Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem Projekt: Svět práce v každodenním životě Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0007 Rostlinná buňka Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem Prezentace č. 11 Autor: Jiří Horký

Rostlinná buňka eukaryotní – podstatně větší než prokaryotní liší se stavbou jádra a chromozomů obsahuje biomembránové organely

(1)

Jádro (nucleus, karyon) ohraničeno od okolní cytoplazmy dvojitou dvouvrstvou fosfolipidů = jaderná blána vyplněno karyoplazmou – polotekutou hmotou s chromozomy = DNA – nositelka dědičnosti obsahuje jedno nebo několik jadérek

Chromozomy v době dělení buňky se DNA spiralizuje a chromozomy se zviditelňují uprostřed je centromera, která má dvě chromatidy se dvěma rameny každý organismus má v jádře tělesné buňky diploidní 2n počet chromozomů pohlavní buňky obsahují haploidní n sadu chromozomů např. člověk má 2 x 23 chromozomů

Membránové organely jádro semiautonomní: mají vlastní DNA ostatní: mitochondrie plastidy – chloroplasty, chromoplasty, leukoplasty ostatní: endoplazmatické retikulum Golgiho systém lyzozomy vakuoly

Mitochondrie tyčinkovité až vláknité organely v buňce několik set stavba – 2 biomembrány jedna na povrchu druhá zřasená uvnitř, tvoří záhyby – kristy hmota uvnitř – matrix probíhá v ní buněčné dýchání – uvolňuje se energie za vzniku CO2 a H2O

Plastidy chloroplasty – zelené – chlorofyl chromoplasty – žluté až červené – karoteny, xantofyly leukoplasty – bezbarvé, ukládá-li se do leukoplastů škrob – amyloplasty vznikají z proplastidů a podle potřeby rostliny způsobují různá zbarvení částí rostlin (květ, list...)

Chloroplast ohraničený biomembránou uvnitř zřasená druhá biomembrána, tvoří tylakoidy, shluknuté tylakoidy tvoří grana hmota uvnitř – stroma obsahují chlorofyl probíhá v nich fotosyntéza

Endoplazmatické retikulum = systém měchýřků, váčků a cisteren navazuje na póry v jaderné membráně místem syntézy látek pro buňku rozdělení hrubé ER – na povrchu ribozómy - výroba bílkovin hladké ER – bez ribozómů – výroba tuků, cukrů

Golgiho systém taky aparát nebo komplex systém paralelně uspořádaných plochých měchýřků, váčků a cisteren fce: upravují látky vyrobené a dopravené z hrubého a hladkého ER (doplňování membránového potenciálu)

Vakuola na povrchu biomembrána – tonoplast uvnitř roztok s obsahem různých látek, enzymů, vody, barviv, krystalky šťavelanu vápenatého, silice v mladé buňce – více malých vakuol – postupně se sdružují v jednu velkou centrální vakuolu, která vyplňuje středovou část buňky a zatlačí zbytek cytoplazmy i s jádrem k membráně

Barviva rozpustná v tucích v plastidech chlorofyl - zelený, karoteny - červený, xantofyly – žluté až oranžové 2. rozpustná ve vodě ve vakuole antokyany – modré až červené (závisí na kyselosti podloží)

Buněčné povrchy cytoplazmatická membrána stavba: fce: dvojitá vrstva fosfolipidů, fosfolipidy jsou orientovány hydrofobními konci k sobě bílkoviny - přenašeči vyztužení steroidem cholesterolem fce: vybírá z prostředí látky potřebné pro metabolismus buňky – polopropustná = semipermeabilní

Buněčná stěna stavba celulóza, hemicelulózy, pektiny – kyselé druhotné tloustnutí – ukládání organických (impregnace) a anorganických (inkrustace) látek, např. dřevovina – lignin, korek – suberin fce ochrana proti mechanickému poškození buňky udává buňce tvar umožňuje buněčný přetlak

Cytoskelet buněčná kostra tvořena mikrofilamenty = mikrovlákna a mikrotubuly = trubičky tvoří svazky se schopností zkracování a natahování – pohyb cytoplazmy uvnitř buňky podílí se na vzniku dělícího vřeténka při mitóze

Zdroje Obrázky: Literatura: 1. Maňas, Michal. File:Plant cell structure cs.svg. Web Wikimedia. [Online] Wikimedia Foundation Inc., 15. Listopad 2006. [Citace: 14. Listopad 2014.] http://commons.wikimedia.org. Literatura: Jelínek, Jan a Zicháček, Vladimír. Biologie pro gymnázia (teoretická a praktická část). Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-159-4.