Společné podnikání fyzických osob
Společné podnikání fyzických osob veřejná obchodní společnost komanditní společnost sdružení bez právní subjektivity rozdělování příjmů na spolupracující osobu: na manžela na jinou osobu
Veřejná obchodní společnost dle českého práva se jedná o právnickou osobu společníci se zpravidla osobně účastní činnosti společnosti společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem zisk je rozdělován mezi společníky rovným dílem, nestanoví-li společenská smlouva jinak
Veřejná obchodní společnost z daňového hlediska se jedná o tzv. transparentní entitu – přistupuje se k ní, jako by neexistovala, její zisky se zdaňují přímo jako zisky jejich společníků podíl na zisku společníka vstupuje nezdaněný do jeho (dílčího) základu daně u FO se jedná o dílčí základ příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti
Veřejná obchodní společnost jako právnická osoba je účetní jednotkou – základ daně se odvíjí od účetního výsledku hospodaření na úrovni společnosti se provedou úpravy výsledku hospodaření na základ daně základ daně se rozdělí mezi společníky rovným dílem nebo v souladu se společenskou smlouvou
Veřejná obchodní společnost kromě základu daně se rozdělují mezi společníky i odčitatelné položky, tedy výdaje vynaložené společností: na dary na veřejně prospěšné účely na výzkum a vývoj na výchovu učňů rozděluje se i záporný hospodářský výsledek, který může být vykázán u společníků jako daňová ztráta
Veřejná obchodní společnost společníci v.o.s. jsou účastni sociálního pojištění pojištění mohou za sebe hradit sami, pak se jedná o jejich náklad, který si navíc uplatní v přiznání nebo pojištění hradí společnost, pak je nákladem u společnosti a rozděluje se v rámci výsledku hospodaření
Veřejná obchodní společnost společníkům mohou být poskytovány společností cestovní náhrady, které u nich nepodléhají zdanění společnost jim však nemůže daňově účinně poskytovat jiné benefity – např. připojištění, příspěvek na stravování apod.
Veřejná obchodní společnost sama nepodává daňové přiznání, protože její příjmy u ní nepodléhají zdanění u v.o.s. se zdaňují pouze příjmy zdaněné srážkou u zdroje (tedy podíly na zisku)
Komanditní společnost dva druhy společníků: komplementáři komanditisti komplementáři mají postavení jako společníci v.o.s. komanditisté mají postavení blízké společníkům s.r.o.
Komanditní společnost část základu daně připadající na komplementáře je součástí jejich základu daně a nezdaňuje se u komanditní společnosti část základu daně připadající na komanditisty se zdaňuje u komanditní společnosti daní z příjmů právnických osob výplata podílů na zisku komanditistům podléhá srážkové dani (15 %)
Sdružení bez právní subjektivity nemá právní subjektivitu – nezakládá právnickou osobu smlouva uzavřená za účelem dosažení určitého cíle povinností účastníků je se stanoveným způsobem podílet na dosažení sjednaného cíle
Sdružení bez právní subjektivity k dosažení sjednaného cíle lze přispívat: prací majetkem (movitým i nemovitým) majetek vložený do sdružení: individuálně určené věci – zůstávají ve vlastnictví vkladatele, pro účely sdružení jsou bezúplatně využívány druhově určené věci – vzniká k nim spoluvlastnictví všech účastníků smlouvy o sdružení
Sdružení bez právní subjektivity v rámci činnosti sdružení jsou dosahovány: příjmy výdaje příjmy a výdaje se rozdělují rovným dílem nebo v poměrech stanovených ve smlouvě způsob rozdělování příjmů může být odlišný od způsobu rozdělování výdajů
Sdružení bez právní subjektivity způsob rozdělování ovlivňuje možnost volby způsobu uplatňování daňových výdajů: pokud jsou příjmy i výdaje rozdělovány ve stejném poměru, mohou účastníci smlouvy o sdružení uplatnit paušální výdaje pokud nejsou příjmy a výdaje rozdělovány ve stejném poměru, mohou účastníci smlouvy o sdružení uplatnit výdaje jen ve skutečné výši
Sdružení bez právní subjektivity je možné vést daňovou evidenci o příjmech a výdajích sdružení – účastníky sdružení musí být pouze FO, které vedou daňovou evidenci v ostatních případech se komplikovaně eviduje pomocí společných závazků a pohledávek, přeúčtováváním nákladů apod.
Sdružení bez právní subjektivity uplatní se pouze na příjmy dosažené při společném podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nevztahuje se na ostatní příjmy dosažené při sdružení „nepodnikatelském“ problematické je sdružení fyzické a právnické osoby
Rozdělování příjmů na spolupracující osobu poplatník může rozdělovat své příjmy a výdaje na: svého manžela osoby ve společné domácnosti rozdělovat nelze zcela libovolně míra rozdělení je limitována absolutně i relativně
Rozdělování příjmů na spolupracující osobu manžel může s manželem spolupracovat jen neformálně, případně na základě smlouvy o sdružení manžela nelze zaměstnat v pracovněprávním vztahu proto se umožňuje na něj rozdělovat příjmy dosažené z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
Rozdělování příjmů na spolupracující osobu manžel se musí podílet na provádění činnosti, musí skutečně při činnosti spolupracovat manžel nemusí být teoreticky členem domácnosti příjmy a výdaje musí být rozdělovány ve stejném poměru
Rozdělování příjmů na spolupracující osobu na manžela nesmí být rozděleno více než 50 % příjmů a výdajů současně rozdíl mezi příjmy a výdaji rozdělenými na spolupracujícího manžela nesmí překročit 540 000 Kč pokud spolupráce trvá jen část roku, potom 45 000 Kč za měsíc spolupráce
Rozdělování příjmů na spolupracující osobu rozdělovat lze i na jiné členy domácnosti, nemusí být v příbuzenském vztahu pak lze rozdělit jen 30 % příjmů a výdajů a současně rozdíl mezi příjmy a výdaji může činit maximálně 180 000 Kč pokud spolupráce netrvá po celý rok, pak 15 000 Kč za měsíc spolupráce
Rozdělování příjmů na spolupracující osobu při rozdělování příjmů nelze uplatnit slevu ani daňové zvýhodnění na osobu, na kterou jsou příjmy rozdělovány příjmy nelze rozdělovat na dítě, které neukončilo povinnou školní docházku na spolupracující osobu nelze rozdělovat odpočty (výzkum a vývoj, dary, výchova učňů)
Rozdělování příjmů na spolupracující osobu na spolupracující osobu se vztahuje minimální základ daně! spolupracující osoba je považována za osobu samostatně výdělečně činnou z hlediska pojistného: placení pojistného na sociální zabezpečení (minimální vyměřovací základy) placení pojistného na zdravotní pojištění (minimální vyměřovací základy)
Rozdělování na více období neúčtující osoba může dosáhnout jednorázové příjmy, které se mohou vztahovat k činnosti vykonávané po několik období pokud jsou najednou zahrnuty do základu daně, podlehnou tyto příjmy vysoké progresi je možné takovéto příjmy podrobit speciálnímu režimu zdanění a míru progrese tak snížit
Rozdělování na více období tato možnost se vztahuje pouze na příjmy: ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství příjmy z průmyslového neboj jiného duševního vlastnictví, autorských práv apod. z činnosti restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů správců konkursní podstaty, předběžných správců, zvláštních správců atd.
Rozdělování na více období příjmy z víceleté činnosti lze rozdělit na zdaňovací období jejich dosažení a na předchozí zdaňovací období, kdy byla činnost provozována rozdělení musí být rovnoměrné rozdělovat nelze na následující zdaňovací období, rozdělit tak ani nelze příjmy dosažené předem za budoucí období
Rozdělování na více období příjmy lze rozdělit nejvýše na tři poměrné části příjmy z lesního hospodářství z těžby dřeva lze rozdělit nejvýše na deset poměrných částí příjmy správců konkurzní podstaty a spol. lze rozdělit nejvýše na pět poměrných částí
Rozdělování na více období příjmy lze snížit o výdaje na ně vynaložené nepřihlíží se k výdajům uplatněným již v předchozích zdaňovacích obdobích zdaní se průměrnou sazbou poplatníka v daném období, minimálně ale 15 % sazbou