M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BRUKVOVITÉ, VŘESOVCOVITÉ Autor modulu: Ing. Radim Církva

ČELEĎ: BRUKVOVITÉ plodem je šešule (delší), šešulka (širší) a struk květy v hroznovitých květenstvích listy střídavé významné zeleniny: brukev zelná a její odrůdy (zelí, kapusta, kedluben, květák, brokolice), ředkev setá a její odrůda ředkvička významné olejniny: brukev řepka olejka, hořčice bílá běžné plevele: penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, křen selský, ředkev ohnice buňky obsahují enzym, který při kousání pletiv štěpí sousední buňky za uvolnění hořčičných silic (ostré pálení např. u křenu)

měsíčnice vytrvalá – Lunaria rediviva V: do 1,5 m S: chlupatý L: srdčité, řapíkaté, velké, na okraji zubaté K: světle růžovofialové, vzácně bílé, vonné, kvete V-VII, plodem je stříbřitá šešulka E: nitrofilní a podhorský druh (půdy bohaté na dusík, výskyt 4.–8. vls, suťové lesy a údolní luhy, stinný Z: chráněná jako ohrožený druh

kyčelnice devítilistá – Dentaria enneaphyllos V: do 30 cm S: plný, hustě šupinatý oddenek L: trojčetné, v přeslenu po 3, pilovité K: žluté, kvete IV-V, jarní aspekt, plodem je čárkovitá šešule E: nitrofilní a bučinový druh, výskyt 3.–7. vls, často na sutích, stinný Z: souvislé porosty

kyčelnice žláznatá – Dentaria glandulosa V: do 30 cm S: dutý, oddenek řídce šupinatý L: trojčetné, v přeslenu po 3, na rubu mezi dvěma zuby jsou drobné žlázky, lístky užší K: fialové, kvete IV-V, jarní aspekt E: nitrofilní a bučinový druh (3.–7. vls), polostinný Z: výskyt v karpatské oblasti

kyčelnice cibulkonosná – Dentaria bulbifera V: do 50 cm S: přímý, nevětvený, tlustý oddenek L: přízemní lichozpeřené, lodyžní trojčetné až kopinaté, vroubkované K: světle fialové, vzácně růžové až bílé, kvete IV-V, jarní aspekt E: bučinový druh, půdy středně bohaté až bohaté, středně vlhké, polostinný Z: v úžlabí listů černé rozmnožovací opadavé pacibulky

česnáček lékařský – Alliaria petiolata V: do 80 cm S: přímý, nevětvený L: srdčité až ledvinité, vroubkované, dolní dlouze řapíkaté K: bílé, kvete IV-VI, plod šešule E: nitrofilní druh (luhy, sutě), půdy středně vlhké, polostinný Z: listy po rozemnutí voní po česneku

ČELEĎ: VŘESOVCOVITÉ plodem je tobolka vzrůstem polokeře a keře listy jehlicovité nebo kožovité

vřes obecný – Calluna vulgaris V: do 50 cm S: keřík L: jehlicovité, do 3 mm dlouhé, uspořádané ve 4 řadách, střechovitě se překrývající, vždyzelené K: fialově růžové, kvete VII-IX, v jednostranném hroznu E: minerálně chudé a kyselé půdy, rašeliniště (vlhké) i suché půdy, humusová forma mor, světlomilný Z: tvoří souvislé porosty

vřesovec pleťový – Erica carnea V: do 50 cm S: keřík L: jehlicovité, 4-7 mm dlouhé, v přeslenu po 4, vždyzelené K: růžově červené, kvete III-VI, v jednostranném hroznu E: minerálně chudé a kyselé půdy, suché, mělké a kamenité půdy, jen v j. a z. Čechách, jz. Moravě Z: chráněný jako ohrožený druh

rojovník bahenní – Ledum palustre V: do 1,5 m S: keř, mladé větve rezavě chlupaté L: kopinaté až čárkovité, kožovité, celokrajné, na okraji podvinuté, líc tmavě zelený, rub rezavě plstnatý, vždyzelené K: bílé v okolíku, kvete V-VI E: rašeliniště (Třeboňsko, Labské pískovce, Rejvíz v Hr. Jeseníku), chudé, kyselé a mokré půdy Z: jedovatý, chráněný jako ohrožený druh, voní po pryskyřici

Úkoly na příště Vysvětlete pojem nitrofilní rostlina a některé uveďte? Porovnejte morfologické znaky kyčelnic? Charakterizujte vřesoviště? Prostudujte si učebnici str. 55 až 58.