Republika Albánie - Shqiperia Rozloha: 28 748 km² Počet obyvatel: 3,54 mil. obyvatel (2004) Hlavní město: Tirana (275 000 obyvatel) Úřední řeč: albánština (často užívaná je i řečtina) Státní zřízení: republika s jednokomorovým parlamentem Hlava státu: president Alfred Moisiu ( 2002 ) Měna: lek = 100 quintarů

Přírodní poměry Povrch a členitost: většina země hornatá - Dinárské hory (Korabi – 2 751 m), při pobřeží nížiny Vodstvo: hustá síť krátkých a prudkých řek (Drina – 282 km), při hranicích s Černou Horou leží Skadarské jezero (369 km2) a na hranici s Makedonií jezero Ochridské a Prespanské

Skadarské jez.

Drina

Historie – starověk, středověk, novověk vnitrozemí osídlili nejprve Dórové a Ilyrové, pobřeží Řekové, Řekové byli po své porážce ( 146 p. n . l. ) nahrazeni Římany koncem 6. stol. pronikli do jižních oblastí země Slované, do konce 10. stol. byla značná část Albánie v rukou bulharských a srbských kmenů v 15. stol. se Albánie stala osmanskou provincií národní hnutí se zformovalo až roku 1878, svého vrcholu dosáhlo až roku 1912 vyhlášením nezávislosti

Butrint - amfiteátr

Butrint - chrám

Historie – moderní doba Italové obsadili Albánii roku 1939 a vytvořili s ní personální unii Po vpádu německých vojsk byla země obsazena Němci, do čela odboje se postavil Enver Hodža Po válce ( 1945 ) se moci chopil komunistický režim v čele s Hodžou – kolektivizace, cenzura, zatýkání Od roku 1956 se prohlubovaly rozpory se SSSR, které vyvrcholily vystoupením Albánie s VS ( 1964 ), celá země se pak plně orientovala na ČLR ( až do roku 1978 ) Začala zahraničněpolitická izolace Albánie - v zemi probíhal zostřený boj proti "přežitkům minulosti“, zavírání kostelů a Albánie se prohlásila za ateistický stát, životní úroveň obyvatel byla velmi nízká, armáda se orientovala na partyzánský styl boje Po smrti Hodži ( 1985 ) se Albánie pokoušela otevřít světu, demokracie však byla nadále potírána, komunisté byli poraženi ve volbách až roku 1991

Bunkry

Pomník hrdinů

Obyvatelstvo Složení: 98 % Albánci (původem Ilyrové), 1,8 % Řekové, 0,2 % ostatní Náboženská příslušnost: 70 % ateistů, 21 % muslimů, 8 % křesťanů Naděje dožití při narození: muži 69, 6 roku, ženy 75, 5 roku Albánci v zahraničí: přes 3 mil. v cizině, nejvíce v Jugoslávii (Kosovo), Řecku a Itálii Nezaměstnanost: 28%

Hospodářství Nejzaostalejší země Evropy Venkovské země – katastrofální infrastruktura (nejhorší v Evropě) zemědělství: tabák (export), víno, zelenina, ovce Cestovní ruch – vynikající perspektiva Míra inflace se pohybuje okolo 40% Struktura HDP: zemědělství a rybolov 54 %, těžba a průmysl 26 %, služby 20 % Bohaté nerostné zdroje poskytují chromovou, ferro-niklovou a měděnou rudu, ropu, uhlí a asfalt Slabý průmysl tvoří rafinerie, malé hutě a chemičky 96% energie pochází z hydroelektráren Tirana (strojírenství – traktory, textil), Dures (loděnice), Elbasann (dřevozpracující kombinát)

Saranda

Pobřeží u Sarandy

Infrastruktura - průměrná silnice

Infrastruktura - průměrná silnice

Zdroje encyklopedie Zeměpis světa Kronika lidstva Virtual Globe 1998 Edition