Revoluce 1848 - 1849

Příčiny revolucí snaha odstranit přežitky feudalismu, které brání kapitalistickému vývoji nespokojenost s politickým uspořádáním po Vídeňském kongresu (absolutismus) vzrůst národního cítění, národní požadavky sociální konflikty, sociální neklid

Skutečnosti, které urychlily vývoj neúroda brambor a obilí v roce 1847 obchodní a průmyslová krize (Anglie) zvyšování cen

Itálie cíl: sjednotit zemi, svrhnout cizí nadvládu, odstranit zbytky feudalismu leden – povstání na Sicílii piemontský král Karel Albert – sjednotitel? červenec – rakouský zásah (bitva u Custozzy) březen 1849 bitva u Novary únor 1849 republika v Římě (Mazzini – Mladá Itálie, romantičtí revolucionáři) červenec – vojenská akce Francie  porážka

Francie nespokojenost s vládou, snaha rozšířit politická práva únor – Paříž – boje na barikádách, vyhlášení republiky, národní dílny červen – zrušení nár. dílen  povstání dělnictva - potlačeno listopad – nová ústava 1851 Ludvík Bonaparte prezidentem

Německo politická rozdrobenost a rozdílná ekonomická úroveň cíl: sjednocení a ústava květen – celoněmecký parlament ve Frankfurtu (Palacký odmítá pozvání)

koncepce sjednocení: velkoněmecká (všechny německy mluvící země) maloněmecká (jen německé země) pruský král odmítl německou korunu „od ulice“ sněm rozehnán v červnu pruským vojskem

Anglie únor – vydání Komunistického manifestu od 30. let v Londýně dělnické hnutí – Charta lidu – chartisté požadavky: všeobecné volební právo, každoroční volby, revize zákonů od 30. let snahy o povstání potlačeny, mírná cesta 1848 vrchol hnutí, poté zánik

Rakousko a české země neúroda, krize, národnostní problémy 11. 3. Praha – sněm ve Svatováclavských lázních – petice: zrovnoprávnění češtiny s němčinou ústava svoboda slova, tisku a shromažďování zrušení roboty hl. osobnosti - Havlíček, Palacký, Rieger

13. 3. povstání ve Vídni – pád metternichovského absolutismu Maďaři získávají samostatný uherský sněm a zrušení roboty Červen – Slovanský sjezd v Praze – přerušen povstáním – potlačeno (generál Windischgrätz) Listopad – Kroměřížský sněm Prosinec – nastupuje císař František Josef II. Březen 1849 – rozpuštění sněmu – oktrojovaná ústava Květen – „Májové spiknutí“ – stav obležení v Praze do r. 1853

Uhry – 1849 ozbrojený boj proti Vídni – v srpnu poraženi u Világoše (s pomocí ruského cara) Čechy – zrušena robota (za náhradu) otevřena cesta k liberální společnosti Češi v revoluci jako sebevědomý národ (národní obrození úspěšně ukončeno)