Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
BOTANIKA ORGANELY ROSTLINNÝCH BUNĚK
Advertisements

Rostlinná buňka Josef Převor (Oktáva).
Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
Škola 1. ZŠ T.G. Masaryka Milevsko, Jeřábkova 690,Milevsko Autor
STRUKTURA BUŇKY.
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
BUŇKA 1 Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
EUKARYOTA.
Název Rostlinná buňka Předmět, ročník Biologie, 1. ročník
Anatomie rostlin s využitím následujících literárních zdrojů:
BUNĚČNÉ SOUSTAVY EUKARYOTNÍHO TYPU
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Biologie E
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
OBECNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE
Buňka.
Základy přírodních věd
Tamara Komárová, Kristýna Hajíčková
Eukaryotická buňka.
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Rostlinná buňka Mgr. Helena Roubalová
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_527.
ZÁKLAD VŠECH ORGANISMŮ
Buňka - cellula Olga Bürgerová.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
EUKARYOTA.
Obr. 1 Pro 6. ročník Opakování buňky.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
VY_32_INOVACE_03-01 Živočišná buňka
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
POVRCHY ROSTLIN Stavba rostlinné buňky
Číslo a název šablony klíčové aktivity
Základní struktura živých organismů
BUNĚČNÉ SOUSTAVY EUKARYOTNÍHO TYPU
BUŇKA.
Anotace: Soubor se skládá z prezentace, která je námětem pro vyučujícího. Představuje scénář výukové hodiny, klíčové kompetence a očekávaný výstup. Žáci.
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková
Semiautonomní organely a cytoskelet
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Stavba lidského těla.
BUŇKA.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Portál eVIM Plastidy.
Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy Jiří Mach.
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Eukaryotická buňka I. Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/2 Šablona: III/2 Inovace.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA.
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů.
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
BUŇKA – základ všech živých organismů
Buňka JE ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNKČNÍ JEDNOTKOU
VY_32_INOVACE_07_Rostlinná buňka
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: GENETIKA Téma: BUŇKA
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Živočišná Buňka.
VY_52_INOVACE_24_Buňka rostlinná a živočišná
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
Rostlinná buňka.
Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky
4. Buňky.
Botanika Rostlinná Buňka.
Eukaryotická buňka Vnitřní ORGANELY.
Eukaryotní buňka Marcela Petrová 3.B
Stavba buňky.
Transkript prezentace:

Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem Projekt: Svět práce v každodenním životě Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0007 Rostlinná buňka Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem Prezentace č. 11 Autor: Jiří Horký

Rostlinná buňka eukaryotní – podstatně větší než prokaryotní liší se stavbou jádra a chromozomů obsahuje biomembránové organely

(1)

Jádro (nucleus, karyon) ohraničeno od okolní cytoplazmy dvojitou dvouvrstvou fosfolipidů = jaderná blána vyplněno karyoplazmou – polotekutou hmotou s chromozomy = DNA – nositelka dědičnosti obsahuje jedno nebo několik jadérek

Chromozomy v době dělení buňky se DNA spiralizuje a chromozomy se zviditelňují uprostřed je centromera, která má dvě chromatidy se dvěma rameny každý organismus má v jádře tělesné buňky diploidní 2n počet chromozomů pohlavní buňky obsahují haploidní n sadu chromozomů např. člověk má 2 x 23 chromozomů

Membránové organely jádro semiautonomní: mají vlastní DNA ostatní: mitochondrie plastidy – chloroplasty, chromoplasty, leukoplasty ostatní: endoplazmatické retikulum Golgiho systém lyzozomy vakuoly

Mitochondrie tyčinkovité až vláknité organely v buňce několik set stavba – 2 biomembrány jedna na povrchu druhá zřasená uvnitř, tvoří záhyby – kristy hmota uvnitř – matrix probíhá v ní buněčné dýchání – uvolňuje se energie za vzniku CO2 a H2O

Plastidy chloroplasty – zelené – chlorofyl chromoplasty – žluté až červené – karoteny, xantofyly leukoplasty – bezbarvé, ukládá-li se do leukoplastů škrob – amyloplasty vznikají z proplastidů a podle potřeby rostliny způsobují různá zbarvení částí rostlin (květ, list...)

Chloroplast ohraničený biomembránou uvnitř zřasená druhá biomembrána, tvoří tylakoidy, shluknuté tylakoidy tvoří grana hmota uvnitř – stroma obsahují chlorofyl probíhá v nich fotosyntéza

Endoplazmatické retikulum = systém měchýřků, váčků a cisteren navazuje na póry v jaderné membráně místem syntézy látek pro buňku rozdělení hrubé ER – na povrchu ribozómy - výroba bílkovin hladké ER – bez ribozómů – výroba tuků, cukrů

Golgiho systém taky aparát nebo komplex systém paralelně uspořádaných plochých měchýřků, váčků a cisteren fce: upravují látky vyrobené a dopravené z hrubého a hladkého ER (doplňování membránového potenciálu)

Vakuola na povrchu biomembrána – tonoplast uvnitř roztok s obsahem různých látek, enzymů, vody, barviv, krystalky šťavelanu vápenatého, silice v mladé buňce – více malých vakuol – postupně se sdružují v jednu velkou centrální vakuolu, která vyplňuje středovou část buňky a zatlačí zbytek cytoplazmy i s jádrem k membráně

Barviva rozpustná v tucích v plastidech chlorofyl - zelený, karoteny - červený, xantofyly – žluté až oranžové 2. rozpustná ve vodě ve vakuole antokyany – modré až červené (závisí na kyselosti podloží)

Buněčné povrchy cytoplazmatická membrána stavba: fce: dvojitá vrstva fosfolipidů, fosfolipidy jsou orientovány hydrofobními konci k sobě bílkoviny - přenašeči vyztužení steroidem cholesterolem fce: vybírá z prostředí látky potřebné pro metabolismus buňky – polopropustná = semipermeabilní

Buněčná stěna stavba celulóza, hemicelulózy, pektiny – kyselé druhotné tloustnutí – ukládání organických (impregnace) a anorganických (inkrustace) látek, např. dřevovina – lignin, korek – suberin fce ochrana proti mechanickému poškození buňky udává buňce tvar umožňuje buněčný přetlak

Cytoskelet buněčná kostra tvořena mikrofilamenty = mikrovlákna a mikrotubuly = trubičky tvoří svazky se schopností zkracování a natahování – pohyb cytoplazmy uvnitř buňky podílí se na vzniku dělícího vřeténka při mitóze

Zdroje Obrázky: Literatura: 1. Maňas, Michal. File:Plant cell structure cs.svg. Web Wikimedia. [Online] Wikimedia Foundation Inc., 15. Listopad 2006. [Citace: 14. Listopad 2014.] http://commons.wikimedia.org. Literatura: Jelínek, Jan a Zicháček, Vladimír. Biologie pro gymnázia (teoretická a praktická část). Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-159-4.