odborný styl a jeho charakteristika Mgr. Kateřina Pelikánová www.zlinskedumy.cz

Anotace Materiál předkládá základní charakteristiku odborného stylu, teorie je doplněna příklady. Materiál může sloužit i nepřítomným žákům. Autor Mgr. Pelikánová Kateřina (Autor) Jazyk Čeština Očekávaný výstup 26–41-M/01 Elektrotechni­ka 23-41-M/01 Strojírenství 65-42-M/01 Hotelnictví a cestovní ruch 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova Výklad, odborné názvy Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity Kombinované Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání odborné vzdělávání Typická věková skupina 16 - 19 let Vazby na ostatní materiály Je součástí CJL

odborný styl je styl odborných publikací, časopisů a učebnic. Funkce: odborně sdělná, vzdělávací cíl = podat přesné informace z různých oborů Znaky: - věcná správnost - přísná objektivita - přehlednost - jednoznačnost a přesnost (termíny) - předpokládá se vzdělanost autora

Dělení odborných projevů styl vědecký (naučný, teoretický) – určen odborníkům, teorie se podává co nejpřesněji, množství termínů i cizích slov styl prakticky odborný – určen poučenějším příjemcům, uvádí často pracovní poznatky do praxe, je blízký administrativnímu stylu styl populárně naučný – určen laikům nebo začátečníkům, zveřejňuje vědecké poznání příslušnou formou

Jazykové prostředky výhradně spisovný jazyk neutrální jazykové prostředky, nepoužívají se citově zabarvená slova nejvýraznějším prostředkem je termín (odborný název) znalost terminologie daného oboru je závazná za termín považujeme i víceslovná pojmenování (terminologická sousloví) – př. chemická reakce pro termíny je (zvláště v botanice a chemii) typická tzv. postpozice přívlastku shodného – př. kyselina sírová, violka vonná

Jazykové i jiné prostředky zkratky a značky (př. km, NaCl, MFF UK – Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy aj.) slova cizího původu nebo cizí (př. frekvence, oscilace, kondenzace, imaginární aj.) delší nebo dlouhá souvětí (většinou tištěný text – můžeme se vracet) pasivní tvary sloves (př. bude změřeno, je zasazena, byl spuštěn aj.) výčty (př. např. některé potraviny, léky, různé chemikálie, celá řada prašných látek neživého i živočišného původu aj.) grafické prostředky: - číselné údaje - závorky - poznámky

Přehled základních útvarů kratší útvary návod, krátký popis, resumé, encyklopedické heslo, koreferát, anotace střední útvary odborný referát, úvaha, esej, výklad, přednáška, popis pracovního postupu, odborný článek, recenze, diskuse dlouhé útvary diplomová práce, disertační práce, monografie, odborná publikace, učebnice

Rozuměli jste všem pojmům? Malý slovníček pojmů Rozuměli jste všem pojmům? Je dobré si některé vysvětlit resumé – obsah, výtah, shrnutí závěrů (většinou bývá cizojazyčné) koreferát – vedlejší, doplňující referát druhé osoby k témuž tématu (bývá kratší než původní) anotace – 1. stručná charakteristika slovesného díla s údaji o obsahu, zaměření, významu, autorovi, úpravě, určení aj.; 2. připojování poznámek k textu; poznámka, vysvětlivka k textu

Obvyklá kompozice výkladových textů Úvod – seznámení s tématem, uvedení do problematiky Vlastní stať – jaký je cíl (poučit o čem), jaké autor použije metody (výklad doplněn prezentací, příklady, pokusy ap.), vlastní výklad Závěr – shrnutí, kde je možno aplikovat znalosti, odkazy na další materiály, případně další dostupné zdroje

Zdroje MUŽÍKOVÁ, Olga. MARKVARTOVÁ, Barbora. KLUSÁČKOVÁ, Lenka. JEŘÁBKOVÁ, Eleonora. ADÁMKOVÁ, Petra: Odmaturuj z českého jazyka, třetí, doplněné vydání, Didaktis, 2007. ISBN 80-7358-082-9. SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro střední školy, druhý dotisk 2. vydání, Fragment, 2011. ISBN 978-80-253-0950-6. STYBLÍK, Vlastimil. ČECHOVÁ, Marie. Mluvnická a slohová cvičení ke Stručné mluvnici české, vydání 7., ve Fortuně 2., Fortuna, 1999. ISBN 80-7168-652-2 KOLEKTIV AUTORŮ. Akademický slovník cizích slov, vydání 1. (dotisk), Academia nakladatelství AV ČR, 2000. ISBN 80-200-0982-5