Komunální politické myšlení

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
KDU-ČSL 1 Financování politických stran a regulace politických kampaní Pavel Bělobrádek předseda KDU-ČSL.
Advertisements

Systémy politických stran
Politika, politické strany, politický pluralismus
Politika a politické strany
VY_32_INOVACE_ 13 Instituce EU I
Participace občanů na politickém životě
Zastupitelé v obcích Moravskoslezského kraje. Analýza postojů, názorů a cílů zastupitelů v obcích do tří tisíc obyvatel Michal Kuděla Radomír Sztwiertnia.
Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/
Volby VY_32_INOVACE_29-12 volební systémy.
Volební systém České republiky
O. s. Fórum 50 % Usiluje o společnost s vyrovnaným zastoupením mužů a žen ve veřejném životě.
V OLBY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/
Prezidentské volby v USA (v porovnání s ČR)
VOLEBNÍ SYSTÉMY.
Veřejná správa Mgr. Terezie Pemová
VY_32_INOVACE_SVF33360DUD Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Rozvoj.
MOC ZÁKONODÁRNÁ Právní řád – není neměnný, lze jej měnit
Politika Pavel Šuranský.
Charakteristické rysy československé demokracie
Vliv změny volebního obvodu na volební výsledek (případová studie)
Obecní bytová politika Ing. David Slavata, Ph.D. Economics of Housing.
VY_32_INOVACE_29-14 TEST 4 VOLBY, VOLEBNÍ SYSTÉMY.
Sociologie 13 Sociologie politiky. politika správa veřejných záležitostí – Záležitosti týkající se velké části občanů, nebo všech (oproti soukromým záležitostem)
Vlády ČR Jaromír Hanzal.
Většinový systém (senát) Poměrný systém (PS)
Volby VY_32_INOVACE_ 15 Volby.
Michal Dosoudil Obsah prezentace  Úvodní info o Rumunsku  Situace na rumunské politické scéně r  Původní volební systém  Návrhy nových.
Název školy: Základní škola Městec Králové
Renata Moučková Gabriela Sedláková Markéta Černá
ÚSTAVNÍ PRÁVO Prezident republiky JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
Komunální volby v Brně 2014 Kvantitativní přístupy v politologii Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ POLITIKA VEP ZS 2007_2008. Kritéria členění veřejné politiky Segmenty veřejného zájmu (VeP obranná, kulturní, vzdělávací, energetická,
Přednáška č. 8 Politická participace, voličské rozhodování
K RAJSKÉ A SENÁTNÍ VOLBY Z ASTOUPENÍ V SENÁTU PO VOLBÁCH 2012.
LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ POLITIKA
Politické strany ČR NěmeckoFrancie Velká BritánieSpojené státy ODS ČSSD KDU – ČSL KSČM SZ CDU – CSU SPD FDP Zelení PDS RPR – Sdružení pro republiku UDF.
Jak a kam volíme u nás?. Ve volbách vybírají své politické ……………………………….., kteří reprezentují jejich ……………………………….. (Dufek,
Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, o.s. Ing. Jaromír Zajíček, MPA Ing. Jaromír Zajíček, MPA vedoucí úřadu Magistrátu města Děčín a předseda.
Číslo projektuOP VK Název projektuModerní škola Název školySoukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. PředmětObčanská nauka (klíčová.
Teorie tvorby koalic Je matematika využitelná v politice? Je možné budoucí koalici vypočítat? Martin Dlouhý přednáška pro TOP 09 dne 9. června 2016 v Praze.
Zdroj obrázků: VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY volby jsou hlavním mechanismem demokracie, kdy občané volí své zástupce, kteří reprezentují.
DEMOKRACIE. Co je to demokracie? Rozhodněte o pravdivosti následujících tvrzení: 1)Demokracie je ideál, s nímž většina politiků nesouhlasí. 2)V demokracii.
Volby a volební systém ČR. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně.
VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY Prvky volebního systému jsou: Volební obvody – jejich velikost = kolik mandátů lze získat a tvar Volební obvody – jejich velikost.
Volební právo VY_32_INOVACE_03-54 Ročník: 9. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Občanská výchova Tematický okruh: Stát a právo Téma:
Místní demokracie a participace na veřejném životě
Prostorová analýza voleb Senátní volby
ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Martin Havlena
Abeceda a volby Peter Spáč
ZÁKONODÁRNÁ MOC Jana Karásková.
Prostorová analýza voleb Senátní volby
Veřejná volba Měření volební síly Logrolling
Multimediální prezentace vzdělávacích oblastí ŠVP
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Ernest Seifert Název materiálu:
Prostorová analýza voleb POL 509
REGIONÁLNÍ VEŘEJNÝ ZÁJEM
ČÍSLO PROJEKTU ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY AUTOR TÉMATICKÝ CELEK
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
volby Volební systémy v demokratických zemích
Politické strany VY_32_INOVACE_03-57 Ročník: 9. Vzdělávací oblast:
Politická geografie Volební systém ČR
Výchova k občanství Volby jako základ demokracie
Obrázky: Vlastní fotografie
Demokracie.
Komunální politika: teorie a praxe. Hlavní město Praha
Kooperativní hry s více hráči Koaliční hry Hlasovací hry
Život v demokracii DEMOKRACIE FORMY STÁTU kdo moc vykonává:
Česká republika Srdce Evropy.
POLITICKÝ PLURALISMUS
Společně pro Telč – Piráti a Zelení
Transkript prezentace:

Lokální a komunální rovina vládnutí Determinanty a specifické charakteristiky, typologizace

Komunální politické myšlení

Bubeníčkova typologie

Shrnutí modelů

Teorie koalic – S. Balík teorie koalic (dvouprvková) vs. aplikace na českou komunální realitu A) třída koalic – počet aktérů B) ideová vzdálenost

Balíkova aplikace Třída koalic Typ koalic   Typ koalic minimální vítězná (nejmenší počet mandátů, nejmenší počet členů) minimální vítězná ideově propojená minimální vítězná ideově nepropojená nadměrná velká nadměrná ideově propojená nadměrná ideově nepropojená široká všestranická

Balíkův přístup „touha po bezpečí“ kritériem účast v radě strany jako unitární aktéři? nezávislí – střed přístup „shora“ vs. „zdola“

Jednobarevné/menšinové ex. Příklad: V Bohumíně po volbách 2006 nastoupili do rady pouze zastupitelé za ČSSD. V zastupitelstvu tato strana disponuje 16 z 23 zastupitelů – tedy téměř 70 %, a to za necelých 60 % hlasů. (Srov. Balík 2008a: 140-141) Příklad: Ve městě Lošticích po volbách 2006 vznikla rada složená ze zástupců NEZDEM a ODS. Tyto dvě strany ale mají dohromady pouze 7 z 15 mandátů. Bez účasti v radě je podpořili dva zastupitelé za NEZ, díky čemuž lze o koalici hovořit jako o minimální vítězné ideově propojené. (Balík 2008b: 129, 167)

MVIP Příklad: Ve Strakonicích vytvořila po volbách 2006 radu ODS, KDU-ČSL a Volba pro budoucnost. Dohromady disponují 11 z 21 mandátů. V opozici působí ČSSD, KSČM, VPM, 4Vize a Nestraníci. (Balík 2008a: 90-91)

MVIN Příklad: V Mostě zvítězila ve volbách 2002 KSČM, která také představuje namísto ČSSD hlavní levicový pól. Vítěz voleb ale zůstal mimo radu, minimální vítěznou ideově nepropojenou koalici utvořila ODS, ČSSD a SNK, jež se opírala o nejtěsnější většinu 23 ze 45 mandátů. V opozici působila KSČM, SOS a Nezávislé sdružení sportovců města Mostu.

VK Příklad: Po volbách 2002 i 2006 utvořila radu v Prostějově ODS a ČSSD, dva nejsilnější subjekty, které svými zisky výrazně převyšovaly ostatní politické síly. V roce 2002 obsadily 20 z 35 mandátů, po roce 2006 24 z 35 mandátů. V opozici působila v letech 2002-2006 KSČM, US-DEU, KDU-ČSL a Prostějov 21. Po volbách 2006 jsou v opozici KSČM, KDU-ČSL a SZ. (Balík 2008a: 164)

NIPK Příklad: V Tanvaldu vznikla po volbách 2002 nadměrná ideově propojená koalice složená z ODS, Nové volby pro Tanvald a SNK. Tato koalice, proti níž stála opozice složená z KSČM, ČSSD a ČSNS, se opírala o 14 z 21 mandátů, ačkoli i samotné spojenectví ODS a Nové volby pro Tanvald (příp. SNK) by disponovala 11 mandáty, tedy nejtěsnější většinou. Téměř totožná situace je po volbách 2006, kdy nadměrnou ideově propojenou koalici vytvořila ODS, Volba pro Tanvald a SNK ED, opírající se o 15 mandátů (ODS by měla většinu dvou hlasů i s každým menším subjektem zvlášť). V opozici stojí ČSSD a KSČM. (Balík 2008a: 137-138)

NINK Příklad: Po volbách 2006 vznikla v Bystřici nad Pernštejnem nadměrná ideově nepropojená koalice složená ze Sdružení za rozvoj bystřického regionu, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a Volby pro Bystřici. V opozici působí SNK ED (dominantní síla místní politiky v letech 1994-2005) a ODS. (Balík 2008a: 226-227)

Široká koalice Příklad: Ve volbách 2002 získala mandát v zastupitelstvu Velkého Meziříčí KDU-ČSL, ČSSD, SNK, ODS, KSČM a Politický klub SDS, SV-SOS. V radě zasedli představitelé každé z nich s výjimkou KSČM. (Balík 2008a: 238)

Všestranická koalice Příklad: Po volbách 2002 v Lipníku nad Bečvou utvořilo všeobecní koalici všech pět subjektů přítomných v zastupitelstvu: Unie pro Lipník, ODS, KSČM, ČSSD a KDU-ČSL. Volební výsledky byly poměrně vyrovnané – vítěze a nejslabšího dělilo pouhých devět procent. (Balík 2008a: 160-161)

Koalice v ORP 2002 2006 abs. % jednobarevná 2 0,97 MVIP 47 22,82 48   2002 2006 abs. % jednobarevná 2 0,97 MVIP 47 22,82 48 23,3 MVIN 6 2,91 4 1,94 velká 45 21,84 59 28,64 NIP 39 18,93 55 26,7 NIN 11 5,34 8 3,88 široká 28 13,59 všeobecní 9 4,37

Koalice v okresech Šump., Jes.   1994 1998 2002 2006 abs. % jednobarevná 3 8,57 4 11,11 2 5,56 MVIP 8 22,86 6 16,67 12 33,33 MVIN 1 2,78 8,33 velká NIP 2,86 NIN široká 7 20 9 25 10 27,78 všeobecní 34,29 19,44 22,22

Aplikace teorie koalic Racionální cíl: - pluralita cílů - a) politické, b) zájmové, c) společenské Kdo je aktér? - politická strana vs. nezávislé sdružení - unitární charakter? - jádra (a obal/křoví) Otázka ideové blízkosti - návrh na eliminaci

Jádra vyjadřují roli osobních vztahů zpravidla aktivisté jedné listiny mohou existovat napříč listinami přežívají politické strany

Schéma „obalů“ - Turnov

Fluktuace kandidátů - Chlístov

Fluktuace kandidátů - Stožice

Metastáze jader – „béčka“ Zejména na malých městech, ale i ve statutárních, se staví v komunálních volbách tzv.béčka a někdy i céčka. Jedná se o spřátelené kandidátky o nichž je zřejmé, že s mateřskou stranou vytvoří koalici. Mají nejrůznější názvy (Volba pro město, Hlas pro Hlubokou, Za město krásnější, Nezávislí občané, KAN, ODA, DEU (bez členů)...) a na vytvoření se neveřejně podílí aktivisté některé politické strany. Na čelních místech jsou pak spřátelení nestraníci a lidé, které by politická strana ráda měla v zastupitelstvu, ale už se jí nevejdou na volitelná místa. Taková komedie. Děje se tak z důvodu 1.konstrukce volebního zákona, který preferuje méně úspěšné kandidátky a 2. také proto, že někdo prostě nechce volit stranu z nějakého principu, ale zvolí rád pravicově (nebo levicově) se tvářící kandidátku. Realita ukazuje, že vítězná strana v obci (maximální počet hlasů ale ne majorita) nemá šanci proti straně, která sice nevyhrála, ale má své spřátelené kandidátky a tím víc zastupitelů. Není to popření demokracie, je to prostě realita.

Metastáze jader - Hluboká V obcí působí ODS s 15ti členy, ČSSD s deseti členy a před posledními komunálními volbami jsme iniciovali založení KDU-ČSL, která má 2 členy (ale postavila kandidátku na které byli "spřátelení" lidé). Zastupitelstvo není proto rozděleno stranicky, přesto je rada utvořena na stranickém principu : ODS 4,KDUČSL 1, Volba pro město 1 a Nezávislí 1(de facto béčko ČSSD). ČSSD spolupracuje, ale její 2 zástupci, stejně jako 2 zástupci levice nedostali místo v radě. Místo v zastupitelstvu má ještě Unie Svobody, ale její kandidátku tvořil koaliční Dr.Dusil a baseballové mužstvo, protože už nebyli lidé.

Rozdělení municipalit Nejmenší obce (do 1700) - bez stran, nesoutěživost, superkoalice Obce menší střední velikosti (do 9000) - mění se role nezávislých, komunální strany, jádra, netransparentnost politického systému, střídání soutěživých a nesoutěživých principů Obce větší střední velikosti (do 45 000) - soutěživé systémy s druhotnými odlišnostmi Velká města (nad 45 000)