Svět není, děje se

Bytí (ve smyslu předmětného, věcného bytí, nikoli bytí např. pojmů a dalších ideálních entit) ve filosofii je něco podobného jako ve fyzice teplota absolutní nuly, přičemž nejde jen o metaforické přirovnání, ale lze najít věcnou souvislost. Je-li teplota 0 K extrapolací vycházející z kinetické teorie tepla, tj. absolutní nula je stav, kdy ustal v sytému veškerý pohyb, absolutně nic se v něm neděje a teoreticky tedy pouze je (je absolutně beze změn, setrvává v jednom ustrnulém stavu), pak i bytí je takovou extrapolací, založené na tom, že naše smysly s přirozeně omezenou rozlišovací schopností nám podávají informace, že něco trvá, ačkoliv toto trvání je možné jen tak, že se děje třebas v nepozorovatelných změnách. Jedině kdyby všechny tyto změny ustaly, systém by teoreticky (zdůrazňuji teoreticky) byl a neděl se. – Jeho teplota by se rovnala 0 K.

Vlastně je to obrácená úvaha eleatů, kteří říkali: bytí je, nebytí není, pohyb je být a nebýt současně, to je rozporné, tedy pohyb není. Dáme-li však svou důvěru historické zkušenosti, přiznáme, že pohyb se děje a chyba tak musí být v premisách – tedy bytí není (nebytí je, vyjádřit pohyb v kategoriích bytí je aporetické, tím spíše, je-li to spojeno s časem).

Bytí je v důsledku teologický pojem, předpokládající existenci božské bytosti. Systém, ve kterém by ustal veškerý pohyb, by pokračoval v existenci pouze teoreticky. Platí-li, že svět vznikl (byl stvořen) s časem, je to závislost vzájemná, čas vznikl se světem, proměnlivý svět a čas jsou jedno. Zánik veškerého pohybu a proměnlivosti znamená zánik času a tedy i světa. Ten může přetrvávat již jen jako idea světa v mysli boha. Svět, který je a neděje se, je pouze myšlený svět a myslet pouze myšlený svět může jen ten, kdo není jeho součástí.

Bytí je výhradně teologický pojem. Jestliže měl jsoucí, věčný a nehybný bůh něco stvořit, muselo se stvořené lišit od již jsoucího, jinak by to bylo jen opakování, nikoli tvoření. Musel tedy stvořit něco jiného než bytí, věčnost a nehybnost, tj. dění, čas a proměnlivost, jedním slovem svět. Bytí pak není součástí tohoto světa, ale je mu vnější. Vnější tomuto světu je jen bůh.

Plnost bytí (splynutí s bohem, nirvána…) = absolutní klid = 0 K = smrt.

Absolutní bytí = absolutní nicota.

Filosofie bytí je náboženstvím.