To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.

1. Když všechno je ztracené a ty jsi sám, pros, Bůh tě slyší. Když bezradně stojíš a nevíš jak dál, pros, Bůh tě slyší. On je Pán, slyší.
1. Tys má, Pane, skála, tys pevný můj hrad, | můj v útoku úkryt, proč měl bych se bát! | Ač sám chudý, hříšný, tím víc toužím tam, | kde v úzkosti sílu,
1. Otče všemohoucí, | předivný v své moci, | jenž jsi dal syna nám, | aby v lásce byl znám, | poslals na svět jeho, | budiž chvála z něho.
1. Kdybych tě neměl, Ježíši, můj Pane, | a kdyby krev tvá nemluvila za mne, | kde bych já bídný mezi ubohými | smýt mohsvé viny!
V ODA A JEJÍ ŽEHNÁNÍ Voda má pro život člověka mnoho významů, především umožňuje život a očišťuje.
Ve společenství s Matkou Boží
Centrum pro katechezi Olomouc, 2013
1. Hospodine, k tobě stále | pozdvihuji duši svou, | nadějí kotvím v tvé skále, | když se vlny zloby dmou. | Nechť se ze mne netěší | nepřítel v mém zahanbení,
1. Pán Bůh je přítomen, | klanějme se jemu, | přistupujme s bázní k němu! | Bůh je mezi námi! | Ztiš se s uctivostí srdce, | s čistou upřímností! | On.
Víc lásky, víc moci, víc Tě znát srdcem svým.
překlad: Jiřina Markovová
1. Díky za tvůj kříž, jenž nás vykoupil, když ses nám vydal cele do rukou. Ó Pane náš, ó Pane náš. Naše skutky zlé tys nám odpustil, přikryl krví svou,
1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.
KRÁLŮ KRÁLI, JÁ TĚ CHVÁLÍM, SRDCE MÉ TI DÁVÁ DÍK, PŘED TEBOU SE VŠECHNO SKLÁNÍ V POKOJI A RADOSTI. MRAČNA SMUTKU V TOBĚ MIZÍ, RADOST TVÁ MĚ NAPLNÍ. KRÁLŮ.
1. Ó Hospodine, Pane náš a králi! Jak důstojné a jak je plné chvály tvé jméno na vší zemi široké! Jde sláva tvá nad nebe vysoké.
1. Zazni dnes Hospodinu chvála, | Bůh v lásce nám se podává | a milost jeho neskonalá | na věky s námi zůstává. | Hlas spasení | a věčná chvála zástupy.
1. Nakloň, Pane ucha svého, | slyš mne, potěš ducha mého, | já jsem chudý, v bídě lkám, | žádné pomoci nemám. | Stráží duši mé buď stále, | tys mne určil.
1. Bože náš, Otče náš, do ruky tvé s důvěrou klademe teď štěstí své: | Dítě, jež z lásky své i nám jsi přál, | od tebe život má, veď je i dál, | Dítě,
1. Lásku Syna Božího, | pána Jezu Krista, | krále, kněze věčného, | ctěte srdce lidská! | Velmi nás zamiloval, | beze vší lítosti | za nás se obětoval.
Svátek Valentýna Hudba.
1. Tys naděj má, | jen ty sám, | Bože můj, na tebe spoléhám
1. Ó kéž bych tisíc jazyků měl | a tisícerá ústa k nim, | bych lépe než kdo jiný uměl | ze hloubi srdce s plesáním | vždy novou vynést píseň chval o tom,
1. Na Siónu se čest ti dává, | ó Bože, Pane náš, | tam tobě lid tvůj chválu vzdává, | že hříšné přijímáš. | Tam k tobě budou přicházeti | i jiní odevšad,
1. Chci věrný být, | jen tebe svým chci zváti! | Byť nouze zlá mne svírala | ni svět ni smrt ni tma | mne neodvrátí. | Já v tobě zůstanu | a k vůdci svému.
VYHLÍŽÍME KRÁLE KRÁLŮ, AŽ VE SLÁVĚ PŘIJDE K NÁM, A VEZME NÁS, VEZME NÁS. ZAŽÍVÁME MILOST, LÁSKU, KTERÁ SMÝVÁ VŠECHEN HŘÍCH, PŘEMÁHÁ, PŘEMÁHÁ. REF: HOSANNA,
1. Tebe, Boha otce věků, | Pána všeho chválíme. | Plna jesti všecka země | převelebně slávy tvé. | Vesmír vzdává chválu tobě, | cherubín a serafín | slavně.
1. Raduj se, Bůh dnes přišel k nám, to bratře, sestro, slyš! Otevři dům, ať vstoupí Pán. A nebe, země, zvuč a nebe, země zvuč a nebe, země, Králi zvuč!
1. Slyš, jaká překrásná píseň | rozléhá se po nebi! | Andělů to svaté sbory | Pána Boha velebí. | Je to píseň o radosti | dané všemu stvoření: | Sláva.
Odpusť 1. Odpusť, že dnes tak jako včera jsem Tobě věrnost sliboval, Odpusť, že z rána do večera jsem Tebe skutkem zrazoval. Odpusť, že z rána do večera.
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
NÁDHERNÝ 1. VE TVÉM SRDCI JE SOUCIT A SLITOVÁNÍ,
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
1. Můj Pane! Tobě cele chci | sloužit z všech sil svých, | jen rozněť Duchem svatým sám | vděčnost v citech mých! | Své srdce v oběť díků rád tobě vydávám;
1. Hned v jitře k tobě duši svou, | ó Bože, nesu modlitbou. | Tys chránil v noci, sen jsi dal, | tys tělo, duši zachoval.
Já Tobě nyní chválu vzdávám
1. Odpusť, že dnes tak jako včera | jsem tobě věrnost sliboval. | Odpusť, že z rána do večera | jsem tebe skutkem zrazoval, | odpusť, že z rána do večera.
1. Mé srdce mluví slovo dobré chvály; | já písně zpívat budu svému Králi | a řeč svou plním slovy hbitými: | Tys, Králi krásnější před jinými, | tvůj ret.
1. Slyš kdo to stojí u dveří a volá: | Duše, otevři
Pro svého miláčka na dobré ráno ….. Já a Ty Jsme my.
1. Studně nepřevážená všech božských milostí, k tobě úpí duše má, tvých žíznic sladkostí. Bože, Duchu svatý, ty jsi dosud v darech svých předrahých a rozkošných.
1. Křti nás ohněm lásky svaté svojí, | zaněť srdce naše plápolem! | Přepaš horlivosti bedra naše k boji, | navštěv zase, | Pane, tuto zem!
1. Věčný Bože, silný v boji, | jak jsou příbytkové tvoji rozkošní, | ze všech nejkrásnější. | A proto touží má duše | po síních tvých v každém čase, |
1. Ó bratří, tento den | ať novou písní jásá! | Náš jazyk, vazby prost, | ať Páně skutky hlásá! | Jak tenkrát svatý Duch | své věrné vystrojil, | ó prosme,
1. Moudrosti poklad z nebe | je Slovo Boží nám, | jímž k poznání nám sebe | podává Pán Bůh sám. | Však plné zjevení | je v Kristu Boží tváře | k našemu.
1. Vezmi, Pane, život můj, | k své jej službě zasvěcuj
1. Hvězdou mojí jasnou, | na niž rád vždy zřím, | skálou mojí pevnou, | věrným vůdcem mým, | cílem mého žití, za nímž pospíchám, | chlebem jenž mne sytí,
1. Zůstaň se mnou, | Pane můj, k lásce tvé se utíkám, | v bouři žití se mnou pluj, | kormidlo řiď lodí sám! | Skrej mne, Spasiteli, skrej, | dokud trvá.
1. Aj, jak jsou milí | tvoji příbytkové, | jak rozkošní | křesťanští sborové, | Pane, | v nichž tvé jméno slavné!
1. Bože, tebe chválíme, | před tebou se skláníme | s neskonalou radostí, | se srdečnou vděčností, | neb nám sebe dáváš znáti, | něžně miluješ nás vždy,
1. Nadchni, Pane, nás svou láskou vřelou, | hlavo církve, slyš své církve hlas! | Dej, by lid tvůj opásán byl mocí, | rozvlažení dej nám opět čas, rozvlažení.
1. Jak vítati mám tebe, | ó králi věčných krás, | jenž přicházíš k nám z nebe, | bas obohatil nás? | Dej, Ježíši, ať poznám, | co dáváš z milosti, | jak.
1. Spasiteli vyvýšený, | pane přesvatý, | v roucho slávy přioděný, | světlem objatý! | Za tebou jen kráčet smíme, | však již zde ti náležíme, | v životě.
1. Králi nebes, kdo vypoví | jména tvého moc? | Kdo byl k dílu, které konáš, | tobě na pomoc? | Jen ten žije, na koho | ty v lásce pohledíš: | Světy vstaly,
1. Pán Bůh je láska, dal svého Syna, Pán Bůh je láska, miluje mne
1. Tys láska sám, náš Pane! Co bez tvé milosti zde v srdci lidském plane, v tom není stálosti. Ty posvěť, co má býti pro věrnost příslibem, dej nám věrně.
Apoštolská 1. Prosíme Tě dej nám Pane sílu,
1. Svým celým srdcem | s vroucností tě budu, Pane, oslavovat | a před mocných všech výsostí | jen tobě žalmy prozpěvovat. | Skláněti budu čelo své | v.
1. Ježíši, jak pastýř voď nás, | chceme býti stádem tvým! | Z pouště světa doprovoď nás | k pastvám věčně zeleným, z pouště světa doprovoď nás | k pastvám.
1. Radostně uctíváme, Bože, jenž jsi lásky Pán, jako květ se otvíráme tobě, kterýs blízko nám.Rozptyl mraky hříchu, smutku, pochyb tmy nás pozbavuj. Dárce.
1. Svou lásku, pramen vody čisté | Kristus mne právě zjevuje | a jeho odpuštění jisté | teď z kříže ke mně směřuje. | Já na Krista tak pamatuji, | když.
Hosana, hosana 1. /: Hosana, hosana, hosana Bohu na nebi. :/
JE ŽÁRLIVĚ MILUJÍCÍ, JEHO LÁSKA JE HURIKÁN A JÁ JSEM STROM,
ZPÍVEJTE KRÁLI, VLÁDNE NÁM, NIKDY SE NEZMĚNÍ.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
1. Za ty, kdo hladem trpí a bídou, prosíme: Zjev svoji slávu
Jak dobré je vzývat Ref: Jak dobré je vzývat jméno Tvé před tváří Tvou, ó Králi náš. 2x 1. Enoch vždy chodíval s Bohem svým a zůstával na kolenou. 2x.
1. Svatá doba, Páně den; | Hospodin buď veleben
Před Tebou smím pokleknout, vyznat Ti lásku, Pane můj, jsi pro mě nejvzácnější. Teď srdce své otvírám a prosím, vejdi jako Král. Jolana Krásná 2001 Rosa,