Drcení a mletí Střední odborná škola Otrokovice www.zlinskedumy.cz Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Emil Vašíček Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

Charakteristika DUM Název školy a adresa Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, 76502 Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0445 /3 Autor Ing. Emil Vašíček Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Gu-GT/1-PV-4/6 Název DUM Drcení a mletí Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 28-52-H/01 Obor vzdělávání Gumař-plastikář Vyučovací předmět Gumárenská technologie Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 15 – 16 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce s doplňujícím výkladem vyučujícího, náplň: princip drcení a mletí, mlýny a drtiče Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Drcení, mletí, kuželový drtič, talířový mlýn, kladivový mlýn, kulový mlýn, nožový mlýn, válcový drtič Datum 17. 11. 2012

Drcení a mletí Náplň výuky (obsah hodiny) Princip drcení a mletí Válcový drtič Kladivový drtič Kuželový drtič Talířový mlýn Tlukadlový mlýn Nožový mlýn Kulový mlýn

Princip Drcení je proces kdy se surovina působením úderu, tlaku, rázu, smyku, řezu a jejich kombinací namáhá až do porušení soudržnosti a rozpadá se na menší částečky. V některých případech se drtí i odpad z výroby nebo zmetky. Drť se přidává jako plnivo do směsí (kaučukových ale i plastových). Drcení a mletí jsou podobné technologie, liší se jen velikostí zrna. Drcení – vznikají drobné kousky – drtiče Mletí – vzniká moučka (prach) – mlýny Obr. 1: mletí

Obr. 2: použití dělicích sil Namáhání Způsob namáhání se volí podle charakteru materiálu materiál použití tvrdý středně tvrdý měkký, křehký elastický, houževnatý vláknitý citlivý na teplo úder X tlak smyk ráz řez Obr. 2: použití dělicích sil

Zařízení K drcení a mletí se používá řada zařízení válcový drtič kladivový drtič kuželový drtič talířový mlýn tlukadlový mlýn nožový mlýn kulový mlýn Obr. 3: drcení a mletí

Válcový drtič Jedná se o klasický dvouválec občas opatřený rýhovanými válci – jeden rýhovaný podélně a druhý šikmo Materiál je drcen ve štěrbině mezi válci Velikost částic se určuje šířkou štěrbiny Obr. 4: kalandr

Kladivový drtič Pro materiály do 15 % vlhkosti (barviva, plniva, odpad PVC) Horizontálně otočný rotor s pevnými nebo výkyvnými kladivy Velikost frakce je dána velikostí ok perforovaného plechu ve dně Obr. 5: kladivový drtič

Kuželový drtič Používá se hlavně k drcení pryžového odpadu a sběru při výrobě granulátu, na výstupu jsou částice cca 20 mm Rotor i stator ve tvaru zvonu, šroubovitá litá žebra s břity, ke spodnímu okraji se snižují Odvod tepla zajišťuje vodní chlazení Velikost částic se mění posuvem rotoru ve směru osy (svisle) Obr. 6: kuželový drtič

Talířový mlýn Tvoří druhý stupeň při mletí pryžového odpadu pro výrobu granulátu, dále používaný k mletí odpadu měkkých plastů (např. koženka) Velikost částic 1 – 5 mm Rotor (spodní díl) má žebra ve tvaru přerušovaných soustředných kružnic, která zapadají do přerušovaných žeber statoru (horní díl) Profil žeber se k okraji snižuje Obr. 7: talířový mlýn

Tlukadlový mlýn Především v plastikářské technologii Stator i rotor opatřen kolíky v soustředných kruzích K okraji se mezery zmenšují, velikost částic je určena mezerami v poslední řadě Přívod z násypky do středu Obvyklý rozměr rotoru 150 – 600 mm, otáčky 4 500 (velké) až 12 000 (laboratorní) Obr. 8: tlukadlový mlýn

Nožový mlýn Používán pro dělení houževnatých, elastických a vláknitých materiálů nízkých pevností Dělení materiálu mezi rotorovými a statorovými noži Nožový mlýn s horizontálním rotorem (dělení termoplastů a pryžového odpadu), nejčastěji tříramenný, někdy nože uspořádané do sekcí, vzájemně pootočené dmax= 400 mm, délka 1 – 2 d Nožový mlýn s vertikálním rotorem dmax= 800 mm, výška 0,3 – 0,6 d Nožový talířový mlýn – mnohabřitý rotorový a statorový talíř, velikost částic určuje štěrbina mezi nimi. d = 400 – 1200 mm Obr. 9: horizontální nožový mlýn

Kulový mlýn Slouží k drcení materiálu na extrémně jemný prášek Komora ve tvaru válce, mírně nakloněná, v níž je umístěn drcený materiál  spolu s tvrdými koulemi z oceli či kamene. Válec rotuje a padající koule drtí mezi sebou. Důležité je přesné dávkování  málo materiálu – koule narážejí na sebe materiál je pod nimi mnoho materiálu – koule spadne „na měkko“ a nenarazí do sebe Obr. 10: Funkce koloidního mlýnu

Kulový mlýn Obr. 11: Mlecí koule Obr. 12: historický kulový mlýn na rudu a uhlí

Kontrolní otázky: Jaká zařízení se používají k výrobě regenerátu? Popiš činnost kulového mlýnu Popiš činnost nožového mlýnu

Seznam obrázků: Obr. 1: anonym, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z: http://www.freepik.com Obr. 2: vlastní Obr. 3: anonym, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z: http://www.freepik.com Obr. 4: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011 Obr. 5: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011 Obr. 6: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011 Obr. 7: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011 Obr. 8: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011 Obr. 9: Vašíček Emil, Gumárenská technologie, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011 Obr. 10: anonym, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ball_mill.gif Obr. 11: anonym, Mlecí koule, propagační materiál firmy Sibmet, Novokuznetsk, Rusko Obr. 12: anonym, Historický kulový mlýn, [vid. 17. 11. 2012], dostupné z: http://www.hornictvi.info/prirucka/up_rudy/s017.jpg

Seznam použité literatury: [1] Vašíček Emil, Gumárenská technologie, druhé vydání, učební texty SOŠ Otrokovice, 2011 [2] Vašíček Emil, Stroje a zařízení, učební texty SOŠ Otrokovice, 2010

Děkuji za pozornost