Nástroje mladého paleolitu Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Nástroje mladého paleolitu Označení DUM VY_32_INOVACE_10_1_02 Autor Mgr. Miroslav Černý Datum 15. 7. 2013 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Pravěk Ročník 1. ročník a kvinty gymnázia, seminář dějepisu www.zlinskedumy.cz

Atlas archeologických artefaktů II. starší doba kamenná jihovýchodní Morava

Lovci mamutů na Dřevnici Lokace: jihovýchodní Morava, stáří: 40 000 př. n. l. – 10 000 př. n. l. Když se ve Zlíně – Loukách na jaře v roce 1950 zakrojily do země bagry, nikdo netušil, že se odkrývá jedno z nejstarších lidských sídel na Dřevnici. Na vyvýšeném ostrohu jejího levého břehu se v trati Kamenné dílce započala stavba skladu městských vodáren. Dělníci tehdy odkryli tři polokruhové jámy, které byly vyplněny popelovitou vrstvou. Naštěstí odkryv prohlédl pracovník osvětového referátu a zanícený badatel Jaroslav Očenášek starší, který ihned rozpoznal, o jaký objev zde jde. V dopise Státní muzejní radě při Ministerstvu informací a osvěty popsal celou terénní situaci včetně nálezu stylizované rytiny ryby* na úlomku břidlice a přítomnosti dalších možných 18 objektů. Pokračování příběhu dnes zní jako z pohádky: místo přijel prozkoumat významný moravský archeolog Bohuslav Klíma, který určil polohu a stáří artefaktů. Při pracích mu pomáhali nadšení studenti zlínského gymnázia. V roce 1956 pak byly výsledky zveřejněny. Bylo nasbíráno přes 200 opracovaných nástrojů, převážně pazourkových, ale objevily se i kusy z radiolaritu, rohovce a křemence, včetně kostí mladého mamuta. Jeden až dva metry zahloubené objekty, přímo na říčním štěrku vrstev diluviálních“ byly určeny jako stanová obydlí člověka dnešního typu z tzv. aurignacienu. Uprostřed popelové vrstvy se doposud rýsovalo ohniště z plochých kamenů. Z odebraných uhlíků bylo analýzou zjištěno, že v době před asi 30 000 lety přikládali do ohně borovici a jalovec. Dnes bychom výhodu polohy vyvýšeného místa poblíž Hřbitovní ulice již asi nedokázali ocenit. V dlouhém výhledu do údolí Dřevnice totiž brání vysoké budovy a ani řeka nám nepřipadne jako bohatý zdroj obživy. Ne tak v paleolitické společnosti. Bohaté bažinaté oblasti v blízkosti meandrujících toků coby tras vysoké stádní zvěře přitahovaly lovce odnepaměti. Vydávali se podél jejích širokých koryt i přítoků. Výskyt bíle patinovaných pazourků je svědkem této nejstarší cesty na naší řece. Její stopy se nachází nejen v dnešních Loukách, ale i přímo ve Zlíně. V trase „Luhy“ narazili v roce 1953 stavbaři v hloubce 6 – 7 metrů na další paleolitické ohniště s popelovitou vrstvou a přepáleným hliněným podložím. V jeho blízkosti ještě nalezli mamutí kly. Asi žádného návštěvníka „staré polikliniky“ dnes nenapadne, že se pohybuje v místech, kde před desítkami tisíc let rozložili tábor zlínští lovci mamutů.

Nástroj - industrie Tvar, materiál, opracování. Dokázali bychom mezi obyčejnými kameny rozpoznat pracovní předměty člověka starší doby kamenné?

Pazourková industrie Pazourek je nejznámějším materiálem pro výrobu nástrojů paleolitického člověka. Jeho barva je černá, ale stářím se „zatáhne“ bílým povlakem, patinou. Podle její mocnosti se dá určit přibližné stáří artefaktu.

Mezi vzácné suroviny pro výrobu pravěkých nástrojů patří záhněda a křišťál. Fotografie č. 1

Radiolaritová industrie Radiolarit je častá surovina červenohnědé nebo zelené barvy. Její těžba a sběr probíhala od nejstarších dob v oblasti Vlárského průsmyku.

Retuše Pracovní nástroje, tzv. industrie, jsou ve starší době kamenné opracová-ny štípáním ze suroviny - jádra. Archeologové rozlišují více technologických po-stupů, podle kterých dokáží předmět přibližně datovat. V období mladého paleo-lltu bývají na jejich okrajích zřetelné krátké zubovité štěpy - retuše.

Hádanka. Dokážeš určit předmět na obrázku?

Nejde o předměty vyrobené člověkem, ale přírodou Nejde o předměty vyrobené člověkem, ale přírodou. Takové přírodní „misky“ sice mohly sloužit člověku, vznikly ovšem přirozenou erozí hor-niny. Takovým pouze domnělým výrobkům říkáme pseudoartefakt.

OTÁZKY

Paleolitické nástroje, neboli paleolitická ……….. Jako surovina je v oblasti jihovýchodní Moravy nejčastěji užitý ……….. a ……………., vzácně ………… a ……….. Pazourkové kusy jsou pokryty povrchovou ……. barvy ……. Štípaná industrie je opracována ……….. Nálezy můžeme rozdělit na skutečné výtvory člověka – ……….. a na výtvory pouze domnělé -………………

Paleolitické nástroje, neboli paleolitická industrie. Jako surovina je v oblasti jihovýchodní Moravy nejčastěji užitý pazourek a radiolarit, vzácně křišťál, záhněda aj.. Pazourkové kusy jsou pokryty povrchovou patinou barvy bílé. Štípaná industrie je opracována retuší. Nálezy můžeme rozdělit na skutečné výtvory člověka – artefakty a na výtvory pouze domnělé – pseudoartefakty.

Fotografie: Miroslav Černý a Jana Langová Fotografie č. 1: CHYBOVÁ, Helena. Pravěké a slovanské osídlení Kroměřížska. Průvodce archeologickou expozicí a sbírkami Muzea Kroměřížska. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 1998. Autorská práva vyhrazena