Tvrdá nebo měkká vegetační věda? Historické a fytogeografické aspekty studia vegetace na příkladu subkontinentálních doubrav LUŽNICE 2002.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Ekosystémy v ČR.
Advertisements

M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LIPNICOVITÉ
Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“
Temperátní listnaté lesy (opadavé širolisté lesy)
Písemka č.2  jméno, kruh, varianta 3, 4  Odpověď – 1 a b, 2 b 3 a c b  6 x 50 sekund opisování 
1. 2 PYLOVÉ ANALÝZY STRÁŽNICKÉHO POMORAVÍ 2008 A.D. ROHATEC PW 1 U BZENECKÉHO MOSTU PW A.D. U BZENECKÉHO MOSTU BM 3 VLKOŠ DU-15-A.
Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh
Dřeviny a další rostliny Smrčiny a subalpinské křoviny
Dřeviny stupeň Hájů (dubohabřin) tj. nižších středních poloh
Holocenní dynamika vegetace Hodonínské Dúbravy: Reliktnost a stabilita nebo proměnlivost vlivem hospodaření? Andrea Gálová Radim Hédl Eva Jamrichová Péter.
ERC-LONGWOOD: Projekt výzkumu vývoje lesů na Moravě od prehistorie do současnosti Radim Hédl Botanický ústav AV ČR Oddělení vegetační ekologie Brno.
Lesnická fytocenologie a typologie
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: KRTIČNÍKOVITÉ, ZVONKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: KAKOSTOVITÉ, MIŘÍKOVITÉ, TOJEŠŤOVITÉ
Problém využití fytocenologických znalostí v ČSSR – pokus o rozbor Syntaxonomy in Czechoslovakia – can its use be wider ? Tomáš Herben, 1986.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: ŠÁCHOROVITÉ
Florogeneze.
Rostliny rybníka a jeho okolí
Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm
Dřeviny – listnaté stromy
BUKOVITÉ - Fabaceae Stromy s jednoduchými listy – celistvými nebo laločnatými Většinou mohutné, dlouhověké Květy jednopohlavní – jednodomé rostliny Plod.
NAJZNÁMĚJŠÍ NAHOSEMENNÉ RASTLINY JEHLIČNATÉ STROMY A KEŘE
Stará vs. nová tvář Moravských Budějovic
Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny
Čeleď: Vrbovité (Salicaceae)
Základy ekologie vybraných dřevin
Vývoj středoevropských krajin v kvartéru
Lesy mírného pásu Listnaté (J) Smíšené Jehličnaté (S)
Nahosemenné rostliny - STROMY
Biocenóza Společenstvo. Biocenóza - společenstvo všechno živé na určité ploše zákonité seskupení ekotop vzájemná provázanost organismů.
Bukovité (správné zbarvení pro dvouděložné r.)
Rostlinná společenstva
Srovnání druhového složení tří rezervací v údolí Jihlavy
Ekologie krajiny.
Písemka č. 4  jméno, kruh, varianta 5, 6  Odpověď – 1 a b, 2 b 3 a c b  6 x 50 sekund opisování 
Biocenóza Společenstvo.
střední Polabí, Hradčanská kuesta u Žehuně; idealizace 1 - květnatá teplomilná smíšená doubrava sv. Carpinion 2 - šipáková xerofilní doubrava.
SUCHOZEMSKÉ EKOSYSTÉMY III
2014 Výukový materiál EK Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Dřeviny stupeň Hájů (dubohabřin) tj. nižších středních poloh
Calamagrostis Vít Grulich.
Květena České republiky 2
Les-Lesní patra.
Regionálně fytogeografické členění
Fytogeografická analýza květeny ČR. Chorologie = areálová fytogeografie = nauka o areálech-rozšíření jednotlivých taxonů v prostoru Areál = území s výskytem.
Fytogeografická charakteristika ČR. flóra ČR- bohatá na biotopy nížiny-středohoří středoevropských flór >2000 druhů+ další subspecie, variety, formy.
Zpracoval : Petr Kuryviál. Děvín Největší vrchol pavlovských vrchů s nadmořskou výškou 549 metrů. Jedná se o podlouhlý hřeben s dvěma vrcholy. Na větším.
Příroda jako laboratoř vzdělávací materiál
Přírodní společenstva v České republice Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV Pedagogická fakulta UK Kateřina Vaněčková PdF UK Praha Helena Jedličková.
Ateliér B5 - Dynamika v kompozici rostlin Dorotea Cimburová.
Dřeviny a další rostliny Smrčiny a subalpinské křoviny
Jak ty ke mně, tak já k tobě Aneb ochrana přírody
Možnosti studia změn rostlinstva
Název prezentace (DUMu): Společenstva
Přírodní společenstva v České republice
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
Základní škola Frýdlant nad Ostravicí,
Přírodní společenstva v České republice: LES
Současné rozšíření bučin v Evropě
Repetitorium vyšších rostlin 8
Dřeviny stupeň Hájů (dubohabřin) tj. nižších středních poloh
VY_32_INOVACE_04_Rozmanitost přírody-lesy v ČR
Základní škola a Mateřská škola Libáň, okres Jičín
GIS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE JAKO NÁSTROJ PRO PODPORU
Člověk a krajina – vliv člověka
14. f Vegetace mírného pásu
Geobiocenologický klasifikační systém
Krajina v kvartéru Zdeněk Máčka
Mapování biotopů Anna Kulíková Jiří Urbanec Daniel García Silveira
Transkript prezentace:

Tvrdá nebo měkká vegetační věda? Historické a fytogeografické aspekty studia vegetace na příkladu subkontinentálních doubrav LUŽNICE 2002

syntaxonomie subkontinentálních doubrav proměnlivost s.d. vzhledem ke stanovištním podmínkám proměnlivost s.d. v rámci areálu O čem to nebude

O čem to bude 1) Postavení subkontinentálních doubrav v ekologickém prostoru 2) Postavení subkontinentálních doubrav v krajině 3) Sukcesní status subkontinentálních doubrav (časová dynamika v měřítku desítek - stovek let) 4) Postavení subkontinentálních doubrav v postglaciálním vývoji lesa a) Relikty: jaké a hlavně proč? b) Relikty versus sukcesní stabilita/nestabilita subkontinentálních doubrav c) K metodám rekonstrukce postglaciálního vývoje středoevropského lesa: space-for-time substitution (©M. Chytrý) 5) Je tohle věda? (O kytkách na kopcích atd.)

dost světla i bazí xerofilní vápnomilná doubrava bučina dubohabřina = hodně bazí = málo světla = Hepatica triloba, Carex digitata, Galium schultesii, Sanicula aj. kyselá doubrava = málo bazí = hodně světla = Festuca ovina, Avenella flexuosa, Genista pilosa, Vaccinium aj

dost světla i bazí xerofilní vápnomilná doubrava bučina +- azonální stanoviště dubohabřina = hodně bazí = málo světla = Hepatica triloba, Carex digitata, Galium schultesii, Sanicula aj. kyselá doubrava = málo bazí = hodně světla = Festuca ovina, Avenella flexuosa, Genista pilosa, Vaccinium aj

dost světla i bazí xerofilní vápnomilná doubrava bučina +- azonální stanoviště dubohabřina = hodně bazí = málo světla = Hepatica triloba, Carex digitata, Galium schultesii, Sanicula aj. kyselá doubrava = málo bazí = hodně světla = Festuca ovina, Avenella flexuosa, Genista pilosa, Vaccinium aj dost bazí dost světla subkontinentální doubrava Potentilla alba, Carex montana, Betonica officinalis, Serratula tinctoria, Brachypodium pinnatum, Molinia aru., Festuca heterophylla, Primula veris... zonální stanoviště

střední Polabí, Hradčanská kuesta u Žehuně, polabská teplomilná smíšená doubrava sv. Carpinion 2 - česká xerofilní doubrava, poněkud ochuzený mezofilnější typ ( Lathyro versicoloris-Quercetum/Corno-Quercetum ) 3 - mochnová doubrava as. Potentillo albae-Quercetum 4 - porost Quercus/Carpinus s chudým podrostem 5 - bažinná olšina as. Carici acutiformis-Alnetum dub letní & zimní jasan habrolše šipák (idealizace)

Otázka první: KLIMAX? Jaké je postavení subkontinentálních doubrav v kontextu středoevropské lesní vegetace z hlediska střednědobé temporální dynamiky (desítky - stovky let, tj. sukcese)? ustávání lesní pastvy intenzifikace průmyslu zelená revoluce/převod pařezin

Potentillo-Quercetum s.l.Carpinion Odpověď první 1950’s1990’s Kwiatkowska & Wyszomirski 1988, Jakubowska-Gabara 1993, Panufnikowa & Kwiatkowska 2000 subkontinentální doubrava + 40 let = dubohabřina

Změny ve složení stromového (a 1, a 2 ) a keřového (b) patra doubrav Bialowiežského národního parku Jakubowska-Gabara 1993

Otázka první: KLIMAX? Jaké je postavení subkontinentálních doubrav v kontextu středoevropské lesní vegetace z hlediska střednědobé temporální dynamiky (desítky - stovky let, tj. sukcese)? ustávání lesní pastvy intenzifikace průmyslu zelená revoluce/převod pařezin Proč je důležité, jestli ne-KLIMAX a) rekonstrukce středoevropské floro- a cenogeneze b) tzn. i rekonstrukční vegetační mapy a mapy potenciální přirozené vegetace c) ochranářské důvody

Otázka druhá: REFUGIUM? Jsou subkontinentální doubravy, analogicky k reliktním borům, kontinuálně v průběhu holocénu existujícím/vznikajícím společenstvem, jež umožňilo přežití světlomilné lesní flóry starého holocénu (tisíce let, tj. cenogeneze)? B.P P.P. PREBOREÁL BOREÁL ATLANTIK SUBBOREÁL SUBATLANTIK SUBRECENT

Otázka druhá: REFUGIUM? Jsou subkontinentální doubravy, analogicky k reliktním borům, kontinuálně v průběhu holocénu existujícím/vznikajícím společenstvem, umožňivším přežití světlomilné lesní flóry starého holocénu (tisíce let, tj. cenogeneze)? NEANO Kde se vzala sukcesní nestabilita? Přirozené refugium staroholocénní flóry Sukcesní změny jsou návratem k přirozenému stavu Kde se vzaly reliktní druhy? B.P P.P. PREBOREÁL BOREÁL ATLANTIK SUBBOREÁL SUBATLANTIK SUBRECENT

Relikty? O.K., připusťme, ale kde se potom vzala sukcesní nestabilita? Existovala vždy, ale ponechání lesů sukcesi je něčím od atlantika nevídaným? Je novým jevem, souvisejícím s recentní eutrofizací krajiny? Existují dva typy subkontinent. doubrav, s odlišnými stanovištními podmínkami? Primární, sukcesně stabilní, přirozená refugia světlomilných lesních druhů (např. na lehčích půdách) Mladší, antropogenní, sukcesně nestabilní, stanoviště reliktů max. druhého řádu (např. na těžších půdách)

Rekonstrukce postglaciální geneze subkontinentálních doubrav: space-for-time substitution dost bazí dost světla subkontinentální doubrava Potentilla alba, Carex montana, Betonica officinalis, Serratula tinctoria, Brachypodium pinnatum, Molinia aru., Festuca heterophylla, Primula veris... zonální stanoviště střední Evropy dnešek

Rekonstrukce postglaciální geneze subkontinentálních doubrav: space-for-time substitution dost bazí dost světla subkontinentální doubrava Potentilla alba, Carex montana, Betonica officinalis, Serratula tinctoria, Brachypodium pinnatum, Molinia aru., Festuca heterophylla, Primula veris... zonální stanoviště střední Evropy B.P. dost bazí dost světla boro-březo(-dubové) mezofilní lesy zonální stanoviště střední Evropy ve starém holocénu dnešek čas ?

Rekonstrukce postglaciální geneze subkontinentálních doubrav: space-for-time substitution dost bazí dost světla subkontinentální doubrava Potentilla alba, Carex montana, Betonica officinalis, Serratula tinctoria, Brachypodium pinnatum, Molinia aru., Festuca heterophylla, Primula veris... zonální stanoviště střední Evropy B.P. dost bazí dost světla boro-březo(-dubové) mezofilní lesy zonální stanoviště střední Evropy ve starém holocénu dnešek čas 14°28’’82°57’’ dost bazí dost světla hemiboreální lesy tř. Brachypodio pinnati- Betuletea zonální stanoviště jižní Sibiře dnes zeměpisná délka dnešek

Jermakov et al. 2000

E 3 : Betula pendula 5, Pinus sylvestris 5, Betula pubescens 4, Quercus robur 2, Larix sibirica 3, Sorbus aucuparia 2, Salix caprea +, Populus tremula 3, Padus avium 3, Tilia cordata 1; E 2 : Rosa majalis 5, Cotoneaster melanocarpus 1, Cerasus fruticosa +, ; E 1 : Brachypodium pinnatum 5, Calamagrostis arundinacea 5, Dactylis glomerata 5, Melica nutans 5, Achillea millefolium 5, Betonica officinalis 5, Chamaecytisus ruthenicus 5, Filipendula vulgaris 5, Fragaria vesca 5, Galium boreale 5, Hieracium umbellatum 5, Lathyrus pisiformis 5, Lathyrus vernus 5, Origanum vulgare 5, Pulmonaria mollis 5, Pyrethrum corymbosum 5, Rubus saxatilis 5, Solidago virgaurea 5, Stellaria holostea 5, Veronica chamaedrys 5, Viola canina 5, Viola collina 5, Aegopodium podagraria 4, Bupleurum aureum 4, Carex rhizina 4, Campanula persicifolia 4, Digitalis grandiflora 4, Dracocephalum ruyschiana 4, Galeopsis bifida 4, Geranium pseudosibiricum 4, Geranium sylvaticum 4, Poa nemoralis 4, Polygonatum odoratum 4, Silene nutans 4, Seseli libanotis 4, Trifolium medium 4, Vicia cracca 4, Vicia sepium 4;Dracocephalum ruyschiana 4, Adenophora liliifolia 2,, Pleurospermum uralense 2, Veronica spuria 2, Tephroseris integrifolia +, Aconitum anthora +; třída Brachypodio pinnati-Betuletea, as. Pyrethro corymbosi-Pinetum sylvestris (druhové složení a frekvence druhů na základě 12 snímků) Jermakov et al. 2000

Obecné problémy studia ve velkém časovém a prostorovém měřítku 1) Kde vzít data o minulosti? aneb Každá kytka dobrá 2) Kostelní hůrka není Krakatau: Experiment na krajinné úrovni? 3) Co na to GAČR?: Máte na to pět let! 4) Aktualismus? Proč ne, ale odsud posud. (Meze analog v čase a prostoru.) 5) Zachrání nás molekulární biologie? Bod obratu, nebo humbuk?

Neuhäuslová et al. 2001