Imunitní reakce založené na protilátkách B-lymfocyty

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Obranné vlastnosti krve
Advertisements

Slizniční a kožní imunitní systém
IMUNITA PROTI INFEKCÍM
Makrofágy, T- a B-lymfocyty, primární a sekundární imunitní orgány
Imunitní odpověď založená na protilátkách
Specifická buněčná imunita T-lymfocyty
Selhání imunitní tolerance: alergie a autoimunita
IMUNOTOXIKOLOGIE Antigenně-specifické imunitní reakce
Imunoglobuliny – struktura Imunoglobuliny – funkce Genetický základ tvorby imunoglobulinů Biologické a chemické vlastnosti jednotlivých tříd imunoglobulinů.
Základní imunitní mechanismy
Imunita (c) Mgr. Martin Šmíd.
Mgr. Michaela Karafiátová
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
IMUNITNÍ SYSTÉM IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci  onemocnění) Nespecifická : Fagocytóza granulocytů,monocytů.
OBĚHOVÁ SOUSTAVA Imunita Mgr. Jan Marek VY_32_INOVACE_Bi3r0215.
I. Imunoglobuliny Martin Liška.
Mechanismy specifické imunity
HLA systém (MHC glykoproteiny)
Imunita Cholera, 19. století.
Protibakteriální imunita
Mezibuněčná komunikace
NK buňky Interferony.
PRIMÁRNÍ IMUNODEFICIENCE
CHEMIE IMUNITNÍCH REAKCÍ
HLA systém (MHC glykoproteiny)
8. VZNIK REPERTOÁRŮ ANTIGENNĚ SPECIFICKÝCH RECEPTORŮ.
Makrofágy, T-lymfocyty, primární a sekundární imunitní orgány
Antigeny Základní vlastnosti 1.Cizorodost – během vývoje IK b. v kostní dřeni či v thymu se B aT lymfocyty učí rozpoznávat vlastní Ag (klonová delece).
Způsoby mezibuněčné komunikace
ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA Imunologie 1.
Řízení imunitního systému Kurs Imunologie. Hlavní histokompatibilní systém (MHC) objeven v souvislosti s transplantacemi starší termín: HLA dvě hlavní.
T lymfocyty J. Ochotná.
Specifická (adaptivní) imunita B, T lymfocyty, protilátky
T lymfocyty J. Ochotná.
Protiinfekční imunita 2
Histokompatibilní systém
Imunitní mechanismy zánětu (lokální a systémová reakce)
3. seminář 18. března 2015          15. B lymfocyty (vývoj, selekce, povrchové znaky, funkce). BCR. Ontogeneze tvorby protilátek. 16. Imunoglobuliny.
Metody imunodifuze a precipitace v gelech
NK buňky Interferony.
Lymfoidní buňky periferní krve
T lymfocyty Jan Novák.
CYTOKINY, POVRCHOVÉ MOLEKULY, PROTILÁTKY
Laboratorní diagnostika
14. Makrofágy, jejich vývoj a funkce 15
Imunoglobuliny, imunitní odpověď
Imunologie Martin Liška.
Protinádorová imunita Jiří Jelínek. Imunitní systém vs. nádor imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které.
Buněčná signalizace Úvod Základní typy signálních drah Imunologie.
Imunita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY.
9. HLA systém (třídy, funkce, polymorfismus, typizace). 10. Vazba peptidů s MHC a antigenní prezentace (mechanismus, význam). 11. T lymfocyty (vývoj, selekce,
Seminář 2. března 2016 MUDr. Martina Vachová 15. B lymfocyty (vývoj, selekce, povrchové znaky, funkce). BCR. Ontogeneze tvorby protilátek. 16. Imunoglobuliny.
14. Makrofágy, jejich vývoj a funkce 15
Imunologie a alergologie
Základy imunologie.
Seminář 22. března 2017        15. B lymfocyty (vývoj, selekce, povrchové znaky, funkce). BCR. Ontogeneze tvorby protilátek. 16. Imunoglobuliny.
Patogeneze virových nákaz 4
MUDr. Martina Vachová 31. Imunoglobuliny - struktura 32
HLA systém, antigen-prezentující buňky, B-lymfocyty, primární a sekundární imunitní orgány, slizniční imunitní systém Martin Liška.
Protilátky Nejdůležitější Vlastnosti:
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
IMUNOTOXIKOLOGIE Primární imunitní reakce, zánět
IMUNOTOXIKOLOGIE Antigenně-specifické imunitní reakce
MUDr. Martina Vachová 31. Imunoglobuliny - struktura 32
Lékařská mikrobiologie I Specifická imunita
Antigen-prezentující buňky, T-lymfocyty, B-lymfocyty, primární a sekundární imunitní orgány, slizniční imunitní systém Martin Liška.
Laboratorní diagnostika
Bazofily a mastocyty a jejich význam v imunitních reakcích
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs
12. HLA systém, genetický základ Způsoby prezentace antigenu.
Transkript prezentace:

Imunitní reakce založené na protilátkách B-lymfocyty

Imunitní reakce založené na protilátkách – princip: rozeznání Ag prostřednictvím antigenně specifických receptotů na B-lymfocytech (BCR= B-cell receptor) B-ly + Ag + Th….B-ly se pomnoží a diferencují na plazmatické buňky…produkce protilátek Protilátky = rozpustné, Ag-specifické BCR

Protilátky Základní složka imunitní odpovědi Jejich absence (agamaglobulinemie) neslučitelná se životem Eliminují škodlivé Ag z těla Zesilují působení složek přirozené imunity (komplement, fagocytóza)

BCR (B-cell receptor) Ag specifický receptor na B-ly Povrchový imunoglobulin Rozpoznává Ag v nativní formě Struktura – dvě složky: Vlastní povrchový Ig - IgM,IgD 2 těžké řetězce (H) - transmembránové 2 lehké řetězce (L) Signalizační molekuly CD79, CD19, CD21 – transmembránové proteiny

B-lymfocyty Vývoj B-ly v několika fázích Fáze bez přítomnosti Ag Fáze s Ag stimulací Terminální vyzrávání na plazmatické buňky

VYZRÁVÁNÍ BEZ PŘÍTOMNOSTI Ag V kostní dřeni (primární lymfoidní orgán) Z progenitorovách buněk: HLA-DR+, CD45+, CD34+…CD19+ Vyžaduje Kontakt se stromálními buňkami KD (VCAM-1 + časný lymfocyt VLA-4) Cytokin SCF (Stem Cell Factor) IL-7 Naivní zralé B-ly, na povrchu IgM, IgD

V KD – negativní selekce autoreaktivních klonů B-ly , těch, které silně reagují s vlastními Ag Indukce apoptózy Indukce přeskupování genových segmentů pro BCR Zablokování anergie

FÁZE VYZRÁVÁNÍ S Ag STIMULACÍ V sekundárních lymfoidních orgánech (uzlina, slezina, sliznice)…zde kontakt: B-ly + T-ly + APC Charakteristický znak – probíhá ve dvou fázích Primární fáze protilátkové odpovědi Sekundární fáze protilátkové odpovědi

Primární fáze protilátkové odpovědi (primární odpověď) První kontakt – naivní zralý B-ly + Ag Stimulace B-ly vazbou BCR+Ag Pohlcení Ag buňkou APC…prezentace na HLAII.tř. prekurzorům Th-lymfocytů…vznik antigenně specifických Th2 B-ly prezentuje Ag (na HLAII.tř.) Th2-lymfocytům (B-ly = APC pro T-ly)

Probíhá v primárních lymfoidních folikulech (v uzlinách) Kontakt T-ly + B-ly umožněn CD28 + CD80/86 CD40L + CD40 Vede k pomnožení B-ly a diferenciaci na Pazmatické buňky…IgM, nízká afinita, blokování infekce, IgM+Ag=imunokomplexy…vazba na DC v uzlinách Paměťové buňky Probíhá v primárních lymfoidních folikulech (v uzlinách)

Sekundární fáze protilátkové odpovědi (sekundární odpověď) V primárním lymf. folikulu: B-ly + Ag na APC B-ly + Th2 Nové kolo dělení B-ly (sekundární reakce), provázeno: Afinitní maturací – změna BCR Vznikem sekundárních lymf.folikulů s germinálním centrem Izotypovým přesmykem…IgG, IgA, IgE Vznikem plazmatických a paměťových buněk (s vyšší afinitou k Ag)

Vznik jednotlivých izotypů ovlivněn cytokiny IL-4………....IgG1, IgE IL-10………..IgA INFgama…..IgG2 Výsledek sekundární odpovědi = Ig s vyšší afinitou k Ag, schopné aktivovat komplement a opsonozovat (IgG+FcR)

Při opakované infekci (pozdější setkání s Ag) Primární i sekundární odpověď na sebe v průběhu typických infekcí bezprostředně navazují a vedou ke vzniku paměťových buněk Při opakované infekci (pozdější setkání s Ag) Přetrvává hladina Ig – bezprostřední potlačení infekce Paměťové buňky rychle aktivovány k produkci vysokoafinitních Ig různých izotypů

Atigeny Proteiny: schopné vyvolat protilátkovou odpověď pouze za spolupráce T + B-ly (viz výše popsané mechanismy) = T-závislé (dependentní) antigeny Polysacharidy: schopné vyvolat protilátkouvou odpověď bez účasti T-ly = T-nezávislé (independentní) antigeny; účast IL-2, IL-3, INFgama (produkty T-ly, NK)

DIFERENCIACE PLAZMATICKÝCH BUNĚK B-ly v uzlinách tvoří: B-ly paměťové Plazmoblasty – dělí se a produkují Ig…plazmatické buňky (CD19-CD38+CD138+) – nedělí se a putují do KD, zde dlouho přežívají, tvorba vysokoafinitního Ig

Protilátky - imunoglobuliny Sekretované (uvolňované), solubilní BCR Struktura 2x těžký řetězec (H): 1H…4(5) domén, 110-120 AK 2x lehký řetězec (L): 2 domény Domény na konci H i L jsou variabilní (VL, VH) = vazebné místo pro Ag Konstantní domény Lehkých řetězců: CL Těžkých řetězců: CH1, CH2, CH3

Molekuly Ig lze proteolyticky štěpit – papain: 2x Fab + 1x Fc Molekuly některých Ig (IgM, IgA) se skládají z několika těchto jednotek – spojené řetězcem J Variabilita BCR i Ig je dána přeskupováním genových segmentů, které kódují jednotlivé řetězce (1011 různých specifit)

Typy ( =třídy = izotypy) imunoglobulinových řetězců L řetězce: kódovány na různých chromozomech, typy κ a λ H řetězce: kódovány na úseku jednoho chromozomu typy μ, δ, γ(subtypy γ1- γ4) , α(subtypy α1,α2), ε…. tyto řetězce vytvářejí různé typy (třídy, izotypy) imunoglobulnů: IgM, IgD, IgG(podtřídy IgG1 – IgG4), IgA(podtřídy IgA1,IgA2), IgE V jedné molekule Ig: 2 totožné H+2 totožné L

IgM monomerní (μ2L2) – na povrchu B-ly, zde tvoří BCR Polymerní – sekretovaná forma, 5 monomerů Tvoří se jako první po stkání s Ag Váže se na C1, neváže se na FcR fagocytů Výskyt: pentamer – sérum, monomer – B-ly Funkce: aktivace C, primární odpověď, receptor pro Ag na B-ly

IgG – nejčstější sérový izotyp,dobře se vážou na FcR, podtřídy IgG se liší aktivací komplemnetu IgG3, IgG1…dobře aktivují C IgG2, IgG4…hůře aktivují C Výskyt: sérum Funkce: opsonozace Ag, neutralizace virů, sekundární odpověď, prostup placentou

IgA – existuje ve dvou formách IgA slizniční (sekreční) – ochrana sliznic proti mikroorganismům Dimer: 2xIgA+ řetězec J+sekreční komponenta IgA sérový – monomer (nebo dimer nebo trimer) IgA1 – slizniční pazmocyty IgA2 – v KD Výskyt: sérum, sliny, slzy, mateřské mléko Funkce: ochrana sliznic, opsonizace, neaktivuje C

IgE – v séru zdravých lidí minimum Obrana před parazity Příčina alergických reakcí Vysokoafinitní receptor pro IgE na žírných buňkách a bazofilech --------------------------------------------------- IgD – monomer, v séru minimum, tvoří BCR na B-ly

Jednotlivé molekuly Ig mají individuálně odlišné části pro vazbu pro Ag = idiotypy (vazebná místa na Ig 1.generace) Idiotypy rozeznány B-ly…tvorba protilátek (antiidiotypy, protilátky 2.generace) Antiidiotypová síť – regulace protilátkové odpovědi

Dynamika tvorby protilátek Tvorba protilátek vykazuje významnou ontogenetickou dynamiku Těhotenství – prostup IgG placentou, později vlastní tvorba IgM plodu Po narození – mateřské IgG postupně odbourávány, zvyšuje se tvorba IgM, ochrana IgA z mateřského mléka Později tvorba Ig ostatních izotypů Proces dokončen v pubertě

Tvorba Ig jako odpověď na Ag První infekce – podobný průběh jako v ontogenetickém vývoji Opakovaná infekce – zapojeny paměťové buňky, rychlá intenzivní tvorba vysokoafinitních Ig různých izotypů