Zpracování rešerše Mgr. Anna Vitásková.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Jindřiška Pospíšilová
Advertisements

Bibliografická a rešeršní činnost
Mgr. Jarmila Krkošková Knihovnické a informační služby Univerzitní knihovny Ostravské univerzity v Ostravě
Redukce textů, obsahová analýza, anotace
D ATABÁZE N VID D ATABÁZE N VID N OVÁ SPECIALIZOVANÁ ONLINE SLUŽBA SPOLEČNOSTI O VID PRO OŠETŘOVATELSTVÍ A DALŠÍ NELÉKAŘSKÉ ZDRAVOTNICKÉ.
Oborová brána KIV Knihovnický institut Národní knihovna Knihovnictví a Informační věda.
Safari Tech Books PhDr. Ivana Reznerová Centrum informačních a knihovnických služeb Odbor informační podpory studia a výzkumu
Bibliografická a rešeršní činnost
Eva Filípková Informační zdroje = zdroje, který přináší uživatelům informace, = zdroje, který přináší uživatelům informace, poznatky.
/ /2003 – 10/2005 Dalším krokem je …. MetaLib verze 3 SFX verze 3 aplikace >>
Název projektuModerní škola Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název.
Rešerše Mgr. Anna Vitásková.
Název projektuModerní škola Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název.
Metody zpracování informací - 2 Základní vymezení témat přednášek: Informační služby Informační střediska Knihovny Uživatelé a čtenáři Informace.
Mgr. Veronika Takácsová Oddělení bibliografie a informačních služeb
Referát, abstrakt Mgr. Anna Vitásková.
Oborová informační brána KIV Jak ji využívat. Bránu KIV vytvořili Hlavní garant: Knihovnický institut NK ČR Technologie: Ústav výpočetní techniky UK v.
Studijní informační zdroje (a jak se k nim dostat) Pro předmět Jazykový projev (2014/15) připravila Eva Cerniňáková Jabok - Vyšší odborná škola sociálně.
Informační zdroje GEOLOGIE.
Národní knihovna v Praze Národní knihovna – přehled bází.
ACM Digital Library PhDr. Ivana Reznerová Centrum informačních a knihovnických služeb Odbor informační podpory studia a výzkumu
BIBLIOGRAFIE Česká národní bibliografie
Informační zdroje v jednotném prostředí: SEN VŠECH KNIHOVNÍKŮ Jan Pokorný, Ústav výpočetní techniky UK.
Systém dalšího vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v MS kraji a jeho realizace Projekt A5 Nástroje informatiky pro získávání informací a jejich zpracování.
Bibliografická a rešeršní činnost Jednotná informační brána.
Úvod do problematiky elektronických informačních zdrojů a rešerší Martina Machátová.
Oboroví knihovníci Centrum informačních a knihovnických služeb VŠE.
Výsledky ankety Univerzitní knihovny ZČU Jak hodnotíte služby Univerzitní knihovny ZČU?
PhDr. Stanislava Bícová, CSc. Centrum informačních a knihovnických služeb VŠE v Praze Dostupnost zahraniční literatury a elektronických informačních.
Národní knihovna v Praze Národní knihovna – přehled bází.
Abychom neobjevovali znovu kolo!!! „Východiskem vědeckého studia musí být pečlivé prostudování existující literatury o dané otázce, abychom nezjišťovali.
REŠERŠNÍ STRATEGIE Mgr. Anna Vitásková.
CODEXIS Mgr. Alena Doláková Centrum informačních a knihovnických služeb Odbor informační podpory studia a výzkumu
Elektronické informační zdroje (VIKBA25) Martin Krčál EIZ - kurz pro studenty KISK FF MUBrno, 1. listopadu Proces vyhledávání a rešerše.
Národní knihovna v Praze Národní knihovna – přehled bází.
Jana Holá Tvorba rešerše Jana Holá
Mgr. Karla Hrbáčková Metodologie pedagogického výzkumu
Dana Sigmundová Databáze ProQuest 5000 ÚK FSS MU, Ústřední knihovna FSS MU.
OECD iLibrary Mgr. Alena Doláková Centrum informačních a knihovnických služeb Odbor informační podpory studia a výzkumu
Rešerše ...hledáme dokumenty a informace
Ústřední knihovna Přírodovědecké fakulty. Základní informace Otevírací doba: »Po – Čt 9.00 – »Pá 9.00 – 15.00
Vymezení problému výzkumu Volba oblasti výzkumu Volba metodologického přístupu Formulace hypotéz !REŠERŠE! proč?
Kurz pro doktorandy „ ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE NA ČVUT “ Fakulta biomedicínského inženýrství Mgr. Zdeňka Civínová Ústřední knihovna ČVUT v Praze.
Přehled regionálních periodik do r databáze periodik (novin, časopisů, sborníků, ročenek, výročních zpráv), která vycházela na území Královéhradeckého.
Úvod do zpracování rešerší I. Mgr. Drahomíra Dvořáková
Vyhledávání informací Zdroj: pixabay.com. ÚVODEM  Seznámení  Cíl semináře  Zpětná vazba  Prezentace Vaše zkušenosti?
ACM Digital Library PhDr. Ivana Reznerová
Ústřední knihovna FSS MU
Knihovna UTB ve Zlíně a její (nejen) elektronické služby PhDr
Informační prameny I. část
Patentové rešerše. Rešeršní a vyhledávací systémy a databáze.
Národní knihovna v Praze
VIKBA20_Elektronické informační zdroje Klára Zemanová, UČO
Registr digitalizace Registr digitalizace Helena Dvořáková
První zpracování odborných zdrojů Tématické rešerše
Pohled uživatele Jindřiška Pospíšilová Národní knihovna ČR
VIKMA06 Rešeršní a studijně rozborová činnost
Akvizice a informační fond
Informační prameny II. část
Jana Holá Tvorba rešerše Jana Holá
Jednotná informační brána (JIB)
Formální úprava rešerše
WorldCat Obsahuje bibliografické záznamy (knihy,CD, video, …) z více než knihoven z celého světa.
WorldCat Obsahuje bibliografické záznamy (knihy,CD, video, …) z více než knihoven z celého světa.
Praktické dovednosti při psaní bakalářské práce
Národní knihovna v Praze
Národní knihovna v Praze
OECD iLibrary Centrum informačních a knihovnických služeb
ACM Digital Library Centrum informačních a knihovnických služeb VŠE
Národní knihovna v Praze
Transkript prezentace:

Zpracování rešerše Mgr. Anna Vitásková

Metodika zpracování jednorázových rešerší Příprava Informační průzkum Zpracování výsledků informačního průzkumu

Příprava stanovení účelu soupisu (např. rešerše pro disertační práci) a okruhu uživatelů (např. studenti SŠ) vymezení zachycené lit.: 1.     tematické 2.     chronologické 3.     zeměpisné 4.     jazykové 5.     druhové 6.     úplnost

vymezení výchozích inf. zdrojů – kde bude prováděn inf. průzkum: nejprve sekundární zdroje: databáze, katalogy, bibliografie, souborné katalogy (např. JIB)… pak zdroje primární: hledání přímo v knihách a časopisech (encyklopedie, slovníky apod.)

je nutné vysvětlení problému zadavatelem,uvedení odb je nutné vysvětlení problému zadavatelem,uvedení odb. výrazů a cizojazyčných ekvivalentů předpoklady pro to, aby vyhledané informace, co nejvíce odpovídaly rešeršnímu dotazu, dobře provedená příprava – podstatně zkrátí časově nejdelší etapu – vlastní vyhledávání . rozhovor se zadavatelem - správné zformulování požadavku; dobrá spolupráce – zkrácení doby přípravy a vypracování rešerše

Krok za krokem … konzultace se zadavatelem - žadatel nemusí vždy ovládat metodiku zadávání rešerše; vymezení tématiky zadané rešerše ze všech potřebných hledisek vlastní studijní příprava rešeršéra přehled informačních zdrojů  stanovení klasifikačních znaků  kategorie uživatelů - pro koho rešerši děáme A:  převzetí objednávky R, zjisti všechny rešeršní požadavky z věcných i formálních hledisek, nelze-li si je vyjasnit přímo se zadavatelem – obrátit se na něj písemně, prokonzultovat s ním všechny složitosti tématu – z hlediska oboru i z hlediska možností provedení R, určit druh R, časové rozmezí, specifikace inf. pramenů zahrnutých do R (teritoriální, jazykové vymezení), doba trvání R, rešeršní hlediska se mohou během zpracování R doplňovat, zpřesňovat i měnit na základě analýzy postupně zjišťovaných I a na základě rozhovoru s objednavatelem B. rešeršér musí rozumět rešeršnímu dotazu, přesně stanovit rešeršní úkol, některé problémy tématu nejsou jasné – vyhledat poučení v základních dílech oboru, vš skriptech, slovnících apod.; Rešeršér – univerzálněji zaměřen než zadavatel R  obnovovat, doplňovat své znalosti; studium vhodných materiálů – příprava terminologická (v cizích jazycích); sestavit přehled odborných termínů ve vztahu k dané problematice a v jazycích, které se v R požadují, užitečné již v této fázi R, vlastní studium doplnit i konzultaci se specialisty v oboru C: znát, kde hledat potřebné I, uvážit nejvhodnější inf. zdroje, seznam v pořadí podle důležitosti; podle druhu dotazu – nejrůznější inf. zdroje D. předem zvolit klasifikační znaky, podle nichž bud v inf. fondech, které jsou k dispozici vyhledávat I, určit hesla, znaky MDT či jiných klasifikací, deskriptory, klíčová slova apod. jemnější třídění – stupeň relativnosti vyšší E. na S, rozsah, způsob zpracování R – vliv i osobní profil zadavatele – odborná úroveň, jazykové znalosti, postavení, řídící pracovníky, vědecké pracovníky, studenty; může výrazně ovlivnit celkové zadání R

Co musíme vědět: kdo je zadavatel? provedl již zadavatel někdy sám rešerši, ve kterých pramenech a s jakým výsledkem? požaduje zadavatel jen všeobecnou informaci o daném tématu x podrobné informace x dokonce ze všech dostupných pramenů? pro jaký účel potřebuje zadavatel žádanou informaci?

časové vymezení rešerše (od kterého do kterého období) jaké druhy dokumentů mají být zařazeny v jaké formě se vyžaduje odpověď – výběrový nebo úplný seznam literatury, anotované či neanotované záznamy, abstrakta ve kterých jazycích může zadavateli být předložena literatura do kdy má být rešerše hotova

rešeršér musí doplnit znalosti o tématu rešerše, stanovit hlediska, podle nichž bude práci provádět pokud je příprava nedostatečná – rešerše nemusí vyhovovat představám uživatele; konzultovat se zadavatelem i během práce 1. – úloha rešeršéra ve spolupráci s uživatelem, 2. chyby v osobním styky – pracovník zpracovávající R se svými znalostmi nemůže měřit se znalostmi specialistů, ale znalosti rešeršéra jsou širší – mají encyklopedický charakter Období příprav – projeví se schopnost rešeršéra, psychologický přístup k uživateli, jeho znalosti a inf. praxe

Informační průzkum časově nejdelší a nejpracnější, pro rešeršéra nejzajímavější, získá další podněty, které mu pomáhají rozvíjet rešeršní téma sblíží se s tématem – srovnává, doplňuje hesla, třídníky, deskriptory – řetězová reakce – z jednoho nalezeného pramene získá několik dalších odkazů na lit. a z nich opět každý relevantní pramen přináší rešeršérovi další použitelné citace

Informační průzkum začátek hledání – ve fondech vlastního pracoviště (katalogy, kartotéky, databáze) nenalezneme-li dostatek dokumentů – rozšíříme: inf. prameny jiných institucí, informace v souborných katalozích, v národních bibliografiích, v elektronických databázích atd. nalezení prvního relevantního záznamu – nastíní směr rešeršování řetězová reakce – z jednoho nalezeného pramene získá několik dalších odkazů na lit. a z nich opět každý relevantní pramen přináší rešeršérovi další použitelné citace

je dobré si dělat poznámky – vypisovat navštívené inf je dobré si dělat poznámky – vypisovat navštívené inf. zdroje, v časovém sledu, hesla, třídníky, deskriptory, rejstříky, které jsme prohledávali – použijeme při konečném zpracování rešerše - průzkum v kartotéce hotových rešerší vlastního pracoviště či soupisech R - přehledně shrnují vývoj dané problematiky, obsahují soupisy literatury – též východisko pro rešeršování; nevýhoda – I niž nejsou nejnovější

Zpracování výsledků vyhledané informace – dostanou podoba bibliografických záznamů s anotacemi nebo bez nich inf. průzkum ve více inf. zdrojích – jednotlivé záznamy vzájemně porovnat, aby se zabránilo duplicitě dva záznamy stejného originálního pramene – vybrat ten, který má nejúplnější a nejpřesnější údaje

neúplné záznamy, nedaly se doplnit ani z jiných zdrojů, záznamy i s jinými formálními závadami ztěžujícími identifikaci původního pramene – raději vyřadit ze soupisu vůbec kontrola obsahu informací podle stanovených kritérií, rozhodnutí, které záznamy budou definitivně zařazeny rešerše nemá obsahovat žádné informace, které by bezdůvodně přesahovaly obsah  zadání