Přírodní vědy aktivně a interaktivně Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová škola stavební, Havířov, příspěvková organizace Název EM Lidské srdce Název sady EM GOJ_BIO_04 Vzdělávací obor Biologie Vzdělávací oblast Člověk a příroda, Informační a komunikační technologie Autor Mgr. Jaroslav Goj Ročník 1 Anotace Myokard, Krev, Plíce, Kyslík, Síně, Komory, Chlopně, Žíly, Tepny, Systola, Diastola, Krevní oběh

LIDSKÉ SRDCE

Lidské srdce je dutý svalový orgán, který svými pravidelnými stahy zajišťuje oběh krve tělem, a tím i přenos dýchacích plynů, živin a odpadních látek je uloženo v středohrudí, tedy v hrudníku mezi plícemi, hrudní kostí a bránicí Srdeční svalovina - myokard je tvořen příčně pruhovaným svalstvem, které není ovlivňováno vůlí srdce je asi 12 cm dlouhé a 8-9 cm široké hmotnost srdce se pohybuje od 230-340 gramů Obr. 1.

Popis srdce srdce je rozděleno na 4 samostatné dutiny (2 síně a 2 komory) rozdělené přepážkami krev při průchodu srdcem protéká dutinami, které jsou navzájem odděleny chlopněmi, zabraňujícími zpětnému toku krve neokysličená krev je do srdce přiváděna dutými žilami , ty jsou dvě: horní, která přivádí krev z horní části těla, a dolní, duté žíly se před srdcem slévají v žilném splavu okysličená krev je z těla odváděna tepnami (aortami)

Práce srdce Srdeční cyklus se rozkládá do dvou hlavních fází: Systola – stah srdeční svaloviny síní nebo komor Diastola – uvolnění (relaxace) srdečního svalu Obr. 2. Obr. 3.

Obr. 4.

Pravá síň z žilného splavu krev odtéká do pravé síně (9) pravá síň je oddělena od pravé komory síňokomorovou přepážkou, ve které je otvor opatřený trojcípou chlopní (12) trojcípá chlopeň střeží vstup do pravé komory a zajišťuje, aby se při stahu (systole) krev z komory nemohla vracet zpět do síně neokysličená krev se při diastole dostává přes trojcípou chlopeň do pravé komory

Pravá komora pravá komora (7) vyúsťuje do plicního kmene, otvor uzavírá poloměsíčitá chlopeň plicní chlopeň (11) dovoluje krvi protékat z pravé komory do hlavní tepny plicního oběhu plicnice (2) při kontrakci komor se dostává neokysličená krev přes plicní chlopeň do plicnice a do plic v plicích se okysličuje a vrací se zpět do srdce plicními žílami (3) tento systém se nazývá malý krevní oběh

Levá síň z plic přitéká okysličená krev plicními žilami (3) do levé síně (8) v síňokomorové přepážce je otvor opatřený dvojcípou chlopní, která se také nazývá mitrální (4) pracuje souběžně a stejným způsobem jako trojcípá chlopeň v pravém srdci. přes mitrální chlopeň se při diastole dostává okysličená krev do levé komory (6)

Levá komora levá komora (6) má ze všech srdečních dutin nejtlustší stěnu stahem levé komory je krev vypuzována do aorty (10) otvor uzavírá aortální chlopeň (5) aortální chlopeň pracuje stejně a ve stejném rytmu jako chlopeň plicní při kontrakci komor se dostává okysličená krev přes aortální chlopeň do hlavního tělního oběhu, který se nazývá velký krevní oběh

každou systolou je ze srdce vypuzeno asi 70 ml krve množství krve, které jedna komora přečerpá za minutu, se nazývá minutový srdeční výdej Minutový výdej = tepový objem × srdeční frekvence v klidu je srdeční frekvence 70-80 stahů za minutu klidový minutový srdeční výdej je tedy 5-6 l/min, což zhruba odpovídá množství krve v těle v případě potřeby se ale dokáže zvýšit více než pětkrát, a to hlavě zrychlením srdeční frekvence maximální tepová frekvence by neměla překročit 200 - 210 tepů za minutu

Nervové řízení Nejvýznamnější řízení frekvence je řízení nervové, pomocí autonomních nervů je pod vlivem vegetativního nervového systému, který tak ovlivňuje rychlost tvorby vzruchů Parasympatická nervová vlákna - zpomalují srdeční frekvenci Sympatická nervová vlákna - zrychlují srdeční frekvenci adrenalin a noradrenalin, mají na srdce stejný účinek jako sympatikus srdce je do jisté míry autonomní orgán podněty ke kontrakci myokardu vznikají přímo ve vlastní svalovině a nejsou vůlí ovladatelné této vlastnosti se říká automacie

Citace Obr.1. Surface view of the heart, [1-5-2013], http://en.wikipedia.org/wiki/File:Surface_anatomy_of_the_heart.png Obr.2. Sistola, Reytan, [1-5-2013], dostupný pod licencí Creative Commons, http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Heart_systole.png Obr.3. Diastola, Reytan, [1-5-2013], dostupný pod licencí Creative Commons, http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Heart_diastole.png Obr.4. Diagram of the human heart, MesserWoland, [1-5-2013], dostupný pod licencí Creative Commons, http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Diagram_of_the_human_heart_%28multilingual%29.svg