SUCHOZEMSKÉ EKOSYSTÉMY IV VESNICE
Osnova Charakteristika Vymezení venkovských sídel Vznik a vývoj venkovských sídel v ČR Flóra a fauna vesnic Vesnice a Brno
Charakteristika Tradiční lidské sídlo Mozaika suchozemských i sladkovodních biotopů Obytné a hospodářské budovy, obdělávané plochy Vliv člověka na okolní krajinu Synantropizace Spojení se zemědělstvím: louky, pole, vinice, zahrady, sady Venkov
Vymezení venkovských sídel V minulosti zemědělská sídla Dnes jiné funkce Venkovská sídla dle velikosti: Samoty Vísky Vesnice Dle půdorysu: Návesní typ Ulicový typ Dvorcový typ Seskupené osídlení Rozptýlené osídlení Hranice mezi městem a venkovem se stírá Rozrůstání zástavby vesnic u velkých měst
Vznik a vývoj venkovských sídel v ČR Důkazy osídlení již z pravěku Eneolit: oppida 6. stol.: Příchod Slovanů, doba hradištní 12. stol.: zhušťování sídelní sítě, centry kostely 13. stol.: kolonizace Úpadek za husitských válek a třicetileté války 17. a 18. stol.: barokní kostely a kláštery Reformy Marie Terezie a Josefa II.: raabizace, rozvoj vesnic Po 2. světové válce: odsun německého obyvatelstva, vznik pohraniční zóny, rozlehlé zemědělské areály, atd. Dnes:satelitní městečka Pro jednotlivé oblasti je charakteristický určitý typ lidové architektury.
Flóra a fauna vesnic 1. Cesta s intenzivním sešlapem. Společenstvo s rdesnem ptačím a lipnicí roční. 2. Mírně sešlapávaný okraj cesty a pěšina k chalupě. Nízký trávník s jílkem vytrvalým a jitrocelem větším. 3. Vyžínaný trávník u chalupy – více než třikrát za sezónu. Hustý nízký trávník s lipnicí luční a kmínem. 4. Hustý trávník podél stružky, silně hnojený exkrementy drůbeže a pasený husami. společenstvo mochny husí a rmenu smradlavého. 5. Stružka od pumpy ke hnojišti – občasné mírné disturbance, společenstvo dvojzubce trojdílného. 6. Svah s popelištěm slepic: společenstvo s pelyňkem pravým, slézem přehlíženým a sporýšem lékařským. 7. Okraj hnojiště u plotu, nekosený, živinami bohatý: společenstvo kopřiv a lopuchu. 8. Záhon se zeleninou a okopaninovými plevely.
Vesnice a Brno