Zahraniční a bezpečnostní politika EU Obchodní politika Evropské unie 14.4. 2009

Jak provádět zahraniční politiku? realistický přístup využití hard power (armáda) zhodnocení role EU   přístup vzájemné závislosti soft power (zahraniční obchod, sankce) zhodnocení role EU   normativně-konstruktivistické pojetí ideologie, působení příkladem jiné nástroje např. rozvojová pomoc

Obchod- síla nového věku jak přistupovat k obchodním vztahům? protekcionismus: Abraham Lincoln: „Nerozumím vůbec clům ani tarifům, ale pokud si koupím americký kabát za 10 dolarů, máme 10 dolarů, pokud britský, dostanou 10 dolarů Britové.“ teorie začínajícího průmyslu (Friedrich List) teorie volného obchodu první propagují Britové v 19. století Cordell Hull: „Pokud zboží nemůže přecházet hranice, přejdou je armády.“ myšlenka komparativní výhody dnešní svět je ve stavu vzájemné závislosti

Komparativní výhoda- stručné vysvětlení Hodin k výrobě Soudek vína Pruh látky Portugalsko 50 100 Británie Hodin k výrobě Soudek vína Pruh látky Portugalsko 80 90 Británie 120 100 Portugalsko : 90 hodin produkce (víno)= 1,125 pruhů látky (z Británie) 90 hodin produkce (látka)= 1 pruh látky (z Portugalska) Británie: 120 hodin produkce (látka)= 1,2 soudku vína (z Port.) 120 hodin produkce (víno)= 1 soudek vína (z Británie)

Světový nárůst obchodu (mld. USD, 1948-2005)

Zahraniční obchod a EU- základy tarifní překážky zejména cla netarifní překážky omezení dovozu, kvóty Evropská unie zahraniční obchod je výlučnou pravomocí Unie důvod: dáno vnitřním trhem- nelze jinak již od počátku integrace (60. léta)

Společná obchodní politika už v Římských smlouvách (1957) čl. 110 SES: „Vytvořením celní unie hodlají členské státy přispět ve společném zájmu k harmonickému rozvoji světového obchodu, k postupnému odstranění omezení mezinárodního obchodu a ke snižování celních překážek.“ rozjezd velmi pozvolný protekcionismus 70. let dokončením jednotného trhu (1993) je společná obchodní politika nutností obavy z „pevnosti Evropa“ vnitřní konkurenci v ES nahradí mezinárodní vytváření „evropských šampiónů“

Kdo řídí a provádí SOP? hlavní role Komise Rada nezávislý orgán vyjednává jménem členských států (Rady) mezinárodní dohody některá opatření zavádí sama (krátkodobá ochrana) hlavní role DG pro vnější obchod současnou komisařkou Catherine Ashtonová dříve např. Peter Mandelson nebo Pascal Lamy pravomoci Komise se v oblasti SOP moc nemění, pouze mírný posun spory o vládu nad novými sektory (Posudek ESD 1/94) Rada není žádná Rada pro vnější obchod (v pravomoci GAERC) dává rámec vyjednávání mezinárodních dohod, zároveň je poté schvaluje (QMV, pouze u služeb a duševního bohatství jednomyslně) Parlament- informační povinnost reálné fungování negativa trochu komplikované, občas ne úplně jasné kdo jedná vzájemné kontrolování „je to jako od přejít hraní piškvorek k hraní šachů“ občas nepříjemné i pro Unii a její zástupce pozitiva: dá se využít při jednání

Nástroje SOP společný celní sazebník (vnější tarif) jednotné sazby pro dovoz zboží do Unie zhruba 30 tisíc položek jak jsou cla průměrné vysoká není lehké určit postupem času se snižuje (působení GATT a WTO) rozdílné dle druhu zboží průmyslové zboží: asi 2 % problémové položky- zemědělské výrobky (průměr 16 %), textil (10 %) některé zboží daleko více (vrchol čerstvé maso- 252 %) často přechod od viditelných omezení v rámci tarifů k méně průhledným (např. zdravotní standardy)

Nástroje SOP antidumpingová opatření ochranné klauzule (safeguard) hlavní ochranný nástroj v Unii definice: výroba pod cenou žádost může podat kdokoli, rozhoduje Rada v Unii používáno poměrně často vede ke zvýšení tarifu efektivita opatření není vždy zřejmá příklady z praxe (Anglo-French Textiles, čínské boty) ochranné klauzule (safeguard) dovoz by vedl k ohrožení citlivého sektoru, velké zhoršení ekon. situace v některém regionu používáno velmi málo

Nástroje SOP dobrovolná omezení dovozu (VERs) již nepoužíváno (zrušeno Urug. kolem GATT) dovozce souhlasí s omezením, jinak úplný zákaz používání v 70. a 80. letech, hlavně proti asijskou produkci příklady na japonská auta (Irsko vs ostatní státy) opatření na podporu vývozu obchodní sankce pravidla země původu stále důležitější a komplikovanější platí pro výrobu v EU i preferovaných zemích

Počet antidumpingových opatření zavedených EU

Celní tarif vs antidumpingová opatření ve světě

Unie v systému světového obchodu již po druhé světové válce jasné, že je třeba dát obchodu jasnější pravidla přirozeným vývojem je protekcionismus nutno se dohodnout na jednotném postupu založení Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) je spíš konferencí řešila obchodní spory, ale bez vynucení hlavním cílem snižování cel a uvolňování netarifních zábran jedná se v tzv. kolech (Kennedyho, Tokijské) rozhodující vliv silné státy, po založení Společenství i to Společenství vystupuje jako jeden celek Uruguayské kolo (až do roku 1992) založení Světové obchodní organizace (WTO) stálé orgány- výběrové členství závazné řešení sporů pomocí panelu nutnost poskytovat doložku nejvyšších výhod velké množství cílů- jejich naplnění jde trochu ztuha

Společná obchodní politika nevýhody: ztráta suverenity v důležité oblasti zahr. politiky nelze „pomáhat“ domácím výrobcům třeba přijímat opatření nevyhovující všem výhody větší síla při mezinárodním vyjednávání omezení negativních působení mezi sebou navzájem (např. dotace vývozu ve třetích státech) integrita vnitřního trhu je posílena efektivní obchodní politikou

Křížová tabulka obchodu mezi regiony (mld. USD, 2005) Severni Amerika Střední a jižní Amerika Evropa SNS Afrika Střední východ Asie svět Severní Amerika 824 87 238 7 18 34 270 1478 118 86 68 6 10 48 355 398 58 3201 109 112 122 332 4372 19 178 62 5 11 40 340 60 8 128 1 26 49 298 66 3 15 54 281 538 608 51 498 37 89 1424 2779 2093 301 4398 224 240 321 2443 10159

Vizualizace významu vnitrounijního obchodu (2005)

EU jako obchodní velmoc: největší dovozci zboží (2006)

EU jako obchodní velmoc: největší vývozci zboží (2006)

Největší vývozci služeb (2006)

Největší dovozci služeb (2006)

Pyramida obchodních vztahů Unie EU má složitou síť obchodní vztahů, rozdílný přístup dle množství preferencí Evropský hospodářský prostor Celní unie (Turecko) Dohody o stabilitě a přistoupení (Chorvatsko, Makedonie) Dohody o volném obchodu (např. Švýc., Izrael, Mexiko) Euro-středozemní partnerství Iniciativa „Vše kromě zbraní“ Systém ACP (Afrika-Karibik-Pacifik) Systém GSP (Všeobecný systém preferencí) Dohody a partnerství a spolupráci (PCA) běžné obchodní dohody (Mercosur, Brazílie, Jižní Afrika, ASEAN atd.) statut doložky nejvyšších výhod dle WTO (USA, Japonsko, Kanada atd.) pozor na výjimky- např. dohody o vzájemném uznávání nečlenové WTO + mimo ostatní kategorie (některé arabské státy)

Výhodný obchod?: teorie osy a paprsků

Jsou preferenční dohody vždy výhodné?

10 největších obchodních partnerů EU- vývoz (mld. eur, 2006)

10 největších obchodních partnerů EU- dovoz (mld. eur, 2006)

Vývoz/dovoz zboží z EU (mld. USD, 1991-2006)

Obchodní bilance EU s různými partnery (mld. eur, 2006)