Člověk a společnost. Osobnost a socializace. Sociologické přístupy k rodině (funkce, krize rodiny, nové formy soužití), Sociologie věkových skupin, fáze životního cyklu.

Biologická podstata člověka Existuje poměrně málo výzkumů na toto téma „Vlčí děti“ jako příklad lidí, kteří neprošli socializací Výzkumy jednovaječných dvojčat Sociobiologie (E.O. Wilson) Lidská etologie (Rakousko, Německo)

Argumenty pro biologickou podstatu Výzkumy jednovaječných dvojčat, která žila po celý život odděleně. Velmi podobné osobnosti. Podobné jsou i charakteristiky, které obvykle přisuzujeme výchově.

Argumenty pro větší význam socializace Případy vlčích dětí. Existuje asi 50 dochovaných zpráv o případech za posledních tři sta let. Neexistuje ovšem skutečně vědecké zkoumání těchto případů

Socializace člověk přichází na svět jako biologický tvor postupným vývojem se z novorozence stane kulturní bytost schopná existence ve složitých soc. systémech. Socializace představuje proces postupného začleňování člověka do společnosti, proces je celoživotní RESOCIALIZACE – nové životní zkušenosti, drastická změna prostředí (konc. tábor)

Aveyronský divoch Objeven v lesích Jižní francie kolem roku 1800 Viktor, jak se mu začalo říkat, vypadal asi na 11 let. Nemluvil, nerozuměl jazykům, běhal po čtyřech, neudržel dlouhodobě pozornost. Bál se lidí a chyběly mu základní sociální návyky. Raději pil a jedl z koryta. O Viktora začal pečovat Jean Itard, který později publikoval zprávy o jeho pokrocích. Po čase se objevily úspěchy v některých oblastech, i když se Viktor nikdy nestal plnohodnotným mladým mužem. Naučil se číst jednoduché věty, částečně vyjadřovat náklonnost a city zejména ke svému vychovateli a chůvě (úsměv, pochování). Pokroky dělal i v jiných oblastech – stupně morální „zralosti„ – např. po hře se zakázanou hračku se cítil provinile. Nikdy se nenaučil více než pár izolovaných slov (rozuměl mnohem více). Nikdy se nenaučil tolik dovedností, aby mohl vést samostatný život. Také sexualita pro něj byla záhadou. Chování k ženám bylo směsicí zájmu, zmatení a strachu.

Genie V nedávné minulosti případ z Los Angeles. Dívka jménem Genie byla vysvobozena z přístěnku (malé místnosti), kde žila celých svých třináct le života (Curtis, 1977). Genie nemluvila, ale ve srovnání s Viktorem si osvojila mnohem více slov a gramatických dovedností. Její slovník však zůstal hluboko pod průměrem.

Amala a Kemala Amala a Kamala byly dvě malé dívky žijící s vlky, objevené roku 1920 u Midnapuru v Indii. Jsou dvěma z lépe zdokumentovaných případů tzv.vlčích dětí. Jejich věk je neznámý, ale Kamale bylo v době objevení sedm nebo osm let, zatímco Amala byla ještě malé dítě okolo jednoho a půl roku staré. Dívky pravděpodobně nebyly sestry a vlci je unesli v různé době. Našel je Joseph Sing, misionář, který pracoval v místním sirotčinci a spatřil dvě lidské postavy žijící s vlky ve starém termitím násepu. Singh dívky vzal a přijal je do svého sirotčince, aby o ně mohl pečovat. Amala, mladší dívka, zemřela už po roce, ale Kamala žila do roku 1929 kdy zemřela na tyfus. Singh později uveřejnil svůj deník, kde podrobně popisoval své zážitky s nimi. Podle Singha Kamala i Amala projevovaly vlčí chování. Obě měly mozoly na dlaních a kolenou z toho jak chodily po všech čtyřech. Dívky ožívaly hlavně v noci, neměly rády slunce a velmi dobře viděly ve tmě. Také měly pronikavý čich a sluch. Měly rády syrové maso a jedly z misky na zemi stejně jako psi. Navíc dívky projevovaly hypersenzitivu k dotekům a nesnášely nosit oblečení, ale nebyly citlivé na chladno a horko. Projevovaly jen málo lidských emocí jakéhokoli druhu-kromě strachu.

http://www.youtube.com/watch?v=ljVd6XS-J0s

Společné působení biol. a soc. činitelů Není nutno se přiklonit na jednu či druhou stranu – obě důležité Člověka člověkem ale dělá skutečně socializace (podle míry úspěšnosti), tedy plné začlenění do lidské společnosti.

Schéma socializace Společnost Socializace Jedinec Osobnost Není to pasivní proces, ale dochází při něm k utváření osobnosti člověka

Výchova Záměrná socializace, vědomé utváření kvality osobnosti (rodina a škola) Ovšem proces je složitý a jeho výsledky ne vždy dobře odhadnutelné Tvrdá výchova X Příliš benevolentní výchova Na výchovu působí více činitelů

Socializační činitelé Rodina Škola Skupiny vrstevníků (masmédia, masová komunikace, internet…)

Sociologové, kteří se tématu věnovali G.H.Mead „I“, „Self“, Významný druhý Ch. H. Cooley „Zrcadlové já“ Významné téma i v psychologii Jean Piaget Sigmund Freud

Rodina a její funkce biologicko-reprodukční: plození potomstva, uspokojování sex. potřeb ekonomická: rodina jako výr. jednotka, rámec společ. hospodaření socializační a akulturační: výchova dětí, předávání kulturních hodnot, formování životního stylu emocionální: uspokojování citových potřeb, zázemí, vzájemná podpora

Sociologické studium rodiny Spjatost osob na základě příbuzenství Rodina nukleární a rozšířená Monogamie a polygamie Rozdíl mezi rodinou v minulosti a dnes Dříve rozhodující majetek dnes city (platí opravdu ?)

Rodina Přenos tradic,zvyků, hodnot, V rámci životního cyklu vývoj směrem od naprosté závislosti k nezávislosti ( a k závislosti na nové rodině námi zakládané) Souvisí s problematikou genderu Krize rodiny

Sociologie genderu Zkoumá konstrukci „rodových“ (mužských a ženských) rolí ve společnosti. Je většinou aktivistická (není hodnotově neutrální) Většinou spojena s feminismem , ale není to pravidlo, zkoumají i znevýhodnění mužů.

Co se děje s rodinou dnes ? Pokles významu rozšířených rodin Svobodná volba partnera Práva žen jsou mnohem větší Ubývá příbuzenských sňatků Větší míra sexuální svobody Rozšiřování práv dítěte

Rozvody I.

Rozvody II. Rozvody podle vzdělání V roce 2008 až čtvrtina rozvedených mužů se základním vzděláním procházela rozvodem opakovaně. V posledních letech dosahuje nejnižších hodnot kategorie osob se středním vzděláním s maturitou. U rozvedených žen platí: čím vyšší stupeň vzdělání, tím nižší zastoupení opakovaných rozvodů. Příčiny rozvodů jakožto příčina rozvratu manželství nevěra (1 442 případů na straně muže a 921 u žen). Druhým nejčetnějším důvodem byl alkoholismus muže či nezájem o rodinu ze strany ženy. Od 90. let 20. století se podStatistika příčin rozvratu manželství potvrzuje stále četnější využití obecných příčin (kategorie "rozdílnost povah, zájmů" a "ostatní") před konkrétně formulovanými příčinami na straně muže či ženy. Uvedené dvě kategorie zahrnovaly v roce 2008 již téměř 87 % případů u mužů i u žen, z toho tři čtvrtiny připadly na prvně jmenovanou. Zaměříme-li se pouze na konkrétně formulované příčiny rozvratu, pak na obou stranách manželské dvojice byla nejčastěji soudem identifikována statně změnila struktura rozvodů podle délky trvání manželství, a to ve prospěch zastoupení rozvodů déletrvajících manželství. Délka trvání manželství do rozvodu Zatímco v roce 1991 se téměř 60 % rozvodů týkalo manželství do 10 let od uzavření, od roku 2003 se tento podíl udržuje na úrovni 40 %. Naopak tedy, 60 % rozvodů uzavírá manželský život po více jak 10 letech od sňatku. Ve srovnání s předchozími lety se v roce 2008 mírně zvýšil podíl rozvodů krátce po uzavření manželství. 5 % rozvodů nastalo hned v prvním či druhém roce manželství, na období do 5 let od sňatku připadlo 19 % rozvodů. Odpovídající hodnoty za rok 2007 činily 4 %, resp. 18 %. Zastoupení rozvodů po 20 či více letech od sňatku se v roce 2008 mírně zvýšilo na 26 %.

Životní cyklus - mládež Osamostatňování Příprava na profesi Způsob života Psychické rysy a radikalismus postojů Konflikt generací Alternativní životní styly

Životní cyklus - stáří Stárnutí, nemoc , smrt Prodlužování délky života Postoje ke smrti Tabuizované téma (kampaň: Mluvme o stáří)