KORMORÁNI U LITICKÉ PŘEHRADY A V ČESKÉM ÚDOLÍ leden 2006 Fotografie Jaroslav Limburský.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PTÁCI 3.
Advertisements

Výr velký (Bubo bubo).
Bažant obecný (Phasianus colchicus)
Ptáci v okolí lidských sídel
Kormorán velký Vendula Kisová.
Sokol stěhovavý Marie Preslová.
Jestřáb lesní Accipiter gentilis
VOLAVKA POPELAVÁ JITKA SVIČARSKÁ A.3.
Havran polní Corvus frugilegus
Medvědi.
Dravci Silný zahnutý zobák Nohy se silnými drápy =>lov
Tučňák brýlový Tučňáci
Anakonda Velká.
Jakub Nejedlý, Marek Štrach 7.B
Kopřivka obecná (Anas strepera)
Tulák sob a jiné zajímavosti
KACHNA DIVOKÁ (Anas platyrhynchos).
VY_32_INOVACE_Př-ž 6.,7.16 Anotace: Vzdělávací oblast: Ptáci – brodiví
Dudek Chocholatý.
Raroh velký Falco cherrug. Charakteristika raroha Patří do čeledi sokolovitých Loví jak na zemi tak ve vzduchu Hnízdo si staví na stromě nebo ve skalním.
Kristýna Huspeková VII.A
Ptáci.
Potápky.
Sluka Scolopax rusticola Štěpánka Pechmanová 3.A.
1. Přírodopis 7.ročník Plazi - ještěři.
Husa velká. Délka těla: cm Délka těla: cm Rozpětí křídel: 160 cm Rozpětí křídel: 160 cm Hmotnost: 2,5 - 6 kg Hmotnost: 2,5 - 6 kg Dospělý.
Tučňák císařský Vypracoval: Petr Skrutek
Základní škola a Mateřská škola, Pavlice, okres Znojmo OP VK 1
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
Ptáci okrasných zahrad a parků 1
Jak bych vyučoval o krkavcovitých ptácích
Řád: Dravci znaky: predátoři – loví kořist udržují přírodní rovnováhu
Měkkozobí Dominika Sattková.
Holub Hřivnáč Věra Husníková.
Káně lesní Věra Husníková 3A Káně lesní.
Ptáci Řád: dravci (Falconiformes).
Ledňáček říční.
Ptáci pole louky křoviny otevřené krajiny.
Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství
PTÁCI.
Ptáci sadů a ovocných zahrad (2)
Delfín obecný.
KROKODÝLI.
(Streptopelia decaocto)
Živočichové kolem rybníku
Matyáš Kvapil projekt: NETOPÝR
: „Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Zuzana Pištová. VY_32_INOVACE_PR Anotace - V prezentaci se žáci seznamují s určitými.
 Škola: Základní škola a Mateřská škola, Kostelní 560, Svoboda n. Úpou, okres Trutnov  Autor: Mgr. Hana Klomínská  Datum: listopad 2012  Název: VY_12_INOVACE_1.2.1.
Název projektu: Živá příroda ve škole
Základní škola a Praktická škola Dvůr Králové nad Labem EU-OPVK-CZ.1.07/1.4.00/ :III/2 VY_12_INOVACE_ ČLOVĚK A JEHO SVĚT NA I. STUPNI ZV-LMP.
Ekosystém rybník Živočichové Přírodověda 4. ročník OP VK 1.4. – dotace č. 3937/21/7.1.4/2011 Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
Kavky potřebují pomoc Daniel Dvořák 6.B. Kavka obecná Corvus monedula Samec-délka křídla :223 mm do 250 mm Samice-délka křídla od : 214 mm do 243 mm Samec-hmotnost.
Pozorování kavky obecné Základní škola Kolín II, Kmochova 943 jaro 2010.
PTÁCI 6. ročník ZŠ Londýnská.
Jméno autora Mgr. Stanislava Junková Datum vytvoření duben 2013 Ročník
AUTOR: Lenka Hrnčířová
Název školy: MŠ a ZŠ, Veselí nad Moravou, Kollárova 1045
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
SURPRENANTE NATURE MISTŘI PŘEVLEKŮ Traduction JP.Durafour.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
Mořští ptáci.
Základní škola, Hradec Králové
AUTOR: Lenka Hrnčířová
PTÁCI – LETCI (DRAVCI) Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Randáková. Dostupné z Metodického portálu
PTÁCI – LETCI (BRODIVÍ)
PTÁCI OKOLÍ LIDSKÝCH SÍDLIŠŤ
ZOO JaMka Pracovali na tom: Martin Svoboda Jan Katz
Užovka obojková David Zíka Tomáš Boudník. Užovka obojková (Natrix natrix) je nejrozšířenější evropský nejedovatý had z čeledi užovkovitých. Žije především.
PTÁCI BŘEHŮ TEKOUCÍCH VOD
Transkript prezentace:

KORMORÁNI U LITICKÉ PŘEHRADY A V ČESKÉM ÚDOLÍ leden 2006 Fotografie Jaroslav Limburský

KORMORÁN VELKÝ Kormorán patří do příbuzenstva pelikánů, fregatek či terejů. Vypadá tak trochu jako návštěvník z dávných časů. Na těle mu převažuje černá barva; s výjimkou světlejšího břicha a v době hnízdění dokonce i světlejší barvy na hlavě a krku je celý černý. Velký zobák je na konci hákovitě zahnutý a patřičně ostrý. Životním prostředím kormorána jsou hlavně vody a jejich nejbližší okolí, ve vodě také kormorán získává svou hlavní potravu, kterou jsou ryby. Při plavání na vodní hladině má tělo kormorána dosti hluboký ponor, takže nad hladinu vyčnívá jen část hřbetu a hlava se zobákem, který nosí mírně šikmo vzhůru. Často můžeme kormorány vidět, jak si s poloroztaženými křídly ve stoje suší svoje peří a právě tehdy vyniká jejich tak trochu prehistorický zjev. V letu pak siluetou připomínají letící kříž.

Hnízdo si kormorán buduje z klacíků a větviček na stromech v těsné blízkosti vod. Na hnízdiště přilétá již v březnu a poměrně složitý tok je doprovázen i hlasovými projevy. Kormorán hnízdí ve společnosti svých dalších soukmenovců, takže vytváří hnízdní kolonie, které mohou někdy čítat i několik stovek a někdy dokonce až několik tisíc párů. Naše kolonie však nikdy tak velké nebyly, největší měly maximálně několik set párů.Samice snáší většinou dvě až tři vejce, která zahřívá přibližně po dobu pětadvaceti dnů. Mláďata pak oba rodiče krmí tak, že široce rozevřou zobák a mládě si z hloubi jícnu samo vybírá přinesenou potravu. Kormorán se živí téměř výhradně rybami, a to je hlavní příčinou jeho neoblíbenosti u některých lidí, zejména u rybářů. Kormorán ryby loví pod vodou a často si více jedinců pomáhá a spolupracuje při lovu tak, že si ryby nahánějí. Nejčastější kořistí kormorána se stávají ryby o velikosti centimetrů, větší ryby zřídka, ale větší ryby může svým ostrým zobákem poranit.

Kvůli své potravní specializaci byl kormorán lidmi odedávna pronásledován a huben. I u nás nakonec ukazují historické záznamy, že jakmile se někde kormoráni pokusili zahnízdit, byly jejich pokusy nemilosrdně zlikvidovány. Dosti podobně to vypadalo i jinde v Evropě. Až uzákoněním ochrany kormoránů došlo přibližně kolem poloviny 20. století k postupnému nárůstu jejich početnosti. U nás bylo zaznamenáno několikrát hnízdění na jižní Moravě již od 30. let 20. století, ale pravidelným hnízdičem se kormorán opět stal až od 80. let. Tehdy vznikly kolonie na jižní Moravě a krátce nato i v jižních Čechách.

Opětovné šíření kormoránů a zvyšování jejich početnosti znovu ovšem vyhrotilo konflikt mezi rybáři a ochránci přírody. Rybáři poměrně oprávněně poukazují na škody, které jim kormoráni na rybách působí, a žádají regulaci, nejčastěji odstřelem nebo likvidací hnízd. Škody na rybách mohou být někdy vskutku velké, ovšem kormorán zde doplácí v podstatě jenom na to, že člověk mu svým intenzivním chovem ryb nabízí prostřený stůl. Tyto spory se nakonec nevyhnuly ani naší zemi, a tak jsou dnes hnízdní kolonie kontrolovány tak, aby se dále nerozšiřovaly. Největším nebezpečím pro rybáře jsou ale průtahová hejna. Ta se objevují v období podzimního a jarního průtahu a mohou čítat řádově i stovky kusů. V takových případech bývá státní ochranou přírody povolován i odstřel, protože když skutečně takové stokusové hejno sedne na rybník, dokáže ho ve velice krátké době třeba i úplně vylovit. Naše zákony navíc umožňují rybářům kompenzovat škody, které jim případně kormoráni způsobí. Jak bude snaha udržet v rovnováze hospodářské zájmy člověka a ochranu jednoho ptačího druhu úspěšná, to ovšem ukáže až budoucnost. KONEC