Bio-psycho-sociální determinace lidské psychiky M. Štěpánková Dědičnost a prostředí Bio-psycho-sociální determinace lidské psychiky M. Štěpánková

Co je pro člověka důležitější? Biologická determinace odlišení vrozeného a dědičného psychická determinace sociální determinace Činitelé vývoje x vývojové procesy (učení, zrání) Určit přesný vliv výše uvedeného na vývoj je obtížné. Stejná kvalita chování může vycházet z rozdílných kombinací genetických a sociálních podmínek! Vzájemná propojenost Z praktických důvodů má význam zabývat se otázkou nejen dědičného, ale vrozeného (získaného). Určit přesný vliv obou je velmi těžké. Stejná kvalita chování může vycházet z rozdílných kombinací genetických a sociálních podmínek. Jestliže má někdo nadváhu, pak je tam jistá míra zděděného, ale rovněž jisté návyky, které nadváhu podporují. I v ostatních oblastech je důležité oddělovat vrozené od získaného. Pro praktického psychologa, lékaře nebo učitele mohou být tato zjištění výzvou v oblasti intervence.

Historie Teorie preformismu (18. Stol.) - vývoj předem určen v zárodku. (Spallanzani, Haller) Rousseau – dítě má vrozený morální smysl Endogenní a exogenní paradigma Darwin Francis Galton - specifický přínos pro psychologii -distribuce rozumového nadání, antropometrická měření, výzkum dvojčat Goddard (am. Psycholog) - studie rodiny pod názvem Kallikak, genealogické schéma Z historického hlediska se jedná o problematiku diskutovanou již dávno před tím, než se ve vývojové psychologii (a psychologii obecně) formovaly dvě paradigmata: endogenní ovlivněné racionalismem René Descartesa a přisuzující zásadní vliv dědičnosti a exogenní navazující na empirismus Johna Locka a na pozici klasického behaviorismus zastávající stanovisko o formujícím vlivu učení, tedy prostředí. Specifický přínos pro výzkum dědičnosti v psychologii měl výzkum Francise Galtona, který systematicky sledoval psychologické proměnné - distribuci rozumového nadání, později přidal i výzkumy dvojčat (Plomin, 2001). Jak uvádí Loehlin (1992) v první polovině 20. století se výzkumy dědičnosti a prostředí zabývali např. McDougall, Yerkes, Terman, Watson.

Genealogické schéma Kallikak - Goddard Podobně jako armádní testování vešla do historie studie rodiny pod pseudonymem Kallikak, kterou představil americký psycholog Goddard. V rodové linii vystopoval dvě linie tzv. dobrou (řecky kalos) a špatnou (řecky kakos) , která vznikla početím dítěte zdravého muže s mentálně retardovanou ženou. Zjištěné skutečnosti byly vnímány jako jasný důkaz vlivu dědičnosti, i když obě rodové linie pocházely z naprosto odlišných prostředí. Goddard byl dokonce průkopníkem eugenického hnutí v USA, později některá svá tvrzení přehodnotil a připustil potencionální vliv prostředí na vývoj.

v první polovině 20. století se výzkumy dědičnosti a prostředí zabývali např. McDougall, Yerkes, Terman, Watson Terman a Yerkes standardizace inteligenční škály Bineta a Simona známé jako Stanford-Binet IQ test Testování branců pro účely armádního výběru během první světové války – diskuse o vlivu dědičnosti a rozdílech mezi rasami Opomenutí kulturních odlišností Jak uvádí Loehlin (1992) v první polovině 20. století se výzkumy dědičnosti a prostředí zabývali např. McDougall, Yerkes, Terman, Watson. Terman s Yerkesem, kteří se proslavili standardizací inteligenční škály Bineta a Simona známé jako Stanford-Binet IQ test, vešli ve známost testováním branců pro účely armádního výběru během první světové války. Výsledky afroameričanů a přistěhovalců z jižní Evropy byly výrazně horší, což vedlo k zjednodušeným závěrům o vlivu dědičnosti a rozdílu mezi rasami. Odpůrci této interpretace upozornili, že byly zcela opomenuty kulturní odlišnosti.

Sternova teorie konvergence dvou faktorů – psychický vývoj určován vzájemným působením dědičnosti a prostředí. Dědičnosti se však připisuje rozhodující úloha. Etologie Neodarwinismus, sociobiologie Animální experimenty

Animání experimenty Bludišťové experimenty s krysami (Tolman) Na svislé ose chybovost Na vodorovné ose dny, za které došlo ke změně chování Lze vypěstovat skupinu velmi chytrých krys!

Dědičnost se zkoumá: Populační výzkum (antropologická měření) Genealogický výzkum (Goddard, studie Kallikak) Výzkum dvojčat (twin design), studie rodin (family design), rodiny s adoptovanými dětmi (adoption design) Individuální výzkum znaků Od prvních výzkumů, jejichž výsledky jsou mnohdy z hlediska interpretace kontroverzní, se poznání posunulo také díky dokonalejším metodologickým postupům - kvantitativní studie využívající zejména twin design (studie dvojčat), family design (studie rodin) a adoption design (sledování rodin s adoptovanými dětmi). Poznatky jsou sice komplexnější a diferencovanější, přesto debata pokračuje.

Současné výzkumy Plomin, Bouchard, Loehlin, Lykken… Periodikum: Twin Research and Human Genetics (od 1952), do současnosti 1 713 studií U nás se výzkumem dvojčat zabýval Švancara Nature vs nurture debate – více než spor debata o tom, jak interpretovat data Málo znaků, které se zcela určitě předávají geneticky - barva očí, tón hlasu, výška, váha a řada dalších tělesných znaků Složitější je prokázat dědičnost psychických znaků – polygenní Jak poznamenávají Green, M., Piel, J.A. (2002), debata není o tom jaká jsou fakta, ale co znamenají. Jinými slovy jde o to, jak interpretovat data. Vysokou míru korelace IQ skórů u dvojčat vychovávaných odděleně by tak stoupenci endogenních teorií přičítali shodné genetické výbavě, zatímco zastánci exogenního paradigmatu by mohli např. poukázat na skutečnost, že adoptivní rodiče pocházejí z podobných socioekonomických podmínek a děti, ač vychovávané odděleně, se pohybovaly v podobném prostředí. Odborníci se shodují, že jsou znaky, které se zcela určitě předávají prostřednictvím genetické informace - barva očí, tón hlasu, kazivost zubů, výška, váha a řada dalších tělesných znaků. Složitěji lze prokázat dědičnost psychických vlastností, protože ta je polygenní. Polygeny představují interakci genů, genotyp je proměnná charakteristika chování osobnosti.

Některé výsledky výzkumů dědičnost kognitivních schopnosti zhruba 50% (Bouchard, 2004; Tellegen, 1998; Newman a spol., 1998; Plomin, 1994; Plomin & Colledge 2001; Lykken a spol., 1993) Tellegen (1998) shrnuje výsledky studie dvojčat vychovávaných odděleně, dědičnost některých vlastností se pohybovala okolo 50% (sociální dovednosti 61, reakce na stres 50, well-being 54, agrese 48, výkon 46 ). Největší podíl vlivu dědičnosti je např. u paměti, IQ skóre, mentální retardace. Mezi emocionální charakteristiky nejvíce ovlivněné genetickou výbavou dle výzkumů patří extroverze, neuroticismus, úzkostnost, z dalších charakteristik např. alkoholismus či schizofrenie. jedná se o tendence nikoli absolutní tvrzení! Výsledky nesčetných výzkumů v oblasti dědičnosti kognitivních schopnosti potvrzují vliv obou zhruba ve stejném poměru (Bouchard, 2004; Tellegen, 1998; Newman a spol., 1998; Plomin, 1994; Plomin & Colledge 2001; Lykken a spol., 1993), jiné studie poukazují na zajímavou skutečnost, kdy se podíl dědičnosti zvyšuje s věkem (Petrill, A.S. a spol., 1998, Plomin a spol. 1990, 2004, ) Tellegen (1998) shrnuje výsledky studie dvojčat vychovávaných odděleně, dědičnost některých vlastností se pohybovala okolo 50% (sociální dovednosti 61, tradicionalismus 60, reakce na stres 50, well-being 54, agrese 48, výkon 46 ). Přehled témat, která spojují společný zájem badatelů přispět k odpovědi na diskutovanou otázku shrnuje Plomin (1989): výzkumy sledující dědičný podíl u kognitivních schopností,. alkoholismu, delikventního chování, postojů, potřeb, psychopatologie a dalších. Největší podíl vlivu dědičnosti je např. u paměti, IQ skóre, dosažení řečové schopnosti, mentální retardace. Mezi emocionální charakteristiky nejvíce ovlivněné genetickou výbavou dle výzkumů patří extroverze, neuroticismus, úzkostnost, z dalších charakteristik např. alkoholismus či schizofrenie. Důležité je mít na zřeteli, že se jedná o tendence nikoli absolutní tvrzení – bylo by špatné na základě uvedených zjištění tvrdit, že se děti alkoholiků stanou rovněž závislými. Není přesně možné odlišit jaký je podíl endogenních a exogenních činitelů.

Korelace u monozygotních vyšší a s věkem stabilnější a rostoucí! Plomin, R., Spinath, F.M.: Intelligence: Genetics, Genes, and Genomics. Journal of Personality and Social Psychology. 2004, Vol. 86, No. 1, 112–129

Minnesotská studie (1979) Thomas Bouchard (dědičnost inteligence, korelační studie) Stejná osoba testovaná 2x 87% Identická dvojčata vychovávaná společně 86% Identická dvojčata vychovávaná odděleně 76% Dvouvaječná dvojčata vychovávaná společně 55% Biologičtí příbuzní žijící společně 47% (žijící odděleně 24%) Rodiče a děti žijící společně 40% Rodiče a děti žijící odděleně 31% Adoptované děti žijící společně 0% A large number of the study of twins reared apart was undertaken by Thomas Bouchard of the University of Minnesota starting in 1979. He “collected” pairs of separated twins from all over the world and reunited them while testing their personalities and IQs. Other studies at the same time concentrated on comparing the IQs of adopted people with those of their adopted parents and their biological parents or their siblings. Put all these studies together, which include the IQ tests of tens of thousands of individuals, and the table looks like this: Same person tested twice 87% Identical twins reared together 86% Identical twins reared apart 76% Fraternal twins reared together 55% Biological siblings reared together 47% (studies show that reared apart about 24%) Parents and children living together 40% Parents and children living apart 31% Adopted children living together 0% Unrelated people living apart 0% Ridley, 1999, p.83 [The number is a percentage correlation . Attach section from Ridley’s book.]

Inteligence variuje s dalšími proměnnými (Bouchard): Výběr: Životospráva, porodní váha, sourozenecké pořadí Počet roků strávených ve škole Profese otce, socioekonomický status otce Ambice rodičů Vzdělání matky Průměrné sledování TV Četba ntelligence varies with at least 21 factors Some of the other circumstances and attributes that have been found to vary to a greater or lesser (but always significant) extent in relation with IQ (Bouchard & Segal, 1985; Liungman, 1975) - note that not all of these relationships support an environmental view. Intelligence varies with: Infant malnutrition (-ve) Birth weight Birth order Height Number of siblings (-ve) Number of years in school Social group of parental home Father's profession Father's economic status Degree of parental rigidity (-ve) Parental ambition Mother's education Average TV viewing (-ve) Average book-reading Self-confidence according to attitude scale measurement Age (negative relationship, applies only in adulthood) Degree of authority in parental home (-ve) Criminality (-ve) Alcoholism (-ve) Mental disease (-ve) Emotional adaptation "No single environmental factor seems to have a large influence on IQ. Variables widely believed to be important are usually weak....Even though many studies fail to find strong environmental effects....most of the factors studied do influence IQ in the direction predicted by the investigator....environmental effects are multifactorial and largely unrelated to each other." -

Průměrné korelace IQ skórů (family, adoption, twin design) .86 Figure 1 summarizes the review and updates it (Plomin, DeFries, et al., 2001). For example, in studies of more than 10,000 monozygotic (MZ) and dizygotic (DZ) pairs of twins, the average MZ correlation is .86, which is near the test–retest reliability of the measures, in contrast Figure 1. Average IQ correlations for family, adoption, and twin designs. On the basis of reviews by Bouchard and McGue (1981) as amended by Loehlin (1989). Data for “old” data for monozygotic (MZ) twins exclude the suspect data of Burt (1966); the “new” data include Bouchard, Lykken, McGue, Segal, and Tellegen (1990) and Pedersen, McClearn, Plomin, and Nesselroade (1992). DZ _ dizygotic, P-O _ parent– offspring; Sib _ sibling. From Behavioral Genetics (4th ed., Figure 9.7, p. 168), by R. Plomin, J. C. DeFries, G. E. McClearn, and P. McGuffin (Eds.), 2001, New York: Worth. Copyright 2001 by W. H. Freeman/Worth. Adapted with permission. Plomin, DeFries, et al., 2001

Riziko vzniku schizofrenie Until the 1960s, schizophrenia was thought to be environmental in origin, with theories putting the blame on poor parenting to account for the fact that schizophrenia clearly runs in families. The idea that schizophrenia could run in families for genetic reasons was not seriously considered by most psychologists. Twin and adoption studies changed this view. Twin studies showed that identical twins are much more similar than nonidentical twins, which suggests genetic influence. If one member of an identical twin pair is schizophrenic, the chances are 45% that the other twin is also schizophrenic. For nonidentical twins, the chances are 17%. Adoption studies showed that the risk of schizophrenia is just as great when children are adopted away from their schizophrenic parents at birth as when children are reared by their schizophrenic parents, which provides dramatic evidence for genetic transmission. There are now intense efforts to identify some of the specific genes responsible for genetic influence on schizophrenia. Plomin, R., Colledge, E.: Genetics and Psychology: Beyond Heritability. 2001, European Psychologist, Vol. 6, No. 4, 229-240

Výzkumy dvojčat The Queensland Institute of Medical Research International Society for Twin Studies Multiple Birth Foundation (UK) Institute of Behavioral Genetics, University of Colorado MIT Twins Study Netherlands Twin Registry National Twin Registry Sri Lanka Swedish Twin Registry The Southern California Twin Project at USC St Thomas Twin Research Unit Twin Study – Chronic Fatigue Syndrome The Twins Foundation Virginia Institute for Psychiatric and Behavioral Genetics Wisconsin Twin Research The Center for the Study of Multiple Birth Mid-Atlantic Twin Registry (MATR) Danish Twin Registry

Plasticita genů Nedávné studie poukazují na zajímavou skutečnost - geny reagují na prostředí (jsou ovlivněny prostředím a přizpůsobují si jej) Např. zvířata vychovávaná v prostředí se zvýšeným požadavkem motorické aktivity vyvíjejí v mozku nové struktury odlišné od struktury mozku kontrolní skupiny zvířat. Podobně např. introverze může sekundárně ovlivnit způsob jakým jedinec žije, výběr podobných přátel a stažení se do ústraní, což může vést dalšímu posílení genetické predispozice k introverzi. Nedávné studie poukazují na zajímavou skutečnost, že geny dokážou jak reagovat na prostředí (jsou ovlivněny prostředím), tak si jej přizpůsobovat. Např. zvířata vychovávaná v prostředí se zvýšeným požadavkem motorické aktivity vyvíjejí v mozku nové struktury odlišné od struktury mozku kontrolní skupiny zvířat. Podobně např. introverze může sekundárně ovlivnit způsob jakým jedinec žije, výběr podobných přátel a stažení se do ústraní, což může vést dalšímu posílení genetické predispozice k introverzi. Tato zjištění reflektují např. Plomin, 1994 a Sardino, 1997 když říkají, že dítě není pasivním příjemcem podnětů z okolí, ale vybírá, modifikuje a také přetváří prostředí, ve kterém žije. A právě z tohoto důvodu mohou geny přispívat k rozdílům v chování dětí – tytéž geny totiž mohou způsobit, že dítě vnímá zkušenost odlišným způsobem. Plomin (1989) upozorňuje na skutečnost, že děti uvnitř rodiny (stejné prostředí) si nejsou navzájem velmi podobné. Sourozenecké korelace pro kognitivní schopnosti jsou zhruba kolem 0.40, pro osobnostní charakteristiky 0.20 a u psychopatologie je to méně než 10%.

důkaz velmi relativního vlivu nature a nurture na vývoj člověka Rozšiřující pohled na problematiku dědičnosti a prostředí poskytují případy dětí, které vyrůstaly v extrémní sociální izolaci (wolf children, feral children), případy zanedbávaných, týraných dětí trpících psychickou deprivací. důkaz velmi relativního vlivu nature a nurture na vývoj člověka Rozšiřující pohled na problematiku dědičnosti a prostředí poskytují případy dětí, které vyrůstaly v extrémní sociální izolaci (případy dětí, které vyrostly v lese, popř. byly vychovávány divokými zvířaty (wolf children, feral children), případy zanedbávaných, týraných dětí trpícími psychickou deprivací. Tyto případy nám opět dokazují velmi relativní vliv nature a nurture na vývoj člověka a jeho signifikantní principy (načasování (timing), kumulativní efekt vývoje).

Objevení dvou signifikantních principů vývoje: A) načasování (timing, critical period, senzitive period) B) kumulativní efekt vývoje

Deprivace Psychická deprivace je stav vzniklý následkem životních situací, kdy subjektu není dána příležitost k  ukojení některé jeho základní (vitální) psychické potřeby v dostačující míře a po dosti dlouhou dobu. Historie R. Spitz „Hospitalismus„ syndrom anaklitické deprese (spolu s Wolfovou) První psychologické studie – vídeňská škola Ch. Bühlerové Bowlby – průkopnická práce, mezník „Mateřská péče a duševní zdraví (1951- shrnul dosavadní výzkumný materiál), hospitalismus

Okolnosti vedoucí k deprivaci (podle Matějčka) Extrémní sociální izolace Ústavní výchova (trvalé poruchy) 3. deprivace v rodině 4. děti se zvýšenou vnímavostí vůči deprivačním vlivům poruchy smyslové (kombinované) poruchy motorické (omezení pohybu, neorganické omezení – např. kardiaci, epileptici) poruchy psychické