Druhá průmyslová revoluce Od první fotografie k první světové válce Fakulta architektury ČVUT / Dějiny techniky

První průmyslová revoluce 18. – polovina 19. století / počátek v Anglii manufaktury nahrazovány továrnami, kde hromadné zavádění strojů do výroby uhlí + parní stroj + železnice jednotlivé vědní obory si vymezily předměty zkoumání vlastní metody práce, základem pozitivismus a racionalita ústup filosofie jako pořádacího principu vědy náboženství odsunuto do soukromé sféry, velký důraz na vědu

Mezidobí zavádění svítiplynu pro veřejné i soukromé osvětlování a vaření (Westminsterský most 1813, karlínská plynárna 1837 - 1881, žižkovská plynárna 1867) vodovod a kanalizace v každém městském domě (zpočátku jen na poschodí) koněspřežná dráha / Linec – České Budějovice / 1827 – 1836, Praha – Lány / 1827 – 1833 první mechanické telegrafy vynález černobílé fotografie / Nicephore Niepce + Louis Daguerre + William Fox Talbot 1826 + 1837 + 1835 objev buňky, základy daktyloskopie - J. E. Purkyně / 1837

Druhá průmyslová revoluce druhá třetina 19. století a počátek 20. století nové zdroje energie (elektřina, výbušné motory) rozvoj chemie technicko-vědecká revoluce: uplatnění výsledků přírodních věd v průmyslu, velké propojení vědy a techniky nové výrobní postupy, materiály a látky vyšší stupeň organizace práce a financování využití nových vynálezů a technologií pro spotřební zboží (změny životního stylu v důsledku prudkého růstu výroby)

Druhá průmyslová revoluce „okouzlení technikou“ – utopie / Jules Verne vznik a rozvoj vědeckých institucí, sdružení a nadací od roku 1901 se začíná udělovat Nobelova cena rozvoj přírodních i humanitních věd, nové filosofické směry a hnutí převažuje ekonomika liberalismu (podpora volného podnikání) centralizace a monopolizace průmyslové výroby (sdružování podniků s rozvinutou výrobou se snahou výhradně kontrolovat trh)

Svět v 19. století napoleonské války 1803 - 1815 druhé rozdělení světa (první po roce 1492) – expanze Velké Británie a Francie koloniální mocnosti (Velká Británie, Francie, Nizozemí, Španělsko, Portugalsko) Německo zůstalo stranou (později jihozápadní Afrika, Tichomoří) vnitřní kolonizace (USA, Rusko) rodící se velmoci – USA, Japonsko, Německo

Evropa po polovině 19. století většina zemí jsou monarchie revoluční rok 1848 (předtím řecká válka za nezávislost / 1821 – 1830, revoluce ve Francii 1830, povstání v Polsku / 1831, osvobozovací boje v Latinské Americe / Simon Bolívar) po revolucích 1848-1849 utužení centralismu Británie (ústavní monarchie) téměř po celé století vedoucí světovou velmocí nové průmyslové velmoci – USA, Japonsko, Německo

Evropa po polovině 19. století souběžně roste průmysl i zemědělství idea všeobecného pokroku (technika, společnost, zdraví, vzdělání,…) demografická revoluce – příliv nových obyvatel do měst buržoazie a dělnická třída, kapitalismus monopolní a imperiální

Evropa na začátku 20. století monarchie i republiky relativizace konzervativních hodnot, národovectví rozmach socialistického hnutí vzrůst životní úrovně, gramotnosti a vzdělanosti, informační provázanost – noviny a časopisy, fotografie a film rozvoj městské hromadné dopravy rozsáhlý nástup elektřiny a strojů v zemědělství rozšíření strojů a přístrojů v každodenním životě (šicí stroj / Singer 1832, jízdní kolo, psací stroj, …)

Války v druhé polovině století USA: s Mexikem / Sever proti Jihu 1861 – 1865 (telegraf, kulomet, železnice) poté rekonstrukce, se Španělskem 1898 krymská válka: Turecko a Velká Británie proti Rusku / 1853 -1856 opiová válka = velmoci proti Číně: 1856 - 1860 Prusko proti Dánsku / 1864, Rakousko-Uhersku / 1866, Francii / 1870-1871 sjednocení Itálie / 1859 -1860 balkánská válka: Rusko proti Turecku / 1877 – 1878

Války na začátku 20. století Japonsko proti Rusku / 1904 – 1905 (poté v Rusku revoluce 1905), proti Číně revoluce v Číně / 1911 – 1912, země republikou revoluce v Mexiku / 1910 - 1920 balkánské války / 1912 – 1913 1. světová (= celoevropská) válka / 1914 - 1918

Velká Británie a USA před polovinou 19. století dovršena průmyslová revoluce "dílna světa" – lokomotivy a železnice, parní pohonné stroje, textilní stroje průmyslové výrobky a látky vyváženy do celého světa – problém odbytu první světová výstava v Londýně / 1851 hospodářská a technická převaha založena na svobodném rozvoji průmyslu, obchodu a zemědělství

Velká Británie a USA od 70. let ztrácí prioritní postavení – konkurence Německa a Francie, vzestup USA nadále prvenství ve světovém obchodu - hlavní finanční střed = londýnská burza druhá průmyslová revoluce se rozšířila i do USA, které předstihly ve druhé třetině 19. století Velkou Británii a staly se nejsilnějším státem světa Japonsko modernizoval císař Meidži / od 1869 podle vybraných vzorů z USA, Velké Británie, Francie a Německa (srovnej s Tureckem)

České země příliv obyvatelstva z venkova do měst po polovině století (1848 – zrušení roboty) zdvojnásobil se počet obyvatel měst (činžovní pavlačové domy s kanalizací a vodovodem) snížení úmrtnosti, vyšší produktivita v zemědělství těžké pracovní podmínky dělníků v továrnách (6 dnů v týdnu pracovní doba 12 hodin, práce žen i dětí, malé výdělky - zakládání odborů) továrny ve velkých městech a v pohraničí (textilky, strojírenské továrny, export v rámci monarchie)

Zemědělství trojpolní hospodaření se změnilo na střídavé, je obdělávána téměř všechna půda umožňuje to výroba umělých hnojiv, nové stroje (mlátičky, žací a secí stroje, traktory, parní pluhy, stacionární motory, apod.)

Témata Doprava: železniční + silniční + lodní (říční a námořní) (+ letecká) + městská hromadná Energetika a elektrotechnika: parní a vodní turbíny, elektřina, spalovací motory Nové materiály (ocel, slitiny, hliník, umělé hmoty, umělá hnojiva, nové prvky, Věda: fyzika (zvládnuta mechanika, nové horizonty v neviditelném světě), chemie, matematika, přírodověda Aplikovaná věda - technika a průmysl, vynálezy a vynálezci, patenty Šíření a uchovávání informací – fotografie, film, fonograf, telefon, telegraf

Doprava / železnice unifikované trati různých majitelů (standardizace rozchodu, budov i zabezpečení) parní lokomotivy elektrické lokomotivy (František Křižík: trať Bechyně - Tábor) vznik rozsáhlé státní i podnikové sítě železnic (vlečky, řepařské drážky)

Doprava / silnice automobily se spalovacími motory (osobní a nákladní, autobusy, motocykly) objevení ropy v USA (1859) v Německu první benzínový a naftový motor: Karl Benz (benzínový spalovací motor) + Rudolf Diesel (naftový / vznětový spalovací motor) první automobil v českých zemích / President - 1897

Doprava / silnice Karl Friedrich Benz (benzínový spalovací motor 1886)

Doprava / silnice Rudolf Diesel (naftový / vznětový spalovací motor 1897)

Doprava / silnice první automobil vyráběný v českých zemích / Präsident - 1897 Kopřivnice

Doprava / silnice Henry Ford / USA – pásová výroba, velké série, cenová dostupnost automobilu

Doprava / řeky a oceány zaoceánské a říční parníky / kolesové, později šroubové Josef Ressel / vynález lodního šroubu

Doprava / vzduch Orwille a Wilbur Wrightové

Kitty Hawk / NC 17.12.1903 obrazu a zvuku

Doprava / vzduch první let u nás - ing. Kašpar / z Pardubic do Prahy / 1911

Doprava / vzduch hrabě Ferdinand von Zeppelin postavil od 1899 řadu řiditelných vzducholodí

Doprava / vzduch

Energetika parní a vodní turbíny - vyráběly elektřinu pro pohon strojů v továrnách elektrické motory u každého stroje - decentralizace vynález svislé turbíny s natáčecími lopatkami - Viktor Kaplan pneumatický pohon, kompresor

Elektrotechnika stejnosměrný a střídavý proud elektrické osvětlení měst a domácností telegraf a telefon rádiové vlny elektrické motory stabilní i mobilní (doprava ve městech i mimo ně – tramvaje, pohyblivé schody, výtahy)

Elektrotechnika / osobnosti Thomas Alva Edison (žárovka / 1879, oblouková lampa, elektrifikace podniků a domácností)

Elektrotechnika / osobnosti Nikola Tesla (průkopník střídavého elektrického proudu /alternátor, přenos energie na dálku, princip radiových vln, konstrukce elektromobilu)

Elektrotechnika / osobnosti Alexander Graham Bell (telefon / 1876)

Elektrotechnika / osobnosti Michael Faraday (elektricko-magnetická indukce) Werner von Siemens André Ampére Georg Ohm

Obraz a zvuk šíření a uchovávání obrazu a zvuku – fotografie, film, fonograf, telefon, telegraf Auguste a Louis Lumiérové / první němý film 1895 Samuel Morse - drátové spojení, telegraf, abeceda pro telegrafy Gugliemo Marconi - bezdrátové spojení Thomas Alva Edison - válečkový fonograf / 70. léta

Nicephore Niepce / 1826

Nicephore Niepce / 1826

Lumierové

Lumierové

www.youtube.com/watch?v=4nj0vEO4Q6s

Nové materiály umělé hmoty nové prvky a slitiny (objev hliníku / 1825, začátek průmyslové výroby 1886) ocel - kvalitnější (zvýšená poptávka po oceli = Bessemerův konvertor, siemens - martinské pece se zásaditou vyzdívkou = převrat v ocelářství)

Přírodní vědy: fyzika Wilhelm Conrad Roentgen / paprsky X (Roentgenovo záření) Marie Sklodowska – Curie / objev radioaktivity 1898 Albert Einstein / teorie relativity Max Planck / kvantová teorie

Přírodní vědy: chemie postavena na vědeckých základech vznik a rozvoj organické a fyzikální chemie výsledky využity v průmyslu obecně (mazadla, umělé hmoty, parfémy), textilním a kožedělném průmyslu (barviva, umělé hedvábí), zemědělství a potravinářství (průmyslová hnojiva, celofán), lékařství (léky), stavitelství a vojenství (trhaviny a výbušniny)1901

Chemie: osobnosti Alfred Nobel (dynamit / 1867, bezdýmný střelný prach) Dmitrij Ivanovič Mendělejev (periodická tabulka chemických prvků podle zákonitostí jejich vzájemných vztahů – některé tehdy neznámé, základy anorganické chemie) Louis Pasteur (mikrobiologie a biochemie, zkoumání živé hmoty – pasterizace, vakcinace a imunita, mechanismus infekčních chorob)

Přírodní vědy: přírodověda Louis Pasteur Charles Darwin (teorie o vývoji organismů přirozeným výběrem - všechny organismy se vyvinuly postupně z prvotní živé hmoty, podmíněnost životním prostředím a přirozený výběr - přežijí jen ti nejslinější Gregor Mendel (genetika, výzkum dědičnosti) I. P. Pavlov (reflexy, činnost vyšší nervové soustavy) Robert Koch (zkoumání původu tuberkulózy)