1. Vzácný dar svůj, živou víru, | Pane můj, mi zachovej, | na plnou ji uveď míru, | čeho třeba ještě dej! | Co jsem bez tvé víry v tebe? | Nad propastí.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
5. Abrahám věří, že mu Hospodin splní slib - bude mít potomka.
Advertisements

To je Tvůj dům 1. Přicházíme dnes Ti chválu vzdát.
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
Bůh je dobrý Pán, u něho svůj domov mám. On mě miluje, jako nikdo na světě. 1. Bez hranic je jeho láska, každý den ji potkávám. Hnedle.
1. Láska, kterou Ježíš dává do srdcí věrným svým, láska je, jež neustává, láska k dobrým i zlým, láska, kterou žádná bouře nemůže uhasit, láska mocná jako.
1. Jak šťastný den, | kdy pozbaven | byl hříchu jsem | tvou krví jen, | můj Jezu! | Smím teď životem | jít blaze již, | neb spasen jsem. | Šťastný den,
10 DŮVODŮ PROČ TĚ MILUJI!!!.
PANE MŮJ Pane můj, dals mi dost šťastnejch chvil,mnohem víc já zažil, než jsem mohl si přát. Pane můj marně teď vzpomínám, čím si zasloužit mám, že mě,
Ježíši, s námi zůstávej 1. Zůstávej s námi Ježíši, ať stále o tom vím, že ruka má je v ruce tvé a život můj je darem tvým. Ref.: Ježíši s námi zůstávej,
JÁ SVOU VÍRU 1) V HORKU STÍNEM, V NOCI ÚTOČIŠTĚM MÝM, SILNÝM ŽÁREM
1. Přemohl Ježíš smrti noc, | z hrobu vstal na úsvitu. | Jeho je sláva čest i moc | a on nám kráčí na pomoc, | na pomoc svému lidu.
1. Má duše, svého pána chval, | vzdej jemu děkování! | Péči svou všechnu naň uval, | v něm slož celé doufání! | On má dost cest, | plný svět jest divné.
překlad: Jiřina Markovová
1. Šťasten jsem, že Slovo Boží znáti smím, že je vždycky jasnou svící nohám mým; v jeho světle kráčet mohu v bezpečí, je též lékem, jenž mé mdloby vyléčí.
1. Ó Hospodine, Pane náš a králi! Jak důstojné a jak je plné chvály tvé jméno na vší zemi široké! Jde sláva tvá nad nebe vysoké.
Přišel na zem 1. Přišel na zem konat dílo spásy a lidem bídným s láskou pomáhal ke svobodě zval zotročené hříchem, můj Pán. Světem šel a lidskou nesl.
BEZ LÁSKY KDYBYS MLUVIL CIZÍ ŘEČÍ, ANDĚLSKOU ŘEČ ZNAL,
1. Lásku Syna Božího, | pána Jezu Krista, | krále, kněze věčného, | ctěte srdce lidská! | Velmi nás zamiloval, | beze vší lítosti | za nás se obětoval.
1. Slyším Spasitel, jak volá, | slyším Spasitel, jak volá, slyším Spasitel, jak volá: | Vezmi kříž svůj, kříž svůj, za mnou pojď!
Ježíši, s námi zůstávej 1. 1/2 Zůstávej s námi Ježíši, ať stále o tom vím, že ruka má je v ruce tvé a život můj je darem tvým. Refr.: Ježíši s námi zůstávej,
1. Pokoj vám a Bohu čest, | dík a sláva | za betlémskou dobrou zvěst, | již nám dává. | Narodil se Spasitel, | Kristus Pán, Vykupitel. | Přišel Ježíš spasit.
1. Chci věrný být, | jen tebe svým chci zváti! | Byť nouze zlá mne svírala | ni svět ni smrt ni tma | mne neodvrátí. | Já v tobě zůstanu | a k vůdci svému.
1. Tebe, Boha otce věků, | Pána všeho chválíme. | Plna jesti všecka země | převelebně slávy tvé. | Vesmír vzdává chválu tobě, | cherubín a serafín | slavně.
1. Buď tobě sláva, jenž jsi z mrtvých vstal
1. Radujme se vždy společně, | vzdávajíce chválu vděčně | Bohu Otci nebeskému, | Synu i Duchu svatému.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
1. Kristova krev a spravednost | je svatební můj šat a skvost, | jímž pro nebe se ustrojím | a před Bohem tak obstojím.
1. Noc v širý už padá kraj a slunce v mraků dál zapadlo zvečera, A hvězdný padá třpyt, že šťastni můžem být, vypráví důvěra, a hvězdný padá třpyt, že šťastni.
1. Hory, doly, stráně, nebesa i zem | znějte ke cti Páně zvučným ohlasem, | znějte ke cti Páně | zvučným ohlasem, znějte ke cti Páně | zvučným ohlasem!
1. Již pevný základ jsem teď našel, | v němž věčně kotví duše má, | kde jinde v Kristových než ranách, | kde od věčnosti spočívá. | Tam pevně stojí v středu.
1. Chci tebe milovat, má sílo, | můj skvoste, jímž se oději, | a z lásky konat každé dílo | vždy vroucněji a věrněji! | Chci milovat tě, jasný dni, | i.
1. Slyš kdo to stojí u dveří a volá: | Duše, otevři
Má láska jen 1. Má láska jen, Pane můj, ať každý den chudé hledá, nuzné zvedá, ať je Tvá. Mou lásku vem, s pokorou, než skončí den, všem ať svítí, všechny.
1. Nalezen jsem, | nalezen, bludu jsem již prost, | mně spásy teď vzchází den, | s ním míru skvost. | Ježíš přišel hledat mne, | kam jsem zabloudil; |
1. Bože, dík ti vzdávám, | že jsi Otcem mým, | zlá když přijde zpráva, | se vším k tobě smím, | v každičkou že chvíli | přístup k tobě mám, | a že sám.
Před tvou tváří, Pane, nemám vůbec nic, jen tvé slovo dané: Jdi a nehřeš víc, jen tvé slovo dané: Jdi a nehřeš víc. 1. V Písmu svatém čteme, Ježíš zved.
Před Tvou tváří Pane 1. Před Tvou tváří Pane, nemám vůbec nic, jen Tvé slovo dané, jdi a nehřeš víc, jen Tvé slovo dané, jdi a nehřeš víc. 2. Jako Mojžíš.
1. Jsem bouří žití znaven, ty při mně stůj: přístavem buď mi, hradem sám, Pane, můj. Když loďka žití mého už marně hledá cíl, ty pomoz rukou svojí, v přístav.
1. Křti nás ohněm lásky svaté svojí, | zaněť srdce naše plápolem! | Přepaš horlivosti bedra naše k boji, | navštěv zase, | Pane, tuto zem!
1. I hvězdy a slunce | a celičká zem | ctí dobrého Tvůrce | svým chvalozpěvem. | Že vzbuzuje bázeň | svou velebností? | Sám vnuká i bázeň | svou laskavostí.
1. Věčný Bože, silný v boji, | jak jsou příbytkové tvoji rozkošní, | ze všech nejkrásnější. | A proto touží má duše | po síních tvých v každém čase, |
1. Svatý, svatý, svatý | Pán Bůh všemohoucí
1. Drž ruku mou! Ó Pane, já jsem bídný | a nemohu ni krok jít bez tebe. | Drž ruku mou! A pak, ó milý Jezu, | směle za tebou půjdu do nebe.
1. Já jdu tam do Boží země, kde vládne jas, já jdu tam do Boží země, kde vládne jas, kde je na věky mír.
1. Moudrosti poklad z nebe | je Slovo Boží nám, | jímž k poznání nám sebe | podává Pán Bůh sám. | Však plné zjevení | je v Kristu Boží tváře | k našemu.
1. Vezmi, Pane, život můj, | k své jej službě zasvěcuj
1. Hvězdou mojí jasnou, | na niž rád vždy zřím, | skálou mojí pevnou, | věrným vůdcem mým, | cílem mého žití, za nímž pospíchám, | chlebem jenž mne sytí,
1. Zůstaň se mnou, | Pane můj, k lásce tvé se utíkám, | v bouři žití se mnou pluj, | kormidlo řiď lodí sám! | Skrej mne, Spasiteli, skrej, | dokud trvá.
1. Při slovu svém nás zachovej | a živou víru k němu dej ty sám. | Ježíši, pane náš, | jež všecku naší mdlobu znáš!
1. Aj, jak jsou milí | tvoji příbytkové, | jak rozkošní | křesťanští sborové, | Pane, | v nichž tvé jméno slavné!
1. Vím, komu jsem uvěřil, jist jsem slovem jeho, | on je mocen dost mi sil dát, | bych nezapřel ho. | U něho vše složil jsem, co má pro mne cenu, | sám.
1. Nadchni, Pane, nás svou láskou vřelou, | hlavo církve, slyš své církve hlas! | Dej, by lid tvůj opásán byl mocí, | rozvlažení dej nám opět čas, rozvlažení.
1. Zná Pán ty, kdo jsou jeho, | z všech národů a stran; | ať zbaveni snad všeho, | ví dobře o nich Pán. | Je zhouba nepohltí, | on provede je vším | neb.
1. Jak vítati mám tebe, | ó králi věčných krás, | jenž přicházíš k nám z nebe, | bas obohatil nás? | Dej, Ježíši, ať poznám, | co dáváš z milosti, | jak.
1. Spasiteli vyvýšený, | pane přesvatý, | v roucho slávy přioděný, | světlem objatý! | Za tebou jen kráčet smíme, | však již zde ti náležíme, | v životě.
1. Králi nebes, kdo vypoví | jména tvého moc? | Kdo byl k dílu, které konáš, | tobě na pomoc? | Jen ten žije, na koho | ty v lásce pohledíš: | Světy vstaly,
1. Pán Bůh je láska, dal svého Syna, Pán Bůh je láska, miluje mne
Vám dávám nový příkaz 1. /:Vám dávám nový příkaz svůj:
Apoštolská 1. Prosíme Tě dej nám Pane sílu,
Ježíš.
Den jak den 1. Den jak den toužím jít za Tebou, být Tvojí, Pane můj. Být jen stín, v Tobě žít duši svou, být Tvojí, Pane můj. Ref: Lásko ty věčná, s námi.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
Já zpívám o svém Ježíši 1. Já zpívám o svém Ježíši, aby věděl svět, že je můj Pán nejdražší, všem chci povědět. Modlitbu mou vyslyšel, ke mně na zem sám.
1. Za ty, kdo hladem trpí a bídou, prosíme: Zjev svoji slávu
Pro cenu utíkám, síly své napínám, vše co mám vydávám, pro tebe žiju! Nezadrží mě nic, chci vše co pro mě máš, mou hlavu pozvedáš, tobě náležím!
Jen tak … Život se sestává z mnoha malých mincí,
Hádej, kdo to dneska slaví, komu přejeme hodně zdraví
Biblické verše....
Před Tebou smím pokleknout, vyznat Ti lásku, Pane můj, jsi pro mě nejvzácnější. Teď srdce své otvírám a prosím, vejdi jako Král. Jolana Krásná 2001 Rosa,
Transkript prezentace:

1. Vzácný dar svůj, živou víru, | Pane můj, mi zachovej, | na plnou ji uveď míru, | čeho třeba ještě dej! | Co jsem bez tvé víry v tebe? | Nad propastí zoufalec, | netěší mne zem ni nebe, | ceny nemá žádná věc.

2. Leč i v hoři vše mne blaží, | mám i v bídě všeho dost, | ani smrt mne nezaráží, | mám-li tento vzácný skvost. | Práce v Pánu marna není, | láska k Pánu má svůj díl, | vím, že smrt jen místa změní | a dá snaze vyšší cíl.

3. Nechci hvězdy na blankytu, | nevábí mne slávy klam, | nežádám si zlata třpytu: | jen když živou víru mám! | Vzácný dar svůj, tuto víru, | Pane můj, mi zachovej, | na plnou ji uveď míru, | čeho ještě třeba dej!