To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.

Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
1. Láska, kterou Ježíš dává do srdcí věrným svým, láska je, jež neustává, láska k dobrým i zlým, láska, kterou žádná bouře nemůže uhasit, láska mocná jako.
1. Kdybych tě neměl, Ježíši, můj Pane, | a kdyby krev tvá nemluvila za mne, | kde bych já bídný mezi ubohými | smýt mohsvé viny!
V ODA A JEJÍ ŽEHNÁNÍ Voda má pro život člověka mnoho významů, především umožňuje život a očišťuje.
1. Otče náš nebeský, posvěť se jméno tvé. Přijď tvoje království, buď vůle tvá. Tam, kde lid tvůj se probouzí, tam, kde roste tvůj chrám, v srdcích všech.
COS UDĚLAL TY. Mučen a popliván Já jsem na kříži byl Před svody satana Abych tě ochránil Život mi Otec vzal A co ty mě jsi dal?
Světem běžím 1. Světem běžím dál jen s Tebou, věčný Pane můj, na cestu mi svítí slovo Tvé. Pokrm můj, můj nápoj je vždy konat vůli Tvou, zbraní mou je.
On Cítil jsi někdy touhu, udělat něco příjemného pro někoho, koho máš rád?
1. Jezu, Jezu, můj jsi, můj! | V tomto putování zdejším | k sobě blíž mne přitahuj, | ať jsem vždy ti podobnější(m), | tobě oddán duší, tělem | ve smrti.
Centrum pro katechezi Olomouc, 2013
1. Tam nad hvězdami v nebi Otce mám, | na jehož věčnou lásku spoléhám: | On zve mne z této ciziny | do zaslíbené otčiny. | Jsem hotov, hotov odtud jít,
1. Pán Bůh je přítomen, | klanějme se jemu, | přistupujme s bázní k němu! | Bůh je mezi námi! | Ztiš se s uctivostí srdce, | s čistou upřímností! | On.
1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné.
překlad: Jiřina Markovová
1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.
1. Ó Bože, Otče, uč mne sám, | když pouští bloudím zde a lká, | jak z hloubi duše volat mám: | „Buď vůle Tvá! Buď vůle tvá!“
1. Bože náš, Otče náš, do ruky tvé s důvěrou klademe teď štěstí své: | Dítě, jež z lásky své i nám jsi přál, | od tebe život má, veď je i dál, | Dítě,
BEZ LÁSKY KDYBYS MLUVIL CIZÍ ŘEČÍ, ANDĚLSKOU ŘEČ ZNAL,
1. Dej srdce otevřené, uč bližní milovat, jít za Ježíšem směle a z něj si příklad brát. Svým duchem mezi námi buď. Pane přítomen, ať z tvého slitování.
1. Já chtěl bych, Bože můj, mít srdce plné síly, | když slyším pozvání, ať za tebou se dám. | Však bojím se, že hřích mi bude příliš milý | a touhu po.
1. Přijď, ó Duchu svatý, přijď, | z pouště ráj si nový zřiď! | Vylej živé vody proud | na pustiny suchý troud! | Kde ty nejsi, smrt tu vládne, | uschl.
1. Zavítej k nám, Duchu svatý | s Otcem synem též podstaty | a rozlej se v srdcích našich | v darech spasení nejdražších.
Pane můj 1. Pane můj, ty jsi zaslíbil, že přijdeš pro lid si svůj. A každý, kdo Ti uvěří, vejde v příbytek Tvůj. Ref: To slovo Tvé je přepevné a vždy mne.
1. Veď mne sám, veď mne sám, | veď mne k nebes výšinám! Tobě svěřuji se cele, | za tebou jít mohu směle, | Ježíši, když tebe mám, | Ježíši, když tebe mám.
1. Ó kéž bych tisíc jazyků měl | a tisícerá ústa k nim, | bych lépe než kdo jiný uměl | ze hloubi srdce s plesáním | vždy novou vynést píseň chval o tom,
1. Ó svatý Bože, slyš naše hlasy, | když k tobě lkáme za národ svůj. | Vrať jemu opět ty blahé časy, | kdy nad ním zářil obličej tvůj. | Ach, Pane drahý,
1. Chci věrný být, | jen tebe svým chci zváti! | Byť nouze zlá mne svírala | ni svět ni smrt ni tma | mne neodvrátí. | Já v tobě zůstanu | a k vůdci svému.
1. Tebe, Boha otce věků, | Pána všeho chválíme. | Plna jesti všecka země | převelebně slávy tvé. | Vesmír vzdává chválu tobě, | cherubín a serafín | slavně.
1. Jak čerstvých vod jelen žádá | v čas unavení svého, | tak má duše | vždycky ráda chce mít Ducha svatého; | neb bez jeho pomoci | nemáme žádné moci,
1. Slyším, Pane, jak déšť z nebe, | jejž dals v lásce nesmírné, | v dáli šumí; | prosím tebe, | svlaž tou rosou také mne! | Také mne, také mne, | svlaž.
1. Slyš, jaká překrásná píseň | rozléhá se po nebi! | Andělů to svaté sbory | Pána Boha velebí. | Je to píseň o radosti | dané všemu stvoření: | Sláva.
1. Slyš, Pane, naší touhy hlas: Oheň dej, oheň dej, oheň dej! Kde zchladla srdce, tam již zas oheň dej, oheň dej, oheň dej! Jsme v prosbách jednomyslní:
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
NÁDHERNÝ 1. VE TVÉM SRDCI JE SOUCIT A SLITOVÁNÍ,
1. Ozvi se , Pane můj. | Já toužím znát tvou vůli
1. Můj Pane! Tobě cele chci | sloužit z všech sil svých, | jen rozněť Duchem svatým sám | vděčnost v citech mých! | Své srdce v oběť díků rád tobě vydávám;
1. Hned v jitře k tobě duši svou, | ó Bože, nesu modlitbou. | Tys chránil v noci, sen jsi dal, | tys tělo, duši zachoval.
1. Dej, Pane, touhu slyšet, co dnes nám říci chceš. My děkujem, že s námi putuješ.
1. Mám v nebi Otce a dobrého Pána, on sám lidské strachy a bolesti zná. On dává mi sílu hned každého rána a já šťasten jdu, kam mne Pán posílá. Já mám.
1. Poslyš, synu marnotratný, | slzy tvé nic nejsou platny, | marně zde svou bídu cítíš, | žalem svým se nenasytíš.
1. Slyš kdo to stojí u dveří a volá: | Duše, otevři
Ref.: Nám, Pane, dal jsi Slovo své, Ducha svého dej nám též.
Pro svého miláčka na dobré ráno ….. Já a Ty Jsme my.
1. Bože, dík ti vzdávám, | že jsi Otcem mým, | zlá když přijde zpráva, | se vším k tobě smím, | v každičkou že chvíli | přístup k tobě mám, | a že sám.
1. Mne zajmi, Pane můj, | pak svobodný hned jsem; | mne donuť, svůj bych schoval meč, | a budu vítězem. | Já klesám ve vřavě, | když sám jsem svoje stráž;
1. Jsem bouří žití znaven, ty při mně stůj: přístavem buď mi, hradem sám, Pane, můj. Když loďka žití mého už marně hledá cíl, ty pomoz rukou svojí, v přístav.
1. Přijď Ježíši nejmilejší, | těšit věrné, kteří zdejší nesou těžkost | a kříž svůj, | žádám tě Ježíši můj, Ježíši můj.
1. Věčný Bože, silný v boji, | jak jsou příbytkové tvoji rozkošní, | ze všech nejkrásnější. | A proto touží má duše | po síních tvých v každém čase, |
1. Jak ovce zašlá z pastvy své, | ze svého stáda zaběhlá, | tak člověk bloudí bez cíle, | když duše Krista vzdálena. | Lásko ty svatá, jež snímáš hříchu.
1. Svatý, svatý, svatý | Pán Bůh všemohoucí
1. Ó bratří, tento den | ať novou písní jásá! | Náš jazyk, vazby prost, | ať Páně skutky hlásá! | Jak tenkrát svatý Duch | své věrné vystrojil, | ó prosme,
1. Vezmi, Pane, život můj, | k své jej službě zasvěcuj
1. Zůstaň se mnou, | Pane můj, k lásce tvé se utíkám, | v bouři žití se mnou pluj, | kormidlo řiď lodí sám! | Skrej mne, Spasiteli, skrej, | dokud trvá.
1. Aj, jak jsou milí | tvoji příbytkové, | jak rozkošní | křesťanští sborové, | Pane, | v nichž tvé jméno slavné!
1. Bože, tebe chválíme, | před tebou se skláníme | s neskonalou radostí, | se srdečnou vděčností, | neb nám sebe dáváš znáti, | něžně miluješ nás vždy,
1. Nadchni, Pane, nás svou láskou vřelou, | hlavo církve, slyš své církve hlas! | Dej, by lid tvůj opásán byl mocí, | rozvlažení dej nám opět čas, rozvlažení.
1. Kéž víc tě miluji! | Víc lásky jen dej mi, | můj Ježíši, | na každý den! | Vyslyš tu prosbu mou, | duši mou studenou | rozehřej láskou svou! | Jen lásky.
Karel Řežábek 1988Rosa, Celým srdcem 43 Otče náš nebeský, posvěť se jméno Tvé, přijď Tvoje království, buď vůle Tvá.
1. Spasiteli vyvýšený, | pane přesvatý, | v roucho slávy přioděný, | světlem objatý! | Za tebou jen kráčet smíme, | však již zde ti náležíme, | v životě.
1. Tys láska sám, náš Pane! Co bez tvé milosti zde v srdci lidském plane, v tom není stálosti. Ty posvěť, co má býti pro věrnost příslibem, dej nám věrně.
1. Svým celým srdcem | s vroucností tě budu, Pane, oslavovat | a před mocných všech výsostí | jen tobě žalmy prozpěvovat. | Skláněti budu čelo své | v.
1. Ježíši, jak pastýř voď nás, | chceme býti stádem tvým! | Z pouště světa doprovoď nás | k pastvám věčně zeleným, z pouště světa doprovoď nás | k pastvám.
1. Svou lásku, pramen vody čisté | Kristus mne právě zjevuje | a jeho odpuštění jisté | teď z kříže ke mně směřuje. | Já na Krista tak pamatuji, | když.
Chci jít Chci jít jen k Tobě, Pane můj, chci žít a chválu vzdát Ti svou. Chci jít jen k Tobě, Pane můj, chci žít a chválu vzdát Ti svou.
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
SKLÁNÍM SE PŘED TEBOU JSEM NA SVÝCH KOLENOU JÁ TEĎ VŠE PODDÁVÁM.
1. Svatá doba, Páně den; | Hospodin buď veleben
Pane vždy keď tvoju svätosť Svätosť je to po čom túžim Skláňam tvár
On.