Spolehlivost provozu elektrizační soustavy ČR v souvislostech dalšího vývoje trhu s elektřinou v EU. Pavel Šolc, ČEPS, a.s. XVII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ Jelenovská 16.1 –

Bilanční spolehlivost ES Dlouhodobá schopnost soustavy zdrojů a prostředků řízení zajistit trvalou rovnováhu mezi výrobou a spotřebou.

Zajišťování spolehlivosti v prostředí trhu s elektřinou Dlouhodobá rovnováha –Odpovědnost členských států EU (není koordinována) –Zajišťována prostřednictvím působení trhu  dlouhodobost investičních rozhodnutí versus regulatořní rizika –Bilanční spolehlivost národní soustavy lze obtížně vyjádřit (není totožná se soběstačností) –Bilanční spolehlivost UCTE - vyjadřována pouze prostřednictvím hodnot výkonové rezervy (v řezech)

Z pohledu zajištění dlouhodobé spolehlivosti jsme tedy již opustili prostředí národní ES, ale ještě jsme nenastavili prostředí „Evropské ES“ s dostatečnými mechanismy kontroly a usměrňování rozvoje

Vývoj bilance v UCTE a „CENTREL „

Charakteristiky dlouhodobého vývoje Pokles výkonové rezervy Pokles podílu zdrojů základního zatížení na celkovém instalovaném výkonu Nárůst výkonu zdrojů založených na zemním plynu Expanze zdrojů VtE  nepredikovatelná dodávka, potřeba záložních výkonů

Spolehlivost provozu ES Zajišťuje a odpovídá PPS  schopnost PS plnit pravidla provozu PS v propojené soustavě UCTE při zajištění nepřerušenosti dodávky spotřebitelům –Odchylka salda výkonu definovaná jako okamžitý rozdíl mezi skutečným a plánovaným saldem zahraničních výměn –Odchylka salda energie dE [MWh/h] (časový integrál dP přes jednu kalendářní hodinu)

Udržování výkonové rovnováhy v reálném čase ES ČR Výroba Spotřeba Propojený systém UCTE Saldo (Import - Export) Regulační energie ze zahraničí Regulační energie domácí +/- Δ G +/- Δ L +/- Δ S ☺

Základní nastavení NS r dP = 3,24% r dPt = 0,027%, r dE = 4,65% r dEt2 = 0,824% r dEt3 = 0,140% r dEt4 = 0,040% r dEt4+ = 0,000%

Faktory ovlivňující spolehlivost Trh s elektřinou (obchodní taktika, konkurence na trhu, mezinárodní trh s elektřinou) Plánování disponibility zdrojů a výpadky zdrojů Kolísání spotřeby a obchodní optimalizace na straně spotřeby Vnitrodenní obchodní činnosti a krátkodobá optimalizace účastníků trhu s elektřinou

Nástroje řízení na straně PPS Podmínky přístupu k PS Plánování a údaje přípravy provozu Podmínky řízení výkonu a vnitrodenních změn Podpůrné služby Rozsah a struktura rezervních výkonů Obchodní smlouvy a mechanismy na nákup regulační energie Mechanismus organizovaného vnitrodenního a vyrovnávacího trhu Nákupy regulační energie ze zahraničí Podmínky zúčtování odchylek

Podpůrné služby a regulační energie

Požadavky na rezervní výkony sumárně

Zajišťování PpS Od certifikovaných dodavatelů (kontrola kvality) Otevřený konkurenční trh (13 dodavatelů) –Víceleté kontrakty (3 roky, cca 50% potřeb) –Roční kontrakty (cca 35% až 40% potřeb) –Krátkodobé tendry a denní trh (cca 10%) Ceny určovány trhem v úzké vazbě na trh s elektřinou a velikost poptávky

Závislost ceny nákupu PpS na požadované spolehlivosti cena nákupu PpS [miliardy Kč] r dP [%] požadovaná úroveň spolehlivosti r dE [%] vysoká spolehlivost 3,2 4,6 8,54

Regulační energie ze zahraničí Nezbytný zdroj v případě odchylek nad 600 MWh Komerční dodávka Garantovaná dodávka (ekvivalent PpS)  Rezervovaná kapacita Negarantovaná dodávka  velké portfolio dodavatelů a směrů, omezená role ( v současnosti používáno ČEPS – 6 dodavatelů) Zahájení cca do 2 hodin, doba trvání nemomezena Slouží k pokrytí vícehodinových odchylek Havarijní výpomoci Sjednány mezi TSO, reciproční (PSE, SEPS, VET) Zahájení do 15 min (z domácích zdrojů regulační energie) Omezená doba využití (1 hod – VET, 8 hod – PSE) Slouží k pokrytí velkých odchylek v prvních hodinách

Minimální rozsah regulační energie ze zahraničí

Vyrovnávací trh Umožňuje nabízet energii (zvýšení výroby a/nebo snížení spotřeby) Není potřeba certifikace, nepředstavuje žádný závazek Dosud prakticky nulová likvidita Změny od roku 2007 –Přístup pro RÚT –Posun uzávěrky blíže k reálu – větší flexibilita –Aktivní poptávka ČEPS při odchylkách nad 300 MW trvajících nad 2 hod. –Atraktivní příležitost i pro tvorbu ceny odchylky

ČEPS a VT ČEPS má zřetelný zájem o funkčnost VT a jeho likviditu Hledá cesty pro zatraktivnění tohoto trhu a hledá podněty od účastníků Pokud dojde ke zvýšení likvidity tohoto trhu. Lze uvažovat i o snížení prahu pro poptávku ČEPS Cílem je VT jako integrální součást zajišťování regulační energie pro řízení rovnováhy

Souvislosti PpS a otevírání trhu s elektřinou v EU Negativní : vnitrodenní trhy mohou vyvolat vývoz odchylky do sousedních zemí a tím zvýšit potřebu rezerv (zejména v zemích s nižšími cenami) Pozitivní : propojení trhů může podpořit vznik společného trhu s regulační energií (použití PpS v zahraničí) Podmínka : harmonizace zúčtovacích systémů Časový režim zúčtování Podmínky přístupu na vyrovnávací trh a trh s elektřinou Cenotvorba odchylek a regulační energie

Zúčtování odchylek

Základní role – evidenčně-administrativní –Zúčtování odchylek (rozdílů mezi skutečnými a sjednanými hodnotami výroby a spotřeby) –Zúčtování regulační energie dodané pro zajištění rovnováhy Vedlejší role v otevřeném systému - motivační –Zajišťuje ekonomickou motivaci k minimalizaci odchylek tj. : K pečlivému plánování a optimalizaci obchodní činnosti K využití operativních tržních zdrojů pro pokrytí odchylek

Spolehlivost jako funkce míry autoregulace % využití volného výkonu pro autoregulaci u výrobce r dP [%] r dE [%] ukazatel spolehlivosti pro N-1 600MW pro N-1 920MW r dE r dP r dE r dP

Požadavky na systém zúčtování Cena odchylky vyšší než cena elektřiny v každém pásmu  zabránění cíleného odběru elektřiny přes odchylku Cena odchylky rostoucí s velikostí odchylky  stimuluje samoregulaci při vyšších nerovnováhách Cena regulační energie odrážející náklady

Nový systém od roku 2007 Zúčtovací cena odchylky dána nejvyšší cenou použité regulační energie, minimální cena je stanovena progresívní v závislosti na velikosti odchylky Cena regulační energie je rovna nabídkové ceně (tj. každý dostane „svou“ cenu kterou požadoval) Vzniklý finanční rozdíl ze zúčtování („na odchylkách se vybere více než se vyplatí na regulační energii) je dalším zdrojem pro pokrytí nákladů na PpS  je-li systémová odchylka malá je tento finanční rozdíl malý Je-li velá, vniká finanční rozdíl použitý pro opatření dodatečných potřeb PpS na pokrytí větší nerovnováhy

Očekávaný dopad Motivace účastníků trhu ke sledování situace v ES a maximálnímu využití autoregulačních možností (na straně výroby i spotřeby) Zajištění dodatečných zdrojů na SyS (umožní omezit růst sazeb za SyS) Zabránění dovozu odchylek ze zahraničí Příprava podmínek pro regionální trh

Porovnání závislosti ceny a odchylky

Další vývoj do roku 2010 Vnitrodenní trh se zahraničím – propojení trhů – minimalizace odchylek Regionální vyrovnávací trh – společný žebříček nabídek propojený s mechanismem řízení kapacit Mezinárodní obchod s podpůrnými službami Priorita potřebám vlastního PPS Nezbytné změny v pravidlech a mechanismech UCTE

Závěry Národní trhy jsou již do té míry ovlivněny zahraničím, že již nelze hovořit o národním trhu jako celku  při nastavení tržních mechanismů je nutno vždy vycházet z vývoje celé EU (viz blackouty a cenové vlny) Vývoj výkonové bilance ČR již neposkytuje úplný obrázek (pouze v kontextu vývoje okolních trhů a přeshraničních kapacit) Trh EU jako integrovaný celek však dosud neexistuje  Přechodové období zatěžuje TSO dodatečnými riziky

Děkuji za pozornost