Vývoj Karpat
Vznik Karpaty vznikly v průběhu mladších třetihor. První vrásnění Karpat začalo asi před 150 000 000 lety na podkladu z vrstev pískovců a břidlic, místy i žulou, vápenci a dolomity.
Dělení Karpat Hranici mezi Západními a Východními Karpatami tvoří Kurovské neboli Tyličské sedlo ležící ve výšce 683 m n.m.. Hranice mezi Východními a Jižními Karpatami leží v rumunském průsmyku Predeal 1 033 m n.m.
Karpaty ve státech Rumunsko – 55 % Slovensko – 17 % Ukrajina – 11 % Polsko – 10 % Maďarsko – 4 % Česko – 3 % Rakousko – méně než 1 %
České Karpaty Bílé Karpaty Moravskoslezské Beskydy Slezské Beskydy Javorníky
Slovenské Karpaty Oravské Beskydy Slovenský kras Nízké Tatry Slanské vrchy Čierna hora Slovenský kras
Ukrajinské Karpaty Nejvyšším vrcholem této části je Hoverla (2061 m) Východní Beskydy Horhany Vihorlat
Rumunské Karpaty Poiana Ruscăi Şebişul Munţii Căpăţâni Lotrul Cibinul Buzăul
Karpaty z hlediska ekologického V oblasti Karpat se nacházejí významné odlehlé plochy s malým zalidněním, kde se nacházejí neocenitelné plochy s jedinečnými původními biotopy. Žijí zde třeba velké šelmy i některé endemity.
Vypracoval : Jan Doležel Čerpal jsem : http://cs. wikipedia