M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: SÍTINOVITÉ

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Luční traviny a rostliny
Advertisements

M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LIPNICOVITÉ
Vědecké rodové jméno Aquilegia se odvozuje od latinského „aquila“ = orel a v některých národních jazycích je také podle orla pojmenován. Stejně pravděpodobný.
Dožívá se vysokého věku až 1000 let
Čeleď: Lnovité Linaceae M. Brodská.
Lucie Vidličková Oktáva, 2007/2008
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: MODŘÍN
Sterilní trávy (to jako že zrovna nekvetou)
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ÚVOD DO DENDROLOGIE
M1: LESNICKÁ BOTANIKA LIŠEJNÍKY
Bukovité a Břízovité.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: SMRK
CESTA ZA 3 PAMÁTNÝMI STROMY. Lagus sylvatica atropumicea Obvod: 270 cm Výška: 12 m.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LÍSKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BŘÍZOVITÉ I.
VSTAVAČOVITÉ Orchidaceae.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: KRTIČNÍKOVITÉ, ZVONKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PRYŠCOVITÉ, RŮŽOVITÉ
Vybrané čeledi jednoděložných rostlin II.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: BOROVICE
Kakostovité (Geraniaceae)
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: KAKOSTOVITÉ, MIŘÍKOVITÉ, TOJEŠŤOVITÉ
Šáchorovité (Cyperaceae)
BYLINY A KEŘE LESA 14..
Znaky krytosemenných rostlin
M1: LESNICKÁ BOTANIKA SYSTÉM MECHOROSTŮ
Rostliny rybníka a jeho okolí 2
ŠÁCHOROVITÉ CYPERACEAE.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: ŠÁCHOROVITÉ
(Heracleum sphondylium)
M1: LESNICKÁ BOTANIKA JINAN DVOULALOČNÝ TIS ČERVENÝ
PRYSKYŘNÍKOVITÉ Ranunculaceae.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PODRAŽCOVITÉ, PRYSKYŘNÍKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVĚZDNICOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BRUSNICOVITÉ, HRUŠTIČKOVITÉ Autor modulu: Ing. Radim Církva.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PUPALKOVITÉ, ŠŤAVELOVITÉ, NETÝKAVKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA KRYTOSEMENNÉ DŘEVINY ČELEĎ: BUKOVITÉ I.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LILIOVITÉ
BYLINY A KEŘE LESA 2.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: ZERAV, ZERAVEC, ZERAVINEC
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ, TŘEZALKOVITÉ, VIOLKOVITÉ
LOMIKAMENOVITÉ Saxifragaceae. jednoleté nebo vytrvalé byliny a keře listy jsou střídavé nebo vstřícné, s palisty nebo bez nich, velice variabilní tvar.
Autor modulu: Ing. Radim Církva
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LÍPOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: BOROVICE
M1: LESNICKÁ BOTANIKA NAHOSEMENNÉ DŘEVINY
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: MAKOVITÉ, ZEMĚDÝMOVITÉ A KOPŘIVOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: JEDLOVEC
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: JEDLE
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BUKOVITÉ III.
Miříkovité.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: JILMOVITÉ
BŘÍZOVITÉ - Betulaceae
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: DOUGLASKA
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: JAVOROVITÉ II.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: JAVOROVITÉ I.
Na louce Dřeviny a byliny.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BRUKVOVITÉ, VŘESOVCOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HLUCHAVKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: CYPŘIŠEK
Autor modulu: Ing. Radim Církva
Byliny.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PRVOSENKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LOMIKAMENOVITÉ, ROSNATKOVITÉ, BOBOVITÉ
Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: BOROVICE
Vstavačovité Rostliny.
Rákos má podzemní až 4 m dlouhé oddenky, z nichž vyrůstají silná vzpřímená stébla s až 50 cm dlouhými listy. Rákos obecný je velmi statná vytrvalá.
Šáchorovité (Cyperaceae)
Perokresba podle předlohy, 7. ročník
Transkript prezentace:

M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: SÍTINOVITÉ Autor modulu: Ing. Radim Církva

ČELEĎ: SÍTINOVITÉ plodem je tobolka sítiny mají stonky vyplněné vzdušným pletivem (aerenchym) nemají kolénka a patří mezi nepravé trávy listy oblé, podobné stonku nebo ploché s dlouhými chlupy

sítina rozkladitá – Juncus effusus V: do 1 m, hustě trsnatá S: oblý, bezlistý, lesklý, trávově zelený, na bázi hnědočervené pochvy L: oddenkové listy podobné stonkům K: květenství dlouze stopkaté, kvete VI-VIII E: minerálně chudé až bohaté, střídavě vlhké, podmáčené, jílovité půdy (zamokřené paseky, břehy vod), světlomilná Z: sítina klubkatá – J. conglomeratus má květenství přisedlé a stažené

bika hajní – Luzula nemorosa V: do 70 cm S: L: 3-5 mm široké, na okraji bíle chlupaté K: bílé až rezavé, kvete V-VII, podpůrný listen delší než květenství E: minerálně středně bohaté, kyselé, suché až středně vlhké půdy, světlomilná až polostinná Z:

bika lesní – Luzula sylvatica V: do 80 cm S: L: 10-15 mm široké, na okraji chlupaté, někdy pouze sterilní listové růžice K: hnědé, kvete V-VI, podpůrný listen kratší než květenství E: minerálně chudé až středně bohaté, kyselé, vlhké půdy, smrkový horský druh (od 6. vls), polostinná až světlomilná Z:

bika chlupatá – Luzula pilosa V: do 30 cm S: L: přízemní trsnaté, 5-10 mm široké, chlupaté, na podzim dolní listy vínově červené, lodyžní listy užší a jen 2-3 cm krátké K: hnědé, řídké květenství, kvete IV-V, podpůrný listen kratší E: minerálně středně bohaté, střídavě zamokřené (oglejené) půdy, stínomilná až polostinná Z: indikuje původní výskyt jedlin

Úkoly na příště 1. Jak vypadá pletivo aerenchym a pro které rostliny je typické? 2. Uveďte rozlišovací znaky bik? 3. Proč rostliny trávovitého vzhledu mají nenápadná květenství? 4. Prostudujte si učebnici str. 97 až 100 .