1. Studně nepřevážená všech božských milostí, k tobě úpí duše má, tvých žíznic sladkostí. Bože, Duchu svatý, ty jsi dosud v darech svých předrahých a rozkošných.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
1. Jezu Kriste, štědrý kněže, | s Otcem, Duchem jeden Bože, | štědrost tvá je naše zboží | z tvé milosti.
Advertisements

To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.
Pentecoste padesátý den velikonoční slavnosti.
TY SLYŠÍŠ KDYŽ VOLÁM TOBĚ ZRÁNA ZPÍVÁM I KDYŽ TMA JE KOLEM TVÉ SVĚTLO NESCHOVÁ KOHO BYCH SE BÁL? NEPŘÁTELE JSI DAL VŠECHNY POD NOHY MÉ TY JSI MŮJ MEČ A.
PANE MŮJ Pane můj, dals mi dost šťastnejch chvil,mnohem víc já zažil, než jsem mohl si přát. Pane můj marně teď vzpomínám, čím si zasloužit mám, že mě,
1. Kdybych tě neměl, Ježíši, můj Pane, | a kdyby krev tvá nemluvila za mne, | kde bych já bídný mezi ubohými | smýt mohsvé viny!
1. Otče náš nebeský, posvěť se jméno tvé. Přijď tvoje království, buď vůle tvá. Tam, kde lid tvůj se probouzí, tam, kde roste tvůj chrám, v srdcích všech.
1. Hospodine, k tobě stále | pozdvihuji duši svou, | nadějí kotvím v tvé skále, | když se vlny zloby dmou. | Nechť se ze mne netěší | nepřítel v mém zahanbení,
1. Pán Bůh je přítomen, | klanějme se jemu, | přistupujme s bázní k němu! | Bůh je mezi námi! | Ztiš se s uctivostí srdce, | s čistou upřímností! | On.
1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné.
1. U stolu tvého církev tvá | zvěstuje, Ježíši | tvou smrtí že jsme spaseni, | poklade nejvyšší! | Tys věčně smířil s Otcem nás; | tvá oběť věčný platí.
KRÁLŮ KRÁLI, JÁ TĚ CHVÁLÍM, SRDCE MÉ TI DÁVÁ DÍK, PŘED TEBOU SE VŠECHNO SKLÁNÍ V POKOJI A RADOSTI. MRAČNA SMUTKU V TOBĚ MIZÍ, RADOST TVÁ MĚ NAPLNÍ. KRÁLŮ.
1. Ó Hospodine, Pane náš a králi! Jak důstojné a jak je plné chvály tvé jméno na vší zemi široké! Jde sláva tvá nad nebe vysoké.
1. Nakloň, Pane ucha svého, | slyš mne, potěš ducha mého, | já jsem chudý, v bídě lkám, | žádné pomoci nemám. | Stráží duši mé buď stále, | tys mne určil.
1. Bože náš, Otče náš, do ruky tvé s důvěrou klademe teď štěstí své: | Dítě, jež z lásky své i nám jsi přál, | od tebe život má, veď je i dál, | Dítě,
1. Zavítej k nám, Duchu svatý | s Otcem synem též podstaty | a rozlej se v srdcích našich | v darech spasení nejdražších.
P u s i n k y Jednej se mnou laskavě, můj pane. Žádné srdce na světě není vděčnější za laskavost než moje milující srdce.
Svátek Valentýna Hudba.
1. Zde u tvých jeslí stát chci dnes, | můj Ježíši, mé žití
1. Tys naděj má, | jen ty sám, | Bože můj, na tebe spoléhám
1. Ó kéž bych tisíc jazyků měl | a tisícerá ústa k nim, | bych lépe než kdo jiný uměl | ze hloubi srdce s plesáním | vždy novou vynést píseň chval o tom,
1. Ó svatý Bože, slyš naše hlasy, | když k tobě lkáme za národ svůj. | Vrať jemu opět ty blahé časy, | kdy nad ním zářil obličej tvůj. | Ach, Pane drahý,
MILUJI TĚ MILUJI TĚ PANE, MILUJI TĚ MNOHEM VÍC,
Ve tvých nádvořích je lépe než kdekoliv jinde Proč by mělo být křesťanům (člověku) lépe v Hospodinových nádvořích, než kdekoliv jinde ? Jak to vypadá.
1. „Pojďte ke mně!“ V odpočinku svatý čas | velké, malé zve sám Ježíš zas a zas. | Slyšte můj lásky hlas! Ze srdce se radujte, | když volám vás! Slyšte.
1. Chci věrný být, | jen tebe svým chci zváti! | Byť nouze zlá mne svírala | ni svět ni smrt ni tma | mne neodvrátí. | Já v tobě zůstanu | a k vůdci svému.
VYHLÍŽÍME KRÁLE KRÁLŮ, AŽ VE SLÁVĚ PŘIJDE K NÁM, A VEZME NÁS, VEZME NÁS. ZAŽÍVÁME MILOST, LÁSKU, KTERÁ SMÝVÁ VŠECHEN HŘÍCH, PŘEMÁHÁ, PŘEMÁHÁ. REF: HOSANNA,
1. Tebe, Boha otce věků, | Pána všeho chválíme. | Plna jesti všecka země | převelebně slávy tvé. | Vesmír vzdává chválu tobě, | cherubín a serafín | slavně.
1. Slyším, Pane, jak déšť z nebe, | jejž dals v lásce nesmírné, | v dáli šumí; | prosím tebe, | svlaž tou rosou také mne! | Také mne, také mne, | svlaž.
CHVÁLÍM DEN, KDY JSI PŘIŠEL K NÁM, PORAZIL SMRT, ZACHRÁNIL JSI NÁS, V RADOSTI TEĎ ŽIJEM V TOBĚ DÁL. PRÁZDNÝ KŘÍŽ A PRÁZDNÝ HROB, ŽIVOT VĚČNÝ PRO NÁS BYL.
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
NÁDHERNÝ 1. VE TVÉM SRDCI JE SOUCIT A SLITOVÁNÍ,
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
1. Kristova krev a spravednost | je svatební můj šat a skvost, | jímž pro nebe se ustrojím | a před Bohem tak obstojím.
1. Můj Pane! Tobě cele chci | sloužit z všech sil svých, | jen rozněť Duchem svatým sám | vděčnost v citech mých! | Své srdce v oběť díků rád tobě vydávám;
1. Hned v jitře k tobě duši svou, | ó Bože, nesu modlitbou. | Tys chránil v noci, sen jsi dal, | tys tělo, duši zachoval.
1. Ježíši Vykupiteli, | můj duch se v tobě veselí, | v životě, smrti jist jsem tím, | že tvým se vlastním zváti smím. | V tvé ruce vkládám život, | čest.
Já Tobě nyní chválu vzdávám
1. Již pevný základ jsem teď našel, | v němž věčně kotví duše má, | kde jinde v Kristových než ranách, | kde od věčnosti spočívá. | Tam pevně stojí v středu.
Společně Tě na tomto místě, náš Pane, chválíme. Stojíme zde jako jeden a vroucně prosíme: Společně Tě na tomto místě, náš Pane, chválíme. Stojíme zde jako.
1. Slyš kdo to stojí u dveří a volá: | Duše, otevři
Ref.: Nám, Pane, dal jsi Slovo své, Ducha svého dej nám též.
1. Svým hlasem k Hospodinu lkám, | v něm samém naději svou mám, | vzhlížím jen k jeho milosti | pokorně v hříchu bídnosti.
1. Bohu dík buď, sláva, čest, | věrný svým že slibům jest, | nad námi se smiloval, | hříšným Spasitele dal.
1. Přijď Ježíši nejmilejší, | těšit věrné, kteří zdejší nesou těžkost | a kříž svůj, | žádám tě Ježíši můj, Ježíši můj.
1. Křti nás ohněm lásky svaté svojí, | zaněť srdce naše plápolem! | Přepaš horlivosti bedra naše k boji, | navštěv zase, | Pane, tuto zem!
1. Věčný Bože, silný v boji, | jak jsou příbytkové tvoji rozkošní, | ze všech nejkrásnější. | A proto touží má duše | po síních tvých v každém čase, |
1. Svatý, svatý, svatý | Pán Bůh všemohoucí
1. Ó bratří, tento den | ať novou písní jásá! | Náš jazyk, vazby prost, | ať Páně skutky hlásá! | Jak tenkrát svatý Duch | své věrné vystrojil, | ó prosme,
1. Má víra k tobě zří, | Beránku na kříži, | tys Boží Syn
1. Moudrosti poklad z nebe | je Slovo Boží nám, | jímž k poznání nám sebe | podává Pán Bůh sám. | Však plné zjevení | je v Kristu Boží tváře | k našemu.
1. Vezmi, Pane, život můj, | k své jej službě zasvěcuj
1. Zůstaň se mnou, | Pane můj, k lásce tvé se utíkám, | v bouři žití se mnou pluj, | kormidlo řiď lodí sám! | Skrej mne, Spasiteli, skrej, | dokud trvá.
1. Aj, jak jsou milí | tvoji příbytkové, | jak rozkošní | křesťanští sborové, | Pane, | v nichž tvé jméno slavné!
1. Bože, tebe chválíme, | před tebou se skláníme | s neskonalou radostí, | se srdečnou vděčností, | neb nám sebe dáváš znáti, | něžně miluješ nás vždy,
1. Kdo Boží vůli poddává se | a skládá v něm své doufání, | zachován bude ve svém čase, | v žalu a v těžkém strádání. | Kdo v Bohu složil naději, | nad.
1. Nadchni, Pane, nás svou láskou vřelou, | hlavo církve, slyš své církve hlas! | Dej, by lid tvůj opásán byl mocí, | rozvlažení dej nám opět čas, rozvlažení.
1. Mně dostalo se slitování, | ač lásky nehoden jsem byl; | po divu tom jsem v pyšném přání, | z hrdosti nikdy netoužil. | Teď šťasten jsem a div ten ctím.
1. Přijď Králi věčný náš, | jenž vše v své moci máš, | a žehnej nám! | Uč podle pravdy cest | ti oběť chvály nést, | a jak ti milé jest, | v nás kraluj.
1. Spasiteli vyvýšený, | pane přesvatý, | v roucho slávy přioděný, | světlem objatý! | Za tebou jen kráčet smíme, | však již zde ti náležíme, | v životě.
1. Králi nebes, kdo vypoví | jména tvého moc? | Kdo byl k dílu, které konáš, | tobě na pomoc? | Jen ten žije, na koho | ty v lásce pohledíš: | Světy vstaly,
1. Pán Bůh je láska, dal svého Syna, Pán Bůh je láska, miluje mne
1. Tys láska sám, náš Pane! Co bez tvé milosti zde v srdci lidském plane, v tom není stálosti. Ty posvěť, co má býti pro věrnost příslibem, dej nám věrně.
1. Tě, Pane budu zvyšovat | a dobrotu tvou zvěstovat. | Tys na pomoc mi přispíšil | svou milostí mne vyvýšil. | Ty Bože jsi mé zpomožení, | zlým ze mne.
1. Svým celým srdcem | s vroucností tě budu, Pane, oslavovat | a před mocných všech výsostí | jen tobě žalmy prozpěvovat. | Skláněti budu čelo své | v.
1. Svou lásku, pramen vody čisté | Kristus mne právě zjevuje | a jeho odpuštění jisté | teď z kříže ke mně směřuje. | Já na Krista tak pamatuji, | když.
Hosana, hosana 1. /: Hosana, hosana, hosana Bohu na nebi. :/
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
1. Svatá doba, Páně den; | Hospodin buď veleben
Transkript prezentace:

1. Studně nepřevážená všech božských milostí, k tobě úpí duše má, tvých žíznic sladkostí. Bože, Duchu svatý, ty jsi dosud v darech svých předrahých a rozkošných přehojně bohatý.

2. Proto vroucně tě prosím, | můj posvětiteli, | víry pravé v mém srdci | mocný pěstiteli, | rozmnožuj ji dále, | ať se již nezmenšuje, | ale vždy rozhojňuje | ke tvé cti a chvále.

3. Při tom i má naděje | ať pevnou stálostí | před tebou se vždy skvěje | bez vší pochybnosti, | bych neměl doufání | v darech pomíjejících, | však věčně trvajících | a v tvém smilování.

4. Vladaři můj výborný, | braň a posilň mne sám, | by libý neb odporný | vítr sem ani tam | mnou nemoh‘ viklati, | nýbrž ať v každé době | důvěřuji se tobě, | rač mi pomáhati!