Společná zemědělská politika EU Ing. Tereza Svačinová Katerda západoevrospkých studií IMS FSV UK Email: tsvacinova@fsv.cuni.cz

Obsah prezentace Seznámení s problematikou SZP Vznik a vývoj SZP Základní principy a regulační mechanismy SZP Reformy SZP Charakteristika zemědělského sektoru EU, finanční rámec SZP 2007 – 2013 Společná rybářská politika Shrnutí

Stručné seznámení s problematikou SZP Proč je SZP tak kontroverzní politika? vysoké výdaje do agrárního sektoru 43 miliard ročně = 33,7 % z rozpočtu EU Rozdílná významnost agrárního sektoru (AS) v členských zemích (ČZ) – podíl zemědělství na HDP Odlišné podmínky pro zemědělství a úroveň agrárního sektoru v ČZ Ale pozor!!! SZP nejsou jen zemědělští producenti, ale též celý zpracovatelský průmysl!!!

Vznik a vývoj SZP SZP - v platnost r. 1958 – tzv. komunitární charakter tj. pravomoce a jednání na úroveň Společenství Od počátku – rozdílný postoj - průmyslově orientované země - zemědělský orientované země tzv. kompenzační princip = přednostní odběr dražších potravin z EU výměnou za volný vývoz průmyslových produktů po EU Evropský zemědělský orientační a záruční fond (European Agricultural Guidance and Garantee Fund)

Specifika agrárního sektoru Proč je třeba ho finančně podporovat? závislost na přírodních podmínkách nevýhodné postavení producentů biologický charakter výroby ekologie a krajinotvorba specifický produkt a omezená skladovatelnost nesoulad výrobního procesu s požadavky trhu nesoulad nákladů a výnosů rostoucí požadavky na kvalitu

Další důvody vzniku SZP historicko - politické, strategické, konkurenční důvody Po válce - Evropa dovozce potravin, - srovnání s USA nelichotivé, - evropské zemědělství neefektivní ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Pro zajímavost pár čísel: EHS - 17,5 mil. zemědělců, 65 mil. ha, živilo 150 mil. lidí USA - 4 mil zemědělců, 400 mil. hektarů, živilo 200 milionů lidí.

Cíle SZP Vymezeny v Římských smlouvách (1957), zejména čl. 39, odstavec 1. Zvýšení produktivity práce v zemědělství Zajištění životní úrovně zemědělcům - tzv. příjmová parita Stabilizace zemědělských trhů Zajištění plynulého zásobování Zajištění dodávek potravin spotřebitelům a zemědělských surovin zpracovatelům za rozumné ceny

Vytvoření SZP a její realizace v počátcích Klady - ↑ objem produkce, z importéra exportér, rozvoj AS, stabilizace ekonomické situace na venkově, ↑ životní úrovně zemědělců Zápory - rostoucí finanční náročnost, pěstitelské a chovatelské postupy nešetrné k ŽP, intenzivní zemědělství

Postoje členských zemí k SZP - počátky SZP Podobu SZP určovaly vždy velké vyspělé země Francie a Itálie – shoda – vyvážení přebytků do okolních zemí Nizozemí – intenzivní zemědělství zaměřené na vývoz, též souhlas Německo – chtělo hlavně volný pohyb zboží, SZP moc nevítalo, x principu komunitární preference SHODA zakládajících členů - rozvíjet zem. výrobu – soběstačnost - snížit deficity svých obchodních bilancí - modernizace AS za účelem uvolnění pracovní síly do rozvíjejícího se průmyslu Zakládající členové – rozdílné zemědělství - vhodně se doplňovaly např. francouzské obilné přebytky - odbytiště v Německu Itálie – jediná země s typicky jižním zemědělstvím Nizozemí – maso a masné výrobky za nízké ceny na společný trh

Postoje členských zemí k SZP Francie – silná podpora zemědělců, zastánce SZP Německo – deficitní zemědělství, propracovaný systém podpor výroby některých produktů, levné dovozy nedostatkových komodit – odpůrce SZP a její finanční náročnosti Itálie – nerovnoměrná ekonomická struktura, od SZP očekávala výraznou pomoc na zlepšení podmínek v zemědělské výrobě, zastánce SZP Británie – malé, deficitní, koncentrované a produktivní zemědělství, musela upustit od zahraničního obchodu s bývalými koloniemi a začít přispívat na SZP, odpůrce BENELUX – rozdílný postoj - Nizozemí – vyspělé zemědělství – významné odvětví, vývoz - Belgie – zemědělství – malovýrobní, průmysl výraznější motiv pro vstup do EHS (stejný postoj Lucembursko)

Postoje členských zemí k SZP pokračování Irsko - původně zaostalé zemědělství, velký podíl na HDP a zaměstnanosti, převaha exportu do UK - vstup do EHS nevyhnutelný kvůli závislosti na VB, zároveň ale po vstupu vyšší ceny za zemědělské produkty, rozšířilo odbytiště + finanční prostředky ze strukturálních fondů Dánsko – vyspělá živočišná výroba – vývoz, nejdříve kladný postoj, později kritika finanční náročnosti Španělsko, Portugalsko, Řecko – méně vyspělé státy J Evropy, vyšší podíl zemědělství v ekonomice, vysoká zaměstnanost v AS, hlavní přínos vstupu – strukturální fondy – modernizace, přístup na široké trhy ES, vinařství Finsko, Švédsko, Rakousko – specifické, méně příznivé podmínky pro zemědělství, Finsko – arktický charakter, Rakousko – hornaté - severské státy byly více dotovány už před vstupem do EU, rovněž ceny potravin vyšší než v EU, zemědělství činilo při vstupu problémy - Finsko vymohlo podporu pro méně příznivé oblasti – dotace

Postoje členských zemí k SZP pokračování Polsko – zemědělství – významné odvětví Rumunsko, Bulharsko – nemodernizované zemědělství a zaostalé venkovské oblasti Celkově zastánci SZP – Francie, Nizozemí, Španělsko, Itálie, Řecko, Irsko, Polsko,Finsko, Rakousko Celkově spíše odpůrci SZP (kritici finanční náročnosti) – Velká Británie, Německo,Švédsko, Dánsko, Belgie, Lucembursko

Základní principy SZP Princip jednotného společného trhu – v rámci EU volný pohyb produktů, tj. stejná možnost uplatnění, stejné podmínky pro všechny, jednotná legislativa, jednotná pravidla v rámci každé STO Princip komunitární preference – přednostní odběr výrobků z EU, toto pravidlo má chránit před levnými dovozy Princip finanční solidarity – rozložení nákladů na SZP na všechny členské země

Regulační mechanismy SZP Cenové regulace Produkční kvóty Zvláštní prémie Regulace zahraničního obchodu (např. vývozní subvence) Kompenzační platby Společné tržní organizace (STO) O regulačních opatřeních, cenách, přímých platbách atd. informuje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).

Cenové regulace Nejběžnější regulační nástroj Cílová cena (target price, někdy též zvaná základní, indikativní, orientační či referenční) - maximální vhodná cena za produkci na trhu - informativní a sociální funkce - podléhá pravidelným měsíčním aktualizacím Intervenční cena (intervention price, support price, též zvaná garantovaná) - minimální stanovená výkupní cena za výrobky vyprodukované na území EU, tedy na vnitřním trhu - stanovuje Rada vždy na jeden rok Prahová cena (threshold price) – viz. regulace zahraničního obchodu

Intervenční mechanismus Situace na trhu - převis nabídky nad poptávkou – cena by mohla klesnout pod únosnou hladinu V tu chvíli odkoupí výrobek tzv. intervenční agentura za intervenční cenu a tím zajistí zemědělci min. důchod Nadprodukce pak skladována v tzv. intervenčních skladech – přebytky pak vráceny na trh v době, kdy je dostatečná poptávka Někdy se potraviny z intervenčních skladů zasílají do třetích zemí jako forma potravinové pomoci Tento mechanismus ale způsobil postupem času spíše deformaci trhu (velké přebytky potravin a zvyšuje finanční náročnost kvůli financování skladování či likvidace)

Jak omezit přebytky? Dlouhodobě zvyšování produkce také používáním modernějších technologií, ale pro regulaci trhu - stále stejná opatření (intervenční ceny), bylo třeba najít nové řešení zvýšením spotřeby – lze zajistit například zvýšením vývozu omezením výroby pomocí tzv. produkčních kvót omezením plochy pro danou plodinu (vinice) tzv. ponechání půdy ladem (set-aside)

Produkční kvóty Administrativní množstevní omezení výroby mléko a cukr Rozlišujeme dva typy kvót striktní omezení produkce – pokud se překročí daná kvóta – sankce či odebrání dotace druhý typ je kvótní režim, který není nijak sankciován, ale přebytek nad kvótu již není nijak dotován a většinou se tak také nevyplatí překračovat stanovenou kvótu

Zvláštní prémie Zvláštní prémie – zavedeny například u plodin, kde již existovaly určité úmluvy mezi EU a ostatními státy a nebylo tedy možné zavést standardní opatření chránící vnitřní trh před dovozci (olejniny) Prémie také pro energetické rostliny (řepka a cukrovka) – 45 eur na ha

Regulace zahraničního trhu Pro zajištění preferenční spotřeby zemědělských produktů EU bylo třeba zavést určité regulační nástroje zahraničního obchodu: DOVOZ – dovozní cla, certifikáty, prahové ceny a s nimi spojené vyrovnávací dávky - tzv. prahová cena = min.cena zem.výrobku importovaného na trh EU, světové ceny nižší a proto jsou vyrovnány tzv.vyrovnávací dávkou VÝVOZ – vývozní dávky neboli subvence, ta umožní exportérovi snížit cenu produktu tak, aby mohl být na světovém trhu se svými výrobky konkurenceschopný WTO velmi kritizuje tyto regulační mechanismy, takže poslední dobou dochází k jejich omezování, stejně tak i intervenčních nákupů, které jsou nahrazovány kompenzačními platbami

Kompenzační platby Hrají dnes klíčovou roli a tvoří významnou položku zemědělské části rozpočtu (např. v roce 2006 - 70% rozpočtu daného na zemědělství) Rozlišujeme tři druhy kompenzačních plateb: Přímé platby (Direct payments) – kompenzují snižování cen Kompenzační platby za produkci ve znevýhodněných oblastech (LFA – Less Favoured Areas) Platby zemědělcům za agroenvironmentální opatření (Agri-environment measures)

Přímé platby - vývoj Mají zajistit zemědělcům dostatečný příjem, jak se postupně snižují ostatní regulační opatření PP vázané k produkci nadprodukce nešetrné k ŽP (zemědělci preferovali intenzivní způsob hospodaření) důraz na kvantitu a ne na kvalitu PP vázané k zemědělské ploše (zavedené reformou z r. 2003) nemotivují zemědělce ke zvyšování produkce šetrný k ŽP a tedy i větší bezpečnost potravin umožňuje zemědělcům větší svobodu výběru plodin, stejná podpora na cokoli

Jak platby fungují v praxi? Platby SPS Platby SPS (Single Payment Scheme neboli jednotná platba na farmu) platí po staré členské země a dvě přistoupivší po roce 2000, jmenovitě Slovinsko a Malta Aby mohl zemědělec získat přímou platbu, musí mu být vyměřen finanční nárok, ten se vypočítá: buď podle přímých plateb obdržených v referenčním období 2000 -2002 nebo podle počtu způsobilých hektarů v majetku zemědělce během prvního roku fungování režimu jednotné platby na farmu

Jak platby fungují v praxi? Platby SAPS Platby SAPS (Single Area Payment Scheme neboli jednotná platba na plochu/na hektar) využívají nové členské země, které přistoupily v roce 2004 a 2007 SAPS ve formě jednotné platby na hektar se stanovují jednou ročně výpočtem podle tohoto vzorce: Roční finanční rámec daného státu -------------------------------------------------------------- Zemědělská plocha daného státu k 30.6. 2003 Pozn. Postupně dochází k procentuálnímu navyšování finančního rámce, jak se přibližujeme k roku 2013, kdy má dojít k vyrovnání úrovně dotací.

Jak platby fungují v praxi? pokračování Podmínkou získání přímých plateb je dodržování zásady s názvem: „cross- compliance“ (křížový soulad), která byla zavedena reformou z r. 2003 a v praxi jde o to, že čerpání plateb je podmíněno ochranou ŽP, péčí o zvířata nebo například respektováním požadavků na kvalitu a nezávadnost potravin Pro představu: - pro rok 2010 byla stanovena výše jednotné platby na plochu pro ČR (SAPS) – 4 060,80 Kč na ha zem. půdy

Jak platby fungují v praxi? Doplňkové platby Na některé plodiny jsou k platbám SAPS připláceny ještě tzv.doplňkové platby neboli Top-Up platby. Národní doplňkové platby byly v roce 2007 v ČR poskytnuty například na: len na vlákno (3843 Kč/ha), chmel (6430 Kč/ha), přežvýkavce a další. Top-Up platby jsou ale vždy vypláceny až po přiznání dotace SAPS, jinak není nárok ani na Top-Up.

Zhodnocení kompenzačních plateb Klady LFA plateb - horké oblasti – nejsou eroze Klady plateb na plochu – například požáry v Řecku – shořela úroda, ale dotace stejně dostali

Dlouhodobý vývoj prostředků vynakládaných na zemědělský sektor

Společné tržní organizace STO Common Market Organisation (CMO) neboli Organisation commune de marché (OCM) Hlavní tržní mechanismus SZP, založeny za účelem dodržování základního principu SZP a to principu společného jednotného trhu Organizace jsou zaměřena vždy na konkrétní prvovýrobky nebo výrobky poprvním zpracování Podstatou je regulace nabídky tak, aby nedocházelo během roku ani meziročně k velké fluktuaci V rámci STO se používají regulační mechanismy, které jsme již řešily Rozlišuje se cca 22 STO, v rámci simplifikace asi 50 pravidel pro všechny STP do jednoho nařízení.

Historický vývoj SZP - reformy SZP funguje už přes 50 let Během své existence mnohé postupné změny K základním cílům jako byla potravinová soběstačnost, zvýšení příjmů zemědělců, stabilizace trhů atd. postupně přibyly záměry nové týkající se: - welfare zvířat (neboli blaho zvířat) - veterinárních opatření - potravinové bezpečnosti - ochrany životního prostředí - rozvoje venkovských oblastí

Reformy SZP Již na konci 60.let bylo jasné, že původní cíle nedostačující Potravinovou nesoběstačnost vystřídala nadprodukce, finanční náročnost rostla a konkurenceschopnost EU spíše klesala. Jednotlivé reformy: - Mansholtův plán – 1968 - navrhoval zmražení intervenčních cen, omezení garancí, zavedení produkčních prahů - byl odmítnut, příliš radikální, ale předznamenal potřebu budoucích změn SZP - tzv. Delorsův balíček - představen na mimořádném summitu v Bruselu – r.1988

Reformy SZP - pokračování - McSharryho reforma - 1992 - vyústila ze sporů, které probíhaly během Uruguayského kola GATT (začátek 1986) - Dohoda z Blair House – 1993 - přijaly země GATT a zároveň ČZ EU - zavedená opatření: Snížení cel min o 3% (po r.1999 až o 5%) Snížení objemu podporovaného vývozu o 24% Přeměna variabilních dovozních překážek na pevné celní poplatky Akceptování vnitřních mechanismů EU druhou stranou do r. 2004

Reformy SZP - pokračování Další poměrně převratná reforma, r.1999 - tzv. Agenda 2000 (pro období 2000 - 2006) - ↑ konkurence pro EU ze strany USA a tzv.Cairns group = koalice exportních zemědělských zemí - tvoří více než ¼ světového vývozu - název z austr. města, kde bylo v r.1986 1. setkání členů - v současné době cca 19 členů – např. Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Indonésie, Malajsie, Nový Zéland, JAR a další

Reformy SZP – pokračování Agenda 2000 Odpověd na americký dokument „Zlepšení federálního zemědělství a reformní zákon z r.1996“ (Federal Agriculture Improvement and Reform Act of 1996) Základní myšlenka Agendy 2000 - udržitelné zemědělství při respektování ŽP Poprvé termín „multifunkční zemědělství“ - tj. nejen zaměřené na produkci, ale také na krajinotvorbu, environmentální opatření a nezemědělskou činnost – prodej, agroturistika atd. Cílem Agendy 2000 nový evropský model zemědělství, multifunkční, konkurenceschopný a stabilizující.

Reformy SZP Agenda 2000 – pokračování V rámci reformy - snižování intervenčních cen, kompenzace přímými platbami. Agenda 2000 také založila samostatný pilíř SZP pro rozvoj venkova Stanovila finanční plán pro období 2000 – 2006 a pokusila se zhodnotit možné důsledky rozšiřování EU Velké cíle, ale nedostatečné uplatnění. Stále nadprodukce, platby netrasparentní, odměny málo vázány k ochraně ŽP a stále vysoké výdaje na SZP

Agenda 2006 Agenda 2006 nebyla původně plánována, měla pouze zhodnotit Agendu 2000 v poločase, ale nakonec reformní kroky nutné! Schválena v červnu 2003 Potvrdila rozdělení SZP na dva pilíře Tržní opatření Rozvoj venkova a envi-opatření

Agenda 2006 a nové pojmy Agenda 2006 zavedla také některé nové pojmy: - “decoupling“ – oddělení přímých plateb od produkce, zemědělci mohou lépe reagovat na signály trhu, přesun od podpory výrobků k podpoře výrobců (nakonec došlo jen k částečnému oddělení, farmáři protesty – hrozí odklon od produkce potravin) „cross-compliance“ (křížový soulad, pravidla podmíněnosti) „modulation“ (modulace) = přesun části financí z 1. pilíře do 2. pilíře, netýká se ale NČZ, doku d se nesrovná úroveň přímých plateb se SČZ Reforma zavedla také Integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS), namátkově kontroluje každoročně 1% farem, zda dodržují platné standardy Agenda 2006 respektuje původní cíle, ale zásadně změnila způsob jejich dosažení – kladné hodnocení.

Reformy SZP – pokračování Health Check neboli Kontrola zdravotního stavu SZP Uskutečnila se proto, že od poslední reformy došlo k významnému rozšíření a bylo třeba zhodnotit dopady, popř. přizpůsobit pravidla SZP. Francie předsednická země!!! Hlavní body reformy: 1)Zefektivnit a zjednodušit systém přímých plateb 2)Zvýšit minimální rozlohu půdy na 1 zemědělce 3)Přizpůsobit nástroje trhu rozšířené EU 4)Reagovat na nové výzvy a úkoly změny klimatu, biopaliva, vodohospodářství, ochrana biodiverzity.

Současná reforma SZP Budoucí forma SZP po roce 2013 duben 2010 – počátek několikaměsíční diskuze o budoucnosti SZP listopad 2010 – Sdělení Komise základ dokumentu – 5600 příspěvků široká veřejnost, farmáři, nevládní organizace, odborná veřejnost, zájmové skupiny, experti, akademici atd. 12. října 2011 – konkrétní legislativní návrhy

Tři zásadní otázky ohledně SZP Je vůbec potřebná společná zemědělská politika koordinovaná na úrovni EU? Zaručit srovnatelnou kvalitu potravin za rozumnou cenu,pravidla hospodářské soutěže, dotace centrálně (srovnatelné podmínky) Lepší zacílení politických priorit celoplošně, vyvarování se překryvů Společná politika také více motivující z hlediska konkurence mezi členskými státy

Je nutná finanční podpora zemědělců? Zvyšování konkurenceschopnosti evropských farmářů Zajišťuje rovnoměrné rozložení zemědělské činnosti, nejen v úrodných oblastech Široký sortiment kvalitních a bezpečných potravin vyrobeny udržitelným způsobem

Proč je potřeba reforma? Nastavit pravidla po roce 2013 Netransparentnost. Finance nevhodně zacílené Referenční období k výpočtu přímých plateb je zastaralé (2000 - 2003)

Hlavní body chystané reformy Zvyšování konkurenceschopnosti Postupné sbližování úrovně PP po roce 2013 (měřítko 90% průměru přímých plateb EU) Zastropování neboli capping Zelená složka neboli greening Platby pro znevýhodněné oblasti (LFA platby) Podpory pro aktivní zemědělce, pro drobné zemědělce a mladé farmáře Platby vázané k produkci zvláště citlivých komodit

2. Pilíř Rozvoj venkova - cíle Zvýšit zaměstnanost na venkově Územní vyrovnanost a územní zisky Inovace a restrukturalizace Větší součinnost politiky s ostatními politikami

Kontroverzní témata nové reformy z pohledu ČR Přímé platby Odstranit historické vazby, nerovnosti mezi ČZ, nespravedlivé podmínky Žádné další přechodné období Lepší zacílení plateb NE – různým úrovním národních podpor Vícesložkové platby – vyšší finanční zátěž Greening – dobrovolná složka Platby pro aktivní, mladé a drobné zemědělce

Zastropování neboli CAPPING Další diskriminační prvek V ČR je průměrná velikost farmy 90ha (v EU 15ha) – zastihlo by to 50% podniků Ztráta by byla 6 – 12 mld. eur V ČR jen 112 tis zemědělců (2% EU – 8 milionů farmářů v celé EU) Souhlas dalších zemí – Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Itálie, Německo (30% farem), Velká Británie. Vedlo by to jen k umělému štěpení a zmenšování farem, převod nadbytku do rozvoje venkova, ten je třeba ale kofinancovat!!! Proč nenechat prosperující velké podniky fungovat – leadeři v inovacích a výzkumném vývoji Nakonec zohlednění počtu zaměstnanců a nákladů na mzdy, tak to zřejmě ČR tolik nezasáhne.

Povinná zelená složka neboli GREENING Preference dobrovolné báze Nadbytečná environmentalizace (už dodržujeme pravidla GAEC - Good Agricultural and Environmental Conditions a cross-compliance) 7% půdy ladem – memí jasné jaká půda a zda jen nepotravinová produkce? (srovnání s průmyslem)

Financování SZP SZP dříve financována fondem EZOZF (EAGGF) orientační sekce – podpory venkova a strukturální fondy záruční sekce – náklady spojené s trhem a STO Od roku 2007 došlo ke zřízení dvou oddělených fondů Evropský zemědělský záruční fond (European Agricultural Guarantee Fund (EAGF), Fonds européen agricole de garantie (FEAGA)) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD), Fonds européen agricole pour le développement rural (FEADER)

FINANCOVÁNÍ SZP Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi 2007 – 2013 – rozpočtový okruh 2 369,8 mld eur (291 mld – 1. pilíř, 76,7 mld – 2. pilíř) 2013 – 2020 382,9 mld eur (281 mld – 1.pilíř, 89,9 mld – 2. pilíř) - REZERVA PRO KRIZE V ZEMĚDĚLSKÉM SEKTORU - Potravinová pomoc pro nejchudší oblasti EU – okruh 1

Společná rybářská politika Vytvořena, protože: ryby se pohybují volně bez hranic a je třeba dát jednotná pravidla pro výlov na úrovni EU Neustále klesá počet ryb, ohrožení některých druhů, boj proti ilegálnímu rybolovu Záměrem SRP – zachovat zásoby ryb r.1970 - první pravidla pro rybolov, dohodnutý rovný přístup do vod států EU s výjimkou pobřežního pásu pro lokální rybáře, také založena STO s produkty rybolovu. Dvě revize pravidel, r. 1981 a 2000 SRP založena oficiálně r. 1983 3x reformována, r. 1992, 2002, 2009 Financování SRP – od r. 2007 Evropský rybářský fond

Charakteristika evropského zemědělství Vnitřní trh po posledních dvou rozšířeních z 380 mil. na 500 mil. obyv. Zaměstnanost v AS – 13 milionů zemědělců Rozloha zemědělské půdy se po vstupu 12 NČZ zvětšila o 40% Podíl zemědělství na HDP celé EU 1,3% V produkci některých zemědělských výrobků se EU řadí mezi světové velmoci.Jedná se o olivový olej, maso, víno, whisky a některé další lihoviny. Roste význam ekologického zemědělství 2. největší světový vývozce

Eurokomisaři Minulá komise Mariann Fischer Boel (Dánsko) zemědělství a rozvoj venkova Joe Borg (Malta) Rybolov a námořní záležitosti Současná komise Dacian Ciolos (Rumunsko) Zemědělství a rozvoj venkova Maria Danamak (Řecko) - Rybolov a námořní záležitosti

Shrnutí a budoucnost SZP SZP – komplikovaná politika, zájmy ČZ jsou odlišné, někdy až protichůdné, těžké sjednotit pravidla, aby vyhovovala všem! Ačkoli rozvoj venkova a ochrana ŽP nabývají stále většího významu, nezapomenout také na základní cíle SZP jako zajistit stabilní zemědělské trhy, omezit výkyvy cen, zajistit stabilní příjmy zemědělcům a dostatek kvalitních a nezávadných potravin spotřebitelům! Přirovnání ke slepici a vejci! Kohezní politika versus SZP – čerpání prostředků

Děkuji za pozornost