Oběhová soustava- srdce Srdce je svalová pumpa, která s frekvencí minimálně 1 stahu/min. pumpuje do celého těla krev od 4. týdne těhotenství až do smrti. Několik čísel o „neunavitelnosti“ srdce: Tepová frekvence 70/min. x sytolický objem 80 ml = 5,6l přečerpané krve/min. x 60 = 336 l za hodinu x 24 = 8064/den x 365 = 2 943 360 l/rok X 75let =220 752 000 l za život = 8,3 přečerpaných bazénů o délce 50 m šířce 25 m a hloubce 2 metry za život !!! Velikost srdce- 12,5 x 7,5 cm- umístěno za hrudní kostí 2/3 vlevo,1/3 vpravo Hmotnost srdce- 350 g- u sportovců až 550g Skladba srdeční stěny: endokard myokard epikard

Stavba srdce a malý( plicní) oběh Levé srdce- okysličená krev Tzv. pravé srdce- odkysl. krev Odkysličená krev jde z horní a dolní duté žíly do pravé síně a přes trojcípou chlopeň do pravé komory, odtud při systole přes poloměsíčitou chlopeň 2 plicními tepnami do plic k okysličení Okysličená krev přichází z plic 4 plicními žilami do levé síně, odtud přes dvoucípou chlopeň do levé komory a odtud při systole přes poloměsíčitou chlopeň do aorty a do celého těla

Stavba srdce Mezi síněmi a komorami a na výstupu ze srdce jsou chlopně, které brání návratu krve při systole (srdečním stahu) zpět (z komor do síní a z plicního kmene a aorty do komor). Mezi výstupy ze srdce a komorami jsou chlopně poloměsíčité Mezi síněmi a komorami chlopně cípaté Jejich převrácení zpět pod tlakem krve brání vazivové pásky, tzv. šlašink Pohled na cípatou chlopeň

Srdeční automacie Srdeční akce se skládá ze 3 dějů: Systola síní- síně se stáhnou a vytlačí krev do komor Systola komor- komory se stáhnou a vytlačí krev plicním kmenem do plic a aortou do tělního oběhu Diastola- srdeční sval se povolí a dojde k nasátí krve do síní Srdeční akce je řízena automaticky díky tzv. uzlíkům (shlukům nervové tkáně uvnitř srdečního svalu) 1/ Síňový (SA) uzel- nad pravou síní spouští kontrakci síní- v klidu generuje tuto kontrakci cca 72x/minutu 2/ Síňokomorový (AV) uzel- spouští se zpožděním kontrakci komor- je uložen v přepážce mezi P a L částí srdce- viz. obrázek. Srdeční impuls generovaný v uzlících běží přes tzv. převodní systém, který je tvořen Hisovým svazkem, Purkyňovými vlákny a končí v Tavarových raméncích- viz. obrázek. Srdeční akce může být v závislosti na činnosti zrychlena sympatickými nervovými vlákny, která vycházejí z centra řízení srdeční činnosti v prodloužené míše a nebo zpomalena parasympatickými vlákny.

Srdce a velký krevní oběh Okysličená krev odchází z levé komory aortou do velkého (tělního) oběhu- to je uzavřená soustava trubic (cévy), které vedou okysličenou krev (tepny) do tkání -aorta>tepny (artérie) >tepénky (arterioly) a vlásečnice(kapiláry). Odkysličená krev se vrací z tkání přes žilní část oběhu- vlásečnice, žilky (venuly), žíly (veny) a horní a dolní dutou žílu do pravé srdeční síně. Z hrudní a břišní aorty odstupují jednotlivé tepny zásobující různé orgány (mozek, trávicí, vylučovací soustava, pohlavní orgány) a ostatní tkáně . Aktivní částí krevního oběhu jsou kapiláry, kde přes velice slabou stěnu (0,001 mm) dochází k výměně plynů a látek s tkáněmi (zbytek jsou jen „krvevody“)

Krevní zásobení srdečního svalu, infarkt, ICHS Srdeční sval (myokard) potřebuje trvalou dodávku okysličené krve. O tu se starají tzv. věnčité (koronární) tepny. Koronární tepna vystupuje z aorty. Při přerušení průtoku jakoukoli koronární tepnou (tuková, krevní sraženina) dochází k nedokrvení určité části srdečního svalu- jeho odumření = tzv. infarkt myokardu. Jde o akutní stav. Chronické nedokrvování myokardu nazýváme ischemická choroba srdeční (ICHS) a řeší se např. tzv. bypassy. Faktory, které zvyšují riziko infarktů jsou: kouření, alkohol, stres, vysoký tlak, nevhodná strava, nedostatek pohybu.