RADIAČNÍ POŠKOZENÍ KREVNÍCH BUNĚK II.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
M. Matýšková, * D. Mikulenková FN Brno, * ÚHKT Praha
Advertisements

Adam Klocperk Ústav imunologie 2.LF a FN Motol
M. Matýšková, D. Mikulenková
Tělní tekutiny.
Obecná charakteristika krve jako tekuté tkáně. Funkce krve.
Krev.
Digitální učební materiál
SPOLEČNĚ PROTI LEUKÉMII
Kostní dřeň Šárka Šípová B12.
DIAGNOSTIKA AKUTNÍHO ZÁNĚTU V ORDINACI PRAKTICKÉHO LÉKAŘE
Soustava mizní - lymfatická
Tělní tekutiny 1. Tkáňový mok tvoří prostředí všech tkáňových buněk
Tělní tekutiny Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o složení a funkci tělních.
Nádory - z krvetvorné tkáně.
Paušální deleukotizace: realita nebo fikce?
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Mízní soustava odvod mízy zpět do krve části:
Transplantace kmenových buněk krvetvorby u maligních onemocnění krvetvorby Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN v Motole.
Kou ř ení a plodnost Kouření snižuje pravděpodobnost otěhotnění, má totiž prokázaný vliv na zhoršenou kvalitu spermií u mužů! U.
Název Tělní tekutiny, opakovací test Předmět, ročník
Ošetřovatelská péče o nemocného po transplantaci kostní dřeně
RADIAČNÍ POŠKOZENÍ KREVNÍCH BUNĚK I.
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
ZÁKLADY BARVENÍ MUDr. Filip Wagner Ústav histologie a embryologie
Tělní tekutiny a krev Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
Trombocyty O. Bürgerová. Cíle: Popsat stavbu a vývoj krevní destičky Popsat stavbu a vývoj krevní destičky Pochopit funkci Pochopit funkci.
Krev a tělesné tekutiny
Základní struktura živých organismů
Medulla ossium ( kostní dřeň ).  Hlavní hemopoetický ( krvetvorný ) orgán v organismu  Vyplňuje Cavitas medularis ( dřeňovou dutinu )  Jeden z největších.
Krev SCHÉMATA, OBRÁZKY.
KREV - sanguis Olga Bürgerová. Cíle: Popsat krevní buňky Popsat krevní buňky Vysvětlit funkci Vysvětlit funkci.
Nic není horší než studenti (rčení z 15. století)
Funkce krve Transport O2 a CO2 Přenos chemické informace Termoregulace
Hematopoesa
Cirkulační problémy spojené se změnou počtu či funkce erytrocytů
EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
MUDr. Michal Jurajda ÚPF Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity v Brně
Abnormality bílých krvinek
Krev 1. Krevní elementy 2. Hematokrit, Sedimentace 3. Hemoglobin
Tělní tekutiny Autor: Eva Klabenešová
Soustava mizní - lymfatická
Morfologický kvíz – kasuistiky
KREV – OBĚHOVÁ SOUSTAVA - tělesná tekutina, která u zdravého dospělého člověka tvoří 7 % tělesné hmotnosti (asi 5 litrů) - krev se neustále obnovuje, každý.
Název školyZŠ Elementária s.r.o Adresa školyJesenická 11, Plzeň Číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/ Číslo DUMu VY_32_INOVACE_ Předmět Přírodopis.
Oběhová soustava 2 Krev a její deriváty ( složení, funkce) Srdce (stavba, funkce) Tělní oběhy.
Mozkomíšní mok (likvor) M. Šolcová BIOHEMA Preanalytika vyšetření likvoru Odběr do sterilní zkumavky Dodání nejpozději do 1 h od odběru (x rozpad.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Dümlerová. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
VY_52_INOVACE_12_01_ oběhová soustava
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ AUTOR: Mgr. Lumír.
Anémie Bourková L., OKH FN Brno.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,
Přírodopis – 8. ročník, Krev
VY_32_INOVACE_13_Oběhová soustava
OBĚHOVÁ SOUSTAVA.
Č. DUMu: VY_32_INOVACE_06_krev
Cytochemická vyšetření
Oběhová soustava Krev.
Krevní buňky a principy jejich vyšetřování na hematologických analyzátorech a mikroskopicky Bourková L., OKH FN Brno.
Hematologické laboratorní metody
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
I. Krevní obraz II. Krevní systémy
TROFICKÁ POJIVA.
AML - FAB klasifikace Bourková L., OKH FN Brno.
Složení krve krevní plazma – tekutá složka b) krevní buňky
Červené krvinky - erytrocyty
Složení krevní plazmy (mastné kyseliny, bilirubin, hormony, léčiva) udržování intravaskulárního tlaku integrita cév acidobazická rovnováha ALBUMIN.
Morfologické změny erytrocytů
Hematopoéza Bourková L., OKH FN Brno.
Transkript prezentace:

RADIAČNÍ POŠKOZENÍ KREVNÍCH BUNĚK II. RNDr. Monika Pávková Goldbergová Mgr. Lukáš Pácal ÚPF Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity v Brně

Hemopoéza

Erytropoéza

Retikulocyty Retikulocyty vznikají v krvetvorné tkáni z ortochromatofilních erytroblastů extruzí (vypuzením) jádra z cytoplazmy Po vyplavení do periferní krve - ztráta zbytků cytoplazmatických komponent, zejména ribosomální ribonukleové kyseliny - zralé erytrocyty. Při běžných způsobech barvení retikulocyt neodlišitelný od zralého erytrocytu. Retikulocyty jsou znázorňovány supravitálním barvením (např. brilantkrezylovou modří) v cytoplazmě se znázorní síť (retikulum) s granuly (substantia reticulofilamentosa), tvořená ribosomy a z části i mitochondriemi. podle množství zrn sítě - rozeznáme méně či více zralé retikulocyty

Hodnocení počítáme s imerzí, 100 násobné zvětšení 1000 Ery + kolik je retikulocytů Norma: kolem 20 %o retikulocytů v krvi potkana  počtu: zvýšená krvetvorba (regenerace) Ery  počtu: útlum tvorby erytrocytů v krvi u člověka je: 0.5-1.5% (5-15%o) retikulocytů

Diferenciální počet bílých krvinek Detekce změn v počtu (%) cirkulujících bílých krvinek pro každý typ indikace infekce, otravy, leukémie, chemoterapie, parazitů nebo alergické reakce Normální počet bílých krvinek u člověka neutrofily 60-70% (zvýšené při bakteriální infekci) lymfocyty 20-25% (zvýšené při virové infekci) monocyty 3-8 % (zvýšené při plísňové/virové infekci) eosinofily 2-4 % (zvýšené při alergické reakci/paraziti) basopfily <1% (zvýšené při alergické reakci nebo hypothyroidismu)

Normální počet bílých krvinek u potkana Počet leukocytů............cca 12.5 tis.mm-3     - neutrofilní granulocyty    18 - 36%     - eosinofilní granulocyty      1 - 4%     - bazofilní granulocyty         0 - 1%     - lymfocyty                      62 - 75%     - monocyty                        1 - 6%

Diferenciální rozpočet bílých krvinek v nátěru obarveném Leukodifem Počet jednotlivých druhů se určuje nejméně na 100, přesněji na 200 leukocytů  procentuelní zastoupení Polymorphonucleární granulocyty Mononucleární agranulocyty Neutrofil Eosinofil Basofil Monocyt Lymphocyt

Nátěr - prohlížet meandrovitě Prohlížení nátěru Nátěr - prohlížet meandrovitě rozložení leukocytů v nátěru není stejnoměrné větší leukocyty : na okrajích (Monocyty, Eosinofily) menší leukocyty: ve středu (Lymfocyty)

Myeloidní vývojová řada mitosou myeloblastu vznikají promyelocyty myelocyty - dělením promyelocytů (myelocyty jsou schopné proliferace, při níž vznikají další myelocyty) metamyelocyty - kondenzace jaderného chromatinu a změnou morfologie jádra z kulatého či vejčitého na ledvinovité tyčka - další kondenzací chromatinu se jádro mění v "tyčkovité" či přesněji podkovovité segment - segmentací jádra na dva či více úseků přecházejí tyčky v poslední zrací stadium

Monocyty – vývojová řada Monoblast Promonocyt Monocyt - velká buňka, bohatá na plazmu. Jádro s řídkou vláknitou stavbou, chudé na chromatin, tvar podkovy, fazole nebo laločnaté uložené excentricky

Lymfocyty - vývojová řada Lymfoblast Prolymfocyt Lymfocyt - malý: 80-90% všech lymfocytů plazma tvoří jen úzký bledě modrý lem kolem jádra (srpek měsíce) jádro okrouhlé, tmavé - velký: více plazmy, méně hutné jádro