Zoologie strunatců pro učitelství přírodopisu na ZŠ Přednáška č.4 Třída paprskoploutví (Actinopterygii) a třída nozdratí (Sarcopterygii)

Třída paprskoploutví (Actinopterygii) Hlavní znaky : Výlučně vodní obratlovci, „ryby“, hydrodynamický tvar těla. Ploutevní paprsky (zpevňují plochu ploutví), dva typy : tvrdé (nevětvené) a měkké (větvené). Ploutve hřbetní 1-2, tuková ploutvička, prsní, břišní, řitní, ocasní. Prsní ploutev napojena na lopatkové pásmo, břišní ploutve napojeny na jednoduché pánevní pásmo. V dospělosti chrupavčitou lebku doplňuje soustava plochých krycích kostí. Páteř pevně spojena s lebkou, obratle amficoelní (dvojvypuklé). Tělo kryto kostěnými šupinami (bez skloviny, cykloidní a ktenoidní). Čtyři páry žaber ve společné žaberní dutině. Žábra mají i osmoregulační funkci. Skřele (plochá kost kryjící žaberní dutinu). Plynový měchýř (vychlípenina trávicí trubice; hydrostatická funkce a přenos vibrací, pomocná dýchací fce). Svalovina trupu a ocasu je segmentována. Ze svalstva někdy elektrické orgány. Smysly : dobře vyvinuté oči (barevné vidění) a postranní čára. Oběhová soustava : 4 páry artérií přivádějící krev k žábrám, tepenný násadec. Ledviny s významnou osmoregulační fcí. Vnější oplození, gonochoristé, většinou vejcorodí, péče o vaj. i plůdek, trdliště, migrace (anadromní a katadromní druhy).

Typy šupin I

Postranní čára O

Systém třídy paprskoploutví Podtřída : Chrupavčití (Chondrostei) Podtřída : Kostnatí (Neopterygii)

Podtřída : Chrupavčití (Chondrostei) Řád bichiři Starobylá skupina, dnes v Africe, spirální řasa a spirakulum, dýchají plicními vaky. Řád jeseteři Chrupavčitá kostra, spirální řasa a spirakulum, zachovaná chorda, jen obratlové oblouky, ganoidní šupiny, ohrožené druhy (vyza velká, rod jeseter), tažní.

Podtřída : Kostnatí (Neopterygii) Celkem asi 40 řádů. Ř. kostlíni – primitivní zn. (ganoidní š., spir. řasa,opistocoelní o.) Ř. holobřiší (muréna, úhoř říční) Ř. bezostní – měkké paprsky, velká hejna (sledi, sardinky, šproty) Ř. máloostní – Weberův aparát, 5. pár žaber. oblouků = požeráková kost, 1-3 tvrdé paprsky (kapr, lín, bolen dravý, parma, jelec tloušť, hrouzek, mřenka, střevle potoční, piskoř pruhovaný, karas zlatý) Ř. trnobřiší – ozubená ústa (pirani, tetry) Ř. sumci - tělo bez šupin, Weberův aparát, silný trn v prsní pl., péče o potomstvo Ř. štikotvární – adaptace k dravému životu Ř. lososi (pstruh obecný, lipan podhorní, losos obecný) Ř. hrdloploutví – břišní ploutve posunuty před prsní (mník, treska)

Ř. ďasové – hlubokomořské druhy (ďas mořský) i Ř. ďasové – hlubokomořské druhy (ďas mořský) Ř. volnoostní – koljuška tříostná, koníček mořský Ř. ropušnice – velká hlava s trny a tělo bez šupin (vranka, ropušnice – jedové žlázy u základů paprsků) Ř. ostnoploutví – druhově velmi početní (9000 dr., okoun říční, candát obecný, kanicové, tuňáci, makrely, cichlidy) Ř. platýsi – tělo v dospělosti leží na boku na dně (platýs bradavičnatý) Ř. čtverzubci – „zobák“, vychlípenina střeva (ježdíci, čtverzubci, havýši)

Weberův aparát máloostných

Třída nozdratí (Sarcopterygii) Hlavní znaky : Znaky společné se „čtyřnožci“ : Choany (vnitřní nozdry, tj. oddělení nosní dutiny od dutiny ústní = předpoklad plicního dýchání). Plicní vaky a malý krevní plicní oběh. Párové končetiny typu čtyřnožců (bazální část se svaly, kostra tvořené několika na sebe navazujícími kostmi). 2. Starobylé znaky : Zachovalá chorda, jednoduchý mozek, spirální řasa, srdeční násadec. Nozdratí jsou pravděpodobně vývojovou linií, která dala vznik čtyřnožcům.

Systém a zástupci třídy nozdratí (Sarcopterygii) Podtřída lalokoploutví (Coelacanthimorpha) Latimérie podivná (Latimeria chalumnae) Podtřída dvojdyšní (Dipnoi) Bahník australský (Neoceradotus forsteri) Bahník americký (Lepidosiren paradoxa) Bahník východoafrický (Protopterus aethiopicus) Pro jikry staví hnízdo, larvy mají vnější keříčkovité žábry. Přežívají i v době sucha bez vodního prostředí, zahrabávají se do bahna (kokon) a přecházejí na plicní dýchání v letním spánku.