VELMOCI NA KONCI 19. STOLETÍ

PRUSKO

vůdčí postavou něm. politiky Otto von Bismarc (císařem Vilém I.) zahraniční politika: obava z Francie→ hledá spojence – R-U (Fr. Josef I.) a Rusko (Alexandr II.)→ 1873 tzv. spolek tří císařů vnitřní politika: příznivé hospodářské podmínky, rychlé tempo industrializace (strojírenské, železářské, zbrojní závody – hlavně oblast Porúří) - zásahy proti sociální demokracii (Něm. soc. demokracie na konci 90. let nejsilnější strana v říšském sněmu), předpisy proti katolické církvi

po nástupu Viléma II. (1888-1918) – poslední něm. císař – neshody s kancléřem Bismarckem v otázkách zahr. politiky → B. odstoupil a Vilém nastolil nový kurz: budování námořní flotily zbrojení (mimořádné výdaje na armádu) představy o něm. nadřazenosti (snaha o expanzi do stř. a vých. Evropy) → zostření mezinár. napětí

FRANCIE

2. největší koloniální mocnost po Anglii po porážce ve válce s Pruskem se stala 3. republikou (platí reparace), časté střídání vlád hospodářské obtíže (ztráta Alsaska, Lotrinska = uhlí a ruda, nevýhoda malých rolnických hospodářství, nízké investice do domácího průmyslu)

Paříž = centrem vědy, umění, módy (1889 Eiffelova věž) mezinár. ohlas Dreyfusovy aféry zahraniční politika: úspěchy v dobývání kolonií (Afrika)

Anglie

prvenství v koloniálním panství, ale koncem století ztráta průmyslového prvenství (pokles schopnosti konkurovat na světovém trhu) zahraniční politika: obchod s koloniemi – náhrada za ztrátu poklesu vývozu do Evropy (největší kolonie Indie – bavlnářský průmysl, zpracování juty, zbrojařský průmysl,…r. 1885 Indický národní kongres –boj s koloniálním režimem) - 1899-1902 búrské války

USA Občanská válka Sever proti Jihu

po občanské válce rychlý hospodářský vzestup, na přelomu století nejsilnější světová velmoc (USA bohatly vývozem bavlny a obilí, těžbou ropy, uhlí a železné rudy) příčinou hosp.růstu: svoboda podnikání, demokratické politické prostředí, příliv nových přistěhovalců, mechanizace (uplatnění strojů, sériová výroba na běžícím pásu)

2 hlavní politické strany: republikáni (zástupci velkých průmyslníků) a demokraté (zvl. farmáři) zahraniční politika: snaha bránit dalšímu rozšiřování evropských kolonií na americkém kontinentě

1898 americko-španělská válka o Kubu (výsledek: Španělsko předalo Spojeným státům Kubu, Portoriko a část Španělské východní Indie)

Japonsko otevírá se světu (příchod Evropanů), na přelomu století modernizace – zakládány továrny, stavba železnice, budování armády potlačena vzpoura samurajů (vojenská šlechta)→konstituční monarchie (císař Mucuhito) 1902 – spojenectví s Velkou Británií

1904-1905 – válka s Ruskem o území Koree - 1905 bitva u Cušimy - vítěz Japonsko – zisk Koree, vliv v Mandžusku, - válka poukázala na zaostalost Ruska

Čína období mocenského a hospodářského úpadku (častá povstání rolníků) 1894-1895 –čínsko-japonská válka (vítězství moderně vyzbrojené japonské armády –zisk Thaj-wanu)

snaha evropských mocností rozdělit v Číně sféry vlivu x odpor – r snaha evropských mocností rozdělit v Číně sféry vlivu x odpor – r. 1900 proticizinecké povstání (nazýváno boxerské = ve znaku sevřená pěst)-povstání tvrdě potlačeno úpadek moci mandžuské dynastie → 1911-1912 revoluce - svržení vládnoucí dynastie, nastolení republiky

Rusko reformy Alexandra II.(1855-1881): 1861 carským manifestem zrušeno nevolnictví (osobní svoboda nevolníků, ale bez politických práv) reformy v soudnictví –nezávislost soudců a porotců, zákaz tělesných trestů školství – zpřístupněno pro širší vrstvy, větší volnost na univerzitách armáda – vojenská služba zkrácena z 25 let na 6 let, zavedena všeobecně branná povinnost

polské lednové povstání 1863-1864 = národně osvobozenecký boj v ruském záboru: vznik revoluční vlády (ale nejednotné názory podnikatelů a statkářů), zpočátku podpora venkovského lidu, marně očekávaná vojenská pomoc z ciziny -povstání potlačeno, popravy, vyhnanství na Sibiř (zhoršení postavení Poláků)

zahraniční politika: růst územní rozlohy (Finsko, Besarábie, Kavkaz), postup na Sibiř a dálný východ rusko-turecká válka – 1877: Rusko vystupuje jako ochránce Slovanů (balkánských států), porážka Turků, mír v San Stefanu- Turecko uznalo rozhodující vliv Ruska na Balkáně

berlínský kongres – upravil san stefanský mír 1881 car zavražděn

Mikuláš II. (1894-1917) poslední ruský car, svržen únorovou revolucí ve velkých městech rychlá industrializace (železářské, textilní závody), růst počtu průmyslového dělnictva – nízké mzdy, dlouhá pracovní doba, chybí sociální zákonodárství → počátky dělnického hnutí (r. 1898 ustavena Sociálně demokratická strana Ruska)

1905 – „krvavá neděle“ = pokojná demonstrace petrohradských dělníků rozehnána jízdní gardou (střelba do davu) → stávky po celé zemi (rolnické bouře, vzpoura námořníků na křižníku Potěmkin, povstání vojáků v Kronštadtu) car nucen vydat manifest (1905) – vytvořena státní duma (celoruský zákonodárný orgán), uznal některé občanské svobody (volební právo)

Stolypinova agrární reforma - rolníci právo vystupovat z vesnické občiny a držet půdu jako soukromý majetek