All is flux, nothing stays still …

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Elektrické vlastnosti buňky
Advertisements

Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
VÝZNAM VODY PRO ROSTLINY
Glukóza C H O Dýchání a přeměny glukózy Autor: Ing. Jiřina Ovčarová.
Dýchání rostlin Dýchání = respirace = soubor katabolických reakcí, které slouží k uvolnění energie potřebné např. pro syntetické pochody, příjem živin,
Regulátory rostlinného růstu
Interakce 2,4-D a etylénu v růstu tabákové BY-2 suspenze
FOTOSYNTÉZA photós = světlo synthesis = skládání.
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
Autor materiálu: RNDr. Pavlína Kochová Datum vytvoření: listopad 2013
Složení živých soustav
Organické a anorganické sloučeniny lidského těla
Základy přírodních věd
Chemická stavba buněk Září 2009.
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Vlastnosti živých organizmů (Chemické složení)
Asimiláty a jejich transport v rostlině
PaedDr.Pavla Kelnarová ZŠ Valašská Bystřice
Základy přírodních věd
Nutný úvod do histologie
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
FYZIOLOGIE BUŇKY PŘÍJEM A VÝDEJ LÁTEK.
Princip, jednotlivé fáze
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
Rostlinná buňka Mgr. Helena Roubalová
Co se děje v sinkové buňce ??
Sloučeniny v organismech
Sacharidy ve výživě ryb
VODIVÁ PLETIVA.
Biochemie Úvod do biochemie.
1.ročník šk.r – 2012 Obecná biologie
Ukázky borky.
Název Vodní režim rostlin 1 Předmět, ročník Biologie, 1. ročník
Jiří Kec,Pavel Matoušek
Sekundární procesy fotosyntézy
Floémový transport.
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE.
Membrány a membránový transport
Uspořádání rostlinného těla
Cyklus kyseliny citrónové, citrátový cyklus.
Bioenergetika Pro fungování buněčného metabolismu nutný stálý přísun energie Získávání, přenos, skladování, využití energie Na co se energie spotřebovává.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE
Co se děje v produkční buňce ??
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
Otázky k přednášce 1. 1.Jaké jsou charakteristické vlastnosti rostlin na rozdíl od živočišných organismů na úrovni buňky, pletiva a celého organismu? Jaký.
Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/ Tento.
Metabolismus rostlin.
Alokace asimilátů (Source-sink) Základy růstové analýzy
ORGÁNY SEMENNÝCH ROSTLIN
Cukerná signalizace  změny v hladině signálního metabolitu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu CZ.1.07/1.4.00/ Šablona: III / 2 Sada : 4 Ověření ve výuce: (nutno poznamenat v TK) Třída:
MAKROELEMENTY (2. část) Předmět Pěstování rostlin Obor Agropodnikání.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Andrea Brogowská Název prezentace (DUMu): Vodní režim rostliny Tematická oblast: Rostliny Ročník:1. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Základní škola Oskol, Kroměříž příspěvková organizace Přírodopis 7. ročník Autor: Ing. Eva Blešová Vytvořeno v rámci projektu „Škola hrou - počítače ve.
Asimiláty a jejich transport v rostlině Tomáš Hájek Jiří Šantrůček aneb „Od zdroje k jímce“ Source Sink.
Trvalá pletiva. Rostlinná pletiva (dělení) Podle schopnosti dělení rozlišujeme: Meristematická (dělivá) – umožňují růst Trvalá – vznikají činností dělivých.
Fotosyntéza.
Vakuola a osmotické jevy
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Příjem a výdej látek buňkou
BUŇKA – základ všech živých organismů
Buňka  organismy Látkové složení.
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje BUŇKA VY_32_INOVACE_23_461 Projekt.
Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
vodní režim příjem, vedení a výdej množství vody v těle funkce
Základní škola, Hradec Králové
Příjem a výdej látek v eukaryotních buňkách
Transkript prezentace:

All is flux, nothing stays still … 1 All is flux, nothing stays still … Kruger N.J. and Ratcliffe R.G .: Pathways and fluxes: exploring the plant metabolic network. J. Exp. Bot. 63, 2243–2246, 2012 Herakleitos z Efesu

Transport a distribuce látek v rostlinách 2 Transport a distribuce látek v rostlinách O čem bude přednáška ? Proč převážně o transportu a distribuci sacharidů ? Integrační role sacharidů ? Jak vytvořit ze „sítě“ „lineární posloupnost“ ? Podaří se nám nezabřednout do podrobností a udržet celistvý obraz ? … Módní tendence považovat výzkum na nižší úrovni složitosti za vědečtější vede snadno k atomizmu, tj. k dílčímu zkoumání podřízených systémů, aniž bychom se zajímali o to, jak jsou tyto systémy zabudovány do jednoho celku. Metodická chyba nespočívá tedy ve snaze redukovat biologické jevy – ta je vlastní všem badatelům. Metodický omyl spočívá v tom, že při pokusu o výklad nebereme v úvahu nesmírně složitou strukturu, v níž se tyto subsystémy sjednocují a jejíž zkoumání nás jediné může dovést k porozumění systémovým vlastnostem celku….. Konrad Lorenz: 8 smrtelných hříchů, 1973

Struktura přednášky Transport látek a jeho význam pro rostlinu 3 Struktura přednášky Transport látek a jeho význam pro rostlinu Jaké látky jsou transportovány na dlouhou vzdálenost xylémem? Jaké látky jsou transportovány na dlouhou vzdálenost floémem? Sacharidy - role sacharidů v rostlině Chemické a fyzikální principy transportu vlastnosti vody, kapilarita, difúze, osmóza, hromadný tok, usnadněná difúze, aktivní transport Pohyb látek v rostlině Stavba struktur podílejících se na transportu - membrány, plazmodezmy, vodivá pletiva Transport xylémem - vodní potenciál, transpirace, osmóza, aktivní příjem min. látek, kořenový vztlak Transport floémem - Münchova teorie, pohyb hromadným tokem, význam nakládání a vykládání floému Způsoby nakládání do floému, nakládání floému u dvouděložných, způsob nakládání do floému a tok vody, K+ kanály Vykládání sacharidů v sinku – apoplastem, symplastem, endocytózou, Enzymy štěpící sacharózu - SuSy, invertázy

Sacharózové transportéry Arabidopsis 4 Struktura přednášky Sacharózové transportéry Arabidopsis Hexózové transportéry Arabidopsis Protonové pumpy: H+-ATPázy plazmatické membrány Transport sacharidů v produkční mezofylové buňce chloroplast – cytosol - vakuola Syntéza sacharózy a její regulace Syntéza a regulace syntézy dalších sacharidů: manitolu a RFO Mobilizace škrobu v chloroplastu Transport do vakuoly - Vakuolární H+-ATPázy a H+-PPázy Koncept zdroje a sinku – kompetice sinků, síla sinku Metabolismus sacharidů v sinku Koordinace zásobování sacharidy a růstu rostliny sacharóza hexokinázový systém systém nezávislý na hexokináze trehalóza-6-P SnRK1 Cukerná signalizace Interakce a koordinace C a N metabolismu

Transport látek a jeho význam pro rostlinu 5 Transport látek a jeho význam pro rostlinu Udržení stability vnitřního prostředí otevřený systém  problém každého organizmu: „konstantní“ vnitřní prostředí X výkyvy ve vnějším prostředí, komunikace s prostředím – výměna látek – příjem živin, eliminace metabolických produktů Regulace na vstupu i výstupu Výměna látek mezi částmi rostliny/buňkami rostlina je mnohobuněčný organizmus  specializace orgánů /pletiv/ buněk v rámci organizmu při zajištění jednotlivých funkcí (např. fotosyntéza, příjem min. živin) části rostliny - kořeny, nadz. část-žijí v odlišných podmínkách Nutnost vzájemného zásobování látkami

Př: Šlechtění na zvýšení výnosu Transport látek a jeho význam pro rostlinu 6 Harmonizace růstu a vývoje jednotlivých částí rostliny Postembryonální vývoj - komunikace mezi jednotlivými částmi rostliny Pohyb signálů i živin Reakce rostliny na vnější prostředí Schopnost přijmout signál o změně prostředí omezena na určitý orgán, potřebná reakce může probíhat v jiné části rostliny Pohyb signálů i látek schopných zajistit metabolickou odpověď Pro zajištění  nutnost řízeného transportu látek Rychlost fotosyntézy Př: Šlechtění na zvýšení výnosu Zvětšení síly sinku Zvýšení rychlosti transportu

Jaké látky jsou transportovány na dlouhou vzdálenost xylémem? 7 Jaké látky jsou transportovány na dlouhou vzdálenost xylémem? xylém: převážně minerální látky ? Relativní množství jednotlivých sloučenin N v xylému různých rostlinných druhů voda minerální živiny Podrobnější analýza xylémových exudátů: aminokyseliny organické kyseliny hormony: cytokininy, ABA, polyaminy proteiny sacharidy (myo-inositol, fruktóza, pinitol…) Otázka ? Jaká je funkce jednotlivých organických složek xylémové šťávy a jak je řízena jejich syntéza v kořenovém parenchymu a pericyklu. lektiny (obrana) chitinázy (obrana) komponenty buněčné stěny (proteiny bohaté na glycin-vysprávka buněčných stěn xylému ?) polysacharidy (hlavně arabinogalaktany ? řízení buněčné proliferace a expanze) oligosacharidy (oligoarabinogalaktany, oligoglukany, oligogalakturonidy ? Signál. Oligosachariny?) Satoh, 2006, Ligat et al., 2011

Jaké látky jsou transportovány na dlouhou vzdálenost floémem? 8 Jaké látky jsou transportovány na dlouhou vzdálenost floémem? Floém: převážně asimiláty ? Sledování pohybu látek v rostlině 17 stol. M. Malpighi Stopování radioaktivních látek Analýza floémového exudátu – naříznutý floém - mšice Rostliny obsahují velké množství sacharidů  nízký poměr N:C a S:C (živočichové vysoký poměr N:C a S:C) Floém obsahuje: 15-25 % sušiny z toho 90 % sacharidy sacharidy Sacharóza – až 98 % všech cukrů ve floému (koncentrace až 20% w/v) Sacharidy rafinózové řady – rafinóza, stachyóza, verbaskóza Cukerné alkoholy – manitol, sorbitol, volemitol Hexózy - glukóza, fruktóza -jen ve velmi malé míře u některých druhů Ranunculaceae a Papaveraceae  80 % translokovaných sacharidů

aminokyseliny- nejvíce glutamová, asparagová, glutamin, asparagin 9 aminokyseliny- nejvíce glutamová, asparagová, glutamin, asparagin organické kyseliny – jablečná, citronová, šťavelová, jantarová ATP – relativně vysoké koncentrace hormony – auxiny, cytokininy, gibereliny, kys. abscisová vitaminy enzymy mRNA siRNA, miRNA proteiny (FT), peptidy

10 aminokyseliny- nejvíce glutamová, asparagová, glutamin, asparagin organické kyseliny – jablečná, citronová, šťavelová, jantarová ATP – relativně vysoké koncentrace hormony – auxiny, cytokininy, gibereliny, kys. abscisová vitaminy enzymy mRNA siRNA, miRNA Florigen = FT proteiny (FT), peptidy

Kvetení Florigen = FT FT protein 11 Kvetení Florigen = FT FD FT protein Protein FT-mobilní proteinový signál transportovaný floémem Corbesier et al. 2007 FT-FD FT protein FT protein miRNA399-mobilní signál transportovaný floémem… signalizace deficience P v listu do kořene Pant et al. (2008)

12 Jaké látky jsou transportovány na dlouhou vzdálenost floémem? sacharidy aminokyseliny- nejvíce glutamová, asparagová, glutamin, asparagin organické kyseliny – jablečná, citronová, šťavelová, jantarová ATP – relativně vysoké koncentrace ATP – relativně vysoké koncentrace hormony – auxiny, cytokininy, gibereliny, kys. abscisová vitaminy enzymy mRNA siRNA, miRNA proteiny (FT), peptidy Jejich hladiny přísně regulovány K+, Mg+, Na +, Ca2+ PO43-, SO42-, nitráty nezjištěny (NiT ve floemu kořene, redistribuce nitrátů v kořeni) anorganické látky Viry, herbicidy

Sacharidy Př: zaškrcení kmene  indukce kvetení 13 Sacharidy zdroj energie a uhlíku kompatibilní solut; osmotikum, osmoprotektant (osmotický stres, sucho, zasolení, nízké teploty) signál (ovlivnění metabolizmu, ovlivnění morfogenních procesů) Př: zaškrcení kmene  indukce kvetení Ovlivnění přímé : ovlivnění genové exprese Enzymy sacharidového metabolizmu: UDPG- a ADPG pyrofosforylázy, SuSy, invertázy; Rubisco… Enzymy nesouvisející přímo se sacharidovým metabolismem, např. syntéza patatinu, proteinázový inhibitor ll, glutaminsyntáza… Ovlivnění nepřímé: ovlivnění aktivity jiné signální molekuly Př: sacharóza  UDPG  GA –konjugát  snížení koncentrace volné GA SuSy GA

Př: tuberizace bramboru 14 Př: tuberizace bramboru Podporuje krátký den/tma nízká teplota cytokinin etylén kys. jasmonová ABA Inhibuje dlouhý den vysoká teplota GA etylén Přísun N  přísun N cukr (sacharóza) růstové retardanty org. kyseliny Př: květní indukce Lolium temulentum (LD rostlina) Indukce pod fotoperiodickou kontrolou – odpověď značně zesílena vysokým přísunem cukrů (změny v obsahu cukrů v apexu po indukci) Sinapis alba (LD rostlina) Indukce pod fotoperiodickou kontrolou ale !! Vysoký přísun cukrů ( ozářenost,  CO2,  aplikace cukrů)  kvetení na krátkém dni (akumulace cukrů v apexu po indukci  změny v alokaci cukrů po indukci)

Př: Model indukce kvetení u Sinapis alba. 15 Př: Model indukce kvetení u Sinapis alba. sacharóza v listech   transport sacharózy do kořene   syntéza cytokininů   transport cytokininů do nadzemní části  indukce kvetení cytokinin cukr Kudo et al., 2010 Bernier et al., 1993

Př: Model indukce kvetení u Sinapis alba. 15 Př: Model indukce kvetení u Sinapis alba. sacharóza v listech   transport sacharózy do kořene   syntéza cytokininů   transport cytokininů do nadzemní části  indukce kvetení Cytokinin aplikace cukr Bernier et al., 1993

Př: Model indukce kvetení u Sinapis alba. 15 Př: Model indukce kvetení u Sinapis alba. sacharóza v listech   transport sacharózy do kořene   syntéza cytokininů   transport cytokininů do nadzemní části  indukce kvetení Cytokinin aplikace cukr Bernier et al., 1993

Př: Model indukce kvetení u Sinapis alba. 15 Př: Model indukce kvetení u Sinapis alba. sacharóza v listech   transport sacharózy do kořene   syntéza cytokininů   transport cytokininů do nadzemní části  indukce kvetení cukr Bernier et al., 1993

Př: Model indukce kvetení u Sinapis alba. 16 Př: Model indukce kvetení u Sinapis alba. sacharóza v listech   transport sacharózy do kořene   syntéza cytokininů   transport cytokininů do nadzemní části  indukce kvetení cukr Bernier et al., 1993

Př: Model indukce kvetení u Sinapis alba. 17 Př: Model indukce kvetení u Sinapis alba. sacharóza v listech   transport sacharózy do kořene   syntéza cytokininů   transport cytokininů do nadzemní části  indukce kvetení cytokinin cukr Bernier et al., 1993

Př: Vytváření odnoží (Cynodon dactylon, Troskut prstnatý) 18 Př: Vytváření odnoží (Cynodon dactylon, Troskut prstnatý)  Obsah cukrů  Obsah cukrů  Obsah cukrů FR R cukr cukr Transport minerálních látek a organických látek – těsný vztah Př: Omezení příjmu fosfátů jako důsledek omezení transportu asimilátů do kořene Příjem fosfátů mg/hod noc den Př: Deficience Mg2+ omezení transportu asimilátů Mg2+ ionty potřebné k fungováním plnění floému