VÍME, KDE DUCH HOSPODINA SÍDLÍ,

To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.
Třebaže nejsi věřící, podívej se a popřemýšlej.
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
Kázání na verše pro rok 2014 Jirka Pospíšil, , KC Vyškov.
1. Kdybych tě neměl, Ježíši, můj Pane, | a kdyby krev tvá nemluvila za mne, | kde bych já bídný mezi ubohými | smýt mohsvé viny!
1. Hospodine, jak jsou mnozí nepřátelé moji! Pohleď, Bože, jak mi hrozí, povstávají k boji. O mé duši mnozí lžou, že již nemá pomoc tvou.
Vyrobilo Centrum pro katechezi v Olomouci,  Je plné radosti = jásavý chvalozpěv. Vyrobilo Centrum pro katechezi v Olomouci, 2013.
1. Jezu, Jezu, můj jsi, můj! | V tomto putování zdejším | k sobě blíž mne přitahuj, | ať jsem vždy ti podobnější(m), | tobě oddán duší, tělem | ve smrti.
1. Hospodine, k tobě stále | pozdvihuji duši svou, | nadějí kotvím v tvé skále, | když se vlny zloby dmou. | Nechť se ze mne netěší | nepřítel v mém zahanbení,
Vím, že Pán můj o mě péči má, je dobrý k nám, je dobrý k nám. Na všech cestách on mě chrání sám, on též mé srdce zná.
1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné.
1. Vesele Bohu zpívejme | chválu mu vzdávajíce, | moc, moudrost jeho poznejme | stále vyznávajíce, | že dobrý jest až na věky | a že jde skutky | nad všecky.
KRÁLŮ KRÁLI, JÁ TĚ CHVÁLÍM, SRDCE MÉ TI DÁVÁ DÍK, PŘED TEBOU SE VŠECHNO SKLÁNÍ V POKOJI A RADOSTI. MRAČNA SMUTKU V TOBĚ MIZÍ, RADOST TVÁ MĚ NAPLNÍ. KRÁLŮ.
Biblické verše….
1. Ó Hospodine, Pane náš a králi! Jak důstojné a jak je plné chvály tvé jméno na vší zemi široké! Jde sláva tvá nad nebe vysoké.
1. Nakloň, Pane ucha svého, | slyš mne, potěš ducha mého, | já jsem chudý, v bídě lkám, | žádné pomoci nemám. | Stráží duši mé buď stále, | tys mne určil.
1. Ó Bože, Otče, uč mne sám, | když pouští bloudím zde a lká, | jak z hloubi duše volat mám: | „Buď vůle Tvá! Buď vůle tvá!“
1. Bože náš, Otče náš, do ruky tvé s důvěrou klademe teď štěstí své: | Dítě, jež z lásky své i nám jsi přál, | od tebe život má, veď je i dál, | Dítě,
1. Já chtěl bych, Bože můj, mít srdce plné síly, | když slyším pozvání, ať za tebou se dám. | Však bojím se, že hřích mi bude příliš milý | a touhu po.
1. Až potud nám pomáhal Hospodin z milosti, proto k nebes výšinám hleďme s důvěrností, odkud pomoc přichází nám vždy v pravé době, tam, kde duše nachází.
1. Přihotov se, duchu můj, | k modlitbám a bdění! | Odevěký škůdce tvůj | vzdálený ti není: | Jeho lest z pravdy cest | svede dřív, než tuší | nepozornou.
1. V milosti kraluje Hospodin | celého vesmíru do končin | a jeho dobrotu přemnohou | nebesa obsáhnout nemohou.
1. Veď mne sám, veď mne sám, | veď mne k nebes výšinám! Tobě svěřuji se cele, | za tebou jít mohu směle, | Ježíši, když tebe mám, | Ježíši, když tebe mám.
1. Zde u tvých jeslí stát chci dnes, | můj Ježíši, mé žití
1. Tys naděj má, | jen ty sám, | Bože můj, na tebe spoléhám
1. Ó kéž bych tisíc jazyků měl | a tisícerá ústa k nim, | bych lépe než kdo jiný uměl | ze hloubi srdce s plesáním | vždy novou vynést píseň chval o tom,
1. Ó svatý Bože, slyš naše hlasy, | když k tobě lkáme za národ svůj. | Vrať jemu opět ty blahé časy, | kdy nad ním zářil obličej tvůj. | Ach, Pane drahý,
MILUJI TĚ MILUJI TĚ PANE, MILUJI TĚ MNOHEM VÍC,
Ve tvých nádvořích je lépe než kdekoliv jinde Proč by mělo být křesťanům (člověku) lépe v Hospodinových nádvořích, než kdekoliv jinde ? Jak to vypadá.
1. Chci věrný být, | jen tebe svým chci zváti! | Byť nouze zlá mne svírala | ni svět ni smrt ni tma | mne neodvrátí. | Já v tobě zůstanu | a k vůdci svému.
VYHLÍŽÍME KRÁLE KRÁLŮ, AŽ VE SLÁVĚ PŘIJDE K NÁM, A VEZME NÁS, VEZME NÁS. ZAŽÍVÁME MILOST, LÁSKU, KTERÁ SMÝVÁ VŠECHEN HŘÍCH, PŘEMÁHÁ, PŘEMÁHÁ. REF: HOSANNA,
Má duše žíznivá Má duše žíznivá touží po Tobě jak laň, když žádá pít. Jen Ty sám můžeš dát mé duši plnost, v Tobě chrám chci mít. Křídla Tvá jsou stínem.
1. My vyznáváme: Hospodin a Ježíš Kristus, Boží Syn jsou jeden Bůh a není nic než jeho panství bez hranic. Amen.
Slyš nás, ó Pane, na výsosti, voláme z hloubi strastí. Slyš nás, ó Pane, na výsosti, shlédni na nás v nouzi naší.
1. Miluji Pána, neboť on můj hlas vždy slyší, | moje pokorné modlitby. | Naklonil ke mně sluch, když ve dnech bídy | vzýval jsem jej, on ohlásil se včas.
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
1. Ozvi se , Pane můj. | Já toužím znát tvou vůli
1. Hned v jitře k tobě duši svou, | ó Bože, nesu modlitbou. | Tys chránil v noci, sen jsi dal, | tys tělo, duši zachoval.
1. Ježíši Vykupiteli, | můj duch se v tobě veselí, | v životě, smrti jist jsem tím, | že tvým se vlastním zváti smím. | V tvé ruce vkládám život, | čest.
1. Přestal jsem se Boha bát nejvíc miloval jsem sebe, oblékal jsem hříchu šat, pýchy zakryla mi nebe. Svlékni mě z cárů lidské pýchy, svou láskou přikryj.
1. Můj Pane, z hlubin volám. | Úzkostný hlas můj slyš. | Kéž sluch svůj, lkám-li zdola, | v lítosti nakloníš. | Když soudit budeš přísně | sám lidskou.
1. Slyš kdo to stojí u dveří a volá: | Duše, otevři
Pro svého miláčka na dobré ráno ….. Já a Ty Jsme my.
1. Blahoslavený, komu odpuštěno, | hřích jeho smyt pro svaté Páně jméno. | Je blažen člověk, jemuž Hospodin | již nepočítá množství jeho vin. | Já když.
1. Studně nepřevážená všech božských milostí, k tobě úpí duše má, tvých žíznic sladkostí. Bože, Duchu svatý, ty jsi dosud v darech svých předrahých a rozkošných.
1. Mne zajmi, Pane můj, | pak svobodný hned jsem; | mne donuť, svůj bych schoval meč, | a budu vítězem. | Já klesám ve vřavě, | když sám jsem svoje stráž;
1. Musím míti Spasitele, | obávám se jíti sám, | jenom s ním chci stále žíti, | bez něho zde v světě lkám. | Nebojím se, nebojím, pokud on že se mnou,
1. Jsem bouří žití znaven, ty při mně stůj: přístavem buď mi, hradem sám, Pane, můj. Když loďka žití mého už marně hledá cíl, ty pomoz rukou svojí, v přístav.
1. Věčný Bože, silný v boji, | jak jsou příbytkové tvoji rozkošní, | ze všech nejkrásnější. | A proto touží má duše | po síních tvých v každém čase, |
1. Když nebeský duši mou proniká mír, ať hrozí mi svět ze všech stran, mé srdce už nestrhne bouřlivý vír, bezpečnou kotvou mou můj je Pán. Šťasten jsem.
1. Má víra k tobě zří, | Beránku na kříži, | tys Boží Syn
1. Vezmi, Pane, život můj, | k své jej službě zasvěcuj
1. Hvězdou mojí jasnou, | na niž rád vždy zřím, | skálou mojí pevnou, | věrným vůdcem mým, | cílem mého žití, za nímž pospíchám, | chlebem jenž mne sytí,
1. Zůstaň se mnou, | Pane můj, k lásce tvé se utíkám, | v bouři žití se mnou pluj, | kormidlo řiď lodí sám! | Skrej mne, Spasiteli, skrej, | dokud trvá.
1. Aj, jak jsou milí | tvoji příbytkové, | jak rozkošní | křesťanští sborové, | Pane, | v nichž tvé jméno slavné!
1. Kdo Boží vůli poddává se | a skládá v něm své doufání, | zachován bude ve svém čase, | v žalu a v těžkém strádání. | Kdo v Bohu složil naději, | nad.
1.Voláme z hlubokosti, | z žaláře temného, | lkajíce zde v úzkosti | v tom údolí pláče truchlivého.
1. Kéž víc tě miluji! | Víc lásky jen dej mi, | můj Ježíši, | na každý den! | Vyslyš tu prosbu mou, | duši mou studenou | rozehřej láskou svou! | Jen lásky.
1. Pán Bůh je láska, dal svého Syna, Pán Bůh je láska, miluje mne
Je to trochu divné jak se to stalo. I když nejsi věřící, měl(a) by jsi se na to podívat.
1. Tě, Pane budu zvyšovat | a dobrotu tvou zvěstovat. | Tys na pomoc mi přispíšil | svou milostí mne vyvýšil. | Ty Bože jsi mé zpomožení, | zlým ze mne.
1. Svým celým srdcem | s vroucností tě budu, Pane, oslavovat | a před mocných všech výsostí | jen tobě žalmy prozpěvovat. | Skláněti budu čelo své | v.
1. Svou lásku, pramen vody čisté | Kristus mne právě zjevuje | a jeho odpuštění jisté | teď z kříže ke mně směřuje. | Já na Krista tak pamatuji, | když.
Ponoř se do modra …
Galatským 5:22-23 Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání.
Třebaže nejsi věřící, podívej se a popřemýšlej.
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
Vírou máš blíž ke štěstí
1. Svatá doba, Páně den; | Hospodin buď veleben