POLITICKÝ SYSTÉM ŠPANĚLSKA Bc. Veronika Tumová Brno 2008

Španělské království (Reino de España) ZÁKLADNÍ ÚDAJE Rozloha:  504 782 km2 Počet obyvatel: Rozloha: 504782 km2 46 063 511 Národnostní složení: Španělé 74 % Katalánci 17 % Galicijci 6 % Baskové 2 % Náboženství: katolíci 76 %

HISTORIE - Pyrenejský poloostrov odjakživa strategickým místem, spojovacím článkem mezi Afrikou a evropským kontinentem, první kmeny Iberů a Keltů - Španělsko vylo vždy důležitou obchodní křižovatkou Ložisko rud- vždy přitahovalo Féničany, Řeky, Kartagince i Kelty Římané dobyli poloostrov – porazili předtím kartaginského Hannibala= po šest století částí římského impéria (silnice, města, vodovody + rozšíření latiny) 5.stol. n.l. invaze kmenů germánských ze severu (zejm. Visigótové) 8.stol.= Visigótové ustupují arabským vojskům (Arabové zde do 14. století) -11.stol. = zformování království Kastílie a Aragonie- dva nejsilnější celky -14. stol.= reconquista (znovudobývání)spojení Kastílie a Aragonie -1469 = sňatek Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilslé - SJEDNOCENÍ ŠPANĚLSKA 1492 = -Kryštof Kolumbus (1492 objevení Ameriky)…ZÁMOŘSKÉ OBJEVY -španělská inkvizice vyhnala ze Španělska 170 000 Židů 16.-17.stol= Vláda Habsburků (Karel I. A Filip II. = zlatý věk). Filip II. Portugalským králem = spojení v personální unii se Španělskem 18. stol.= zemřel Karel II., král habsburský. Poté války o španělské dědictví (1701-1714) -usilovali zejména: rakouští Habsburkové a francouzští Bourboni – zvítězili, -Španělsko se vzdalo i svých posledních evropských teritorií 1794- Španělsko prohrává válku proti revoluční Francii

1808 dosazuje Napoleon na španělský trůn svého bratra Josefa Bonaparte (1768-1844) (1808-1814) španělská osvobozenecká válka= Francouzi vyhnáni ze země, obnovení vlády španělsko-bourbonské dynastie Následně ztráta všech svých kolonií v Latinské Americe, s výjimkou ostrovů 1923 generál Prima de Riviera (1870-1930) nastolil diktaturu proti potlačení dělnického hnutí Tehdejší král Alfons XIII. Vládnoucí v obd. (1886-1931) donutil brzy generála k rezignaci Následující rok Alfons donucen odstoupit = zvítězili republikáni 1936 znovuzvolení republikánů = vojenský puč pravicových nacionalistů, obávajících se socialistické revoluce 1936-39= Občanská válka, zvítězil generál Francisco Franco (1892-1975). Franco byl podporovaný fašistickými režimy Německa a Itálie. -1974 generál Franco jmenován doživotně hlavou státu → FRANCOVA VLÁDA: - omezení svobody: osobní politické kulturní i ekonomické - zákaz používání jiných jazyků i zvyků = vyvolání separatistického hnutí Basků a Katalánců (požadují svobodu kulturní i politickou, používá stále více teroristické metody) - 1969 Juan Carlos de Borbón y Borbón (vnuk Alfonse XIII.) ← jmenován následníkem Franca 1975 stal se španělským králem. - 1978 v demokratických volbách zvítězili demokraté, zavedena demokratická ústava

STÁTNÍ ZŘÍZENÍ Král Parlamentní konstituční monarchie v čele s králem Dle ústavy z roku 1978: král je - hlavou státu, -ozbrojených sil Král reprezentuje monarchii navenek, jmenuje a odvolává předsedu vlády a ministry symbolem jednoty a trvání od 22. listopadu 1975 král  Králem je nyní: JUAN CARLOS I.  královna: Sofía de Grecia. následník trůnu: princ Felipe de Dorbón y Grecia, princ asturský (1968).  Vládu tvoří premiér -vícepremiéři a ministři. premiérem: José Luis Rodríguez Zapatero Palacio Real-královské sídlo Volby 2008: Podruhé za sebou zvítězila Španělská socialistická dělnická strana (PSOE) -porazila tak opozici Lidovou stranu (PP)

PARLAMENT SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ Dvoukomorový Dolní komora: základní zákonodárný orgán - Kongres poslanců členů: 350 Horní komora: Senát, komora druhého čtení členů: 259 SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ 17 autonomních oblastí Nejdříve 1980 obdržely autonomní statut Baskicko a Katalánsko, ostatní ustanoveny až 1983 Každá oblast má svůj parlament a vládu, která má rozdílný stupeň samosprávy, široké pravomoce 2 autonomní města ve Španělsku: Ceuta a Melilla (také vlastní vláda)

Dolní komora- Kongres poslanců Předseda: Manuel Marín González ( Španělská socialistická dělnická strana) Strana: počet poslanců: Španělská socialistická dělnická strana (PSOE) 169 Lidová strana (PP) 154 Konvergence a jednota (CiU) 10 Baskická národní strana (EAJ-PNV) 6 Katalánská republikánská levice (ERC) 3 Sjednocená levice (IU) 2 Galicijský nacionalistický blok (BNG) 2 Kanárská koalice (CC-PNC) 2 Unie pokroku a demokracie (UPyD) 1 NA-Bai (navarrští nacionalisté) 1 ---------------- Celkem 350

Horní komora- Senát Strana: zastupuje: Předseda: Francisco Javier Rojo García (Španělská socialistická dělnická strana) Strana: zastupuje: Lidová strana (PP) 126 Španělská socialistická dělnická strana (PSOE) 96 Koalice katalánských stran (PSC-ERC-ICV-EUA) 16 Baskická nacionalistická strana (PNV) 7 Konvergence a jednota (CiU) 6 Kanárská koalice (CC) 4 Sjednocená levice (IU) 2 Galicijský nacionalistický blok (BNG) 1 Andaluská strana (PA) 1 ------------- Celkem 259

POLITICKÉ STRANY Výčet největších -Španělská socialistická dělnická strana (Partido Socialista Obrero Español, PSOE) založena 1879, levice, proevropsky orientovaná, od r. 2004 vládní stranou, předsedou premiér José Zapatero. Španělská lidová strana ( Partido Popular, PP) založena 1989 sdružením Lidové aliance a menších stran Křesťansko-demokratické a liberální ideologie. Zastává nacionalistickou ideologii, je největší opoziční stranou, předsedou Mariano Rajoy Sjednocená levice (Izquierda Unida, IU) Vznik 1986, koalicí levicově orientovaných stran, především levicová ideologie, předsedou Gaspar Llamazares. Konvergence a jednota ( Convergència i Unió, CiU) Založena 1978, koalicí pol.stran: Katalánská demokratická aliance a Katalánská demokratická unie, cílem je dosažení větší autonomie Katalánska, konzervatizmus, nacionalismus a podpora volného trhu. Předsedou Artur Mas i Gavarró. Baskická národní strana (Euzko Alderdi Jeltzalea / Partido Nacionalista Vasco, EAJ/PNV) Založena 1895, snahou dosažení Baskické autonomie, umírněná nacionalistická strana, předsedou Jozu Jon Imaz. Kanárská koalice (Coalición Canaria, CC) vznik 1993, sjednocením nacionalistických, postkomunistických, konzervativních a nezávislých stran na Kanárských ostrovech. Předsedou José Torres Stinga.

ŠPANĚLSKO A EVROPSKÁ UNIE První žádost z roku 1962 neúspěšná 1970- podpis preferenční obchodní dohody se Společným trhem postupné začlenění šp. ekonomiky do ekonomiky komunitární 1977- přihláška (stále řada rozporů) 1979- zahájena se ¨Španělskem i Portugalskem jednání, o rok později si však francouzský. prezident vymohl odklad (než se vyřeší problém s přijetím Řecka) 1985- podepsána přístupová smlouva 1986 leden- vstup Španělska do ES ŠPANĚLSKÉ PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU, leden- červen 2002 PRIORITAMI BYLO: -boj proti terorismu - zavedení jednotné měny euro - proces rozšíření EU - více Evropy ve světě, co se týče vnějších vztahů - debata o budoucnosti evropy příští předsednictví: 2010

LITERATURA A ZDROJE - www.euroskop.cz -Gardener, F. – Scott, A.- Rohan, M.S.- Shackleton A. Encyklopedie Zeměpis světa, Praha: 1993, Columbus. ISBN 80-9011727-6-8 Rosendorfský, J. Úvod do politických a kulturních dějin Španělska, 1.vyd. Praha: 1953, Státní pedagogické nakladatelství Trup, L. Úvod do dějin a kultury Španělska, Bratislava: 1992, Filozofická fakulta Univerzity Komenského, ISBN 80-223-0481-6