Iveta Navrátilová, Brno 2011 Zdroj:www.kras.unas.cz KRASOVÝ RELIÉF Iveta Navrátilová, Brno 2011 Zdroj:www.kras.unas.cz

KRAS vznik rozpouštěním krasových hornin (vápenec, sádrovec, sůl kamenná, dolomit) pojem kras – název území mezi Itálií a Srbskem věda zabývající se studie krasu – karsologie modelační faktory krasu: chemické zvětrávání a fluviální pochody podmínky příznivé pro vzniku krasu: chemická čistota vápence, velká mocnost vápencových souvrství, nezakrytý povrch, rozpukání, velké relativní převýšení, rovný povrch a humidní klima

CHEMICKÁ REAKCE ZVĚTRÁVÁNÍ VÁPENCE H2O + CO2 ↔ H2CO3↔ H+ + HCO3¯ CaCO3 + H2O → Ca2+ + 2 HCO3¯ CaCO3 + H2O + CO2 ↔ Ca(HCO3)2

HLAVNÍ KRASOVÉ POCHODY rozpouštění opětné vylučování rozpuštěných látek a vznik specifických tvarů sesedání povrchu krasové řícení

TYPY KRASU PODLE LITOLOGIE karbonátový – vznik rozpouštěním a mechanickou erozí karbonátových hornin sulfátový – vznik hydratací a vyluhováním sulfátů halovcový – vznik vyluhováním solných ložisek ledovcový – vznik táním ledovců síranový – vznik rozpouštěním a vyluhováním síry klastokras – vznik rozpouštěním klastických karbonátových hornin

SOLNÝ KRAS vznik rozpouštěním soli oblasti s relativní vzdušnou vlhkostí 75 % tvary: solná brčka, krystalové krápníky, sintry SÁDROVCOVÝ KRAS vznik fyzikálním rozpouštěním anhydridu nebo sádrovce tvary: slepá údolí, ponory, závrty, krasová jezírka LEDOVCOVÝ KRAS vznik vlivem ablace a působením teplejších srážkových i tekoucích tavných vod

KRASOVÝ RELIÉF I. holý nebo nepokrytý kras – krasové horniny leží na povrchu terénu, krasový povrch je zcela bez pokryvu a vegetace nebo jsou zde jen malé zbytky půdy ve zkrasovělých puklinách. Nejčastěji se vyskytuje v okolí Středozemního moře. Tento typ krasu pravděpodobně vznikl antropogenní činností přikrytý kras – krasové horniny jsou pokryty propustnými zvětralinovými a sedimentárními plášti na nichž se vyvinuly půdy i vegetace. Vyskytuje se např. v Moravském krasu

KRASOVÝ RELIÉF II. podzemní kras – krasové tvary v podzemním krasu se vyvinuly pod vrstvou nekrasových hornin pohřbený kras – krasové tvary byly překryty nepropustnou vrstvou sedimentů a jejich vývoj byl zastaven. Příkladem je kras u Hranic exhumovaný kras – krasové tvary byly nejprve pohřbeny nepropustnou vrstvou, ale postupnou erozí byla tato vrstva odnesena a vývoj krasu opět pokračoval

KRASOVÉ TVARY Primární krasové jevy vznikají při přímém působení vody, poté dochází k rozpouštění a odnos vápence. Sekundární krasové jevy vznikají opětovným vysrážením vápence a návratem do pevného skupenství.

PRIMÁRNÍ KRASOVÉ TVARY I. vznik při přímém působení vody, poté dochází k rozpouštění a odnosu vápence škrapy (drobné rýhy či zářezy vhloubené do skalního podkladu, které vznikly rozpouštěním srážkovou či tavnou vodou nebo působením organismů) závrty (označení výrazné deprese různých tvarů na skalním povrchu nebo na povrchu jejich zvětralinových a sedimentárních plášťů) úvala (krasová deprese, většinou vzniká spojením závrtů)

PRIMÁRNÍ KRASOVÉ TVARY II. polje (velké uzavřené sníženiny s výraznými okrajovými svahy a plochým dnem, mohou vznikat spojováním úvalů) humy (izolované skalní vyvýšeniny na okrajích rovin či poljí) jeskyně (podzemní dutiny zcela nebo z velké části omezená matečnou horninou, která vznikla vlivem exogenních nebo endogenních procesů) propasti (vznikají propadnutím stropu jeskyní) cockpitový kras (kuželovité vyvýšeniny) věžičkovitý kras (úzké, štíhlé věže) mogoty (výrazné izolované vrchy tvaru štíhlého kužele, věže nebo homole vystupující nad okolní rovinu)

PRIMÁRNÍ KRASOVÉ TVARY III. krasová údolí (jejich povrch je suchý v důsledku pronikání vody do podzemí, jsou spojeny s činností vodních toků) vyvěračky – místa, v nichž podzemní vodní toky vystupují na povrch, vyskytují se zde také vývěrová údolí ponory – místa, kde voda mizí do podzemí, zde se vyskytují slepá a poloslepá údolí estavely – krasové dutiny, které někdy působí jako ponory a jindy jako vývěry geologické varhany (kapsovité sníženiny nepravidelného tvaru vyplněné zvětralinami nebo sedimenty)

SEKUNDÁRNÍ KRASOVÉ TVARY vznik opětovným vysrážením vápence a návratem do pevného skupenství speleotémy (tvary vzniklé srážením uhličitanových minerálů) travertin a sintr (povlaky vysrážené díky odpařování) jeskynní výzdoba – krápníky (stalaktity, stalagmity, stalagnáty), štíty, bubny, záclony

KRASOVÉ OBLASTI SVĚTA nejrozsáhlejší krasové oblasti: USA další: jižní Francie, jižní Čína, Střední Amerika, Turecko, Irsko a Anglie, Slovinsko

KRAS V ČR převážně malé oblasti krasový reliéf charakteristický sítí jeskyní a propastí vytvořen na vápencích a vápnitých dolomitech v Českém masívu a vnějších Západních Karpatech krasové oblasti: Český kras, Moravský kras, Hranický kras, území Javoříčské jeskyně, Bozkovské jeskyně nebo jeskyně Šipka

ŽIVOT V JESKYNÍCH nejnehostinější místo pro život troglobionti – specializace na jeskynní život (redukce zraku, pigmentu..) živočichové: krabi, mločík studňový, ryba jeskyňka slepá, netopýři, jeskynní stonožky nebo ptáci salamani rostliny: některé druhy mechů

VYUŽITÍ JESKYNÍ paleontologické naleziště – doklady o životě na Zemi archeologické naleziště – první obydlí člověka speleoterapie – léčka astmatu zdroj pitné vody (např. Mexiko)

ZAJÍMAVOSTI nejdelší jeskyně na světě – Mamutí jeskyně v USA (délka 579 364 m) nejhlubší jeskyně na světě – Voronija v Západním Kavkazu (hloubka 2190 m) největší jeskyně na světě – Hang Son Doong ve Vietnamu (výška 200 m, šířka 150 m a délka více než 6,5 km) největší jeskynní prostora na světě – Sarawak Chamber v Malajsii (700 × 396 × 70 m)