paleontologie -nauka o životě v minulých geologických obdobích na základě fosilních záznamů, které se dochovaly v horninách jako zkameněliny se studuje život tehdejších organismů významně sleduje , na základě svých poznatků, evoluci druhů, jejich ekologii( = vztahy k měnícímu se prostředí, k organismům) Zkameněliny: - jedná se o neúplné, nepatrné zbytky těl rostlin a živočichů, kteří kdysi oživovali naši Zemi. a/ zkameněliny vlastní- kosti, vlastní schránky, v jantaru zalitý hmyz, mamuti nalezení v sibiřské zmrzlé půdě, třetihorní zvířata mumifikovaná v asfaltových jezerech,… b/ zkameněliny v širším pojetí- zbytky, které prodělali látkovou přeměnu( kamenná jádra- výplně schránek živočichů, či otisky- otištěný tvar zvenčí organického zbytku)

zkameněliny Zkamenělené dřevo

zkameněliny Trilobiti, amoniti- Prvohory

zkameněliny Předchůdce netopýta

zkameněliny Hmyz v jantaru

Přehled základních období dějin Země 106 let éra perioda, útvar horotvorné pochody 0- 2 čtvrtohory(kvartér) anthropozoikum) mladší holocén starší pleistocén 2- 25 mladší, neogen 25- 70starší, paleogén třetihory (kenozoikum) pliocen,miocen oligocén eocen paleocén alpinsko- himalájské vrásnění 70- 135 135- 120 190-225 druhohory (mesozoikum) křída jura trias - 225- 280 280- 350 350- 400 400- 440 440- 500 500- 600 prvohory (paleozoikum) mladší perm karbon hercynské vrásnění prvohory (paleozoikum) starší devon silur ordovik kambrium kaledonské vrásnění 600- 2500 starohory (proterozoikum) prekambrium assyntské vrásnění 2500-4000 prahory (archaikum) 4,5-5 miliard kosmogonické období vznik Země

Formování Země, vznik života na Zemi, prahory Prahory (= archaikum), 4– 2,5 miliardy let Pokles teplot pod 1375°C ( bod tání nejodolnějších hornin), vytváří se tenký, škraloupovitý krunýř zemské kůry. Krunýř snadno praskal, vznikají pukliny s výlevy magmatu- vznik kontinentálních desek. Geologie: rozsáhlá vulkanická činnost, uvolňování plynů( vodní páry, CO2, NH3-, CH4, kyanovodík, …) Kondenzací par vznikají první deštné srážky- první vodní nádrže, obsahující i oxid uhličitý a amoniak, vzniká HYDROSFÉRA. Praatmosféra: „redukční“- bezkyslíkatá Život vzniká v praoceánech, v období před 3,5 miliardy let

praatmosféra

starohory(= proterozoikum) 2,5-0,6 miliard let Období trvalo miliardu let Tvorba velkého množství sedimentů Pevninské bloky se zvětšovaly ústupem moří z jejich okrajů- vyvrásňování pásemných pohoří na jejich okrajích Vzniká PANGEA- prakontinent( zformované bloky)

starohory Pangeu obklopoval oceán Panthalassa Assyntské vrásnění- zasáhlo okraje Pangey Klima značně proměnlivé střídání sucha, tepla, zalednění Organismy- činností sinic se zvyšoval obsah kyslíku v atmosféře, redukční atmosféra se mění na kyslíkatou vznikají eukaryotní org. bezobratlí Na konci starohor, osidlování souše ( bakterie, řasy, houby)

prvohory(=paleozoikum) Geologie: kaledonské vrásnění, starší prvohory, během prvohor se Pangea rozpadá - charakteristické jsou záplavy, při kterých moře vniklo do rozsáhlých oblastí, které byly dříve soušemi. Později( během starších prvohor) došlo ke spojení kontinentů( díky četným vrásněním)- vznikají dva velké superkontinenty Gondwana a Laurasie

prvohory Gondwana- kontinenty dnešní jižní polokoule a Indie Laurasie- kontinenty dnešní severní polokoule

Gondwana a Laurasie

prvohory Geologie: ke konci prvohor vznikají šelfová pásma, mělké jezerní pánve, bohatě osídlené rostlinami a živočichy. Flóra: řasy, ryniofyty, kapraďorosty, postupné osidlování souše Fauna: trilobiti, graptoliti, primitivní obratlovci- bezčelistnatci, paryby, ryby

Fauna, flóra

prvohory Fauna: hmyz, krytolebci…

Mladší prvohory, karbon, perm Geo: Hercynské vrásnění- značná změna konfigurace pevnin a moří- na místech jezerních pánví s bohatou vegetací vznikají sloje kamenného uhlí.

Fauna, flóra mladších prvohor Fauna: rozvoj systematických ryb, vznikají první obojživelníci, plazi, některé primitivní formy vymírají( trilobiti)

Flóra Koncem permu rostlinstvo pokrylo souš, vznikají první pralesy kapradin, přesliček a plavuní, objevují se první nahosemenné rostliny

druhohory =mezozoikum, 160 milión let zpátky TRIAS, JURA, KŘÍDA Začaly po hercynském vrásnění, byly obdobím geologického klidu, na pevninách převládalo zvětrávání Kontinentálním driftem se rozchází kontinenty, vzniká Atlantický oceán a Indický oceán

druhohory Podnebí- mírné až teplé, ustálené Flóra- nahosemenné rostliny dominovaly nad kapraďorosty, ty byly postupně zatlačovány do pozadí. N apočátku svrchní křídy nastal rozvoj krytosemenných rostlin Fauna- probíhá mohutná evoluce zvířat( obratlovci), vymřely staré typy ryb, objevují se nové, dokonalejší. Krytolebci jsou nahrazeni žábami a ocasatými obojživelníky Dominovaly obrovití plazi- therapsidní linie směřuje k dnešním savcům( trias) - archeopsidní linie směřuje k dnešním ptákům( jura)

druhohory

druhohory

druhohory

archeopteryx Archeopteryx- není předchůdce dnešních ptáků!!! Nesouhlasná anatomie

Třetihory(=terciér) 63 miliónů let, patří do dlouhého kenozoika( období pro třetihory a čtvrtohory) Paleocén Eocén Oligocén Miocén Pliocén

geologie ALPINSKO- HIMALÁJSKÉ VRÁSNĚNÍ Geologicky neklidné období ALPINSKO- HIMALÁJSKÉ VRÁSNĚNÍ začalo na konci křídy( druhohory), bylo doprovázeno častými zdvihy a poklesy pevnin, vulkanická činnost, zemětřesení, kontinenty se dostávaly do dnešní podoby. Vzniká souvislý horský pás: Pyreneje- Alpy- Karpaty- Dinárské pohoří- Kavkaz- Himaláje( euroasie), v Americe- Kordillery, Andy. Ve východních oblastech Asie pokračuje toto vrásnění dodnes.

Mapa světa

flóra Výrazný rozvoj krytosemenných rostlin, na konci třetihor se rostlinstvo podobalo dnešnímu ( dvouděložné, jednoděložné), velmi rozšířené byly rostliny jehličnaté.

fauna Na konci druhohor 80% savců vymřelo, zbývajících 20% podlehlo radiálnímu vývoji( vznikají dnešní druhové formy)

třetihory

Čtvrtohory(= kvartér) Trvá více než 2 milióny let Starší pleistocén Mladší holocén( 10 tisíc let, doba současná) Antropozoikum( doba spjatá s člověkem a jeho vývojem) Pleistocén- STARŠÍ DOBA KAMENNÁ( paleolit) Holocén- STŘEDNÍ DOBA KAMENNÁ( mezolit) - MLADŠÍ DOBA KEMENNÁ( neolit)

čtvrtohory Geologie- nápadné ochlazení, vznikají podnebné pásy- arktický - mírný - tropický Ochlazení se střídalo s teplejším údobím ( střídání dob ledových( glaciálů) s dobami meziledovými( interglaciály). Časový interval mezi dobami – 100 000 l.

Poslední doba ledová 18 000 let zpět