1. Dáváš lásku, jíž je tolik třeba k zahojení dávno starých ran, dáváš Slovo srdce s denní vůní chleba, jež nás vede k tobě ze všech stran.
2. Odpuštění, které dáváš, hojí, před tebou když sami smíme stát, když odejdem, zbývá jenom dvojí: za tebou jít, mít tě více rád.
3. Poklad tvůj je lékem naší duši, co se s námi všeckno může dít, ruku tvoji nad sebou kdo tuší, nebojí se, vidí tebe bdít.
4. Tvoje Slovo nesem tímto světem životem svým,v němž je tolik bíd, pomoci chcem všem nešťastným dětem k tobě přijít a jen s tebou být.