u žab - oko kryto 3 víčky ( mžurka) sluch : nejlepší u žab ( vydávají zvuky) bubínek na povrchu hlavy, ve středním uchu je 1 sluchová kůstka , Eustachova trubice chuť a čich : podřadné receptory v ústech, hltanu a nosní dutině Trávicí soustava : prostorná ústní dutina spojena s dutinou nosní - jazyk – u žab přirostlý předním koncem – vychlípitelný - zuby jsou drobné , kuželovité - jícen, žaludek, nerozlišené střevo, játra, slinivka, kloaka obojživelníci se živí hmyzem, slimáky a dalšími bezobratlými Dýchací soustava: 1 pár zřasených plicních vaků vzduch je polykán ( chybí hrudní koš) - velký význam má kožní dýchání - larvy dýchají žábrami Cévní soustava : poprvé se tvoří dva oběhy – velký (tělní) a malý (plicní) srdce má 2 předsíně ( zcela oddělené) 1 komoru

Vylučovací soustava : prvoledviny – močový měchýř - kloaka

Rozmnožování : gonochoristé , pohlavní dimorfismus , samci menší (žáby) - vývody gonád ústí do kloaky - samice kladou vždy vajíčka v rosolovitém obalu do vody ,každý druh má charakteristickou snůšku - někdy živorodost vývoj nepřímý – larva ( pulec) –postupná přeměna v dospělce ( vliv hormonů štítné žlázy) - někdy neotenie = pohlavní dospívání ve stádiu larvy

Ekologie : rozšířeni hlavně ve vlhkých a teplých oblastech – tropy a subtropy - nevyskytují se v mořské vodě , polárních oblastech a pouštích - velmi citliví na znečištěné životní prostředí - v době rozmnožování vždy závislí na vodě .-vajíčka nemají obaly proto jsou zařazeni do bezblanných živočichů - některé druhy pečují o potomstvo - nepříznivé období přečkávají ve stavu strnulosti ( anabioze) Fylogeneze: vyvinuli se v devonu ( prvohory) z lalokoploutvých ryb – krytolebci původnější jsou mloci , odvozenější žáby Systém : systematicky jsou rozděleni do 3 podtříd: 1. ocasatí 2. beznozí 3, bezocasí

Ocasatí protáhlé tělo čtyři stejné končetiny dlouhý , ze stran zploštělý ocas sluch redukován – chybí bubínek a střední ucho mají výbornou regenerační schopnost ( nahrazení chybějící končetiny) mlok skvrnitý - v listnatých lesích, noční aktivita, vejcoživorodost (ovoviviparie) velemlok obrovský – až 1.5 m , v horských potocích Japonska

čolek obecný , velký , horský – pohlavní dimorfismus, samci mají v době páření vysoký kožní hřeben

axolotl mexický – často chován v teráriích , projev neotenie macarát jeskynní – žije v podzemních vodách Dinárského krasu , je slepý má trvale žábry, světlá kůže

Beznozí žijí v zemi nebo ve vodě ,v tropech , vzhled žížal - beznohé tělo -zakrnělé oči hmatová tykadélka primitivní znaky : zbytky šupin , lebka z plochých kožních kostí červoř indočínský ,červoř kroužkovaný – v Jižní Americe

Bezocasí - žáby skákavý pohyb páteř zkrácená – chybí ocas zadní končetiny silnější než přední mají dobrý sluch, vydávají zvuky ( skřehotání) –ozvučné vaky v koutcích úst nebo na hrdle vajíčka kladou ve shlucích nebo řetízcích noční aktivita – loví hmyz, slimáky aj skokani – štíhlé tělo, dlouhé nohy, hladká kůže, vajíčka ve shlucích skokan hnědý – více na souši, nejhojnější

skokan zelený – více u vody , přezimuje v bahně skokan skřehotavý - teplomilnější

skokan štíhlý – žije na rašeliništích skokan ostronosý - rašeliniště, podmáčené louky

ropuchy – bezzubé, kůže bradavičnatá, jedovaté žlázy, tělo zavalité, neskáčí ropucha obecná – nejhojnější, často daleko od vody ropucha zelená – pestřeji zbarvená

kuňky – výstražné zbarvení břicha, jedovaté, bradavičnatá kůže,zvláštní kuňkání , kuňka obecná , k. žlutobřichá

blatnice skvrnitá – páchne po česneku, přes den zahrabaná v zemi, pulci jsou větší než dospělé žáby ( až 17 cm)

rosnička zelená – paličkovitě rozšířené konce prstů s přísavkami, žije na listnatých stromech a keřích

skokan volský – velký druh s pronikavě bručivým hlasem , loví drobné hlodavce a ptáky létavka šíronosá – žije v Indonésii, klouzavý let až 12 m

pipa americká – vajíčka se vyvíjejí ve zbytnělé kůži samičky drápatka vodní – Africký druh často chovaný v teráriích

šípové žáby – v tropických pralesech , kůže obsahuje „šípové“ jedy