1. Tys naděj má, | jen ty sám, | Bože můj, na tebe spoléhám 1. Tys naděj má, | jen ty sám, | Bože můj, na tebe spoléhám. | Do rukou tvých rád svěřím život svůj, | ty řiď jej, jak chceš sám! | Když tělo klesá, duše kvílí, | když umdlévám, | již beze síly, | ty se mnou jsi, | ty se mnou jsi.
2. Ty veď mne sám | dle věčné rady své | tam, kde můj určils cíl 2. Ty veď mne sám | dle věčné rady své | tam, kde můj určils cíl! | Dál nevidím, | však věřím lásce tvé: | Dáš, co jsi zaslíbil. | A byť se bouřná vlna hnala, | já k tobě lnu, tys moje skála: | nezahynu, | nezahynu!
3. Tys blaho mé. | Ó jakou radost mám, | když říci smím, žes můj 3. Tys blaho mé! | Ó jakou radost mám, | když říci smím, žes můj! | Jak dobrý jsi! | Vždyť pravíš mi to sám: | „Jsem Vykupitel tvůj!“ | Mně všecko vůkol ničím není, | jen v tobě mám své potěšení, | tys radost má, | tys radost má!