Informační zdroje pro odbornou práci Kuchařka pro vědecký fast food

Jak to má vypadat (odborná práce) Odborná práce MUSÍ být založena na současném stavu poznání a měla by ho ve vymezené oblasti zájmu:  shrnovat, upozornit na důležité nové poznatky a současné hlavní směry výzkumu (práce rešeršní – review);  rozšiřovat o nové poznatky na základě vlastního výzkumu (základní výzkum);  rozšiřovat o zkušenost s konkrétní praktickou aplikací (aplikovaný výzkum). Rešerše je povinnou součástí každého typu práce, rozdíl je jen v její šíři!

Jak se zorientovat (v odborných zdrojích) Zdroje, na kterých je založena odborná práce, musí splňovat pokud možno všechna následující kritéria:  Autor má patřičnou kvalifikaci, je uznávaným členem vědecké komunity a pracuje pro věrohodnou instituci (adresa instituce, počet recenzovaných publikací autora, citovanost autora – H-index)  Článek nebo kniha jsou recenzované a vydané v respektovaném časopise nebo nakladatelství (Impact factor časopisu, název nakladatelství)  Zdroj je přiměřeně současný (datum vydání)

Co z toho plyne  Mezi základní zdroje patří články z časopisů s IF, monografie z dobrých nakladatelství, sborníky z významných konferencí (pokud možno zařazené do elektronických databází).  Mezi zdroje NEpatří publicistika a lobbyistické webové stránky.  Opatrně je třeba nakládat se zdroji „šedé“ literatury – výzkumné zprávy, firemní literatura, vysokoškolské kvalifikační práce, materiály pro výuku, Wikipedie…

Jak se k nim dostat (k odborným zdrojům) Přes Google cesta nevede! Vyhledávání poskytne zejména odkazy na komerční stránky, podklady pro výuku, lobbyistické stránky, veřejné zprávy státních institucí, publicistiku… Většinou jde o zdroje s nízkou spolehlivostí. Kromě knihoven (univerzitní, vědecké) jsou dnes hlavním a nejrychlejším východiskem elektronické databáze. Ty jsou buď placené (univerzity a výzkumné ústavy jsou připojeny prostřednictvím konsorcií) nebo zdarma.

Které to jsou (ty databáze) Placené: Web of Science (isiknowledge.com) – přírodní a technické vědy, ale i humanitní obory; ProQuest ( – humanitní obory a ekonomika, méně přírodní vědy; Placené s omezeným neplaceným přístupem: Science Direct ( – rozcestník časopisů z nakladatelství Elsevier; webové stránky konkrétních časopisů. Neplacené: Google Scholar (scholar.google.com) Popis databází včetně manuálů je např. na Zásadní výhodou placených databází je přístup k fulltextům.

Jak začít (s odbornou rešerší) Nové téma, nic o tom nevím 1)Formulovat klíčová slova, případně s použitím operátorů (AND, OR, NOT). Pohrát si s nimi a dopracovat se ke zvládnutelnému počtu výběrů. 2)Příklad: benzene AND photocatalysis AND (destruction OR degradation) 3)Projít abstrakty článků se „slibným“ názvem a vytipovat pár nejnovějších, které jsou k tématu blízké. 4)Provést hledání „related“ článků (funkce v databázích nebo si prostě prohlédnout seznam referencí v již vybraných článcích) a/nebo podle klíčových autorů již vybraných článků (co napsali dříve). 5)Zkopírovat si a prohlédnout fulltexty vybraných článků.

Jak začít (s odbornou rešerší) Už mám něco v ruce (zdroje, které mi byly doporučeny např. školitelem) Začít rovnou u bodu 4). Pokud je zdroj starší, je hledání nutné i směrem k novějším článkům. Co dělat, když fulltext článku, který mě zajímá, není přístupný: Univerzitní knihovna je schopna zajistit elektronickou nebo papírovou kopii jakéhokoli článku do několika dnů za poplatek (desítky korun). Nebo si lze článek zaplatit on-line (což je ovšem dražší, typicky dolarů).

Co si to vyzkoušet

Upozornění na závěr Diplomová práce bez patřičně provedené rešerše včetně mezinárodních zdrojů nebude při obhajobě přijatelná! Počet takových zdrojů závisí na typu práce, v každém případě ale musí být zastoupeny.