Citový mozek Emoce a motivace Komunikace a psychologie II Dentální hygiena Lucie Bankovská Motlová

Obsah Jak a z čeho je mozek postavený Jak funguje ve zdraví a nemoci Emoce: definice, neurobiologie, klinický příklad (deprese, panická ataka) Motivace: definice, neurobiologie, klinický příklad (neurobiologie závislosti)

Co se dnes naučíte Základní pojmy: neurony, synapse, funkční systémy mozku a jak je zkoumáme Vyjmenovat složky emocí a vysvětlit význam pro klinickou praxi Vysvětlit vliv pozitivních a negativních emocí na zdraví Vysvětlit motivaci a její vliv na zdraví, včetně klinických příkladů Vysvětlit význam systému odměny

Mozek Hmotnost: g Složení: nervové buňky (neurony) a další buňky (glie, atd.) Počet neuronů: 85 miliard

Neuron a synapse

DOPAMIN

Funkční systémy Smyslové vnímání Poznávání Paměť Řeč a jazyk Emoce Sebeuvědomování atd….

Funkční systémy a jejich zkoumání Zobrazovací metody: Funkční magnetická rezonance, pozitronová emisní tomografie Neuropsychologické testování Pacienti s poškozením mozkových struktur

Phineas Gage 1823 –1860

Rozhodování Motivace Citlivost vůči odměně

Emoce Norma a poruchy

Emoce: Afektivní stav vědomí, v jehož průběhu se prožívají stavy, jako jsou radost, strast, strach, nenávist Pocit: Funkce nebo schopnost vnímání dotyku; Vědomí nebo neurčité uvědomování si (např. pocit inferiority); Schopnost emoce nebo soucitu; Citlivost, vnímavost Afekt: Psychologie: Pocit nebo emoce; Psychiatrie: vyjadřovaná nebo pozorovaná emoce (např. omezený, plochý) Citový mozek: emoce, pocit, afekt

Emoce Emoce jsou uspořádaný soubor chemických a neuronálních odpovědí mozku na emočně kompetentní podnět (objekt nebo situaci). Zpracování podnětu může, ale nemusí být vědomé, neboť emoční odpovědi jsou automatické. Emoční odpovědi jsou ty druhy odpovědí mozku, které evoluce připravila jako odpovědi na některé typy objektů a událostí společně s jistým rejstříkem akcí. Damasio, 1991

Základní emoce Štěstí Smutek Hněv Hnus Strach Překvapení

Pocity Vlastní emoce Instinktivní potřeby a motivace Chování spjatá s bolestí a slastí Základní regulace: základní reflexy, Imunitní odpověď Homeostatický strom: vývoj emocí od evolučně nejnižších úrovní až k pocitům Damasio, 2004

Kognitivní zhodnocení situace Fyziologická reakce Chování, reagování Výraz obličeje emoce Pravidlo 5 mm Složky emocí

Popište výraz tváře „Turn that frown upside down“

Amygdala: Aktivuje se při pozitivních i negativních emocích; Nezbytná pro získávání nových emocí Limbický systém: Funkční soubor struktur, které řídí emoce, motivace a chování a související vegetativní funkce

Emoce a zdraví: Vliv psychologických faktorů Emoční exprese a hojení ran: Psaní o traumatických prožitcích urychlilo hojení ran, na rozdíl od psaní o neutrálních tématech. Weinman et al., Enhanced wound healing after emotional disclosure intervention. Br. J. of Health Psychology, 13:

Pozitivní emoce a nemoc Humor a smích zlepšují náladu a nepřímo tak pomáhají při úzdravě. Psaní o stresujících a traumatizujících událostech může pozitivně ovlivnit zdraví. Pozitivní pohled vede k redukci negativních emocí a pomáhá při úzdravě. Optimismus pomáhá u všech nemocí, které může mít nemocný „ve vlastních rukou.“ POZOR! U klinicky významné deprese se rozesmívání nedoporučuje!

Negativní emoce a nemoc Úzkost, zlost a deprese predisponují jejich nositele k chronickým nemocem a zhoršují prognózu. Pacienti s depresí mají 2x vyšší riziko onemocnění kardiovaskulární chorobou. 20% pacientů s kardiovaskulární chorobou má klinicky významnou depresi, která zhoršuje prognózu.

Deprese video

ÚZKOST různé formy strachu provázené tělesnými (vegetativními) symptomy signalizující stav ohrožení obvykle spouštějící stresovou reakci intenzita: mírné formy až PANICKÉ ATAKY vede k vyhýbavému (či jinak neutralizujícímu) chování Bušení srdce Tlak na hrudi Pocit nedostatku dechu Pocení Pocit na omdlení Mravenčení Svírání žaludku Pocity neskutečna (derealizace)

Fobie Agorafobie Sociální fobie Specifické fobie

PANICKÁ ATAKA náhlý záchvat masivní úzkosti vegetativní příznaky sekundární strach ze smrti trvání - minuty po záchvatu vyčerpání, únava nastupuje trvalý strach z možnosti opakování ataky

Motivace, pudy a systém odměny Závislosti a poruchy příjmu potravy

Motivace motivace je stav, který aktivuje chování a dává mu směr; motivy: biologické, psychologické a sociální

Rozhodování Motivace Citlivost vůči odměně

Teorie motivace Pudová: základní motivace je zaměřena na pomoc při udržování homeostázy (příklad: žízeň jako homeostatický motiv) Incentivní („odměnová“): směruje chování k pobídce, která je zdrojem libých pocitů nebo zmírňuje stav nelibosti (příklad: dobré jídlo); Něco se nám líbí: pociťujeme v okamžiku, kdy konzumujeme (libý pocit při chutném jídle) Něco chceme: chtění (bažení) je očekávání slasti

Systém odměny: základní neurobiologický systém zajišťující přežití a rozmnožování Přirozené evoluční podněty: vzduch, voda, potrava, sexuální partner, bezpečí Ventrální tegmentální oblast, VTA dopamin

Drogová závislost Nepřirozené podněty: drogy Drogy aktivují systém víc než přirozené podněty a mění jeho činnost Ventrální tegmentální oblast, VTA dopamin Drogová závislost jako zneužití původní evoluční funkce systému odměny

Systém odměny: droga oklame mozek! První užití drogy: příjemný pocit a poté pocit chtění Mozek je oklamán: chová se jakoby droga měla význam pro přežití; zvýšená motivace vlivem aktivace dopaminu Systém odměny na to reaguje chováním vyhledávajícím drogu Člověk baží, touží a stává se závislým Aktivace systému odměny a změna mozku

ODMĚNA SLAST CHTÍČ

Drogová situace v České republice v roce 2009 Datum zveřejnění 10. listopadu 2010 „Užívání drog v dospělé populaci je v ČR na vysoké úrovni“

Celoživotní prevalence užívání konopných drog dosahuje v české dospělé populaci okolo 30 %, extáze 5–10 %, pervitinu 4 %. Prevalence užití konopných drog v posledním roce mezi českými dospělými pak dosahuje hodnot 11–15 %, extáze 3–4 % a pervitinu do cca 1,5 %. Mezi mladými dospělými (15–34 let) je míra prevalence užití konopných drog v posledním roce 22–28 %, extáze 3–8 % a pervitinu do 3 %. Střední odhad počtu problémových uživatelů drog výrazně vzrostl na cca 37,4 tisíc – došlo k nárůstu počtu uživatelů pervitinu i opiátů. Zvýšil se rovněž odhadovaný počet injekčních uživatelů drog. Souhrn výroční zprávy národního monitorovacího střediska ČR 2009

Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek skupiny „drog“ F10.– Poruchy vyvolané požíváním alkoholu F11.– Poruchy vyvolané požíváním opioidů F12.– Poruchy vyvolané požíváním kanabinoidů F13.– Poruchy vyvolané užíváním sedativ nebo hypnotik F14.– Poruchy vyvolané požíváním kokainu F15.– Poruchy vyvolané požíváním jiných stimulancií (včetně kofeinu) F16.– Poruchy vyvolané požíváním halucinogenů F17.– Poruchy vyvolané užíváním tabáku F18.– Poruchy vyvolané užíváním organických rozpouštědel F19.– Poruchy vyvolané požíváním několika látek a požíváním jiných psychoaktivních látek

Zdroje F. Koukolík. Mozek a jeho duše. Čtvrté, rozšířené a přepracované vydání. Galén, 2014 F. Koukolík. Lidský mozek. Třetí, přepracované a doplněné vydání, Galén, 2012 A.R. Damasio. Descartesův omyl. Mladá fronta, 2000 S. Nolen Hoeksma, B.L. Frederickson e al. Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Portál, 2012