Základy kartografie Základní pojmy a třídění map Ing. Tomáš Dolanský
Základní pojmy-kartografie Kartografie je nauka o mapách( K.Kuchař, 1953) Kartografie-věda zabývající se znázorněním zemského povrchu a nebeských těles a objektů a jevů na nich a jejich vztahů ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a využívání map(ČSN Názvosloví kartografie, 1984) Kartografie je umění, věda a technologie vytváření map, včetně jejich studia jako vědeckých dokumentů a uměleckých prací(ICA, Multilingual Dictionery of Technical Terms in Cartography,1973)
Nové definice kartografie S využíváním matematické formalizace vědy a aplikace výpočetní techniky nové definice: Kartografie je věda o sdělování informací speciální formou datové komunikace – mapového obrazu. Kartografie je proces přenosu informací, v jehož středu je prostorová datová báze, která sama o sobě může být považována za mnohovrstevný model geografické skutečnosti. Prostorová báze je základnou pro dílčí kartografické procesy, pro něž čerpá z rozmanitých vstupů a na výstupe vytváří různé typy informačních produktů. (J.L.Morrison, president ICA)
Geodézie a geografie Geodézie-nauka o měření Země a jejích částí. Vyšší geodézie-stanovuje velikost, tvar a tíhové pole Země Nižší geodézie = geodézie –vyměřuje zemský povrch za účelem znázornění na mapách. Geografie – mateřský obor kartografie. Zkoumá prostorové rozmístění jevů na zemském povrchu a v jeho blízkém okolí, jejich vzájemné vztahy a zákonitosti rozmístění. S kartografií svázána především v oblasti map středních a malých měřítek a ovlivnila rozvoj kartografických metod presentace dat.
Mapování, DPZ a GIS Mapování-soubor činností zahrnující celý proces tvorby mapy-šetření, měření, výpočty, zobrazování takzvané původní mapy. Dálkový průzkum Země(DPZ)-moderní metoda sběru dat pro tvorbu tematických i obecně zeměpisných map středních a malých měřítek. GIS-aplikovaná informatika zaměřená na sběr, ukládání, aktualizaci a vyhodnocování prostorových informací zpravidla tabulkovou a kartografickou formou.(Cílem je analytické hodnocení pro nejrůznější aplikační účely)
Kartografická díla Kartografická díla-zahrnují plány, mapy, mapové soubory, státní mapová díla, atlasy, globy a jiná mapám příbuzná znázornění( modely reliéfu, blok diagramy, slepecké mapy, fotomapy, obrázkové mapy apod.) Kartografická díla podle předmětu: Země a skutečnosti se Zemí související (topografická i obecně zeměpisná) Planet a jejich souputníků Hvězdné oblohy Vyjádření kartografické-rovinné, sférické(glóbus), trojrozměrné(reliéf, plastické)
Plán Plán - zmenšený pravoúhlý průmět malé části zemského povrchu a s ním spojených objektů do roviny. Typické vlastnosti plánu: Velké měřítko Minimální generalizace obrysu objektů(polohopisu) Vlastní souřadný systém(většinou, pokud ho mají) Rozsah území o ploše do 700km 2 to je území o poloměru kruhu do 15km. Pozor, pro určení výšek je toto zjednodušení již nepřípustné!
Mapa Zmenšené zevšeobecněné zobrazení povrchu Země, ostatních nebeských těles nebo nebeské sféry, sestrojené podle matematického zákona na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů vázaných na jmenované povrchy. (Mezinárodní kartografická asociace- ICA) Zmenšený generalizovaný konvenční obraz Země, kosmu, či jejich částí, převedený do roviny pomocí matematicky definovaných vztahů(kartografických zobrazení) ukazujících podle zvolených hledisek polohu, stav a vztahy přírodních, socioekonomických a technických objektů a jevů.(ČSN )
Mapový soubor a mapové dílo Mapový soubor - soubor map uspořádaný podle určité koncepce a vyjadřující postupně informace o vymezeném území nebo zájmové problematice (např.edice Poznáváme svět, soubory turistických map,automap, plány měst atd.) Obvykle jednotný klíč, ale často překryty listů apod. Mapové dílo - soubor map pokrývající souvisle celé území, s jednotným měřítkem a kartografickým zobrazením a jednotnou velikostí listů map (např. mezinárodní mapa 1:1mil.) Státní mapové dílo - vyhotovované a udržované ve státním zájmu většinou státními zeměměřičskými institucemi(civilními nebo vojenskými)
1.ÚZEMNÍ ROZSAH mapy světa mapy zemských polokoulí mapy kontinentů mapy států, jejich skupin či částí plány měst a mapy menších území astronomické mapy(hvězdné oblohy nebo vesmírných těles) TŘÍDĚNÍ MAP
2. ÚČEL mapy pro národní hospodářství mapy pro vědu, kulturu a osvětu mapy pro obranu státu mapy pro výuku mapy pro orientaci mapy pro propagační účely mapy pro sport TŘÍDĚNÍ MAP
3. OBSAH mapy obecně zeměpisné mapy topografické mapy přehledné mapy tématické TŘÍDĚNÍ MAP
4. MĚŘÍTKO: technické hledisko geografické hledisko velké 1: : : : střední1:5 000 – 1: : – 1: malé 1: a menší 1: a menší TŘÍDĚNÍ MAP
Obecně-kartografické hledisko dělí mapy na: topometrické (do měřítka 1:5 000): zobrazení prvků je provedeno s minimální generalizací a s maximální mírou podrobnosti podrobně topografické (1:5 000 – 1:50 000): používá se mírný stupeň kartografické generalizace, zobrazují však ještě mnoho detailních prvků, rozsah území na jednom listu cca. okres přehledně topografické (měřítko 1: – 1: ): je zde použit vyšší stupeň generalizace a současně je aplikována kartografická abstrakce, přibližný rozsah území na listu je cca. bývalý kraj Topograficko-chorografické (1: – 1: ) a chorografické (menší než 1: ) mapy obsahují pouze podstatné prvky a jejich zobecněné globální vztahy, zachycují převážně území států, kontinentů a světa TŘÍDĚNÍ MAP
5.FORMA ZÁZNAMU SKUTEČNOSTI mapy analogové mapy obrazové mapy reliéfní mapy digitální tyflomapy fotomapy (klasické ručně kreslené mapy) (získané digitální úpravou) (plastické mapy) (mapové prvky v digitální podobě) (mapy pro slepce) (letecké a družicové, vlastně ne mapy) TŘÍDĚNÍ MAP
1.KONCEPCE VYJÁDŘENÍ SKUTEČNOSTI mapy analytické mapy syntetické mapy komplexní (vyjadřují přímo pozorovatelné a měřitelné skutečnosti, např. mapa dešťových srážek, topografické mapy) (vyjadřují údaje odvozené ze vstupních údajů, př. mapa využití půd, mapy členitosti reliéfu, synoptické mapy) ( kombinují vlastnosti map analytických i syntetických, př. mapa klimatických pásem, mapa zemědělských produkčních oblastí) TŘÍDĚNÍ MAP
7.ZPŮSOB VZNIKU mapy původní mapy odvozené (vzniklé na základě přímého a původního mapování, př. topografické mapy) (zpracované na podkladě již existujících map nebo digitálních databází) TŘÍDĚNÍ MAP
8. HLEDISKO ČASU (zobrazují předměty a jevy k určitému datu) (zachycují vývoj v čase, v časové řadě) (vznik a vývoj jevu v čase i prostoru za určité období) (rekonstrukce stavu objektu v minulosti) (odhad vývoje jevu v budoucnosti) mapy statické mapy dynamické mapy genetické mapy retrospektivní mapy prognostické TŘÍDĚNÍ MAP
Třídění map samostatné mapy mapová díla mapové soubory atlasy 9.Podle počtu mapových listů
Členění kartografie Klasické členění: 1. nauka o mapách-všeobecná kartografie, všeobecné studium, základ užívání, symboliky, třídění a historie 2. matematická kartografie-teorie kartografického zobrazování referenční plochy d o referenční roviny, vlastnosti zobrazení a druhů zobrazení včetně zkreslení 3. kartografická tvorba-sestavování obrazu mapy, výběr prvků zobrazení, otázky obsahu, generalizace obrazu 4. kartografická polygrafie a reprodukce-technické úkony polygrafické tvorby 5. kartometrie a morfometrie-měření na mapách a určování charakteristik reliéfu z map 6. kartografické metody výzkumu-vědecká analýzy a syntéza kartografických informací, problémy matematického a logické zpracování 7. kartografická informatika-nahrazení obrazu matematicko- logickým modelem prostoru, GIS
Členění kartografie Podle přívlastků: 1. Praktická(užitá, aplikovaná)-zabývá se výrobními technologiemi map t.z. specifikuje výrobní povahu 2. Teoretická – nadstavba praktické kartografie. Zabývá se obecnými teoretickými a metodologickými otázkami-problémy generalizace, teorie jazyka, tvorba prostorových databází a programů a počítačového zpracování, postavení kartografie mezi vědami atd.
Členění kartografie Podle obsahu produkovaných děl: 1, velkoměřítková (do 1:5000) 2,topografická (topografické mapy 1:10000 až 1:200000) 3,tématická(zaměření na tematické mapy) 4,námořní 5,městská(plány, mapy, atlasy sídel) 6,obyvatelstva(demografické mapy) 7,atlasová(tvorba atlasů)
Členění kartografie Podle vzniku mapy: 1,klasická kartografie 2,počítačová-digitální kartografie Podle zaměření: 1,Geodetická(technická)-tvorba státních mapových děl všech měřítek a rezortních děl(silniční, vodohos- podářská) a i jejich digitální tvorba(ZABAGED). 2,Geografická-odvozené obecně geografické mapy malých měřítek a tematické mapy.