DIVADLO SEMAFOR Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Divadlo Semafor Označení DUM VY_32_INOVACE_01_2_10 Autor Mgr. Radek Šipula Datum 19. 5. 2013 Vzdělávací oblast Člověk a umění Vzdělávací obor Jazyk český Tematický okruh Divadlo Ročník 4. ročník, oktáva

OBDOBÍ PŘED SEMAFOREM: počátky SEMAFORU můžeme najít v tzv. TEXT-APPEALOVÝCH večerech (netradičně pojaté povídky, komentáře a písničky) Ivana VYSKOČILA a Jiřího SUCHÉHO v jazzové vinárně REDUTA jejich vzájemná spolupráce vyústila v uvedení muzikálu KDYBY TISÍC KLARINETŮ v DIVADLE NA ZÁBRADLÍ (video 2:53)

IVAN VYSKOČIL: fotografie Ivan VYSKOČIL

VZNIK SEMAFORU: v době, kdy DIVADLO NA ZÁBRADLÍ hrálo VYSKOČILOVU a SUCHÉHO druhou společnou hru (FAUST, MARKÉTA, SLUŽKA A JÁ), nebyl již Jiří SUCHÝ členem divadla vzhledem k tomu, že se NA ZÁBRADLÍ nemohl uplatnit herecky, vrátil se do REDUTY SUCHÉHO touha po hudebním divadle muzikálového typu, kterou s ním společně sdílel i Jiří ŠLITR, vedla roku 1959 k založení divadla SEMAFOR

TAJEMSTVÍ NÁZVU: SEdm MAlých FORem představuje: HUDEBNÍ DIVADLO KABARET PRO DĚTI DIVADLO POEZIE DIVADLO OŽIVLÝCH REKVIZIT A ŠKROBENÝCH HLAV VÝTVARNÉ UMĚNÍ PANTOMIMU FILM.

SEMAFOR V PASÁŽI ALFA: 1] 2]

JIŘÍ SUCHÝ A JIŘÍ ŠLITR: 5] 6] video: SCÉNKA O SKOTECH (8:13) fotografie J. SUCHÝ a J. ŠLITR

ZAHÁJENÍ ČINNOSTI SEMAFORU: činnost divadla byla zahájena 30. října 1959 premiérové představení se odehrálo v divadelním sále v ulici VE SMEČKÁCH, kde dnes sídlí ČINOHERNÍ KLUB mezi tzv. DIVADLY MALÝCH FOREM představoval SEMAFOR naprostý vrchol

NEJSLAVNĚJŠÍ PŘEDSTAVENÍ: první hrou byla SUCHÉHO a ŠLITROVA hudební komedie ČLOVĚK Z PŮDY, v níž J. SUCHÝ také hrál z 1. nastudování (210 představení) rychle zpopulárněly například písničky PRAMÍNEK VLASŮ či VČERA NEDĚLE BYLA (tato píseň dokonce dosáhla absolutního prodejního rekordu za období 1949 - 1965, celkem se prodalo 341 338 kusů) na podzim roku 1960 měla v SEMAFORU premiéru druhá S+Š hra s názvem TAKOVÁ ZTRÁTA KRVE prvním opravdovým uměleckým vrcholem SEMAFORU byla hra JONÁŠ A TINGL-TANGL, která měla premiéru 18. června 1962 v tehdejším gottwaldovském (zlínském) DIVADLE PRACUJÍCÍCH

ŘADA NA LÍSTKY DO SEMAFORU: fotografie

SEMAFOR V PASÁŽI ALFA: ve svém nejslavnějším období sídlil SEMAFOR v pasáži ALFA nedaleko VÁCLAVSKÉHO náměstí 5]

KONEC 1. ETAPY SEMAFORU: spolupráce dvojice SUCHÝ - ŠLITR skončila 26. prosince 1969, kdy ve svém ateliéru na VÁCLAVSKÉM náměstí Jiří ŠLITR (KLOKOČÍ, 5:41 ) za ne úplně vyjasněných okolností tragicky zemřel fotografie dvojice SUCHÝ - ŠLITR

ZAČÁTEK 2. ETAPY SEMAFORU: po jeho smrti vyzkoušel Jiří SUCHÝ několik partnerů, nakonec našel Jitku MOLAVCOVOU, se kterou vytvořili postavy JONÁŠE a Žofie MELICHAROVÉ navíc oslovil vynikajícího hudebníka Ferdinanda HAVLÍKA (ten do SEMAFORU přišel na počátku 70. let) fotografie SUCHÝ a MOLAVCOVÁ fotografie Ferdinand HAVLÍK

2. VRCHOL SEMAFORU: na úspěch hry JONÁŠ A TINGL - TANGL se SEMAFORU dlouho nedařilo navázat stalo se tak až poté, co došlo k propojení SUCHÉHO, HAVLÍKOVY a v neposlední řadě i ERBENOVY invence a vznikla KYTICE (1972) KYTICE je považována za druhý tvůrčí vrchol SEMAFORU videoukázka: BLUDIČKA (3:06)

ŠIMEK A GROSSMANN: ještě před tím (1967) se divadlo rozšířilo o velmi osobitou variantu TEXT - APPEALOVÉHO divadla, kterou představovala populární autorsko - herecká dvojice Jiří GROSSMANN a Miloslav ŠIMEK diváci oceňovali zejména jejich pořady s názvy NÁVŠTĚVNÍ DEN a BESÍDKA ZVLÁŠTNÍ ŠKOLY součástí těchto pořadů byly i autorské povídky (VÝLET S LOMCOVÁKEM - video: 6:28) když roku 1971 Jiří GROSSMANN zemřel na leukémii, navázal Miloslav ŠIMEK spolupráci s Luďkem SOBOTOU a Petrem NÁROŽNÝM

ŠIMEK A GROSSMANN: videoukázka: JEDOVATÁ SLINA (4:40) fotografie dvojice ŠIMEK a GROSSMANN 1 fotografie dvojice ŠIMEK a GROSSMANN 2

DALŠÍ OSOBNOSTI SEMAFORU: v SEMAFORU působila také celá řada vynikajících pěveckých osobností z těch nejznámějších to byli například: Waldemar MATUŠKA a Eva PILAROVÁ - ACH, TA LÁSKA Pavel BOBEK - LÁSKO, MNĚ UBÝVÁ SIL Petr SPÁLENÝ - AŽ MĚ ANDĚLÉ Hana HEGEROVÁ - LÁSKO PROKLETÁ Karel GOTT Naďa URBÁNKOVÁ - ZÁVIDÍM

SEMAFOR V 70. LETECH: začátek 70. let byl pro SEMAFOR velmi smutný a málem znamenal jeho konec po ŠLITROVĚ smrti dokonce Jiří SUCHÝ uvažoval o tom, že divadlo zavře, zvláště poté, když se politická situace překlopila do tzv. NORMALIZACE, která divadlu i jeho principálovi přinesla nové těžké chvíle Jiří SUCHÝ totiž odmítl odvolat své dřívější postoje, nepodepsal tzv. ANTICHARTU a odmítl odejít do emigrace komunisté si sice netroufli SEMAFOR přímo zavřít, protože jeho popularita byla obrovská, ale SUCHÉMU přestaly vycházet knihy, nesměl do rozhlasu ani do televize a gramofonové desky, které tu a tam směly vyjít, byly lisovány pouze v malých nákladech v této kritické době SUCHÝ oslovil Ferdinanda HAVLÍKA, který se stal novým skladatelem divadla a připravil také první hru bez Jiřího ŠLITRA (BÁSNÍCI A SEDLÁCI a REVIZOR V ŠANTÁNU)

ROZPAD SEMAFORU: na počátku 80. let (v rámci nátlaku ústředních politických orgánů na tzv. DIVADLA MALÝCH FOREM) se musel SEMAFOR spojit s tzv. VELKÝM KAMENNÝM DIVADLEM došlo tak k jeho připojení ke karlínskému HUDEBNÍMU divadlu později se v SEMAFORU vytvořilo několik skupin, jejichž vzájemná nevraživost vedla k rozdělení divadla Miloslav ŠIMEK se osamostatnil a v 90. letech a na počátku našeho století dělal tzv. POLITICKOU SATIRU (až do své smrti v roce 2004) Josef DVOŘÁK (ukázka S PYDLOU V ZÁDECH, 10:00) založil vlastní hereckou společnost, se kterou vystupoval po celé republice samotný SEMAFOR tak ztělesňovali především Jiří SUCHÝ a Jitka MOLAVCOVÁ, kteří našli přechodné útočiště v karlínském divadle, neboť domovský sál SEMAFORU v pasáži ALFA byl v té době v havarijním stavu o budovu v pasáži ALFA SEMAFOR nakonec definitivně přišel kvůli restitucím v současnosti hraje divadlo v nově zrekonstruovaném divadle v pražských DEJVICÍCH

SOUČASNOST SEMAFORU: nový SEMAFOR se nachází v pražských DEJVICÍCH 6]

NĚCO K ZAMYŠLENÍ: Kteří dva pánové stáli u zrodu SEMAFORU? Řekněte název hry, která je považována za první vrchol v tvorbě tohoto divadla (60. léta). Na počátku 70. let si tvůrci vypůjčili dílo jednoho českého klasika a přetvořili ho k obrazu svému. O jakého autora a jaké dílo se jednalo? Která další autorská dvojice proslavila SEMAFOR po smrti jednoho ze zakladatelů divadla?

ODPOVĚDI NA OTÁZKY: Jiří SUCHÝ a Jiří ŠLITR JONÁŠ A TINGL TANGL KYTICE Karla Jaromíra ERBENA například ŠIMEK a GROSSMANN

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: 1] - NEUVEDEN. 766px-Prague_Alfa_palace_extension_1930_1 commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Prague_Alfa_palace_extension_1930_1.JPG 2] - NEUVEDEN. 800px-Divadlo_Semafor_v_pasazi_Alfa commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Divadlo_Semafor_v_pasazi_Alfa.jpg 3] - NEUVEDEN. Jiri_suchy commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jiri_suchy.jpg 4] - NEUVEDEN. Jiří_Šlitr commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jiří_Šlitr.jpg

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: 5] - FOTOGRAFIE Z VLASTNÍHO ARCHIVU. 6] - NEUVEDEN. 394px-Prague_Dejvice_Semafor commons.wikimedia.org [online]. [cit. 19.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Prague_Dejvice_Semafor.jpg KOLEKTIV, MENCLOVÁ, Věra a VANĚK, Václav: Slovník českých spisovatelů. 2., rozšířené vydání. Praha: Libri, 2005. 832 s. ISBN 80-7277-179-5 KARPATSKÝ, Dušan: Malý labyrint literatury. 4. vydání. Praha: Albatros, 2008. 600 s. ISBN 978-80-00-02154-6 JUST, Vladimír: Z dílny malých scén. 1. vydání. Praha: Mladá fronta, 1989. 316 s. ISBN 80-204-0037-0

ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: JUST, Vladimír: Divadlo v totalitním systému. 1. vydání. Praha: Academia, 2012. 679 s. ISBN 978-80-200-1720-8 ČERNÝ, František: Kapitoly z dějin českého divadla. 1. vydání. Praha: Academia, 2000. 410 s. ISBN 80-200-0782-2 HVÍŽĎALA, Karel: Vzpoury - Havel, Landovský, Suchý. 1. vydání. Praha: Galén, 2010. 472 s. ISBN 978-80-7262-658-8